Imunitní systém během těhotenství představuje jedinečný a neustále se vyvíjející stav, kde souhrou imunitního, hormonálního a centrálně nervového systému dochází k rozvoji harmonických imunitních reakcí. Složité regulační mechanismy zajišťují rozvoj a zrání plodu. Imunitní systém zdravého jedince rozpoznává vlastní a cizí tkáně a organismy, zpracovává a zneškodňuje to, co organismu škodí. Plod v děloze přežívá i přes to, že je z poloviny otcova původu, což pro matku představuje cizorodou látku. K ochraně plodu slouží složitá soustava řídících mechanismů, která zajišťuje, aby matka donosila plod bez komplikací a porodila zdravé dítě.
Příprava na těhotenství a očkování
Žena by měla před otěhotněním znát svou imunitu vůči rizikovým infekčním onemocněním. Doporučuje se vyšetření na virovou hepatitidu typu B, syfilis (standardně prováděné v České republice), zarděnky, toxoplasmózu, cytomegalovirovou infekci, plané neštovice, spalničky a příušnice.
Očkování těhotných žen: Bezpečnost a doporučení
Rozhodujícím faktorem pro očkování je charakter vakcíny. V případě náhodného očkování těhotné ženy není nutné přerušit těhotenství. Výrobci vakcín obecně nedoporučují očkování těhotných žen z důvodu absence rozsáhlých klinických studií, avšak z dostupných zkušeností není znám negativní vliv očkování na plod. Riziko poškození plodu po podání inaktivované vakcíny je považováno za zanedbatelné.
Cílené klinické studie u těhotných žen jsou velmi přísné a nejsou-li opodstatněné, nejsou obvykle povoleny regulačními úřady. Proto se spoléhá na terénní pozorování a dokumentaci náhodného očkování v těhotenství. Těhotná žena, která se rozhodne pro očkování, si musí být vědoma, že i přes možný příznivý dopad očkování na ni nebo její novorozeně, očkování nesnižuje riziko spontánního potratu nebo malformace novorozence.
Specifické vakcíny a jejich doporučení během těhotenství:
Spalničky, příušnice a zarděnky
Těhotenství obecně představuje kontraindikaci pro očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Výrobci těchto vakcín doporučují ženám neotěhotnět minimálně tři měsíce po očkování. Aktuální doporučení ACIP uvádí minimálně jeden měsíc, jelikož neexistuje žádné teoretické riziko pro plod či těhotenství, pokud žena otěhotní nejdříve jeden měsíc po očkování.
Plané neštovice
Proti planým neštovicím se těhotné ženy nedoporučuje očkovat z důvodu absence potvrzení či vyloučení rizika vakcinačního viru na vývoj plodu. Ženy, které byly očkovány, by neměly otěhotnět minimálně po dobu jednoho měsíce, nebo podle doporučení výrobců až tři měsíce.
Žlutá zimnice
Přestože vliv očkování proti žluté zimnici na vývoj plodu není znám, v těhotenství se očkuje pouze tehdy, je-li riziko možné nákazy větší než riziko postvakcinačních nežádoucích účinků. Těhotenství bývá považováno za relativní kontraindikaci tohoto očkování.
Sledování 81 dětí narozených matkám očkovaným během těhotenství potvrdilo pouze v jednom případě přenos vakcinačního viru na plod, bez zjištění jakékoli malformace novorozence. Studie případů a kontrol žen očkovaných na počátku těhotenství ukázala, že relativní riziko spontánního potratu není vyšší než v běžné neočkované populaci. Omezené údaje afrických a evropských studií naznačují převažující prospěch očkování těhotných žen vůči žluté zimnici tam, kde je riziko jejího výskytu vysoké.
Záškrt, tetanus a dávivý kašel (pertuse)
Očkování těhotných žen proti záškrtu se studovalo již ve 40. letech minulého století. Transplacentárně přenesené mateřské protilátky indukované očkováním jsou účinné v ochraně novorozenců vůči záškrtu. Bezpečnost očkování těhotných žen se prověřovala v 70. letech. Riziko vzniku malformací dětí narozených matkám očkovaným během těhotenství se ukázalo významně nižší než u dětí neočkovaných matek.
Hepatitidy typu A a B
Teoretické riziko negativního vlivu očkování těhotných žen proti hepatitidě typu B a A je téměř zanedbatelné, neboť používané vakcíny jsou výhradně subjednotkové nebo inaktivované. Zpravidla existuje pro těhotnou ženu větší prospěch tohoto očkování než jeho případné riziko, zejména tehdy, lze-li expozici hepatitidy očekávat.
Chřipka
Očkování těhotných žen proti chřipce vyvolává odpovídající imunitní odpověď. Postvakcinační protilátky se pasivně přenášejí z očkované matky na novorozence, což přispívá k jeho ochraně. Těhotné ženy mají zvýšené riziko komplikovaného průběhu chřipky a až 7x vyšší riziko hospitalizace či úmrtí. Chřipková infekce v těhotenství zvyšuje riziko narození mrtvého dítěte a může způsobit předčasný porod. Inaktivované vakcíny proti chřipce se těhotným ženám bezpečně aplikují již více než 60 let. Klinické studie nezjistily žádné nežádoucí účinky spojené s inaktivovanou vakcínou proti chřipce.
Všechny ženy by měly být v každém těhotenství očkované proti chřipce s cílem ochrany ženy, těhotenství i dítěte v prvních měsících života. Doporučuje se aplikace vakcíny v období od října do prosince daného roku, případně co nejdříve po dostupnosti vakcíny pro ženy ve třetím trimestru.
Klíšťová encefalitida
Přestože vliv očkování proti klíšťové encefalitidě na vývoj plodu nebo těhotenství není znám, provádí se toto očkování v době těhotenství pouze tehdy, je-li riziko nákazy větší než riziko očkování. Několik případů náhodného očkování žen během prvního trimestru těhotenství neukázalo odlišnost průběhu těhotenství ani porodu a očkování neovlivnilo ani vývoj plodu.
Lidské papilomaviry (HPV)
Experimentální studie na zvířatech nenaznačují škodlivé účinky HPV očkování na průběh těhotenství. Ačkoli neexistuje jednoznačný důvod pro odložení očkování během těhotenství, není dostatek klinických údajů pro jeho jednoznačné doporučení. V rámci klinických studií nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v četnosti nežádoucích účinků. Výskyt vrozených vad u novorozenců matek očkovaných v počátku těhotenství se objevoval v podobné míře jako u skupiny neočkovaných.
Meningokokové nákazy
Několik klinických studií potvrdilo přenos mateřských protilátek získaných po očkování polysacharidovou vakcínou během těhotenství z matky na novorozence. Očkování neovlivnilo průběh těhotenství, ani vývoj plodu či porod. Mateřské protilátky poskytují novorozencům částečnou krátkodobou ochranu.
Dítě a placenta
Očkování dětí a vliv kojení
Děti mají bezprostředně po narození omezenou odolnost vůči nemocem; jejich imunitní systém se neustále vyvíjí. Očkování je doporučováno od dvou měsíců věku. Bezpečnost očkování je na vynikající úrovni, alergické reakce jsou velmi vzácné. Některé děti mohou mít po očkování horečku nebo lokální reakce, ale závažné komplikace jsou nepravděpodobné.
Kojení může zmírnit nepříjemné okolnosti spojené s očkováním. Studie ukázaly, že kojené děti vykazují nižší projevy bolesti, což činí očkování méně stresujícím. Nejnižší intenzita bolestivých reakcí byla zaznamenána ve skupině dětí kojených před a během aplikace vakcíny. Přímý kontakt s matkou během očkování může mírnit bolestivý prožitek dítěte.
Kanadská analýza předchozích studií naznačuje, že kojení je efektivnější metodou zmírnění bolesti než použití dudlíku, snahy o rozptýlení dítěte nebo lokální analgetika. Kojení během vpichu jehly a po něm pomáhá snížit bolest u většiny dětí do jednoho roku věku, zkracuje dobu pláče a snižuje skóre bolesti. Nicméně, nebyly zjištěny změny fyziologických reakcí, jako je srdeční tep.
Pozitivní efekt kojení na vnímání bolesti je možný díky zvýšení hladiny hormonu oxytocinu, který je spojen s pocity uklidnění a pohody u dítěte i matky. Uvolněnější dítě pociťuje menší bolest.
Očkování v těhotenství: Ochrana matky i dítěte
Infekční onemocnění v průběhu těhotenství mohou ohrozit matku, plod i celý průběh těhotenství. Těhotné ženy mají zvýšené riziko závažných infekcí kvůli mechanickým, patofyziologickým a imunologickým změnám. Očkování v průběhu těhotenství je benefitem nejen pro matku, ale i pro novorozence, který získá mateřské protilátky a je tak chráněn do doby, než může být sám očkován.
Očkování těhotné ženy snižuje riziko infekce a následných komplikací pro ni, snižuje riziko předčasného porodu a dalších porodních komplikací, a také snižuje riziko onemocnění a jeho vážného průběhu pro dítě.
Specifická doporučení pro očkování v těhotenství:
Pertuse (černý kašel)
Nejvyšší riziko závažného průběhu pertuse včetně úmrtí mají kojenci v prvních měsících života. Očkováním těhotných žen proti pertusi se předchází onemocnění nejmenších dětí. Doporučuje se očkování kombinovanou vakcínou proti tetanu, záškrtu a pertusi (Tdap) v 27. - 36. gestačním týdnu. Pokud žena nebyla očkována v těhotenství, doporučuje se podání jedné dávky vakcíny ihned po porodu.
COVID-19
Těhotné ženy mají vyšší riziko závažného průběhu onemocnění covid-19, zejména ve třetím trimestru. Doporučuje se očkování vakcínou proti covid-19 v jakémkoli trimestru těhotenství. Časování vakcinace může být přizpůsobeno aktuální situaci komunitního šíření viru.
Infekce RSV (respirační syncytiální virus)
Infekce RSV je významnou příčinou morbidity a mortality v časném kojeneckém věku. Mateřská vakcinace proti RSV vede k pasivní imunizaci novorozenců a kojenců, poskytující ochranu od narození do 6 měsíců věku. Doporučuje se očkování těhotných žen v období 24-36 gestačního týdne.
Virová hepatitida typu A (VHA)
Bezpečnost vakcíny proti VHA u gravidních žen nebyla stanovena, ale vzhledem k tomu, že se jedná o inaktivovanou vakcínu, předpokládá se velmi nízké riziko. Rozhodování o očkování musí zohlednit, zda riziko onemocnění VHA převýší možné riziko spojené s vakcinací.
Virová hepatitida typu B (VHB)
Těhotné ženy v riziku onemocnění VHB by měly být během gravidity očkovány kompletním, třídávkovým schématem.
Pneumokoková onemocnění
Bezpečnost vakcín proti pneumokokovým onemocněním během těhotenství nebyla hodnocena. Dosud nebyla hlášena žádná poškození nebo negativní efekt na plod u žen, které byly očkovány náhodně v průběhu těhotenství.
Klíšťová meningoencefalitida
Bezpečnost vakcín proti klíšťové meningoencefalitidě u těhotných žen nebyla stanovena. Případná aplikace během těhotenství je možná pouze ve specifických případech, kdy prospěch z vakcinace jasně převýší nejasné riziko.
Očkování živými vakcínami
V průběhu těhotenství jsou kontraindikovány vakcíny proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím, tuberkulóze, japonské encefalitidě a planým neštovicím. Očkování proti planým neštovicím živou vakcínou u gravidních žen není doporučováno a jeho vliv na fétus je neznámý.
Vakcíny proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím nebo planým neštovicím mohou být bezpečně aplikovány dětem s kontaktem s těhotnými ženami, jelikož riziko přenosu vakcinačního viru z očkovaného na vnímavého je velmi nízké.
Příprava na rodičovství a očkování
Plánujete-li založení rodiny, je vhodné navštívit specializovanou ambulanci očkovacích center. Prevence infekčních nemocí vakcinací nejbližších kontaktů miminka je součástí ochrany zdraví.
V případě zájmu o osobní konzultaci s lékařem je možné využít služeb očkovacích center.
Očkování proti planým neštovicím (varicella)
Neštovice představují nezanedbatelné riziko pro plod, zejména v první třetině těhotenství. U dospělých probíhají neštovice obvykle hůře než u dětí. Dvě dávky vakcíny poskytují spolehlivou imunitu. Očkování je doporučováno, pokud žena neštovice neprodělala, a to ideálně alespoň 3 měsíce před plánovaným otěhotněním.
Očkování proti meningokokové meningitidě
Meningokoková meningitida je jedním z nejnebezpečnějších infekčních stavů. Dospělá osoba může i bez projevů akutní infekce představovat riziko pro dítě jako nosič bakterií. U ženy-matky je možné očkovat i těsně před plánovaným termínem otěhotnění nebo krátce po porodu. Jedna dávka poskytuje ochranu proti nemoci i nosičství až na 10 let.
Očkování proti černému kašli (pertuse)
Černý kašel probíhá u dospělé populace mírnou formou, ale představuje zdravotní riziko pro nekompletně očkované nejmenší děti. V mnoha vyspělých zemích je běžné, že rodiče i prarodiče toto očkování absolvují. U ženy-matky je možné očkovat i těsně před plánovaným termínem otěhotnění nebo krátce po porodu. Jedna dávka kombinované vakcíny poskytne ochranu až na 10 let.
Očkování proti chřipce
Pokud existuje možnost epidemie chřipkových nemocí, zejména v první třetině gravidity, je namístě zvážit včasné očkování. Chřipka může negativně zasáhnout do zdraví matky i do vývoje plodu.
Při plánování rodičovství je vhodné zjistit informace o prodělaných infekčních nemocech v dětství a předložit očkovací průkaz. V případě pochybností o účinnosti protilátek je možné laboratorní ověření jejich hladiny.