Děložní kontrakce jsou klíčovým procesem, který signalizuje začátek porodu a provází jeho jednotlivé fáze. Jedná se o reverzibilní a rytmicky se opakující stahy hladké svaloviny dělohy následované relaxací. Tyto stahy se liší od děložních retrakcí, které jsou ireverzibilní a vedou k trvalému zkrácení děložních myocytů a postupné redukci objemu dělohy.
Mechanismus vzniku a šíření kontrakce
Vznik kontrakční vlny začíná přestupem vapenatých iontů z extracelulárního prostoru do buněk hladké svaloviny dělohy. Tento proces probíhá přes kanály, jejichž činnost je závislá na změně membránového potenciálu a na vlivu ovariálních a placentárních steroidů, jako jsou estrogeny a prostaglandiny. K pozitivní stimulaci a vystupňování děložních stahů přispívá také hormon oxytocin.
Kontrakce vznikají v oblasti děložních rohů. Předpokládá se existence tzv. děložních pacemakerů, které na rozdíl od převodního systému srdce nemají fixní polohu a mohou se v průběhu času měnit, ačkoli toto nebylo experimentálně plně prokázáno.
Následně se kontrakční vlna šíří svalovinou dělohy prostřednictvím mezibuněčných spojů typu gap junctions rychlostí přibližně 2 cm/s, a to směrem od fundu k dolnímu děložnímu segmentu.
Hodnocení intenzity a charakteristik děložních kontrakcí
Pro posuzování intenzity děložních kontrakcí se používají dva hlavní parametry: bazální tonus (BT) a amplituda.
- Bazální tonus (BT): Představuje intrauterinní tlak v období mezi kontrakcemi. V normě by neměl přesahovat 20 mmHg.
- Amplituda: Je definována jako rozdíl mezi bazálním tonem a intrauterinním tlakem na vrcholu kontrakce (acme). V normě by neměla přesahovat 80 mmHg.
Intenzitu děložních kontrakcí lze také charakterizovat pomocí tzv. monrevidejských jednotek (MU). Ty se přepočítávají ze součtu amplitud kontrakcí během deseti minut. U termínového porodu by tato hodnota neměla překračovat 300 MU.
Kromě intenzity se sleduje také frekvence a délka kontrakcí, stejně jako délka mezikontrakčního období (resting phase).
Průběh porodu: Doba otevírací
První doba porodní, známá také jako doba otevírací, začíná s nástupem pravidelných děložních kontrakcí. Tyto kontrakce způsobují zkracování a otevírání děložního hrdla.
V okamžiku, kdy se děložní hrdlo zkrátí na přibližně půl centimetru, hovoříme o tzv. brance. Ta se následně účinkem kontrakcí dále roztahuje (otevírá), až prakticky splyne s pochvou a měkké porodní cesty jsou plně volné a otevřené. Tímto okamžikem první doba porodní končí.
Rychlost průběhu první doby porodní se mezi rodičkami liší. Významný vliv má to, zda žena již rodila, či nikoli. U prvorodiček trvá tato fáze obvykle 6-7 hodin, ale výjimkou nejsou ani případy, kdy trvá 10-12 hodin, což je stále považováno za normální a fyziologické.
Zásahy během první doby porodní
V průběhu první doby porodní může dojít k několika intervencím:
- Odtok plodové vody: Často odteče samovolně. Pokud se tak nestane a mohlo by dojít ke zpomalení porodu, lze po domluvě s rodičkou provést mechanické protržení vaku blan (dirupce). Tento výkon je nebolestivý a často vede k zesílení děložních kontrakcí.
- Analgezie: V případě příliš bolestivých děložních stahů lze využít farmakologickou analgezii, například epidurální analgezii (aplikace anestetika a analgetika do epidurálního prostoru) nebo inhalaci oxidu dusného (Entonox).
- Očistné klyzma: Dle přání rodičky je možné provést očistné klyzma.
Zvládání bolesti během porodu, regionální anestezie - ošetřovatelství v mateřství | @LevelUpRN
Podpora a úleva během první doby porodní
První doba porodní může být pro rodičku vyčerpávající. Přítomnost partnera může být významnou oporou. Úlevu může přinést volný pohyb po porodním pokoji a zaujímání co nejpohodlnější polohy během kontrakce. Mezi doporučované polohy patří poloha na boku, ve stoje, v kleče, na podložce, na míči, ve vaně, na závěsném systému, ve sprše a další.
Důležité je s kontrakcí se "neprat" a nezadržovat dech. Doporučuje se také dbát na prázdný močový měchýř. Příjem tekutin a jídla by měl probíhat po domluvě s personálem porodního sálu.
Klíčovou roli v iniciaci porodu hrají hormony a biochemické změny v myometriu. Během gravidity je myometrium udržováno v relaxaci působením látek jako relaxin, CRH a progesteron. S nástupem porodu se začínají produkovat bílkoviny, které ovlivňují kontraktilitu dělohy.
Rozdíl mezi kontrakcemi a poslíčky
V posledních týdnech těhotenství se mohou objevit stahy dělohy, které připomínají kontrakce, ale nejsou s porodem přímo spojené. Tyto tzv. poslíčci (Braxton-Hicksovy kontrakce) slouží k přípravě dělohy na porod, změkčení a rozšíření děložního čípku. Poslíčci jsou obvykle slabší než skutečné porodní kontrakce, přicházejí nepravidelně a jejich intervaly se nezkracují.
Klíčové rozdíly mezi poslíčky a skutečnými kontrakcemi:
| Poslíčci | Skutečné kontrakce |
|---|---|
| Mohou ustoupit při chůzi, odpočinku nebo změně polohy. | Pokračují navzdory pohybu, odpočinku nebo změně polohy. |
| Stahy obvykle nejsou příliš bolestivé. | Intenzita se postupně zvyšuje. |
| Nepřicházejí v pravidelných intervalech. | Odstupy mezi nimi se zkracují. |
| Čas mezi nimi se nezkracuje. | Trvají zhruba 30-40 vteřin, postupně se prodlužují. |
| Netrvají dlouho. | Zpočátku bývají asi čtyři za hodinu. |
| Neprodlužuje se doba jejich trvání. | Často jsou doprovázeny bolestí v zádech nebo bolestí vystřelující do třísel/stehen. |
| Nezesilují na intenzitě. | |
| Citelné jsou v břiše, nikoli v zádech. | |
| Slábnou a odezní. |
Jak rozpoznat skutečné kontrakce:
- Začínají jako křečovité bolesti dělohy.
- Jsou pravidelné, jejich síla a frekvence postupně roste.
- Objevují se v pravidelných intervalech, které se zkracují (např. každých 5 minut).
- Trvání kontrakcí se postupně prodlužuje (např. na 40 sekund).
Pokud si nejste jistá, zda se jedná o poslíčky nebo skutečné kontrakce, může pomoci pobyt v teplé vodě (vana, sprcha). U skutečných kontrakcí se stahy obvykle zesílí, zatímco poslíčci naopak ustanou.
Kdy jet do porodnice?
Doporučený čas odjezdu do porodnice je, když se interval mezi kontrakcemi zkracuje a bolesti se zesilují. Obecné doporučení pro prvorodičky je tzv. pravidlo 5-1-1: kontrakce se objevují každých 5 minut, trvají 1 minutu a opakují se po dobu 1 hodiny.
Dalším důvodem k odjezdu do porodnice je odtok plodové vody, a to i bez přítomnosti kontrakcí. Plodová voda může odtékat náhle nebo postupně. Pokud je plodová voda čirá či lehce narůžovělá, je vhodné do porodnice dojet do dvou hodin. V případě zakalené, hnědé či zelené plodové vody, nebo při pozitivní kultivaci na Streptokoka agalactiae, je nutné jet okamžitě.
Odchod hlenové zátky není důvodem k odjezdu do porodnice, ale signalizuje blížící se porod, který obvykle nastane do dvou až tří dnů.