Informace o kontrakcích a porodu

Porod je komplexní proces, který se skládá ze tří fází: první, druhé a třetí doby porodní. Každé těhotenství a porod je jedinečný a probíhá individuálně. Porod se málokdy počítá na minuty, většinou jsou to hodiny. Každý přirozený porod má své tempo, svůj čas. Většinou porod trvá 12 hodin, často i 24 hodin, někdy i déle. Jsou také případy velmi rychle rodících žen, které jsou náročné a intenzivní, ale ženy si s nimi často poradí velice dobře.

Rozpoznání kontrakcí a kdy jet do porodnice

Velká část prvorodiček se obává, že nerozezná pravé kontrakce od poslíčků. Každá žena sice vnímá kontrakce trochu jinak, ale obecně lze tvrdit, že začínají jako křečovité bolesti dělohy. Kontrakce neboli děložními stahy jsou pravidelné, vůlí neovlivnitelné stahy svalových vláken dělohy, projevující se jako svíravé bolesti v podbřišku. Vznikají na základě působení hormonu oxytocinu. Dochází ke krátkodobému ztuhnutí děložní stěny a následnému zvýšení tlaku uvnitř dělohy, který způsobí otevření nebo dilataci děložního čípku, aby miminko mohlo sestoupit do porodních cest. S postupujícím porodem se kontrakce zesilují a časový interval mezi nimi se zkracuje.

Braxton-Hicksovy kontrakce (poslíčci)

Braxton-Hicksovy kontrakce neboli poslíčci obvykle začínají ve třetím trimestru těhotenství. Jedná se o několikavteřinové (trvají v průměru 30 až 60 sekund, ale někdy mohou přetrvávat i 2 minuty) nepravidelné stahy děložního svalstva. Ženy je popisují jako tuhnutí či pnutí bříška, někdy spojené s mírnou bolestí v podbřišku, která, na rozdíl od porodních kontrakcí, nepřichází od zad. Nikdy k nim nedochází v pravidelných intervalech. Poslíčci začínají nabírat na síle a frekvenci většinou s koncem třetího trimestru. Pokud vám poslíčci způsobují obtíže, zkuste si ulevit například pitím dostatečného množství tekutin, procházkami a pohybem, při zvýšené aktivitě naopak odpočinkem, relaxací ve vaně, poslechem hudby, vhodnou masáží.

Rozdíl mezi kontrakcemi a poslíčky

Existuje několik základních rozdílů:

  • Poslíčci: Mohou ustoupit při chůzi či odpočinku nebo dokonce odeznít při změně polohy. Stahy obvykle nejsou příliš bolestivé. Nepřicházejí v pravidelných intervalech. Nezkracuje se čas mezi nimi, neprodlužuje se doba jejich trvání, nezesilují na intenzitě. Citelné jsou v břiše, nikoli v zádech. Slábnou a odezní.
  • Kontrakce - skutečný porod: Kontrakce pokračují navzdory pohybu, odpočinku nebo změně polohy. Jejich intenzita se postupně zvyšuje. Odstupy mezi nimi se zkracují. Trvají zhruba 30-40 vteřin. Zpočátku bývají asi čtyři za hodinu. Často je doprovází bolest v zádech nebo bolest vystřelující do třísel/stehen. Trvání kontrakcí se postupně prodlužuje a přestávky mezi nimi se zkracují.

Jestliže jste stále na vážkách, zda se jedná o začátek skutečného porodu nebo jen o poslíčky, vyzkoušejte pobyt v teplé vodě (vana, sprcha). Pokud jde o porod, stahy obvykle zesílí, poslíčci naopak ustanou.

Kdy jet do porodnice?

Porodní kontrakce se objevují v pravidelném časovém intervalu, který se pomalu zkracuje. Začněte měřit čas od začátku jedné kontrakce do začátku další a současně si zapisujte délku jejího trvání. Dobrou pomůckou je v tomto případě aplikace v telefonu, která vám zaznamenávání dosti usnadní.

Jak časté kontrakce jsou impulsem pro odjezd do porodnice? Jestliže se čas mezi kontrakcemi zkracuje a bolesti se zesilují, nepropadejte panice. Vhodný okamžik odjezdu do porodnice je časový interval 5 minut. Pro prvorodičky se obecně udává doporučení 5 - 1 - 1. To znamená, že se kontrakce objevují každých 5 minut, trvají 1 minutu a opakují se po dobu 1 hodiny.

Další důvody k odjezdu do porodnice:

  • Odtok plodové vody: Odtok plodové vody i bez kontrakcí je důvodem k přijetí na porodní sál. K odtoku vody většinou dochází bez předchozích varovných signálů. Plodová voda může prasknout náhle a rychle odtéct, ale také může docházet k jejímu postupnému uvolňování. Nejspíše ucítíte zvlhnutí na stehnech jako při úniku menšího množství moči. Do porodnice byste se měla dopravit do dvou hodin od „prasknutí“. Plodová voda by měla být čirá či lehce narůžovělá. Pokud je zakalená, zbarvená do hněda či zelená nebo máte pozitivní kultivaci z pochvy na Streptokoka agalactiae, do porodnice jeďte okamžitě.
  • Pokud začnete krvácet jasnou krví v intenzitě menstruace či více, ihned vyhledejte nejbližší porodnici, případně volejte 155.
  • Jiné příznaky, které vybočují z normálního stavu těhotné, jako je horečka, zvracení, silné bolesti hlavy nebo bolesti břicha, které se liší od porodních kontrakcí, jsou důvodem k návštěvě porodnice na vyšetření.

Průběh porodu

Průběh fyziologického porodu se dělí na tři části - porodní doby. Postupně si představíme, jak jednotlivé fáze probíhají a co během nich můžete čekat a na co je dobré se připravit.

První doba porodní (otevírací)

První doba porodní se také říká otevírací. Začíná totiž s pravidelnými kontrakcemi (tedy děložními stahy), které otevírají porodní cesty. Děloha je sval, ke své práci potřebuje klid, kyslík a energii. Právě proto je vhodné, budete-li během kontrakce dýchat tzv. břišním dechem, který miminku zabezpečí dostatek okysličené krve. Při kontrakci je také nutné se co nejvíc uvolnit.

Techniky uvolnění a zvládání bolesti v první době porodní

Bolest a její vnímání můžeme ovlivnit různými metodami. Nejprve zkoušíme ty nefarmakologické - pohyb, polohování nebo tzv. porodní tanec. Časté střídání poloh může zkrátit délku porodu.

  • Dýchání: Dýchání je jedna z technik uvolnění. Zkuste si v klidu vydechnout. Uvolnění přichází. Nadechněte se do bříška. To se vám nadzvedává. Zavřete si oči a nadechujte se klidně, hodně pomalu. Postupně cítíte nadzvedávání břicha, rozšiřování do boku až cítíte nádech až u páteře. Počítejte do 10-ti. Výdech. Pomalý, klidný, delší než nádech. V duchu počítejte až do 12-ti. Pozor jen, na takové hlučné nadechování a vydechování hrudníkem. Mohly byste se tkzv. předýchat a dostat křeče. To není to správné. Během kontrakce je nejvhodnější tzv. břišní dýchání. Zhluboka se nadechněte nosem tak, aby se nezvedal jen hrudník, ale i bříško, a poté hluboce vydechněte ústy. Nádech nosem je záměrný, protože pokud byste dýchala pouze ústy, měla byste brzy „sucho v ústech“. Břišní dýchání je během první doby porodní velmi důležité.
  • Pohyb a polohování: Jak porod postupuje a zintenzivňuje, nutí vás kontrakce měnit polohy. To je dobře, miminko si hledá tu nejoptimálnější polohu. Bolest vám ukazuje, co je pro první dobu porodní nejlepší poloha. Žádná žena si dobrovolně při porodu nelehne na záda, většinou se různě předklání, klečí, sedí na míči a jiné. Miminko se snaží přetáčet zádama dopředu a k tomu potřebuje právě ty polohy v předklonu, v kleku nebo dřepu. Většinou se různě předklání, klečí, sedí na míči a jiné.
  • Využití vody: Bolestivé stahy se dají zmírnit také teplou sprchou či pobytem ve vaně. Většina porodnic nabízí sprchu, některé i masážní vanu.
  • Masáže a akupresura: Při křížových bolestech zad jsou tlakové body velmi dobrým řešením. K masáži tlakových bodů ale potřebujete partnera. Partner může vyvíjet až silný tlak na bod, který se nalézá ve spodní části zad - cca 5 cm od páteře na každé straně se krouživými pohyby (směrem ven od páteře) posunujte směrem do „důlků“ těsně nad zadkem. Partner používá buď palce, nebo klouby prstů.
  • Psychické uvolnění a podpora: Zajistěte si intimitu. Zavírejte dveře, zhasněte, mluvte co nejméně a potichu, pusťte si hudbu do sluchátek a nenechte se vyrušovat. Zavřete si oči, přikryjte se ručníkem, ponořte se zcela do sebe. Nalezněte v sobě důvod, proč se stresujete. Čeho se bojíte. Pojmenujte si své strachy a snažte si je vysvětlit. Bojíte se bolesti? Zjistěte si, že je to dobrý průvodce porodem. Bolest vám poradí, jaké úlevové polohy zaujmout. Zjistěte si, co vám nejlépe zabírá na bolesti. Horká voda, sprcha nebo koupel? Masáže? Přítomnost blízké osoby nebo profesionálního doprovodu duly? Uklidní vás, že budete mít s sebou svou porodní asistentku, která je na vás naladěná a ví, co přesně potřebujete?

V první době porodní budete přibližně v hodinových intervalech vyšetřena buď lékařem, nebo porodní asistentkou. Toto vyšetření je nezbytné pro zjištění, jak porod postupuje. Také srdeční činnost vašeho miminka bude monitorována.

Schéma ukazující různé polohy pro úlevu od bolesti během první doby porodní

Druhá doba porodní (vypuzovací)

Druhá doba porodní začíná úplným rozvinutím branky a končí porodem dítěte. Může začít náhlým pocitem nucení na stolici a nutkavou potřebou tlačit. Tuto potřebu je nutné zpočátku potlačit a bolesti „prodýchávat“. Dýchejte jako pes - krátké rychle se opakující nádechy a výdechy. Ve chvíli, kdy se lékař nebo porodní asistentka ujistí, že hlavička dítěte je ve správné poloze, budete vyzvána k tlačení.

Od této chvíle, jakmile ucítíte přicházející bolest, zhluboka se nadechněte, zavřete oči a ústa, předkloňte hlavu na prsa a dlouze tlačte jako na stolici při zácpě. Mezi kontrakcemi se uvolněte, prodýchejte a snažte se nabrat sílu k další kontrakci a tlačení.

V závěru může lékař přistoupit k nástřihu (epiziotomii). Tento zákrok se provádí v případě, že hrozí poškození pochvy, hráze či dokonce konečníku. Nastřižená hráz se hojí lépe nežli tržná poranění a také se dítěti usnadní průchod.

Pokud plodová voda neodteče samovolně v průběhu první doby porodní, navrhne vám na počátku druhé tzv. dirupci vaku blan, tzn. umělé protržení plodových obalů.

Třetí doba porodní (porod placenty)

Třetí doba porodní začíná porodem dítěte a končí vypuzením placenty. Několik minut po porodu miminka budete naposledy požádána o zatlačení a porodíte placentu s plodovými obaly.

Třetí doba porodní se totiž pojí právě s porodem porodního lůžka čili placenty. Při jejím odlučování možná ucítíte slabé kontrakce. Následně placentu včetně plodových blan za mírného tlačení porodíte. Porod placenty by neměl trvat déle než 60 minut. Pokud se ji nedaří porodit přirozeně, je nutné ji vybavit manuálně.

Většinou se třetí doba porodní vede tzv. aktivně. To znamená, že když se miminko narodí, necháme dotepat pupečník a mamince žilně podáváme Oxytocin/Methylergometrin, který napomáhá k odlučování placenty a působí preventivně i proti poporodnímu krvácení.

Jakmile je porozena placenta, zkontroluje lékař rodidla. Poté v místním znecitlivění provede jejich ošetření, popřípadě sešití porodních poranění či nástřihu.

Další informace a tipy

Příprava na porod

Chcete-li rodit přirozeně, je to ta nejlepší volba pro miminko. Budete však potřebovat spoustu informací o tom, jak tento proces můžete podpořit a čím ho můžete pokazit. Napište si své porodní přání. Sepište si, co je pro vás nepřijatelné např. protržení plodových obalů nebo jiný zásah, abyste mohla v porodnicích argumentovat. Chcete pro miminko ten nejlepší start do života, napište si do porodního přání, že žádáte o plný bonding. A to i v případě, že ho v porodnici nabízejí.

Komunikace s personálem a volba porodní asistentky

Komunikace s personálem je důležitá. Těchto sedm rad, jak zvládnout porod, je takových základních. Je toho ještě mnoho, co je dobré si zjistit. Nejlepší je si najít svou porodní asistentku, která souzní s přirozeným porodem a nechat se jí provést.

Pokud byste nešla spát nebo neodpočívala, mohlo by se stát, že plná naděje a očekávání, probděla byste zbytek noci. Pokud byste nešla spát, mohlo by se stát, že kontrakce začnou zase odpoledne a porodíte až další noc nad ránem. No, a to byste už nespala celé dvě noci. Tato rada je k nezaplacení, protože nikdy nevíte, jak dlouho bude váš porod trvat. Může se stát, že vám kontrakce začnou večer při usínání.

Domluvte si proto předem porodní asistentku, která vás může provést jak těhotenstvím, tak i porodem a šestinedělím. Tato provázející žena, vám může poradit, pochválit, bude takový zdroj informací pro vás a vašeho partnera. Může vám vysvětlit lékařskou terminologii, pomůže s komunikací s personálem nebo vás jen bude podporovat.

Předporodní vyšetření

Do této chvíle jste byla sledovaná v poradně pro těhotné u svého gynekologa. Krevní testy na zjištění krevní skupiny, protilátek proti červeným krvinkám, tzv. Rhfaktoru. Pokud je maminka Rh negativní, zaměřujeme se u ní na protilátky proti Rh-faktoru.

  • 1. vyšetření: probíhá mezi 11. - 14. týdnem se zaměřením na včasný záchyt možných vývojových vad plodu. Stanovuje se velikost plodu a určí se předpokládaný termín porodu.
  • 2. vyšetření: provádí se mezi 18. - 23. týdnem těhotenství, zjišťujeme při něm hladiny tří hormonů v krvi.
  • 3. vyšetření: provádí se mezi 30. - 32. týdnem těhotenství.

Ošetření novorozence po narození

Sestra položí miminko na speciální vyhřáté lůžko, kde jej osuší, v případě potřeby odsaje zbytky plodové vody z úst a nosu a ošetří pupeční pahýl. Ten podváže sterilní gumou nebo speciálním kolíčkem, aby nekrvácel, a zkrátí na asi 2 cm. Poté vykape novorozenci oči kvůli prevenci bakteriální nákazy, kterou by mohlo miminko získat při porodu od matky. Když je miminko ošetřeno a označeno, sestra je zváží a změří. Pak už vám sestřička miminko přinese a pomůže vám s prvním přiložením k prsu. Toto přiložení je významné jak pro vás, tak i pro vaše dítě. Drážděním bradavek se totiž vyplavuje do vaší krve hormon oxytocin, který zlepšuje zavinování dělohy a snižuje poporodní krevní ztrátu.

Fotografie novorozence přiloženého k matčině hrudi

Císařský řez a porodnické kleště

Císařský řez je operační porod. Řez je veden příčně v dolní části břicha, takže jizvu lze snadno skrýt i v létě v plavkách. Po operaci je maminka 1 - 2 dny pozorována na jednotce intenzivní péče, kam jí dětské sestřičky nosí miminko k přikládání.

Porodnické kleště jsou porodnický nástroj vyrobený tak, aby jejich použití nezpůsobilo poranění dítěte ani matky. K jejich použití se porodník rozhodne obvykle ve chvíli, kdy se mamince nedaří miminko vytlačit, hlavička dítěte už vstoupila do pánve matky, a není proto možné ukončit porod císařským řezem a dítě je ohroženo nedostatečným přívodem okysličené krve.

Fyziologie porodu (porodní hormony + mechanika)

tags: #pri #kontrakcich #do #predklonu