Porod je obdobím, které ukončuje nitroděložní vývoj plodů a dochází k jejich vypuzení. U prasnic porod nastává po 112 až 116 dnech březosti. Z pohledu faremního managementu a s ohledem na specifika novorozených selat je toto období jak pro prasnici, tak i pro selata velmi kritické. Porod prasnic, označovaný také jako oprasení, je klíčovou fází v reprodukčním cyklu prasnic a významnou událostí v chovu prasat. V domácích chovech, kde se chovatelé často spoléhají na vlastní zkušenosti a omezené technické vybavení, je správný průběh a péče během porodu zásadní pro zajištění zdraví jak prasnice, tak selat.
1. Příprava na porod
Příprava na porod začíná několik dní před očekávaným termínem oprasení, který je u prasnic zpravidla 114 dní (3 měsíce, 3 týdny, 3 dny) od připuštění. Klíčové kroky zahrnují:
Příprava prostředí
Před porodem prasnice je klíčové připravit porodní kotec tak, aby splňoval veškeré hygienické a komfortní požadavky. Prvním krokem je důkladné vyčištění a dezinfekce kotce, které zamezí přítomnosti bakterií a parazitů, jež by mohly ohrozit zdraví prasnice i novorozených selat. Dezinfekci je nutné provádět s dostatečným časovým předstihem, aby mohl prostor dobře vyschnout a nebyl cítit zbytky chemických látek, které by mohly prasnici stresovat. Podlaha kotce by měla být pokryta suchou a čistou podestýlkou, ideálně ze slámy nebo hoblin, které dobře absorbují vlhkost. Tloušťka podestýlky by měla být dostatečná, aby poskytla prasnici pohodlí a zároveň chránila selata před chladem. Je důležité zajistit, aby podestýlka zůstala suchá a čistá během celého procesu porodu a v prvních dnech po narození selat. Pro novorozená selata je nezbytné zajistit zdroj tepla, protože jejich termoregulace není zpočátku dostatečně vyvinutá. Nejčastěji se používají infračervené lampy, které poskytují konstantní a cílené teplo. Teplota v blízkosti selat by měla dosahovat přibližně 30 °C, zatímco v prostoru prasnice může být o něco nižší, aby měla dostatečný komfort. Lampu je nutné umístit tak, aby byla bezpečná, nehrozilo přehřátí prostoru a selata se mohla volně pohybovat mezi teplým a chladnějším prostředím podle svých potřeb. Dále je vhodné zajistit porodní zábrany nebo boxy, které chrání selata před zalehnutím prasnicí, což je častá příčina úhynu v prvních dnech po porodu. Tyto zábrany zároveň poskytují prasnici dostatek prostoru pro pohyb a zajišťují bezpečné prostředí pro celý vrh.
Zajištění klidu
Klidné a bezpečné prostředí je pro prasnici v období před porodem a během něj klíčové. Stres může u prasnice vyvolat celou řadu negativních reakcí, které mohou narušit hladký průběh porodu a ovlivnit zdraví jak matky, tak novorozených selat. Proto je zásadní minimalizovat všechny potenciální stresory v okolí prasnice. V prvé řadě je důležité umístit porodní kotec do klidné části chovu, mimo dosah hlasitých zvuků, častého pohybu lidí nebo jiných zvířat. Rušivé faktory, jako jsou hlučné stroje, štěkání psů nebo přítomnost jiných prasnic, mohou u prasnice vyvolat neklid a úzkost. Ideální je, pokud má prasnice vizuální i zvukovou izolaci od okolí, což jí umožní soustředit se na porodní proces. Dalším důležitým prvkem je minimalizace přímého kontaktu s lidmi během porodu. Přestože dohled chovatele je nezbytný, měl by být diskrétní a nenápadný. Prudké pohyby, hlasité projevy nebo časté vstupování do kotce mohou u prasnice způsobit pocit ohrožení, což může zpomalit porodní kontrakce, případně způsobit, že porod bude přerušen. Vhodné je také zajistit, aby byla prasnice na porodní prostředí zvyklá. Přemístění do nového prostředí těsně před porodem může být pro ni stresující, a proto je ideální přesunout ji do porodního kotce několik dní před očekávaným termínem oprasení. To jí poskytne čas na adaptaci, což sníží její nervozitu a podpoří hladký průběh porodu. Stres se také může projevit zvýšenou agresivitou vůči selatům, což zvyšuje riziko jejich poranění nebo zalehnutí. Proto je třeba dbát na to, aby byla prasnice co nejvíce v klidu a měla dostatek prostoru pro pohyb. Součástí zajištění klidu je také pravidelné a šetrné krmení a přístup k čisté vodě, protože fyzická pohoda úzce souvisí s psychickou stabilitou.
Pozorování prasnice
Pečlivé sledování prasnice v období před porodem je klíčové pro včasnou přípravu a zajištění hladkého průběhu oprasení. Přesné rozpoznání příznaků blížícího se porodu umožňuje chovateli adekvátně reagovat na potřeby prasnice a minimalizovat riziko komplikací. Porodní termín lze obecně odhadnout na základě doby březosti, která u prasnic trvá přibližně 114 dní, ale individuální rozdíly vyžadují důsledné pozorování fyzických a behaviorálních změn.
Změny mléčné žlázy
Jedním z nejvýraznějších znaků blížícího se porodu je zvětšení a napětí mléčné žlázy. Asi týden před porodem se vemeno prasnice začne zvětšovat a několik dní před porodem je na dotek pevné a napjaté. V posledních hodinách před porodem může být při lehkém stisku viditelné vytékání prvních kapek mleziva. Tento proces je známkou toho, že prsní žláza je připravena na výživu selat a porod je na spadnutí. Změny mléčné žlázy zahrnují zvětšení struků naléváním mléka, z nichž může mléko dokonce kapat. Brzy rodící prasnice ulehá často na bok a od ošetřovatele si nechá hladit vemínko.
Změny chování
K behaviorálním změnám patří neklidné chování prasnice, které může začít již několik dní před porodem. Prasnice může častěji měnit polohy, hrabat do podestýlky, přemisťovat materiály nebo opakovaně vstávat a lehávat. Tento neklid je přirozenou součástí přípravy na porod a odráží její instinktivní potřebu vytvořit bezpečné místo pro selata. Změna chování spočívá v budování hnízda ze slámy, ve větší pohybové aktivitě, v častějším vyměšováním trusu a moči.
Fyzické příznaky
Dalším důležitým příznakem je sestup břicha, kdy se břišní oblast zřetelně snižuje směrem dolů. Tento jev je způsoben tím, že plody mění svou polohu a připravují se na průchod porodními cestami. Břicho prasnice může zároveň působit uvolněnějším dojmem. V posledních hodinách před porodem se mohou objevit intenzivnější příznaky, jako je rychlé dýchání, zvýšené pocení nebo časté močení. Prasnice si často lehne na bok a zůstává v této poloze, což signalizuje, že porod brzy začne. Významným ukazatelem blížícího se porodu je také uvolnění vazivových struktur v oblasti pánve a ocasu, což lze pozorovat jako měkčí tkáně kolem pánevních kostí. Při pozorném pozorování lze pozorovat silnější kontrakce dělohy a břišního lisu. Kontrakce se samozřejmě zintenzivňují, jak se porod blíží.
Výtok
Výtok hlenu bez krve nebo s krví je jedním z možných signálů, který se může u prasnic objevit. Není to však pravidlem a nelze se na tento signál spolehnout. Někdy ovšem vychází z prasnice hlen s krví.
Pravidelné pozorování prasnice v této fázi je zásadní nejen pro odhad přesného začátku porodu, ale také pro identifikaci případných problémů, jako je zjevný stres, netypické chování nebo absence příznaků blížícího se oprasení v očekávaném termínu.
2. Průběh porodu
Porod probíhá ve třech fázích:
Předporodní fáze
Předporodní fáze je období bezprostředně předcházející samotnému porodu a zahrnuje přípravu organismu prasnice na přivedení mláďat na svět. V této fázi je prasnice obvykle neklidná a vykazuje typické změny v chování. Může hrabat do podestýlky, čímž si instinktivně připravuje místo pro porod. Tento projev přirozeného chování je důležitý, protože prasnice se snaží vytvořit bezpečné a pohodlné prostředí pro sebe i pro selata. Fyzické příznaky zahrnují uvolnění vazivových tkání v oblasti pánve a ocasu, což je příprava těla na průchod mláďat porodními cestami. Prasnice si často lehá a vstává, snaží se najít vhodnou polohu a může si lehnout na bok, což je typická poloha pro porod. V této fázi začínají první kontrakce dělohy, které jsou obvykle slabší a mají za úkol připravit porodní cesty na příchod selat. Může být patrné zrychlené dýchání nebo pocení. Tento proces může trvat několik hodin a signalizuje, že porod je blízko.
Vlastní porod
Vlastní porod je nejdůležitější fází celého procesu. Během ní dochází k postupnému vypuzení selat z dělohy přes porodní cesty. Selata se rodí v intervalech 15-30 minut, přičemž celý porod trvá obvykle 2 až 6 hodin, v závislosti na velikosti vrhu. Počet selat ve vrhu může být různý, od několika málo kusů až po více než 10.
Selata jsou nejčastěji rozená hlavou napřed, což je fyziologicky nejvýhodnější poloha. V některých případech se však mohou narodit i zadní částí těla, což může být náročnější na průchod porodními cestami. Pokud interval mezi narozením selat přesáhne 30-45 minut, může být nutné zasáhnout manuálně, zejména pokud se jedno ze selat zasekne v porodních cestách.
Během porodu může docházet k intenzivním kontrakcím, které pomáhají vypudit plody z dělohy. Prasnice většinou zůstává v poloze vleže na boku a střídavě tlačí. Je důležité sledovat průběh porodu, protože komplikace, jako je zablokování plodu nebo vyčerpání prasnice, mohou ohrozit život jak prasnice, tak mláďat.
Interval porodu mezi jednotlivými selaty kolísá od deseti do dvaceti minut.
Poporodní fáze
Poporodní fáze začíná po narození posledního selátka a zahrnuje vypuzení placenty (lůžka). U prasnic se placenta obvykle vylučuje do několika hodin po porodu. Je nezbytné zajistit, aby všechny placentární části byly vypuzeny, protože jejich zbytky v děloze mohou vést k infekcím nebo zánětům, což by ohrozilo zdraví prasnice. V této fázi je také důležité zkontrolovat zdravotní stav prasnice a selat. Prasnice by měla mít přístup k čerstvé vodě a lehce stravitelné potravě, aby mohla zahájit regeneraci a produkci mléka. Novorozená selata by měla být rychle přemístěna do bezpečné zóny s dostatkem tepla a měla by co nejdříve sát mateřské mléko (kolostrum), které je nezbytné pro jejich imunitní systém. Poporodní péče zahrnuje také sledování chování prasnice vůči selatům. Někdy může být kvůli únavě nebo bolesti agresivní. Je třeba dbát na její komfort a zajistit, aby všechna selata měla přístup k mléčné žláze. Tím se zajistí jejich správný start do života a minimalizuje riziko zdravotních komplikací.
3. Asistence chovatele
Asistence chovatele nebo ošetřovatele při prašení je v chovu prasat klíčová. Velmi často vlivem prodlužujících se porodů (prodlužování intervalu mezi vypuzovanými selaty je rizikem) se mohou rodit selata málo životaschopná nebo přidušená. Dalším problémem, který zvyšuje ztráty je narození selat, která jsou po vypuzení z dělohy obaleny plodovými obaly a tato se bez okamžité odstranění obalů ošetřovatelem udusí. Intervaly, které se prodlužují je možné konzultovat s veterinářem, který může prasnici pomoci injekcí např. oxytocinu (pomoc je efektivní a vhodná např. pokud je prasnice již vyčerpaná). Riziko udušení je charakteristické zejména pro selata, která se rodí jako poslední.
Pokud je interval mezi selaty delší, mohou přicházet na svět přidušená. Některá selata jsou z dělohy vypuzena v plodových obalech. Chovatel musí tyto obaly rychle odstranit. V opačném případě by došlo k udušení selat. Pokud je interval mezi selaty příliš dlouhý, může pomoct veterinář, který injekčně aplikuje oxytocin. Vhodná je tato aplikace při dlouhém porodu, kdy je matka zcela vyčerpána.
Dopřejte rodící matce klid - pokud se chystáte během porodu asistovat, nesmíte dělat prudké pohyby a zbytečný hluk. Chovatel je důležitý především při prašení prvniček (prasniček), které nejsou zkušené a mohou natropit řadu malérů. Není výjimkou, že nezkušená prasnička narozené sele napadne. Zootechnická praxe doporučuje takové matky z chovu vyřadit. Vždy se ale ujistěte, zda nebyla chyba jinde - nevhodné ustájení, nevyhovující krmivo, stájové mikroklima atd. Zkušené prasnice zvládnou porod samy.
Kontrola a ošetření selat
Selata je nutné kontrolovat. Už první sele lze ošetřit zkrácením pupeční šňůry na zhruba tři centimetry. Takto zkrácený pupek je vhodné ošetřit roztokem (desinfekcí).