Tlak během porodu: kolik stoupá systolický a diastolický krevní tlak, normy, rizika a komplikace

Hypertenze v těhotenství je jednou z nejběžnějších neporodnických komplikací a postihuje zhruba 10 % těhotenství. Těhotenská hypertenze se dělí na chronickou (preexistující) a gestační (po 20. týdnu), s obvyklým ustoupením do šestinedělí. Systolický krevní tlak ≥ 170 mmHg nebo diastolický krevní tlak ≥ 110 mmHg jsou považovány za emergentní situaci a je indikována hospitalizace. Výběr antihypertenziva a způsob podání závisí na hodnotách krevního tlaku, gestačním stáří a očekávaném termínu porodu.

1. Podle evropských a českých guidelines je zahájení farmakologické léčby doporučeno při hodnotách > 140/90 mmHg u gestasní hypertenze (s nebo bez proteinurie), u hypertenze nasedající na preexistující hypertenzi a při hypertenzi provázenéorgánovým poškozením. V ostatních případech lze medikaci zahájit až při dosažení 150/95 mmHg.
2. Mezi léky volby patří metyldopa, labetalol a blokátory kalciových kanálů (zejména nifedipin).

Jak se měří krevní tlak a proč je důležité jeho pozorování

Definice a klasifikace vážilých stavů vycházejí z opakovaných měření a absolutních hodnot krevního tlaku. Hodnoty ≥ 140/90 mmHg, a zejména ≥ 160/110 mmHg, bývají spojovány s nepříznivou prognózou pro matku i plod, zvláště při nově vzniklé proteinurii. Měření rtuťovým tonometrem je stále považováno za zlatý standard, a pokud se používají elektronické přístroje, měly by být validizovány pro těhotenství. Dvoufázové potvrzení hodnot krevního tlaku je nutné pro diagnózu hypertenze v těhotenství.

Tlak těhotných závisí na poloze těla; během fyziologické gravidity klesá periferní rezistence a krevní tlak se mírně snižuje (systolický pokles cca 4-6 mmHg, diastolický o 8-15 mmHg). Na konci gravidity však bývá převaha vazokonstrikce a tlak opět stoupá. Po porodu tlak obvykle klesá, ale v prvních 5 dnech může výrazně stoupnout.

Fyziologie porodu a změny krevního tlaku

Fyziologické změny během těhotenství zahrnují zvýšení plazmatického objemu, nárůst minutového objemu srdečního a snížení periferní rezistence. V druhém trimestru tlak klesá a ve třetím trimestru se vrací na úroveň před těhotenstvím. Při gestaci s proteinurií a/nebo orgánovým poškozením hrozí závažné komplikace a vyžadují pečlivé monitorování a někdy i urychlení porodu. Hemodynamické změny a jejich tabulkové shrnutí shrnuje tabu 1 v originálním textu.

Typy hypertenzních onemocnění v těhotenství a jejich rizika

Rozlišujeme preexistující (chronickou) hypertenzi, gestaci a preeklampsii. Preeklampsie je definována jako zvýšený krevní tlak po 20. týdnu těhotenství spolu s proteinurií (> 0,3 g/den) a někdy otoky. HELLP syndrom (hemolyza, elevated liver enzymes, low platelets) je závažná forma preeklampsie. Časná preeklampsie (< 34. týdne) je spojena s poruchou placentárního prokrvení a vyšší morbiditou matek a plodu, zatímco pozdní forma (po 34. týdnu) často má lepší prognózu.

Pro léčbu a prevenci preeklampsie se vyvíjí plodná diagnostika dysbalancí angiogenních faktorů (PlGF, sFlt-1) a včasné použití nízkodávkové kyseliny acetylsalicylové (ASA). U rizikových těhotných je vhodné vyšetření v 11.-13. týdnu a případně zahájení ASA od 12. týdne až do 36. týdne.

Léčba hypertenze v těhotenství

Obecně je cílem léčby zabránit komplikacím pro matku i plod. U chronické hypertenze se snažíme zachovat stávající terapii, pokud je bezpečná, s tolerancí tlaků do 150/95 mmHg. U gestativní hypertenze a preeklampsie se léčba zahajuje dříve, při hodnotách nad 140/90 mmHg, a ještě dříve při orgánovém poškození nebo symptomech. Tlak nad 170/110 mmHg je urgentní stav vyžadující hospitalizaci, a u eklampsie je jedinou léčbou ukončení těhotenství.

V těhotenství jsou kontraindikovány inhibitory ACE a sartany. Z bezpečnostních důvodů se doporučují metyldopa, labetalol a amlodipin jako léky volby. Atenolol a jiné dlouhodobě působící blokátory kalciových kanálů jsou používány s opatrností. Krátkodobě působící nifedipin může rychle snížit tlak, ale musí být používán s ohledem na možné riziko u starších těhotných.

Diuretika se doporučují jen v případě preexistující hypertenze a v jiných situacích obecně nejsou preferována, protože mohou zhoršit plazmatický objem u gestózy a preeklampsie. Dlouhodobě se ukotvuje preferovaný léčebný režim: metyldopa, metoprolol a amlodipin jako první volby s individuálním posouzením v kojení a těhotenství.

Nízký tlak během těhotenství a na co si dát pozor

Nízký tlak bývá ve druhém trimestru normální, ale může způsobit závratě a mdloby, zejména při ležení na zádech kvůli duté žíle. Obvykle stačí změna polohy a odpočinek, případně domácí monitorování tlaku. Pokud se objeví neobvyklé příznaky (silné bolesti hlavy, rozmazané vidění, dušnost, slabost na jedné straně těla, krev v moči), je nutná okamžitá lékařská pomoc.

Životní styl a non-farmakologická opatření v těhotenství

Ve vyšetřování a prevenci hraje zásadní roli zdravý životní styl: vyvážená strava, dostatek draslíku, omezení soli, pravidelný pohyb a vhodný odpočinek. U těhotných s hypertenzí se doporučuje pravidelné měření tlaku a konzultace s lékařem o tom, které změny jsou vhodné vzhledem k jejich stavu a gestaci.

Doplňující poznámky a praktické související body

Progresi preeklampsie a HELLP symptomy vyžadují rychlou reakci a často rozhodnutí o porodu. Indikace porodu mohou nastat v případě těžké preeklampsie, HELLP, renálního selhání, eklampsie či fetálního distressu. V průběhu porodu a po něm je důležité sledovat tlak matky i plod a pokračovat v terapie dle aktuálního klinického stavu. Podrobná tabulka léčebných doporučení a indikací k porodu bývá uvedena v tabulkách 4 a 5 v odborné literatuře.

Fyziologické změny krevního tlaku a hemodynamiky v těhotenství jsou shrnuty v textu, včetně uvádění (i s tabulkovým zobrazením) změn plazmatického objemu, minutového srdečního objemu a rezistence cév.

Pro meta popis a klíčová slova uvádíme následující doplňky.

tags: #na #kolik #stoupne #tlak #pri #porodu