Marie Terezie a císařský řez: reformátorka, matka a panovnice

Mocná reformátorka, milující matka a také první a poslední česká panovnice. Tím vším byla Marie Terezie. Letos je tomu 280 let od její korunovace. Cesta na trůn této výjimečné ženy a naplnění všech zmíněných rolí ale nebylo vždy jednoduché. Poprvé a zároveň naposledy v českých dějinách byla dne 12. května 1743 korunována žena. Svatováclavskou korunu biskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna vložil na hlavu tehdy šestadvacetileté Marii Terezii. Tomuto dnu přidával půvab i korunovační průvod Prahou. Ze všech stran se ozýval radostný křik „Vivat Maria Theresia“ a v pozadí zněly dělostřelecké salvy a zvony. Otec a matka Marie Terezie s budoucí slávou své dcery nepočítali. Proto ji na státnickou dráhu v podstatě vůbec nepřipravovali.

Životopisná východiska a cesta na trůn

Jako děvče dostávala Marie důkladnou hudební průpravu a velmi si oblíbila operu. Už jako sedmiletá v ní tehdy se svou sestrou zpívala a tancovala. Mariin otec očekával ještě syna - dědice trůnu. Vlády se tak musela Marie Terezie chopit v roce 1740 po jeho nečekané smrti. Neměla potřebné vzdělání, ale byla velmi učenlivá a inteligentní. Obklopila se navíc mnoha odborníky. Mezi nejdůležitější reformy Marie Terezie patří zavedení povinné školní docházky pro dívky i chlapce. Od 6. prosince 1774 tak školy začaly navštěvovat děti starší šesti let, bez ohledu na jejich původ nebo poměry, ze kterých pocházely.

V prvním školním řádu byl kladen důraz na to, aby se nehledělo příliš na učení nazpaměť, ale aby byl u mládeže osvícen především rozum. S tereziánským řádem přišly také nové slabikáře. Dříve se děti učily hlavně podle tabulek. Později díky Marii Terezii do škol zavítaly i učebnice. Pravidelné sčítání lidu stanovil její patent z října roku 1753, který nařizoval sečtení všeho obyvatelstva a jeho rozlišení podle pohlaví, věku a stavu.

Marie Terezie narodila se 13. 5. 1717 ve Vídni a zemřela 29. 11. 1780 také ve Vídni. Královna česká a uherská z rodu Habsburků, nastoupila na trůn po smrti svého otce Karla VI. v roce 1740, porodila 16 dětí. Marie Terezie nikdy neměla příliš blízký vztah se svou matkou. S hraběnkou a její důvěrnicí Charlottou Fuschosovou to ale bylo naopak. Marie si jí velmi oblíbila a zahrnovala ji úctou až do její smrti.

Manželství a rodina

Marie Terezie znala svého manžela Františka Štěpána Lotrinského od dětství. A podle dochovaných svědectví se opravdu milovali, což v případě domluvených sňatků nebylo zrovna běžné. Jejich zásnuby i svatba byly velmi honosné a velkolepé, otec Marie - Karel VI., trval na tom, aby bylo vše co nejhezčí. Na svatebních šatech Marie Terezie dnem a nocí pracovalo 136 švadlen. Ačkoliv byl Lotrinský velký záletník, jeho žena mu to tolerovala. Trvala ale na tom, aby s ním měla nadále společnou ložnici a jeho milenky nechávala sledovat. Když zjistila, o koho jde, postarala se, aby byla dotyčná slečna co nejdříve provdaná.

Svazek Marie Terezie s Františkem Štěpánem Lotrinským byl velmi plodný. Měli spolu šestnáct dětí (jedenáct dcer a pět synů). Marie tak byla až do svých téměř čtyřiceti let prakticky stále těhotná. Dospělosti se ale dožilo jen deset dětí. Nejznámější z nich je Marie Antoinetta, která se stala francouzskou královnou. Její osud byl však tragický - v sedmatřiceti letech ji byla sťata hlava na gilotině. Dalším velmi známým potomkem je Mariin následník trůnu - Josef II., který pokračoval v matčiných reformách.

Ve vojenské politice císařovna příliš úspěšná nebyla. Od počátku čelila Prusku, Bavorsku a Francii, které plnou legitimitu její vlády neuznaly a vedly s Rakouskem války. Ve válce o rakouské dědictví (1740-1748) přišla o velkou část Slezska a státní pokladnu pak velmi vyčerpala i sedmiletá válka (1756-1763). Po ní Marie Terezie už zcela rezignovala na Slezsko a Kladsko.

Reforem a každodenního života

Panovnice byla velkou milovnicí dobrého jídla a pití. Dokonce uměla velmi ocenit kávu. Odmalička měla ráda zpěv a byla výbornou tanečnicí. Říká se, že bez přestávky dokázala protančit i dvacet hodin. Velmi milovala také rychlou jízdu na koni a zúčastňovala se jezdeckých soutěží. Naopak se na rozdíl od jiných žen téměř nezajímala o módu, ačkoliv ji velmi bavily maškarní plesy. Marie neměla ráda formálnosti, snažila se žít prostě a přirozeně a poddané brala jako součást rodiny.

V roce 1750 zavedla Marie Terezie jednotnou měnu. Centralizovalo se mincovnictví, což znamenalo, že mince ražené v různých mincovnách musely mít jednotný vzhled. Přesně byl stanoven poměr zlata a stříbra na zlaťáky, tolary a krejcary. Zlaťáky se dělily na 60 krejcarů a za dva zlaťáky byl jeden tolar. Vznikla také první papírová bankovka. Zároveň se začaly vybírat daně pro financování silného vojska. V roce 1758 přikázala Židům nosit na oblečení zvláštní označení původu; nařízení bylo zrušeno až jejím synem Josefem II.

Marie Terezie zemřela 29. listopadu 1780 ve věku 63 let na rozedmu plic. Nedostatečný výkon srdce způsobil vodnatelnost a otoky celého jejího těla. Po smrti manžela Františka Štěpána, jehož smrt ji hluboce zasáhla, nosila do konce života jen černé šaty a přikázala, aby šperky a ozdoby darovala svým dcerám. Své vladařské povinnosti řešila s ještě větší péčí a důrazem. Na zábavu už prý myšlenky neměla.

Porodnictví a odkaz pro moderní medicínu

Soukromí ve svých ložnicích si královny moc neužily. Těhotenství a porody pro ni byly časté téma - ateisticky spíše prakticky. Do historie se zapsala také jako iniciátorka první porodnice na našem území, kterou založila 22. listopadu 1762 v Soukenické ulici a která tehdy sloužila hlavně svobodným matkám. Prvních šest porodů absolvovala na porodní židli, později rodila na lůžku; porod provázela porodní asistentka a dvorní lékař zasahoval až při komplikacích. Z celkových 21 těhotenství jich pět potratila, jeden porod skončil smrtí dítěte a zbytku se dožilo dospělosti patnáct dětí; jen devět z nich přežilo do dospělosti. Marie Terezie se skutečně zasloužila o vydání porodnických manuálů pro porodní asistentky a lékaře, financovala jejich studijní cesty a vybudovala v Čechách první porodnici. A její dopisy chotě a dvorní dámě Sophie Enzenbergové nám umožňují nahlédnout do zákulisí vídeňského dvora a do soukromí panovnice plného mateřských citů.

Odkaz a význam pro Evropu

Marie Terezie stojí za řadou reforem v oblasti školství, vojenství a státní správy. Zároveň se zasloužila o posílení hospodářských a kulturních otázek a o to, aby Rakousko po její vládě zůstalo relativně stabilní v měřítku Evropy téhož století. Její životní příběh, její rodina a její politika z ní učinily jednu z nejvýznamnějších postav 18. století a symbol osvícenství a statečnosti v říši Habsburků.

Tabulka: Přehled hlavních milníků života Marie Terezie

tags: #marie #terezie #cisarsky #rez