Epitelová tkáň je jedním ze čtyř základních typů tkání v lidském organismu, kterou tvoří soubor buněk uspořádaný do jedné či více vrstev a ležící na bazální membráně. Epitelové buňky jsou polarizované, mají distální (apikální) konec směřující k povrchu a proximální (bazální) konec nasedající na bazální membránu, a dle funkce, tvaru buněk či počtu vrstev se rozlišují do různých podkategorií. Epitel může vznikat ze všech tří zárodečných listů: z ektodermu, endodermu i mezodermu.
mezodermální původ epitelu: základní koncepce
V mezodermu pak nacházíme specifické epitelové buňky, které vytvářejí výstelku cév (endotel) a součásti dalších struktur, a tím se podílejí na různorodých funkcích tkání. První popis migrace a diferenciace buněk z primitivního proužku a uzlíku ukazuje na komplexní process vzniku epitelu během vývoje.
klasifikace epitelů podle počtu vrstev a tvaru buněk
- jednovrstevné epithely - tvořeny jednou řadou buněk, bazální koncové části nasedají na bazální membránu. Dle tvaru buněk rozlišujeme dlaždicový, kubický a cylindrický epitel. Podle Palečka (1987) mohou být jednovrstevné epitely dále specifikovány podle tvaru jádra; např. plochý (dlaždicový) epitel vystýlá cévy a plicní sklípky, kubický epitel vystýlá vývody některých exokrinních žláz a cylindrický epitel vystýlá stěnu většiny trávicí trubice.
- vícevrstevné epithely - skládají se z více než dvou řad buněk, jejich bazální konce jsou spojeny s bazální membránou. Rozlišujeme bazální, intermediární a povrchové vrstvy; v bazální vrstvě probíhá mitóza a diferenciace. Rozdělení dle tvaru povrchových buněk vede k vrstvenému plochému, kubickému a cylindrickému epitelu.
- vrstevnatý epitel plochý - rohovětící (kůže) a nerohovějící (např. dutiny sliznic). Roho vytváří rohové vrstvy a nerohovějící vrstvy nacházíme např. v dutinách ústní či jícnu.
- epitel přechodný (urotel) - výstelka močového měchýře a horní části močové trubice, tvořený 4-5 řadami buněk; spodní vrstvy bývají kubické, vrchní buňky se zvětšují do oválného tvaru a mohou být vícejaderné - umbrella cells.
funkční hledisko a specializace
Podle funkce epitelů rozlišujeme krycí (pokryvný), žlázový, resorpční, smyslový a další. Krycí epitel pokrývá povrchy a vystýlá dutiny; žlázový epitel tvoří základ endokrinních a exokrinních žláz; resorpční epitel se podílí na vstřebávání látek (např. sliznice tenkého střeva); smyslový epitel je specializovaný na receptorové funkce (např. v oku, uchu). Transportní funkce epitelů umožňuje pohyb iontů a látková výměna mezi prostředím a hlubšími tkáněmi, např. absorpce živin v tenkém střevě. Silně modifikované epitely zajišťují také funkci smyslových receptorů.
žlázový epitel
Žlázový epitel je zvlášť důležitý; buňky tohoto epitelu jsou schopny přijímat látky, zpracovávat je a vytvářet vnitřní či vnější produkt, který vylučují. Může mít dvě základní formy - jednobuněčnou (např. pohárkové buňky) a mnohobuněčnou. Pohárkové buňky bývají součástí krycího epitelu a např. slouží k sekreci mucus v některých dutinách.
význam epitelové tkáně v praxi a patologii
Epitel je klíčový v klinické praxi, jelikož z epitelů vzniká drtivá většina nehematologických nádorů, konkrétně karcinomy. Benigní tumory vznikají jako papilomy (původ dlaždicový epitel) a adenomy (původ žláznový). Zcela obecně epitel tvoří krycí vrstvy, resorbční a sekreční struktury a je důležitou součástí imunitních funkcí v těle.
V mezodermálním kontextu je epitelová tkáň součástí vývoje a diferenciace, která zahrnuje migraci buněk mezi ektoderm a entoderm a tvorbu chorody a nefrotomů. Primitivní proužek a zárodečný uzlík jsou klíčové struktury vývoje v 3. týdnech, jejichž migrační aktivity vedou k tvorbě různých epitelových vrstev a orgánů.
Gastrulace | Vznik zárodečných vrstev | Ektoderm, mezoderm a endoderm
shrnutí a souvislosti
Epitelová tkáň je velmi různorodá a plní širokou škálu funkcí - krycí, transportní, sekreční a smyslové. Její vývoj z mezodermu ukazuje na hlubokou provázanost s dalšími zárodečnými listy a na rozmanitost morfologie podle počtu vrstev a tvaru buněk. Z hlediska klinické praxe je důležité chápat, že epitel je primárním zdrojem většiny karcinomů a že jeho rozlišení na jednotlivé typy usnadňuje diagnostiku a terapii.
| Typ epitelu | Charakteristika | Typické místo |
|---|---|---|
| Jednovrstevný dlaždicový | Tenoučký, ploché buňky; bazální membrána | Cévy, plicní sklípky |
| Jednovrstevný kubický | Kubické buňky; vývody některých žláz | Žlázy a jejich vývody |
| Jednovrstevný cylindrický | Cylindrické buňky; stěna trávicího traktu | Trávicí trakt |
| Vícevrstevný plochý | Rozhraní rohovatění a nerohovějící vrstvy | Pokožka; dutiny ústní a jícen |
| Urothel (přechodný) | 4-5 řad buněk; umbrella cells | Močový měchýř, horní močová trubice |
tags: #epitel #mezodermoveho #puvodu