Bavorský barvář je lovecký pes s dlouhou historií, který se vyznačuje mimořádným čichem, věrností a vytrvalostí. Toto plemeno bylo vyšlechtěno v německém Bavorsku koncem 19. století s cílem získat obratnějšího a lehčího stopaře, než byl původní hannoverský barvář.
Historie a původ plemene
Předci dnešních barvářů sahají až ke středověkým brakýřům. Postupně se rozdělili na psy pro sledování nezraněné zvěře a na barváře, kteří se specializovali na dosled poraněné zvěře. Prvním barvářským plemenem se stal hannoverský barvář, který však byl pro hornaté prostředí méně vhodný kvůli své těžkopádnosti. Baron Karg-Bebenburg Reichenhall se proto koncem 19. století v Bavorských alpách zasloužil o křížení hannoverského barváře s původními horskými honiči. Výsledkem byl bavorský barvář (Bayerischer Gebirgsschweißhund), který si zachoval vynikající čich, ale zároveň získal lehčí stavbu těla a větší obratnost pro pohyb v náročném terénu. V roce 1912 byl v Německu založen první chovatelský klub tohoto plemene.
Vzhled a charakteristika
Bavorský barvář je středně velké lovecké plemeno s harmonickou, atletickou stavbou těla, která je uzpůsobena pro práci v horském terénu. Dospělý pes dosahuje kohoutkové výšky kolem 48 cm a váží přibližně 25 kg, přičemž feny bývají o něco menší. Jeho pohyb je ladný a působí mrštně. Hlava je široká s výraznou, širokou tlamou. Tmavě mandlové oči mají klidný a soustředěný výraz. Dominantou hlavy jsou dlouhé, svěšené uši s kulatými konci. Tělo je štíhlé s hlubším a robustnějším hrudníkem a protáhlou zádí. Končetiny jsou dlouhé a silné. Ocas je svěšený a přesahuje k hleznům. Srst je krátká, hustá, přiléhavá a hrubší na dotek, což ji činí dobrou ochranou proti vlhkosti a chladu. Povolená zbarvení zahrnují různé odstíny hnědé, od temně žluté až po červenou nebo rezavou, s možností bílých znaků na hrudi. Jiné barvy nejsou přípustné.
Povaha a temperament
Bavorský barvář je především lovec s neuvěřitelně silnými loveckými instinkty a výjimečným čichem. Je to velmi chytrý, odvážný a sebevědomý pes, který se silně fixuje na svého majitele a je mu věrný až za hrob. Svého pána bude bránit za každou cenu. K cizím lidem je nedůvěřivý a rezervovaný, ale obvykle neagresivní. Ostatní členy rodiny spíše toleruje, ale poslouchá je málokdy tak perfektně jako svého vyvoleného člověka. Děti toleruje, ale nebývá nadšený z jejich pošťuchování. Lépe vychází se staršími dětmi, které ho respektují a chápou, jak se k němu správně chovat. Pro malé děti, které si s ním ještě neumí správně hrát, není ideální volbou. Je to energické a temperamentní plemeno, které hodně vydrží, a proto je vhodnou volbou pro různé vytrvalostní psí sporty. Patří mezi vyrovnané a klidné psy, ale není dominantní. Cíleně vyhledává kontakt s jinými psy a obvykle s nimi dobře vychází, jelikož je zvyklý lovit ve smečce. Se zvířaty jiného druhu se snáší pouze v případě, že je na ně zvyklý od štěněte, jinak má tendenci je lovit.
Výchova a výcvik
Výchova bavorského barváře vyžaduje důslednost, trpělivost a klid. Jelikož jde o psa jednoho pána a může být občas tvrdohlavý, je nutné si získat jeho respekt a zájem. Není vhodné na něj zvyšovat hlas ani používat dril. Pes je inteligentní a snadno chápe, ale je třeba mu od štěněte nastavit jasné hranice, které budou 100% dodržovány. Velkou výhodou je, pokud jeho majitel disponuje přirozenou autoritou. Důležité je zapracovat na přivolání a povelu „stůj“, aby nevlétl pod auto nebo neutekl za zvěří. Vzhledem k jeho silnému loveckému pudu je tato práce klíčová. Pokud se majitel rozhodne pro lovecký výcvik, barvář se této práci s nadšením věnuje.
Péče a nároky
Bavorský barvář je pes, který potřebuje hodně zaměstnání, jak po stránce fyzické, tak psychické. Je to energické plemeno s nadbytkem energie, které je třeba dostatečně unavit. Dlouhé procházky, sportovní aktivity a lovecký výcvik jsou nezbytné. Pokud se mu majitel nemůže dostatečně věnovat, pes se bude nudit a bude si hledat vlastní zábavu. Nejčastěji se projevuje hrabáním děr na zahradě nebo okusováním věcí. Jeho krátká srst je nenáročná na péči a stačí ji občas pročesat. Koupání by mělo probíhat pouze při silném znečištění. Bavorský barvář špatně snáší samotu a delší pobyt o samotě, proto je nutné ho na to zvykat od štěněte. Není vhodnou volbou pro pobyt v kotci. Vzhledem k jeho loveckému pudu a tendenci pronásledovat rychle se pohybující předměty, je třeba počítat s tím, že se nemusí dobře snášet s jinými zvířaty, pokud na ně není zvyklý od mládí.
Zdraví a výživa
Bavorský barvář je obecně zdravé a odolné plemeno. Mezi potenciální zdravotní rizika patří dysplazie kyčelního kloubu, oční vady, kožní problémy a obezita při nedostatku pohybu. Kvůli převislým uším je náchylnější k zánětům zvukovodu. Strava by měla být kvalitní a vyvážená, bohatá na bílkoviny, vitamíny a tuky, s ohledem na jeho vysokou aktivitu. Lze podávat kvalitní granule pro střední plemena nebo konzervy. Je důležité sledovat jeho váhu, protože má sklony k přejídání. V období mimo loveckou sezónu je nutné upravit krmnou dávku, aby se předešlo nadváze.
Rodinný společník
Bavorský barvář je pes spíše pro jednoho pána a není ideální volbou pro rodiny s malými dětmi. Pokud však rodina disponuje dostatkem času, trpělivosti a je ochotna se psovi intenzivně věnovat, může se stát oddaným společníkem. Jeho silný obranářský instinkt z něj činí i dobrého hlídače. Je to pes, který potřebuje uplatnit své lovecké vlohy a pracovat, proto se nejlépe hodí k aktivním myslivcům nebo lidem, kteří se chtějí věnovat psím sportům, zejména pachovým.