Běžné těhotenství trvá přibližně 40 týdnů. Čím dříve přijde dítě na svět, tím hůře pro něj. Proč se tak stane a dítě se narodí příliš brzy, se nedá stoprocentně vysvětlit. Rizikové faktory se mohou vyskytnout jak na straně matky, tak na straně plodu.
Předtermínový nebo předčasný porod nastává tehdy, kdy k němu dojde před dokončením 37. týdne těhotenství. Nedonošenci se dělí na velmi nezralé (pod 1000 g), středně nezralé (do 1500 g) a nezralé (mezi 1500-2500 g). Nejzákladnějším faktorem pro přežití je schopnost plic dýchat samostatně.
Životaschopnost plodu je v České republice, stejně jako ve vyspělých západoevropských zemích, stanovena na 24. týden těhotenství nebo porodní hmotnost 500 g. Nicméně i menší děti, pokud se narodí v dobrém stavu, nejsou zcela bez šance.
Žijeme v době, kdy přibývá těhotenství, která zařazujeme mezi riziková. Příčin a důvodů, proč dochází k předčasnému porodu, je několik. Stará babská pověra, že je lepší porodit dítě v sedmém měsíci než v osmém, je skutečně jen babskou pověrou, která nemá s pravdou nic společného.
Příčiny a rizikové faktory předčasného porodu
Příčina předčasného porodu není vždy jasná, ale zřejmě se na ní podílí především infekce fetomaternální jednotky, dále distenze a ischemie myometria, choroby děložního hrdla, odlučování placenty, abnormální implantace plodového vejce, genetické vlivy, stres matky, imunologický konflikt a endokrinní porucha hypotalamo-hypofýzo-adrenální osy.
Předčasný porod je v současnosti považován za syndrom, na jehož etiologii se podílejí různé faktory, které vedou k aktivaci děložní činnosti, dilataci děložního hrdla a aktivaci deciduální tkáně a plodových obalů.
Neovlivnitelné faktory
- Genetické predispozice
- Imunitní faktory (selhání maternofetální tolerance)
- Věk matky (velmi mladé maminky a prvorodičky nad 35 let)
Ovlivnitelné faktory
- Infekce: Přibližně polovina předčasných porodů souvisí s infekcemi - nejčastěji s neléčenými infekcemi močových cest, pohlavně přenosnými chorobami nebo záněty, které z pochvy proniknou do dělohy a plodové vody.
- Onemocnění matky: Například vysoký krevní tlak, preeklampsie, chronická onemocnění.
- Životní styl: Užívání návykových látek (drogy, alkohol), kouření.
- Nadměrná fyzická aktivita
- Stres
Výskyt předčasných porodů s věkem matky roste. Každé desáté miminko přijde na svět jako nedonošené, v České republice je to zhruba každé dvanácté.
Jak rozpoznat hrozící předčasný porod?
Známek, které signalizují počínající předčasný porod, je hodně a vždy je nutné konzultovat je s lékařem. Ne vždy jde totiž o předčasný porod.
Příznaky hrozícího předčasného porodu:
- Pravidelné děložní stahy, které postupně sílí a neustupují (na rozdíl od nepravidelných poslíčků).
- Bolesti v podbřišku nebo tlak v břiše.
- Bolesti zad.
- Trvalý tlak v pánvi.
- Krvácení z pochvy.
- Únik plodové vody (může jít i o nepatrné množství).
Pokud žena cítí častější a bolestivější děložní stahy, bolí ji v podbřišku nebo cítí tlak v břiše či zádech, případně začala krvácet, je nezbytné, aby se nechala vyšetřit odborníkem.
V případě, že ženě odteče plodová voda, je nutné, aby žena odjela na porodnické oddělení.
Co dělat při podezření na předčasný porod?
V případě podezření, že by mohlo jít o předčasný porod, ihned zanechte toho, co v tu chvíli děláte. Vypijte 2-3 sklenice vody, lehněte si na levý bok a odpočívejte. Jestli už vám předčasný porod hrozí, budete s největší pravděpodobností hospitalizována.
Diagnostika a léčba hrozícího předčasného porodu
Lékař s vámi sepíše anamnézu, zeptá se na vaše pocity související s předčasným porodem. Poté bude následovat gynekologické vyšetření, kterým lékař stanoví tzv. cervikální skóre, tj. rozměry děložního hrdla a jeho konzistenci. Může také odebrat vzorek z děložního hrdla na kultivaci - zjištění infekce.
Pokud udáváte podezření na odtok plodové vody, udělají vám speciální testy. V případě, že se prokáže, že jde o hrozící předčasný porod, bez jakéhokoli odkladu vás hospitalizují na gynekologicko-porodnickém oddělení.
Krátké děložní hrdlo je definováno zkrácením děložního hrdla mezi 20. až 30. týdnem těhotenství. Nález délky děložního hrdla ≤ 25 mm představuje indikaci k vaginální aplikaci progesteronu. Délka děložního hrdla < 15 mm je spojena s vysokým rizikem předčasného porodu do 7 dnů.
Metody léčby
- Léky tlumící děložní činnost (tokolytika): Podávají se většinou před 34. týdnem, pokud není přítomna infekce. Cílem je zastavit nebo zmírnit kontrakční činnost dělohy, a tím oddálit předčasný porod (o řádově dny) a získat čas pro převoz do perinatologického centra a/nebo podávání kortikosteroidů k indukci plicní zralosti plodu. Obvykle není indikována před 24. a po 35. týdnu těhotenství. Tokolýza nemá přesáhnout 48 hodin.
- Magnézium sulfát (MgSO4): Při riziku porodu před 32. týdnem může chránit nervový systém dítěte a snížit riziko poškození mozku. Indikace: hrozící předčasný porod mezi 24+0 až 32+0 týdnem těhotenství.
- Antenatální podání kortikosteroidů: U žen s předčasným porodem snižuje riziko neonatálního úmrtí, syndromu dechové tísně novorozence a intraventrikulárního krvácení. Podávají se mezi 24. až 35. týdnem těhotenství.
- Antibiotická léčba: Cílem je snížení incidence časných a pozdních novorozeneckých a mateřských infekcí. Při podezření na infekci se provádí odběr stěrů ke stanovení kolonizace Streptococcus agalactiae (GBS).
- Cerkláž děložního hrdla: Chirurgické zpevnění čípku u vybraných žen s jeho nedostatečností, provádí se obvykle ve 2. trimestru.
Předčasně narozené děti a jejich péče
Předčasně narozené děti jsou obvykle umístěny na novorozenecké jednotce intenzivní péče. Nezralý organismus nedonošence se nedokáže rychle přizpůsobit vnějšímu okolí.
Problémy nedonošených novorozenců
- Termoregulace: Tělíčko se kvůli malému množství tuku a nezralému regulačnímu centru snadno podchladí, stejně jako mu hrozí i přehřátí.
- Dýchání: Největším rizikem pro přežití jsou nezralé plíce, které nemají dostatečně vyvinuté sklípky, nejsou schopny udržet svůj objem a řádně okysličit krev. Pokud nestačí vzduch obohacený kyslíkem v inkubátoru, umístí se kolem hlavičky dítěte průhledná plastiková maska, do které se trubicí vhání další kyslík. Některé děti potřebují mechanickou pomoc (ventilátor).
- Výživa: Některé děti jsou příliš slabé, takže samy nedokážou strávit potravu a musí být krmeny nitrožilně. Pokud dítě dobře tráví mateřské mléko nebo jeho náhražky, ale má slabý sací reflex, dostává potravu tenkou plastikovou sondou do žaludku.
- Imunita: Slabší imunita zvyšuje riziko infekcí.
- Další rizika: Vážné následky mívá i případný otok nebo krvácení do mozku (hrozí rozvoj dětské mozkové obrny). Postiženy bývají i smyslové orgány, často zrak.
Mateřské mléko, které se tvoří u maminek, jež porodily nezralé miminko, se liší od mléka jiných maminek. Obsahuje větší množství různých živin, hormonů, růstových, imunitních a protizánětlivých faktorů. Pokud není možné zajistit takové mléko, podávají se dětem speciální formule mlék pro nedonošené děti.
Důležitou roli v podpoře vývoje hraje i kontakt kůže na kůži a tzv. klokánkování.
Prevence předčasného porodu
Primární prevence předčasného porodu je stále předmětem výzkumu, ale již dnes existují možnosti, jak snížit riziko.
Doporučení pro prevenci
- Plánování těhotenství: Stabilizace chronických onemocnění, užívání doplňků stravy (kyselina listová, vitamín D).
- Pravidelné těhotenské prohlídky: Včasné odhalení rizikových faktorů (infekce, problémy s děložním hrdlem, vysoký krevní tlak).
- Zdravý životní styl: Dostatek odpočinku, pestrá strava, vyhýbání se kouření a alkoholu.
- Screening preeklampsie: Včasné odhalení a léčba preeklampsie, která je častou příčinou předčasných porodů.
- Reprodukční imunologie: Vyšetření u žen s anamnézou nepříznivých výstupů těhotenství.
Výzkum se zaměřuje na predikci předčasného porodu již v prvním trimestru těhotenství, například pomocí sledování počtu T regulačních lymfocytů.
Preeklampsie je multisystémové onemocnění charakterizované vysokým krevním tlakem a orgánovou poruchou. Screening preeklampsie zahrnuje anamnézu, odběr krve, měření tlaku a ultrazvukové vyšetření. Studie ASPRE prokázala, že samotný aspirin může snížit pravděpodobnost preeklampsie před 32. týdnem těhotenství o 90 %.
Čím dříve se riziko předčasného porodu odhalí, tím větší je šance jej oddálit. Lékaři se vždy snaží porod oddálit, jak je to jen možné, někdy však projevy přijdou náhle, bez varování.
Perinatologická centra hrají klíčovou roli v péči o předčasně narozené novorozence. V České republice je jejich síť dobře rozvinutá a poskytuje péči na vysoké úrovni.