Nejvyšší soud Spojených států v pátek zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do třiadvacátého týdne těhotenství. To, že se vrcholová instance, v níž nyní převažují konzervativní členové, rozhodla verdikt zrušit, se označuje za historický obrat. Neznamená to, že budou interrupce považované za nelegální, ale rozhodování o nich bude na jednotlivých státech. Podle agentury AP se dá očekávat, že možná až polovina amerických států interrupce zakáže.
Celostátní právo na potrat pochází z verdiktu v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973. Podle AP nyní soud rozhodl v rozporu s vůlí většiny Američanů, kteří si podle průzkumů přejí, aby bezmála půl století starý verdikt zůstal v platnosti. Pro zrušení verdiktu se vyslovilo pět konzervativních soudců, tři liberálové byli proti, předseda soudu John Roberts se k většině nepřipojil. Uvedl, že není pro zrušení verdiktu Roeová v. Wade, ale podpořil by mississippský zákon zakazující potraty po 15. týdnu těhotenství. To, že se Nejvyšší soud chystá ochranu práva na potrat zrušit, naznačil únik předběžného stanoviska už v květnu.
Důsledky rozsudku a reakce politických aktérů
Minister spravedlnosti Merrick Garland oznámil, že jeho úřad využije veškeré prostředky, aby zajistil svobodu rozhodování ve věcech potomků a aby federální agentury mohly nadále poskytovat služby v tomto směru v rozsahu zaručeném federálním zákonem. „Toto rozhodnutí je ničivou ranou svobodě rozhodování o rodině v USA. Bude to mít okamžitý a nezvratný dopad na život lidí v celé zemi, přičemž důsledky budou pro různé skupiny odlišné. Největší tíhu pocítí lidé tmavé pleti a lidé s omezeným příjmem,“ uvedl Garland.
Taky podle stanice CNN se rozhodnutí nejvyššího soudu dotkne především chudších rodin, v nichž ženy nebudou mít prostředky na to, aby vycestovaly kvůli interrupci do jiného státu. Neshody pramení z politického přesvědčení. Proti výroku nejvyššího soudu se vyslovila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, podle níž jde o „kruté rozhodnutí, které je šokující a srdcervoucí“. Naopak vůdce senátní republikánské menšiny Mitch McConnell verdikt uvítal a označil jej za vítězství pro „svobodu a život“.
Rozhodnutí rozohnilo veřejnost a vyvolalo masivní protesty v mnoha městech. Demonstrace pokračují i v souvislosti s opětovným ohlasem, že právo na potrat bude ošetřeno státní legislativou. Zprávy ukazují, že protesty se odehrávají napříč spekterem, a to včetně odkazů na kulturní a historické kontexty.

Co znamená zrušení Roe pro jednotlivé státy?
Současná situace znamená, že o potratech budou rozhodovat jednotlivé státy USA. The New York Times a další zdroje uvádějí odhady, že zhruba dvacet až třicet států se pravděpodobně rozhodne pro omezení nebo zákaz interrupcí, zejména v jižních a vnitrozemních částech země, zatímco státy na severovýchodě a západním pobřeží by mohly zůstat relativně liberální vůči interrupcím, alespoň do určitého stádia těhotenství.
Podle analytiků jsou v rámci republikánských států očekávané přísné zákony, včetně spouštěcích zákonů (trigger laws), které mohou vstoupit v platnost okamžitě po zrušení precedentu Roe. V některých státech už existují nebo připravují zákony omezující potraty na velmi rané fáze těhotenství. Texas například zavedl zákon zakazující potraty po šestém týdnu. Otázkou je, zda další státy rozšíří limity, či zavedou plné zákazy.
Na straně Demokratických států se očekává zachování alespoň určitého prostoru pro interrupce, avšak i zde mohou nastat lokální omezení či administrativní překážky. Podle Guttmacher Institutu a dalších výzkumů hrozí, že až 26 států přehodnotí svá práva k interrupcím. Většina odhadu zmiňuje, že zásadní dopady se projeví zejména v oblasti cestování za interrupcemi a dostupnosti péče.

Ekonomické a sociální dopady
Podle pozorovatelů kvůli nutnosti cestovat za interrupcemi mohou mít největší dopady na ženy s nižšími příjmy a ženy barevné. Nedostatek finančních prostředků na cestování do jiného státu a na potřebnou péči způsobuje, že se tyto ženy dostávají do horší situace. Média také upozorňují na to, že v některých státech by mohlo dojít k výraznému omezení literárně i prakticky dostupné antikoncepce, a to i v souvislosti s obavami z trestnosti pohlavních styků a dalších souvisejících témat.
Podle některých analýz by se v rámci celé společnosti mohly prosadit změny v soukromí a legislativním rámce spojené s potraty a antikoncepcí. Asociace a instituty naznačují, že by se mohly zintenzivnit spory mezi různými skupinami společnosti kolem otázky morálky, náboženství a práva na tělo ženy.

Historický kontext a srovnání s minulostí
Někteří analytici srovnávají současné dění s debatami z 70. let, kdy bylo Roe v Wade klíčovým precedentem. Avšak mnohé okolnosti se liší: dnes je politická scéna více polarizovaná a soudní systém má jiný demografický složení. Kromě toho se změnily technologické a logistické možnosti cestování a vyhledávání zdravotní péče v rámci USA.
V médiích se také objevují odkazy na kulturu a literaturu, které připomínají historické paralely a reflexe o tom, jaké důsledky může mít omezení reprodukčních práv na obyvatelstvo a společnost jako celek. Politické kampaně se soustředí na roli práva na potrat v klíčových volbách a na to, jakým způsobem by se mělo tuto problematiku řešit v rámci demokratického procesu.

Co čekat dále
Hlasování a rozhodnutí Nejvyššího soudu může přijít v následujících týdnech. Soud může upřesnit vymezení práva na potrat a vyřešit, zda se vztahuje i na určité antikoncepční metody či nouzovou pilulku, která byla v minulosti spojována s kontexty potratu. V rámci politických debat mohou volby ovlivnit i směr possible legislativní změn na federální úrovni a v jednotlivých státech.
Veřejnost nadále sleduje vývoj a debatu kolem potratů, protože téma zůstává citlivé a rozděluje společnosti napříč regiony a politickými proudy. Zpravodajské servery a analýzy drží krok s aktuálním vývojem a nabízejí kontext k tomu, jaké budou skutečné dopady na ženy, rodiny a celé společnosti.
Jak rozhodnutí Nejvyššího soudu o zrušení případu Roe v. Wade rozděluje Američany
Tabulka: Odhadovaný počet států podle jejich postoje k interrupcím po zrušení Roe
| Státy | Očekávaný postoj k interrupcím | Poznámka |
|---|---|---|
| Severovýchod a západní pobřeží | Zachování určitého prostoru pro interrupce | Řada zákonů umožňujících do určitého týdne |
| Jih a vnitrozemí | Omezení až zákaz interrupcí | Spouštěcí zákony, restriktivní legislativa |
| Státy s největším počtem žen v reprodukčním věku | Rozdílné, většinou restriktivní | Odhady 21-29 států mohou přijmout restrikce |
Celkem se očekává, že prostředí kolem potratů v USA bude do budoucna velmi různorodé a závislé na místní legislativě i soudních rozhodnutích. Pro voliče to znamená, že téma potratů bude i nadále hrát klíčovou roli v nadcházejících volbách a v politickém diskurzu.