Krevní oběh plodu představuje unikátní systém, který se zásadně liší od krevního oběhu dospělého jedince. Klíčovým rozdílem je místo okysličování krve - u plodu tuto funkci plní placenta, nikoliv plíce.
Princip přenosu okysličené krve
Okysličená krev, obohacená o živiny, je z placenty do plodu přiváděna nepárovou pupečníkovou žilou (v. umbilicalis). Tato žíla směřuje především do jater, ale ve svém průběhu vytváří spojku se zadní dutou žilou (ductus venosus Arantii). Tímto způsobem se část okysličené krve dostává přímo do pravé předsíně srdce.
Aby bylo zajištěno dostatečné zásobování srdce a mozku plodu okysličenou krví, existují v jeho oběhovém systému další speciální spojky:
- Oválné okénko (foramen ovale): Tato spojka se nachází v mezisíňové přepážce (septum interatriale). Umožňuje přímý tok krve z pravé předsíně do levé, čímž se okysličená krev dostává rovnou do systémové cirkulace, aniž by prošla pravou komorou a plicním oběhem.
- Cévní spojka mezi aortou a plicní tepnou (ductus arteriosus): Tato spojka propojuje aortu s plicní tepnou. Většina okysličené krve je tak přesměrována do systémové cirkulace. Plicní oběh je v tomto období zásoben krví pouze v nezbytném rozsahu pro zajištění zdravého vývoje plic.
Transformace oběhu po porodu
Po narození dochází k zásadním změnám v krevním oběhu. S prvním nádechem se plíce otevírají a začínají plnit svou funkci okysličování krve. V důsledku toho:
- Foramen ovale se uzavírá, čímž se ukončuje tok krve mezi pravou a levou síní.
- Ductus arteriosus postupně obliteruje (uzavírá se a přeměňuje na vazivovou tkáň), až v dospělosti přetrvává jako ligamentum arteriosum, spojující aortu a plicní tepnu.
Odkysličená krev je z těla plodu odváděna dvěma pupečníkovými tepnami (aa. umbilicales), které jsou větvemi vnitřní kyčelní tepny (a. iliaca interna).
Fyziologie kardiovaskulární soustavy dospělých a její srovnání s fetálním oběhem
Srdce dospělého jedince funguje jako dvouproudová pumpa, která zajišťuje oběh krve v systémovém a plicním oběhu. Jeho činnost je řízena komplexním převodním systémem a je charakterizována systolou (kontrakce) a diastolou (relaxace).
Struktura a funkce srdce
Srdce se skládá ze čtyř dutin: dvou předsíní (pravá a levá) a dvou komor (pravá a levá). Každá dutina má specifickou funkci:
- Pravá předsíň přijímá odkysličenou krev ze systémové cirkulace prostřednictvím přední a zadní duté žíly.
- Pravá komora vytlačuje odkysličenou krev do plicní cirkulace za účelem okysličení.
- Levá předsíň přijímá okysličenou krev z plicní cirkulace plicními žilami.
- Levá komora vytlačuje okysličenou krev do systémové cirkulace prostřednictvím aorty.
Průtok krve srdcem je řízen chlopněmi (trojcípá, plicní, mitrální a aortální), které zajišťují jednosměrný tok krve a zabraňují jejímu zpětnému toku. Kontrakce a relaxace srdečních oddílů probíhají koordinovaně, přičemž současná kontrakce předsíní a následná kontrakce komor zajišťuje efektivní pumpování krve.
HCL Learning | Struktura lidského srdce
Převodní systém srdeční
Samotná srdeční svalovina (myokard) má schopnost generovat elektrické impulsy, které spouštějí kontrakci. Tento proces je řízen:
- Sinoatriálním uzlíkem (SA uzel): Nachází se ve stěně pravé předsíně a funguje jako pacemaker, který udává základní srdeční frekvenci. Generuje elektrický impuls, který se šíří svalovinou předsíní a vyvolává jejich kontrakci.
- Atrioventrikulárním uzlíkem (AV uzel): Nachází se v mezidílové přepážce mezi předsíněmi a komorami. Zde dochází ke zpomalení elektrického impulzu, což umožňuje předsíním dokončit kontrakci před zahájením kontrakce komor.
- Hisův svazek a Purkyňova vlákna: Tyto struktury přenášejí elektrický impuls z AV uzlíku do svaloviny komor, čímž zajišťují koordinovanou kontrakci komor od hrotu směrem k bázi srdce.
Srdeční výdej a krevní tlak
Srdeční výdej představuje množství krve, které levá komora vytlačí za jednotku času (obvykle za minutu). Je dán součinem systolického objemu (množství krve vypuzené při jedné kontrakci) a srdeční frekvence.
- Předtížení (preload): Množství krve přitékající do levé komory. Podle Frank-Starlingova zákona platí, že větší napětí svalových vláken (způsobené větším množstvím krve) vede k silnější kontrakci.
- Dotížení (afterload): Odpor, který klade vyúsťující tepna (aorta) při vypuzování krve.
Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěny tepen. Je ovlivněn srdečním výdejem, průsvitem a elasticitou cév. Centrum pro řízení krevního tlaku se nachází v prodloužené míše a je regulováno prostřednictvím baroreceptorů a hormonů.
Vrozené srdeční vady
Vrozené srdeční vady představují odchylky ve struktuře srdce, které vznikají již během nitroděložního vývoje. Mohou mít různou závažnost a projevovat se od narození nebo se rozvinout později.
Vady bez zkratu
Tyto vady nezahrnují míchání okysličené a odkysličené krve.
- Stenóza plicní chlopně: Zúžení plicní chlopně nebo výstupu z pravé komory, což zvyšuje zátěž pravé komory a může vést k její hypertrofii.
- Stenóza aortální chlopně: Zúžení aortální chlopně, které ztěžuje levé komoře vypuzování krve do systémové cirkulace a může vést k její hypertrofii.
- Koarktace aorty: Zúžení aorty, obvykle v oblasti aortálního isthmu, což vede ke zvýšení krevního tlaku v horní polovině těla a snížení v dolní polovině.
Vady se zkratem
Tyto vady zahrnují abnormální komunikaci mezi systémovým a plicním oběhem, což vede k míchání krve.
- Defekt síňového septa (ASD): Otvor v přepážce mezi síněmi. U novorozenců je normálně přítomno foramen ovale, které se obvykle uzavírá. Pokud zůstane otevřené (patentní foramen ovale - PFO), může docházet k toku krve z levé do pravé síně.
- Defekt komorového septa (VSD): Otvor v přepážce mezi komorami. Častým důsledkem je levopravý zkrat, kdy se okysličená krev dostává z levé komory do pravé, což zvyšuje objem krve v plicním oběhu.
- Otevřená Botallova dučej (PDA): Perzistence cévní spojky mezi aortou a plicní tepnou po narození. Způsobuje zvýšený tok krve do plic a zátěž pro pravé srdce.
- Defekt atrioventrikulárního septa (AVSD): Kombinace defektu síňového a komorového septa v oblasti atrioventrikulárních chlopní. Často se vyskytuje u dětí s Downovým syndromem.
- Transpozice velkých tepen: Aorta vychází z pravé komory a plicnice z levé komory, což vede k oddělenému oběhu okysličené a odkysličené krve.
- Syndrom hypoplastického levého srdce: Nedostatečně vyvinutá levá polovina srdce, včetně levé komory, aorty a aortální chlopně.
- Fallotova tetralogie: Kombinace čtyř vrozených srdečních vad, včetně defektu komorového septa, stenózy plicnice, nasedající aorty a hypertrofie pravé komory.
