Nová pravidla pro vyplácení rodičovského příspěvku, která byla zavedena od začátku roku 2020, vyvolala řadu diskuzí a vedla k podání ústavních stížností. Tyto stížnosti se zaměřují na způsob, jakým vláda přistoupila k navýšení této dávky a jakým způsobem jsou aplikována přechodná ustanovení.
Původ ústavních stížností a jejich zaměření
Stížnosti vycházejí z názoru, že určité části zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zejména přechodná ustanovení zavedená zákonem č. 407/2023 Sb., mohou být v rozporu s principy rovnosti a nediskriminace zaručenými Listinou základních práv a svobod.
Případové studie a rozhodnutí Ústavního soudu
Ústavní soud se opakovaně zabýval ústavními stížnostmi týkajícími se rodičovského příspěvku. Klíčovým bodem těchto sporů je aplikování přechodných ustanovení, která určují, pro které děti se zvýšený rodičovský příspěvek uplatní.
Usnesení II. ÚS 266/24 ze dne 14. 2. 2024
V tomto případě se stěžovatelka domáhala zrušení rozhodnutí Úřadu práce a navrhovala zrušení části zákona č. 117/1995 Sb. a přechodných ustanovení Čl. II bod 2 zákona č. 407/2023 Sb. Stěžovatelka byla názoru, že napadeným rozhodnutím byla porušena zásada rovnosti, neboť jí byl přiznán rodičovský příspěvek v celkové výši 300 000 Kč, nikoli 350 000 Kč, jak by odpovídalo navýšení platnému od 1. ledna 2024. Toto odlišné zacházení bylo odůvodňováno datem narození dítěte.
Ústavní soud stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Soud konstatoval, že individuální stěžovatel nemůže prostřednictvím "procesní zkratky" získat postavení pro abstraktní přezkum právního předpisu. Dále uvedl, že věk dítěte (datum jeho narození) není zakázaným diskriminačním kritériem ve smyslu Listiny.
Usnesení IV. II. ÚS 458/24 ze dne 3. 4. 2024
Tato ústavní stížnost byla podána proti zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v nepřiznání dávky státní sociální podpory rodičovského příspěvku v nové maximální výši. Stěžovatelka požadovala zrušení části zákona č. 407/2023 Sb., konkrétně čl. II bodů 2 a 3. Důvodem byla skutečnost, že dítě stěžovatelky se narodilo před 1. lednem 2024, a proto jí nebyl přiznán zvýšený rodičovský příspěvek.
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost i návrh s ní spojený. Soud zdůraznil princip subsidiarity ústavní stížnosti a nutnost vyčerpání všech procesních prostředků. Dále konstatoval, že napadená právní úprava není v rozporu s ústavními principy a že datum narození dítěte není diskriminačním kritériem. Soud připomněl, že nastavení systému sociálního zabezpečení je záležitostí zákonodárce.
Usnesení II. ÚS 458/24 ze dne 3. 4. 2024 (pokračování)
V odůvodnění tohoto usnesení Ústavní soud podrobněji rozebíral, proč považuje argumentaci stěžovatelky za neopodstatněnou. Zdůraznil, že rodičovský příspěvek je nárokem pečujícího rodiče, nikoli dítěte. Samotná skutečnost, že celková částka příspěvku nebyla navýšena o 50 000 Kč, není považována za zásah do jádra sociálního práva. Soud také poukázal na to, že zákonodárce provedl vážení mezi fiskálními zájmy státu a podporou rodičů, přičemž zvýšení bylo aplikováno pouze do budoucna.
Usnesení ze dne 23. května 2025 (neuveřejněno v plném znění, ale zmíněno v textu)
Toto usnesení se rovněž týkalo ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu a návrhu na zrušení čl. II bod 2. zákona č. 407/2023 Sb. Stěžovatelka argumentovala diskriminací a porušením práva na majetek a legitimní očekávání. Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, přičemž se ztotožnil s výkladem podústavního práva, který náleží obecným soudům.
Právní rámec a argumentace
Ústavní stížnosti se opírají o několik klíčových principů Listiny základních práv a svobod:
- Zásada rovnosti a nediskriminace (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny): Stěžovatelé tvrdí, že rozlišování mezi dětmi narozenými před a po určitém datu pro účely přiznání zvýšeného rodičovského příspěvku je diskriminační.
- Právo na pomoc státu při péči o děti (čl. 32 odst. 5 Listiny): Někteří stěžovatelé se domnívají, že jejich právo na státní podporu je tímto ustanovením omezeno.
- Právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny) a právo legitimního očekávání: V některých případech bylo argumentováno, že změna pravidel uprostřed "hry" porušuje legitimní očekávání rodičů.
Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůrazňuje, že nastavení systému sociálního zabezpečení je v rukou zákonodárce. Přechodná ustanovení jsou nezbytná pro hladký přechod mezi starou a novou právní úpravou a nemusí být nutně diskriminační. Klíčové je, zda zvolená opatření sledují legitimní cíl a zda jsou k jeho dosažení použity rozumné prostředky.
Způsob čerpání rodičovského příspěvku
Je důležité si uvědomit, že rodiče si mohou zvolit, jak rychle chtějí rodičovský příspěvek vyčerpat, což ovlivňuje jeho měsíční výši. Celková částka příspěvku se od ledna 2024 zvýšila z 220 tisíc na 300 tisíc korun (a u vícerčat z 330 tisíc na 450 tisíc korun). Nová právní úprava však odepírá nárok na vyšší částku těm rodičům, kteří již rodičovský příspěvek v původní výši vyčerpali "zrychleně" před 1. lednem 2020.
The Precautionary Principle Explained | Why Social Impact Must Plan for Risk
Další aspekty a iniciativy
V souvislosti s těmito změnami vznikly i iniciativy, jako například #TAKEPECUJEME, které rodičům s již vyčerpanou částkou rodičovského příspěvku radí, jak postupovat v případě možného kladného rozhodnutí Ústavního soudu a doporučují podání žádostí o navýšení příspěvku.
Poslanci se k tématu také vyjadřovali. Například poslanec Aleš Juchelka (ANO) zdůraznil, že navýšení příspěvku se týká těch, kteří ho aktivně pobírají, a že plošné navýšení by stálo miliardy korun. Naopak lidovci (KDU-ČSL) považovali za diskriminační, že se navýšení netýká všech rodin s dětmi do čtyř let.
Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně odmítl argumentaci, že by datum narození dítěte mělo být považováno za diskriminační kritérium. V případě II. ÚS 458/24 soud zdůraznil, že rodičovský příspěvek je nárokem pečujícího rodiče a že zákonodárce má právo stanovit podmínky pro jeho čerpání.
tags: #ustavni #zaloba #rodicovsky #prispevek