Zavádění prvních příkrmů do stravy kojenců a batolat je důležitým krokem v jejich vývoji. Správná výživa je základním předpokladem pro optimální somatický a psychomotorický vývoj dítěte. V tomto období dochází k programování metabolismu organismu a k vytváření vztahu dítěte k výživě a stravovacím návykům.
Kdy začít s příkrmy?
Nejvhodnější čas pro zahájení podávání příkrmů je mezi čtvrtým a šestým měsícem věku dítěte. S používáním dětských příkrmů se obecně začíná mezi 3. a 6. měsícem, kdy už je zažívání i žaludek miminka dostatečně připraven.
Po ukončeném 6. měsíci, kdy mateřské mléko postupně přestává stačit jako jediný zdroj potravy, se zavádí příkrm, to znamená pokrmy podávané k mateřskému mléku při pokračujícím kojení podle potřeby (nebo náhražkách mateřského mléka u nekojeného dítěte). V počátečním období podávání příkrmu dítě potřebuje kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení - dítě se teprve učí jíst lžičkou a mateřské mléko je hlavním zdrojem tekutin, živin a energie. Později, když dítě dostává příkrm častěji a ve větším množství, už může chtít kojit méně často a kratší dobu než při výlučném kojení, ale mateřské mléko stále zůstává důležitou součástí stravy a to i v průběhu 2. roku života.
Při koupi dětských příkrmů si přečtěte informace o produktu, na obalu je vždy uvedený věk, od něhož můžete příkrm podávat. Toto doporučení je vhodné dodržet.
Typy a složení dětských příkrmů
Doporučujeme začít se zeleninovými příkrmy, později i s masem, a nakonec dítěti podávejte příkrmy ovocné. Ovocné příkrmy mají sladkou chuť, proto je lepší dítě navyknout nejdříve na zeleninu a pak na ovoce.
Složení výrobku je také velmi důležité, příkrmy pro děti do 1 roku by neměly obsahovat sůl ani přidaný cukr. Pro kojence není vhodné neadaptované kravské mléko. Plnotučné kravské mléko je možné použít do pokrmů (například příprava kaše) od 10. měsíce.
Mléčná kaše
Podávejte ji na večer, dobře na noc zasytí a chutí bude miminku připomínat mateřské mléko.
Zeleninové příkrmy
Podávejte v době oběda, dbejte ze začátku na jednodruhové složení. Stejný druh příkrmu podávejte dítěti alespoň jeden týden, abyste případně odhalili potravinovou alergii.
U nás je obvyklé zahajovat podávání příkrmu zeleninou. Začíná se jedním druhem zeleniny (např. vařená mrkev, brambor), teprve vždy po 3-4 dnech se přidá další jeden druh. Kdyby dítě některou potravinu nesnášelo, snadněji se pozná, která to je.
Masozeleninové a ovocné příkrmy
Když si dítě zvykne na zeleninu, začne se do ní přidávat důkladně uvařené velmi jemně nakrájené a nasekané libové maso (kuře, krůta, kachna, husa, hovězí, jehněčí, králík) zpočátku asi 1 polévkovou lžíci na dávku. Maso se podává 6× týdně a jeho množství se postupně zvyšuje na 2 polévkové lžíce na dávku, jednou týdně se podává místo masa vařený vaječný žloutek. Bílek se nepodává až do roku věku.
Stejně se postupuje u zařazování ovoce jako druhého druhu příkrmu. Do ovocného pyré se může přidávat neslazený bílý jogurt. Tvaroh není pro kojence vhodný, protože má příliš vysoký obsah bílkovin.
Příkrmy od 5. měsíce a od 6. měsíce mohou být masozeleninové. Příkrmy od 7. měsíce musí obsahovat co nejvíce vitamínů a minerálů, aby vaše miminko bylo zdravé a dobře se vyvíjelo a i počet masových příkrmů.
Obilné kaše
Jako třetí druh příkrmu se podávají obilné kaše. Po dokončeném 6. měsíci již není třeba rozlišovat, zda obsahují lepek či ne. Lepek může u vnímavých jedinců vést k rozvoji celiakie. Ta se projevuje u malých dětí hlavně objemnými stolicemi 1-3× denně, neprospíváním, nechutenstvím a nápadně vzedmutým břichem. Nápadné jsou také změny v chování dítěte. Lepek obsahují všechny u nás běžné obilniny kromě rýže a kukuřice.
Výhodné je podávání kupovaných dětských instantních kaší, protože jsou obohaceny některými minerálními látkami a vitaminy (zejména důležité jsou železo a zinek).
Batáty v dětské výživě
Batáty jsou výrazně sladší než klasické brambory, obsahují více škrobu a jsou tedy asi o polovinu energeticky vydatnější. 70 % batátů tvoří voda.
Batáty v jídle zajistí sladkou chuť. Přirozeně tak jídlo osladíte, aniž byste museli použít cukr, nicméně pokud máte raději čočku sladší nebo jste třeba měli více kyselá rajčátka, můžete dle chuti dosladit třeba datlovým sirupem.
Recept na čočku s batáty
Loupaná červená čočka je vhodná pro děti od cca třičtvrtě roku.
- Čočku propláchněte a dejte vařit.
- Do hrnce k ní můžete přidat zároveň i na malé kostičky nakrájenou batátu (cca 1 x 1 cm).
- Vařte do změknutí obojího, trvat to bude tak 10 - 15 minut.
- Cibuli nakrájejte na drobné kousky a v pánvi prohřejte malé množství oleje, na němž cibuli osmahněte do zlaté barvy.
- Poté přidejte uvařenou a scezenou čočku a batáty.
- Přidejte rajčátka z plechovky, promíchejte, dosolte a ochuťte drceným kmínem. Ten zároveň pomůže, aby čočka byla pro prcky lépe stravitelná.
- Batáty můžete v pánvi vidličkou i lehce rozmačkat, aby se jejich sladká chuť lépe dostala do celého jídla.
Doporučuji servírovat s kouskem kvalitního kváskového chleba, který dopomůže tomu, aby bílkoviny z luštěnin byly plnohodnotné.
Vaření batátů
Vaříme v páře asi 10 až 15 minut, dokud kousky nejsou úplně měkké. Batáty rozmixujeme do hladké kaše. Pokud je potřeba, přidáme kojeneckou vodu či mateřské mléko, aby se příkrm lépe mixoval.
Další kombinace s batáty
Pokud doma pěstujete fazolky, můžete ji netradičně smíchat s batáty. Jejich společná nasládlost může vytvořit velmi zajímavou chuť a do prcka tak dostanete luštěniny, které by za běžných okolností ani nemusel chtít. Takzvaná kamufláž...
Rozehřejte troubu, na plech dejte rozkrojené batáty, které propíchejte vidličkou. Vložte do mixéru a přidejte mléko a koriandr.
Existuje řada značek a výrobců, které se mnohdy lišit jen obalovou etiketou, někdy obsaženou zeleninou popř. hustotou a velikostí pevných kousků.
Příprava a podávání příkrmů
Dětské příkrmy můžete připravit i vy, nebo si uděláte zásobu již hotových příkrmů ve skleničkách, u kterých se můžete spolehnout na absolutní zdravotní nezávadnost.
Příkrmy před podáváním ohřejte, pomocí lžičky vyzkoušejte na spodním rtu teplotu jídla. Nesmí být příliš horké, ani studené.
Miminko krmte lžičkou z misky. Nejde o žádnou vědu.
Doporučuji jednotlivé druhy příkrmu zamrazovat zvlášť, abychom je poté mohli lehce kombinovat. Jednotlivé sáčky si popište, např. dýni, mrkev a batáty byste po zamrazení od sebe nerozeznali. Večer před tím, než budeme příkrm podávat, přendáme požadované množství do lednice.
Vývoj stravovacích návyků a samostatnost
Cílem je naučit dítě jíst s chutí, v přiměřeném množství, samostatně, u stolu s rodinou. Batolata mají často strach ochutnávat nové pokrmy a potraviny, jsou vybíraví v jídle. Nelze je k jídlu nutit, lepší je opakovaně nenásilně nabízet odmítané potraviny.
Batolata nejprve pijí z lahve, jsou krmena lžičkou a samostatně jí tuhou stravu rukama. Později samostatně pijí z hrníčku a jí lžící. Strava batolat by měla být pestrá, vyvážená, různě fyzikálně upravená, různé konzistence a zajímavého různorodého vzhledu. Má být podávána nejméně v 5 porcích denně, a to z důvodu malé kapacity žaludku.
První příkrmy se podávají v podobě hladké řidší kaše lžičkou - nikdy ne z kojenecké lahve. Jakmile se dítě naučí spolknout příkrm ze lžičky, zvýší se konzistence na hustou kaši. Jídlo je lepší rozmačkávat než mixovat. Kolem 9. měsíce se postupně zavádí měkká kouskovitá strava. Koncem prvního roku může dítě již jíst potravu stejné konzistence jako ostatní rodina.
S rozvojem jemných pohybových funkcí ruky a prořezáváním zubů začínají být kojenci schopni vzít do ruky potraviny, dát si je do úst a žvíkat. Aby se dítě naučilo žvýkat, je velmi důležité nabízet mu vhodné potraviny, například kousek rohlíku.
Jakmile o to dítě projeví zájem, je vhodné je nechat, aby se zkoušelo samo krmit lžičkou. To mu umožní rozvíjet zručnost a koordinovat svalové pohyby.
Dítě, by si mělo samo určit množství jídla, které sní. Dítě má být k jídlu povzbuzováno, ale ne nuceno. Nucení k větším dávkám vede často k odmítání jídla nebo dokonce ke zvracení. Dítě si neoblíbí potravinu, po které mu bylo špatně nebo do ní bylo nuceno. Kromě toho pobízení, aby dítě snědlo všechno, co má na talíři vede k návyku, že množství potravy, kterou má sníst, je dáno tím, co má na talíři spíše, než aby vnímalo své vnitřní pocity hladu a sytosti.
Mezi 1. a 2. rokem je typické, že se objem snědeného jídla ze dne na den mění. V množství snědené stravy u jednotlivých dětí jsou velké individuální rozdíly.
Výživová doporučení a legislativa
Po 1. roce života se doporučuje 300-330 ml mléka denně, po 2. roce alespoň 125 ml. Do 2 let se podává mléko plnotučné, pasterizované, popř. speciální sušená mléka pro batolata, obohacená o vitaminy, stopové prvky atd.
Doporučený denní objem tekutin je ve 2. roce 80-120 ml/kg/den a ve 3. roce 80-100 ml/kg/den. Kromě mléka je vhodná voda a neslazené dětské čaje. Ovocné džusy nemají překročit denní množství 120-150 ml. Ovocné šťávy nemají obsahovat více než 15 g/100 ml sacharidů.
Kolem 1. roku života může dítě začít jíst to, co rodina a přestávají být potřebné zvlášť připravené příkrmy. Složení a úprava rodinné stravy by ale měly brát v úvahu potřeby dítěte, to znamená, že by strava měla být měkká, nesolená a nekořeněná. Dospělí si ji příchutí až na stole. Nejsou vhodné uzeniny s výjimkou libové dušené šunky, tučné maso, paštiky, majonéza.
Podávají se tři hlavní jídla a mezi nimi svačiny, pokud je dítě potřebuje. Pokud dítě není kojeno, potřebuje asi půl litru mléka a mléčné výrobky. Výhodná, i když ne nezbytná, jsou pokračovací mléka (určená pro děti do 36 měsíců), protože jsou obohacena některými minerály a vitaminy.
Kojenci - děti do ukončeného dvanáctého měsíce věku, (Vyhl. 54/2004 Sb. Malé děti - děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného třetího roku věku (Vyhl. 54/2004 Sb.
Převládající kojení - mateřské mléko je převládajícím zdrojem výživy, kojenec může také dostávat vodu, čaje, vodu s cukrem, ovocné šťávy, v případě potřeby orální rehydratační roztok ale nikoli jiné tekutiny obsahující živiny nebo potraviny. Plné kojení - tuto kategorii tvoří výlučné a převládající kojení (WHO 1991).
Počáteční mléčná kojenecká výživa - výživa určená pro potraviny určené pro zvláštní výživu kojenců od narození do šesti měsíců věku kojence, které odpovídají výživovým nárokům této skupiny kojenců. Běžně je nazývána počáteční mléko. (viz kapitola 6.17 Potraviny určené pro zvláštní výživu).
Pokračovací mléčná kojenecká výživa - výživa určená pro zvláštní výživu kojenců starších šesti měsíců, které vytvářejí základní tekutý podíl postupně se rozšiřující smíšené stravy kojenců (viz kapitola 6.17 Potraviny určené pro zvláštní výživu).
Přikrmování - je proces začínající v době, kdy mateřské mléko samo o sobě již nestačí plně pokrýt výživovou potřebu kojence a tedy je potřebná další, „doplňková“ strava - příkrm. Obvykle uváděné časové rozmezí pro přikrmování je 6-24 měsíců, ačkoliv kojení může pokračovat i déle než dva roky (WHO 2002).