Císařský řez, známý také jako sectio caesarea, je chirurgický zákrok, při kterém je dítě porozeno prostřednictvím řezu v břišní stěně a děloze. Tento zákrok se v České republice provádí přibližně u pětiny všech porodů a je nezbytný v situacích, kdy není možné či bezpečné porodit přirozenou cestou, nebo když je ohroženo zdraví či život matky nebo dítěte. Jedná se o jednu z nejstarších chirurgických metod, která se s rozvojem medicíny stala výrazně bezpečnější.
Co je císařský řez?
Císařský řez je operační způsob porodu, při kterém lékař provede řez v břišní stěně a následně v děložní dutině, aby mohl dítě vyjmout. Tento zákrok je indikován z vážných medicínských důvodů, nikoliv na přání rodičky. V České republice končí císařským řezem přibližně 20 % těhotenství.
Historicky sahá císařský řez až do starověkého Říma, kde byl předpis, že mrtvé těhotné ženy musí být pohřbeny až po vyjmutí plodu. První zdokumentovaný případ provedení císařského řezu na živé ženě pochází z roku 1610, avšak s téměř 100% úmrtností. Zásadní zlepšení přinesly až objevy v oblasti antiseptické péče, krevních skupin a antibiotik ve 20. století.
Důvody pro provedení císařského řezu
Císařský řez lze rozdělit na primární (plánovaný) a sekundární (akutní), v závislosti na povaze indikace.
Primární (plánovaný) císařský řez
Plánovaný císařský řez je zákrok, o kterém se rozhodne během těhotenství na základě anamnézy matky a vyšetření plodu. Mezi časté důvody patří:
- Nepravidelné uložení plodu nebo poloha koncem pánevním.
- Nedostatek kyslíku pro plod v děloze (hypoxie).
- Nepoměr mezi velikostí hlavičky dítěte a pánví matky.
- Velmi nízká porodní hmotnost dítěte.
- Předčasné odloučení plodového lůžka.
- Přítomnost překážek v děloze, jako jsou tumory nebo myomy.
- Patologické uložení placenty (placenta praevia).
- První těhotenství u starší ženy.
- Rh inkompatibilita.
- Vícečetné těhotenství.
- Infekční onemocnění matky (např. herpes).
- Duševní onemocnění matky (např. schizofrenie).
- Nádorová onemocnění matky.
- Onemocnění matky s rychlým vývojem (např. preeklampsie).
- Stav po mimoděložním těhotenství.
- Opakovaný císařský řez.
- Horečka během porodu.
- Poruchy vypuzovacích sil.
Plánovaný císařský řez se provádí před nástupem kontrakcí a je spojen s kompletní předoperační přípravou.
Sekundární (akutní) císařský řez
Akutní císařský řez je neplánovaný zákrok, který je nutný v případě náhlých porodních komplikací, kdy jsou matka nebo dítě ve vážném ohrožení. V těchto situacích není čas na epidurální analgezii a obvykle se přistupuje k celkové anestezii.
Průběh plánovaného císařského řezu
Před plánovaným císařským řezem nastupuje budoucí matka do nemocnice den před zákrokem nebo v den porodu. Po poučení o zákroku a možných komplikacích podepisuje informovaný souhlas. Následuje příprava zahrnující laboratorní vyšetření, EKG, bandáž dolních končetin (prevence trombózy), klystýr a vyholení ochlupení.
Poté následuje anestezie, která může být celková nebo svodná (epidurální, spinální). Moderním trendem je epidurální analgezie, která umožňuje matce zůstat při vědomí a vnímat příchod dítěte na svět. Po dezinfekci a zarouškování se provede řez, obvykle horizontálně nad stydkou kostí, o délce kolem 10 centimetrů. Operace má pět fází: otevření břišní dutiny, otevření dělohy, vyjmutí plodu, vyjmutí placenty a zašití ran.
Délka zákroku a rekonvalescence
Pokud nejsou přítomny komplikace, samotný císařský řez trvá obvykle do jedné hodiny. Po zákroku je matka umístěna na jednotku intenzivní péče, kde stráví několik hodin či celý den, a následně je převezena na oddělení šestinedělí. Celková doba hospitalizace bývá 4 až 5 dní.
Císařský řez a jizva
Po císařském řezu je běžná určitá bolestivost rány, jejíž hojení trvá delší dobu. Zpočátku je jizva silná a červená, postupně slábne a světlá. Může být citlivá, svědit nebo naopak ztratit citlivost v okolí.
Péče o jizvu po císařském řezu
Po propuštění z nemocnice je důležitá správná péče o jizvu:
- Pravidelné sprchování jizvy vlažnou vodou.
- Jemná masáž v okolí jizvy.
- Dostatečný přístup vzduchu k jizvě.
- Přidržování jizvy rukou při kýchání, kašli nebo smíchu.
- Nošení volného a pohodlného spodního prádla.
- Dodržování dostatečného pitného režimu.
- Omezení prudkých pohybů a napínání břišních svalů.
- Nezvedání těžkých břemen.
V případě zarudnutí, svědění, pálení, hnisavého výtoku z rány, rozestupování jizvy nebo vysoké horečky je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
Výhody a nevýhody císařského řezu
Přestože se jedná o rozsáhlou břišní operaci, císařský řez má i své výhody:
- Odpadají nejistoty spojené s přirozeným porodem (načasování, průběh).
- Známé datum narození dítěte.
- Matka necítí porodní bolesti.
- Nedochází k poranění porodních cest.
- Nehrozí možné problémy s únikem moči způsobené průchodem dítěte porodními cestami.
Nevýhody však převažují:
- Snížená obranyschopnost novorozence z důvodu absence osídlení přátelskými bakteriemi z porodních cest.
- Opožděný nástup laktace.
- Delší rekonvalescence.
- Nutnost anestezie.
- Pravděpodobnost dalšího porodu císařským řezem (více než tři císařské řezy se nedoporučují).
JÓGA na posílení PÁNEVNÍHO DNA
Císařský řez a kojení
Císařský řez může ovlivnit přirozený proces zahájení kojení, což může vést k opožděné laktaci. Problematice kojení po císařském řezu se věnují specializované články a poradenství.
Polohování a pohyb po císařském řezu
Po zákroku je důležité postupně se vracet k pohybu. V prvních dnech je doporučeno ležet na zádech a zkoušet první pokusy o kojení vleže. Od druhého dne je vhodné začít s opatrným vstáváním a pohybem. Polohování na břiše od přibližně pátého dne pomáhá se zavinováním dělohy.
Vstávání z lůžka by mělo probíhat přes bok, aby se minimalizovala zátěž na břišní svaly. V prvních dnech je důležité hýbat kotníky pro podporu krevního oběhu v lýtkách.
Sex po císařském řezu
Po císařském řezu se doporučuje období sexuální abstinence zhruba čtyři až šest týdnů, podle pocitu ženy. Vhodné je vyhnout se polohám, které vyvíjejí tlak na břicho.
Další těhotenství po císařském řezu
S dalším těhotenstvím se doporučuje počkat minimálně jeden rok, aby se jizva na děloze řádně zahojila a zpevnila. Vaginální porod po předchozím císařském řezu je možný, pokud pominuly důvody pro první operaci a zdravotní stav matky je dobrý. V případě dvou a více císařských řezů se vaginální porod obvykle nedoporučuje z důvodu bezpečnosti.
Možné komplikace a rizika
Jako u každé operace, i císařský řez nese určitá rizika:
- Silné krvácení s nutností podání krevní transfuze.
- Neúmyslné poranění okolních orgánů (močový měchýř, střeva, nervy).
- Otlaky měkkých tkání a obrna nervů v důsledku polohy při operaci.
- Poškození kůže v místě styku s podložkou při dlouhotrvajícím výkonu.
- Komplikace spojené s anestezií.
- Dočasná porucha vyprazdňování močového měchýře a střev.
- Infekce operační rány, dutiny břišní nebo močových cest.
- Vznik píštělí.
- Trombóza a embolie.
V případě jakýchkoliv pochybností nebo zhoršení stavu je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc.