Inkontinence moči představuje stav, kdy dochází k samovolnému a neovladatelnému úniku moči. Tato problematika může postihovat pacienty všech věkových kategorií, přičemž její incidence s narůstajícím věkem stoupá. Ženy jsou močovou inkontinencí postiženy častěji než muži. Včasná a správná diagnóza příčiny a typu inkontinence je klíčová pro efektivní léčbu. Mezi základní léčebné metody patří cvičení svalů pánevního dna, medikamentózní terapie a v některých případech i operační řešení.
Prvotní vyšetření v případě potíží s inkontinencí obvykle provádí všeobecný praktický lékař. Ten s pacientem probere jeho anamnézu, zaměří se na informace týkající se úniku moči, přidružená onemocnění, prodělané operace, úrazy či porody a užívané léky. Cílem je zjistit příčinu inkontinence, určit její typ a stanovit stupeň závažnosti. V případě potřeby může praktický lékař pacienta odeslat ke specialistovi, jako je urolog, gynekolog nebo urogynekolog.
Specializované vyšetření může zahrnovat vyplnění dotazníku a vedení mikčního deníku, kde si pacient zaznamenává příjem a výdej tekutin, frekvenci a časy močení, počet úniků moči a intenzitu nucení. Dále následuje fyzikální vyšetření, které může být doplněno o ultrazvukové vyšetření močového měchýře a ledvin k posouzení kapacity močového měchýře a množství reziduální moči.
Stupně inkontinence a nárok na pomůcky
Inkontinence je dělena do tří stupňů závažnosti:
- Lehká (I. stupeň): Definována únikem moči mezi 50-100 ml za den.
- Střední (II. stupeň): Zahrnuje mimovolní únik moči vyšší než 100 ml za den až do 200 ml za den. Do tohoto stupně jsou řazeni i pacienti s inkontinencí stolice.
- Těžká (III. stupeň): Jedná se o nejzávažnější stupeň inkontinence.
Nárok na předpis inkontinenčních pomůcek hrazených z veřejného zdravotního pojištění vzniká u pacientů starších 3 let, u kterých lékař stanoví diagnózu inkontinence a její stupeň závažnosti. Tyto pomůcky jsou navrženy tak, aby rychle absorbovaly unikající moč, pohlcovaly zápach a zároveň byly prodyšné a diskrétní.
Předepisování a úhrada inkontinenčních pomůcek
Inkontinenční pomůcky nejsou předepisovány na klasický lékařský předpis jako léky, ale na tzv. Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku. Tento poukaz může být vystaven v papírové formě nebo elektronicky jako ePoukaz a je platný 30 dní. Na poukaz lze předepsat pouze registrované zdravotnické prostředky.
Absorpční zdravotnické prostředky pro inkontinentní pacienty mohou předepisovat lékaři následujících specializací: geriatrie, gynekologie, chirurgie, nefrologie, neurologie, pediatrie, všeobecný praktický lékař a urolog. Od roku 2022 mají toto právo také sestra v domácí péči a sestra v lékařských oborech.
Ošetřující lékař má povinnost pacienta komplexně informovat o možnostech léčby, včetně výše úhrady z veřejného zdravotního pojištění a případné spoluúčasti pacienta. Předpis pomůcek je zaznamenáván ve zdravotní dokumentaci pacienta s uvedením stupně inkontinence, typu a množství předepsaných prostředků.
Limitace a spoluúčast pacienta
Zdravotní pojišťovna hradí maximálně 150 kusů inkontinenčních pomůcek za měsíc. Jsou stanoveny také maximální finanční limity úhrady pojišťovnou, které se liší dle stupně inkontinence:
- I. stupeň: nejvýše 437,92 Kč/měsíc
- II. stupeň: do celkové výše 876,96 Kč/měsíc
- III. stupeň: do celkové výše 1721,44 Kč/měsíc
Tyto kusové i finanční limity je nutné dodržovat. Zákon rovněž stanovuje spoluúčast pacienta na ceně inkontinenčních pomůcek:
- I. stupeň: 15 % spoluúčast pacienta
- II. stupeň: 5 % spoluúčast pacienta
- III. stupeň: 2 % spoluúčast pacienta
Spoluúčast pacienta se vybírá již od prvního vydaného kusu. VZP vydává minimálně čtvrtletně Úhradový katalog VZP - ZP, kde jsou uvedeny informace o úhradách pomůcek. V tomto katalogu lze nalézt informace o cenách pomůcek a jejich úhradách dle stupně inkontinence.
Diagnostický systém Invenio - propagační video
Typy inkontinenčních pomůcek a jejich výběr
V závislosti na typu a závažnosti inkontinence mohou pacienti využívat různé druhy pomůcek:
- Inkontinenční vložky: Jsou vhodné pro lehké úniky moči a jsou podobné menstruačním vložkám, ale rychleji absorbují moč a pohlcují zápach. Pro muže existují speciální vložky tvarované jako kapsa či miska.
- Vložné pleny a plenkové kalhotky: Určené pro střední a těžkou inkontinenci, zachycují moč i stolici. Kalhotky mají anatomický tvar pro dokonalé přiléhavost a pohodlí a mohou být navlékací nebo s fixačními pásky.
- Fixační kalhotky: Slouží k udržení savých vložek nebo plen.
- Inkontinenční podložky: Slouží k ochraně matrace před znečištěním, zejména u ležících pacientů s těžkou inkontinencí.
Při výběru je důležité zohlednit potřebnou savost, velikost a typ pomůcky. Na trhu existuje široká škála produktů, které jsou rozděleny do terapeuticky zaměnitelných kategorií, přičemž minimálně třetina sortimentu v každé kategorii je plně hrazena pojišťovnou.
Předpis na tzv. Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku je možný vystavit v množství maximálně na dobu 3 měsíců, tzv. maximální preskripce. Tato možnost je však vyhrazena pouze pro pacienty se stabilizovanou inkontinencí a předpokladem účelného využití celého množství předepsaných pomůcek.
Je důležité si uvědomit, že i když jsou inkontinenční pomůcky hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, celková suma vynakládaná na tyto prostředky je značná. VZP vydává minimálně čtvrtletně Úhradový katalog VZP - ZP, kde jsou uvedeny informace o úhradách pomůcek. Tento katalog je dostupný na webových stránkách VZP a poskytuje detailní přehled o hrazených zdravotnických prostředcích.