Teplota porodní místnosti by tedy neměla být určována teplotním komfortem pro matky a personál, ale měla by vyhovovat potřebám novorozence.
Ideální teplota prostředí v místnosti, kde dítě pobývá přes den je 23-24°C a v noci 21-22°C.
Ideální vlhkost vzduchu je 50%.
Novorozenec se snaží o navýšení produkce tepla - zvýšená motorická aktivita, netřesová termogeneze (novorozenci mají speciální hnědou tukovou tkáň, která jim pomáhá vyrábět teplo).
Tato tvorba tepla je však energeticky náročná a stoupá tak i potřeba kyslíku.
Hypotermie: osušení, tepelně neutrální prostředí a zdroj tepla - ideálním zdrojem tepla je náruč matky.
Matku s dítětem je nutné zakrýt společnou dekou.
Teplota a termoregulační procesy u novorozenců
Před porodem je teplota dítěte v průměru 37,8 °C a po porodu klesá rychlostí 0,2-0,6 °C za minutu, až do zapojení vlastních termoregulačních mechanismů.
Pro fyziologického novorozence je vhodná teplota prostředí 25 °C.
Rektální teplota: bezprostředně po porodu 37,8 °C (37-39 °C), stabilní teplota pak 36,5-37,5 °C.
Axilární teplota: měří se v podpaží, 35,6-37,3 °C, v průměru o 0,3-0,5 °C nižší než v konečníku.
Kožní teplota: na horní polovině břicha, 35,5-36,5 °C u donošených a 36,2-37,2 °C u nedonošených; závisí na gestaci a tukové vrstvě.
Podchlazení vzniká v případě nízké teploty prostředí a vlhkého povrchu kůže dítěte.
Přehřátí vzniká při zvýšené teplotě prostředí nebo nesprávném použití elektrických tepelných zařízení či přílišného oblečení dítěte.
Rizika a prevence podchlazení
Podchlazení je spojeno s nízkou teplotou prostředí a vlhkou kůží, stejně jako se ztrátou tepla při contactu s vlhkým povrchem během koupele či vyšetření.
Podchlazení může být také známkou infekce či sepse.
V zimě je vhodný pobyt venku doba mezi 11-14 hodinou od 3 týdne života; pokud teplota vzduchu klesne pod -5 °C, ven nechoďte, a to platí i pro malé kojence do 3 měsíců věku.
V sychravém, smogovém počasí nechoďte ven vůbec a jen krátce větrejte.
Ochrana obličeje: nekupujte krém, ale mast (infadolan, bepanthene).
Vnitřní režim a hygiena u novorozenců
Oblečení by mělo být ze 100% bavlny; dítě se nejprve obléká teple, protože schopnost regulovat tělesnou teplotu se vytváří až během prvního roku života.
Přebalování je důležité pro stav kůže dítěte; po odstranění znečištěné pleny otřete kůži vlažnou vodou, eventuelně jemným mýdlem.
Pěše žen se očista provádí zpředu dozadu, aby se zabránilo vniknutí střevních bakterií do urogenitálního traktu a současně se jemně oddálí malé pysky, aby se předešlo synechiím.
Nakonec se kůže namaže jemně krémem; pudr nepoužívejte, může ucpat póry a dráždit.
U novorozence je třeba pečlivě dbát o pupek; jizva se čistí velice jemně a opatrně 70% lihem, obvykle po koupání, jednou denně.
Pupek se do úplného zhojení při koupání nemáčí (zhojení trvá týden až 14 dní).
Příprava koupání a hygiena při koupeli
Kojence koupeme v místnosti při pokojové teplotě 25-26°C; teplota vody by měla být 36-37°C a měla by se přeměřit teploměrem.
Množství vody ve vaničce by nemělo přesáhnout 10 cm; u nezhojeného pupečního pahýlu voda nesmí zaplavit bříško.
Délka koupele by neměla u nejmenších přesáhnout 5 min, aby se dítě neprochladlo.
Čím je dítě starší a rodiče zkušenější, plavání malých kojenců v domácí vaně lze doporučit.
Specifické pokyny pro uši a kožní plochy
Při péči o uši se používá pouze povrchově jemná čistá vata.
Děti do 3 měsíců mají nižší riziko potení; Nedonošené děti do 36. týdne nemají schopnost pocení, ta se objevuje až po dvou týdnech.
Spánek, poloha a výživa
Spánek je doporučován pouze na zádech, v poloze, která je prevencí syndromu náhlého úmrtí dítěte (SIDS).
Samostatné sezení je dovoleno až ve chvíli, kdy dítě samo udrží záda rovně; první pokusy o sezení by neměly být dříve než po ukončeném 7. měsíci.
Malý kojenec by měl ležet střídavě na zádech, břiše a na boku; polohování je možné v době aktivity dítěte.
Pro děti, které mohou být kojené, obvykle dítě uklidní přiložení k prsu; Dudlík pomáhá, pokud je dítě kojené, ale nemusíte ho používat v prvních týdnech.
Pokud dítě z různých důvodů kojené být nemůže, doporučujeme vyzkoušet ke zklidnění dudlík; u dětí na umělé výživě platí podobná pravidla - jemné objetí a pochování.
Hrozby a řešení horečky u dětí
Některé z těchto horečkou provázených infekcí mohou probíhat velmi rychle a mohou ohrožovat dítě na životě; meningokoková meningitida i celková sepse vyžadují okamžitou pozornost.
Horečka je signálem aktivace imunitního systému, a proto se horečku do 38°C neovlivňuje; teplota nad 38°C vyžaduje snižování teploty a bezpečný postup.
Antipyretika podáváme v kombinaci: střídáme paracetamol v dávkách 10-15 mg/kg/dávku, opakujeme podle teploty nejdříve za 4-6 hodin, nepřekračujeme denní dávku 50-60 mg/kg/den; u novorozenců vyhledáme lékaře.
U kojenců a batolat dáváme přednost čípkům, u starších dětí sirupům s ibuprofenem, pokud nezvrací.
Ve vodě pružná, vlažná voda 25 °C, zábaly na hrudník a bříško, volné končetiny a cca 15 minut; osušku navlhčíme a zabalíme celé nahé dítě s vynecháním jen hlavičky.
Při teplotách nenutíme dítě do jídla, ale je důležitý přísun tekutin, spíše vlažných až chladných; u dětí do 3 měsíců je třeba postupovat opatrně, protože příznaky mohou být chudé a nespecifické.
Další poznámky a teoretický kontext
Teplota dítěte v děloze je vyšší o přibližně 1 °C než teplota matky a po porodu teplota klesá do vyváženého stavu v důsledku adaptačních dějů.
Novorozenec má teplotní vnímání a termoregulační mechanismy, které se vyvíjejí během prvního roku života.
Teplotní rizika nejsou jen vnější - mohou souviset i s infekcemi a s celkovým zdravotním stavem dítěte.
Rychlé kolísání teploty a špatná termoneutralita mohou ovlivnit stabilitu novorozence.
