Během těhotenství a zejména při kojení se potřeba příjmu tekutin u žen významně zvyšuje oproti běžnému doporučení pro dospělé. Nedostatečný příjem tekutin může mít negativní dopady na vývoj plodu, způsobovat vyčerpání organismu a zhoršovat životní funkce jak matky, tak dítěte. Mateřské mléko, které je z přibližně 87 % tvořeno vodou, klade vysoké nároky na hydrataci organismu kojící ženy.
Zvýšená potřeba tekutin v těhotenství a při kojení
V těhotenství dochází v ženském organismu k řadě změn, které zajišťují správný vývoj plodu. Mezi tyto změny patří vyšší míra zadržování vody v těle, zvýšení objemu cirkulující krve a zrychlený průtok krve ledvinami. Z těchto důvodů by těhotné ženy měly denně přijmout přibližně 2,3 litru tekutin formou nápojů, dalších 0,7 litru by mělo pocházet ze stravy.
Potřeba tekutin se při kojení ještě dále zvyšuje. V prvním půlroce po porodu by kojící žena měla jen formou nápojů přijímat 2,7 litru tekutin denně. Spolu s 0,7 litru ze stravy to činí celkový denní příjem 3,4 litru tekutin. Tělo kojence je z velké části tvořeno vodou (až 90 % u novorozenců a 80 % u kojenců), a proto je pro něj dostatečný příjem tekutin klíčový.
Kvalita a složení tekutin
Kromě objemu je důležité věnovat pozornost i složení přijímaných tekutin. Ideální volbou je čistá pramenitá voda nebo přírodní minerální voda s nízkým obsahem minerálů. Slabě mineralizované vody obsahují 50 až 500 miligramů minerálů na litr, zatímco silně mineralizované mohou mít i více než 5000 miligramů na litr. Hranice pro kojeneckou vodu je stanovena na 500 miligramů na litr, což ji činí vhodnou pro každodenní pití těhotných i kojících žen, a také pro přípravu kojenecké stravy.
Kvalitní zdroje pramenité vody lze nalézt i v České republice. Například pramen v Teplicích nad Metují, který se nachází v národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály, je již přes 30 let zdrojem kojenecké vody s vyváženým obsahem vápníku a hořčíku a nízkým podílem dusičnanů a sodíku.
Modelka a maminka Renata Langmannová zdůrazňuje, že pro ni byla nesycená pramenitá voda vhodnější než minerální. Výživoví poradci doporučují věnovat pozornost dostatečnému příjmu tekutin jako součást zdravého životního stylu, což platí dvojnásob během těhotenství a kojení.
Pomocníci pro dodržování pitného režimu
Pro usnadnění dodržování pitného režimu existuje několik praktických pomůcek. Mezi ně patří speciální mobilní aplikace, které umožňují nastavit ideální denní příjem tekutin a pravidelně uživatele upozorňují na nutnost doplnění tekutin prostřednictvím notifikací. Pokročilejší aplikace dokážou rozlišovat i mezi jednotlivými druhy nápojů.
Další alternativou jsou tzv. „chytré“ odečítací lahve s rysky a popisky, které vizuálně znázorňují zbývající objem tekutiny v danou denní dobu. Tyto lahve by měly být umístěny na viditelném místě, například na pracovním stole, nebo nošeny neustále s sebou, aby se na pití nezapomnělo. V krajním případě může posloužit i obyčejný budík jako připomínka.
Nevhodné nápoje a jejich rizika
Některé nápoje nejsou pro hydrataci organismu vhodné a naopak mohou tělo o tekutiny a důležité minerály připravovat. Mezi ně patří nápoje s obsahem kofeinu a alkohol. U dětí jsou zcela nevhodné různé druhy limonád, slazených a energetických nápojů, kávy a černých čajů kvůli vysokému obsahu cukru, barviv a kofeinu. Špatný pitný režim, kdy dítě konzumuje po celý den energeticky vydatné tekutiny, je často příčinou vzniku obezity v dětském věku.
Při konzumaci bylinkových čajů a minerálních vod je třeba dbát na jejich množství a střídat je. U dětí starších jednoho roku by denní příjem minerálních vod a bylinkových čajů neměl přesáhnout jednu sklenici.
Tekutiny u dětí
Kojenci a malé děti mají odlišné potřeby tekutin než dospělí. Většina tekutin u nich je uložena mimo buňky, což je činí náchylnějšími k dehydrataci. Metabolické procesy v těle způsobují ztráty vody močí (60 %), odpařováním kůže (20 %), dýcháním (15 %) a stolicí (5 %).
Po zavedení prvních nemléčných příkrmů je nutné navýšit příjem tekutin, protože pevná strava obsahuje méně vody. V období 9.-10. měsíce věku se doporučuje denní příjem tekutin kolem 200 ml.
Do tří let věku je důležitou součástí pitného režimu dítěte mléko, ideálně mateřské. U nekojených dětí je nutné zajistit příjem náhradní mléčné kojenecké výživy. Mezi nevhodné nápoje pro děti patří limonády, slazené a energetické nápoje, káva, černý čaj a alkohol.
V případě, že dítě odmítá samotnou vodu, lze mu nabídnout nápoje s mírně nasládlou chutí, ale je třeba se vyhnout těm s vysokým obsahem cukru. Minerální vody s vysokým obsahem minerálů se pro děti do dvou let nedoporučují pro přípravu výživy.
Ideální teplota tekutin pro děti by se měla pohybovat kolem pokojové teploty (20-25 °C). Pokud máte problémy s dodržováním pitného režimu u dětí, lze jej navýšit i prostřednictvím jídla, například vařením polévek, řidších omáček nebo výběrem vodnatějšího ovoce.
Mezi potraviny bohaté na vodu patří rajčata, okurky, melouny, jablka, broskve, meruňky a citrusy. Je důležité si uvědomit, že pocit žízně je již signálem počínající dehydratace.
Kdy a jak podávat tekutiny kojencům
- Do 6. měsíce: Kojencům stačí pouze mateřské mléko. V případě extrémního horka nebo bolestí bříška lze nabídnout kojeneckou vodu, fenyklový nebo heřmánkový čaj (BIO kvalita).
- Od 4. měsíce: Možno podávat vybrané ovocné čaje (BIO kvalita).
- Při zavádění příkrmů (po 6. měsíci): Postupně se upravuje počet dávek mléka a zvyšuje podíl pevné stravy. Je nutné pravidelně nabízet vodu, čaje nebo nápoje bez přidaného cukru.
- 6-9. měsíc: Děti mají vysokou citlivost na nedostatek vody. Ztráta do 10 % tekutin může způsobit mírnou dehydrataci. Je nutné doplňovat pitný režim kojeneckou vodou, ovocnými či bylinkovými čaji nebo kojeneckými a dětskými nápoji. Pouze mléko nestačí.
Dehydratace je ztráta vody z organismu, která může nastat při nemocech (horečka, průjem, zvracení), přehřátí nebo zanedbaném pitném režimu. Při přetrvávajících projevech dehydratace je nutné vyhledat lékaře. U kojenců je 10% ztráta tekutin velmi závažná.
Vhodnou alternativou pro doplnění tekutin při dehydrataci je rehydratační roztok (např. Kulíšek). Některé děti odmítají samotnou vodu, proto lze nabídnout mírně nasládlé nápoje bez přidaného cukru. Minerální vody s vysokým obsahem minerálů se pro děti nedoporučují.
Voda pro miminka
Kojenecká voda se liší od pitné vody z vodovodu složením minerálních látek a obsahem dusičnanů. Voda z kohoutku by se neměla používat k přípravě dětské výživy ani umělých mléčných přípravků, protože vyšší obsah minerálů může zatěžovat vyvíjející se ledviny kojenců.
Vlastní studna s vyšším obsahem železa nemusí být vhodná pro přípravu dětské stravy z hlediska bakteriologické nezávadnosti a složení minerálů.
Pro děti od dvou let je již možné nabízet širší škálu nápojů, s výjimkou těch s vysokým obsahem cukru.
Tekutiny a tvorba mateřského mléka
Je mýtem, že větší příjem tekutin u kojící ženy vede k vyšší tvorbě mateřského mléka. Naopak, při dehydrataci se tvorba mléka snižuje. Studie nepotvrzují nutnost zvýšeného příjmu tekutin nad rámec pocitu žízně. Mateřské mléko se tvoří z krve a jeho množství není významně ovlivněno příjmem tekutin matkou. Tvorbu mléka stimuluje sání dítěte z prsu.
V období výlučného kojení (do 6 měsíců) mateřské mléko plně pokrývá potřebu tekutin i ostatních živin dítěte, a to i v horkém počasí. Mateřské mléko obsahuje kromě vody také vitamíny, minerály, růstové faktory, imunitní látky a protilátky, které jsou pro vývoj dítěte nezbytné.
Po skončení výlučného kojení a zavedení příkrmů je důležité dítěti nabízet tekutiny ve skleničce nebo hrníčku. Učení se pít je postupný proces, při kterém je důležité dítě nenutit. Vhodné je nabízet vodu často a v malých množstvích. Mateřské mléko nadále pokrývá část potřeby tekutin.
Pro sledování dostatečného příjmu tekutin u dětí slouží barva a množství moči - měla by být průsvitná. V případě potřeby je vhodné dítě častěji kojit nebo mu podávat řidší příkrmy.
Pro učení se pít je nejvhodnější obyčejná otevřená sklenička, která učí dítě správným pohybům a zákonitostem pití.
Co jíst a pít při kojení
Strava kojící matky hraje klíčovou roli ve zdravém vývoji miminka. Doporučuje se pravidelný a vyvážený jídelníček s pěti denními jídly. Potřeba živin je během kojení zvýšená, o cca 400 kcal denně.
- Mléko a mléčné výrobky: Jsou zdrojem bílkovin a vápníku. Denní příjem cca 1200 mg vápníku odpovídá 3-4 porcím mléčných výrobků.
- Ryby: Dvakrát týdně by se měly konzumovat ryby, které jsou zdrojem bílkovin a omega-3 mastných kyselin, důležitých pro vývoj nervové soustavy miminka.
- Libové maso: Kvalitní zdroj bílkovin, doporučuje se střídat druhy masa a preferovat dušení, vaření a pečení.
- Vláknina: Nachází se v celozrnných výrobcích, zelenině a ovoci. Luštěniny mohou způsobovat plynatost.
V případě alergické reakce dítěte na mléčnou bílkovinu je nutné mléčné výrobky vyřadit a vápník doplňovat.
Je třeba se vyhnout potravinám, které nadýmají (luštěniny, zelí, cibule, brokolice, česnek), dráždivým, pálivým a kyselým potravinám (citrusy), které mohou u miminka způsobit bolesti bříška nebo kožní reakce.
Některé potraviny vyžadují speciální přípravu nebo omezení:
- Červená čočka: Méně dráždivá luštěnina, kterou je třeba předem namáčet a důkladně uvařit.
- Jablka a jiné ovoce: Může pomoci změna odrůdy, bio kvalita, oloupání slupky nebo povaření.
- Plísňové sýry: Obecně se nedoporučují.
- Čokoláda: V malém množství (1-2 dílky) obvykle nevadí, ale u citlivých miminek je lepší se jí vyhnout.
- Sushi: Bez tepelně neupravených ryb. Vyhnout se wasabi a nakládanému zázvoru.
- Mák: V běžném množství nevadí.
- Zázvor: Nedoporučuje se kvůli dráždivosti.
- Česnek: Vynechat kvůli dráždivosti.
- Houby: V rozumném množství, z kvalitního zdroje, ale spíše pro ozvláštnění jídelníčku.
Káva: Slabá káva v malém množství (1 šálek denně) nevadí, ale kofein ovlivňuje i miminko.
Alkohol: Nelze doporučit. Pokud si jej dopřejete, je nutné mléko předem odstříkat.
Každé miminko je jiné a je důležité sledovat jeho individuální reakce na různé potraviny. Nové potraviny zavádějte postupně a v malém množství.