Ústavní soud (ÚS) v Brně zrušil rozsudek nad prezidentkou Unie porodních asistentek Ivanou Königsmarkovou kvůli nedostatku důkazů a pochybnostem o její vině. Kauza se vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 3. Původně byla Königsmarková odsouzena k dvouletému podmíněnému trestu a pětiletému zákazu výkonu činnosti za údajné chyby při vedení domácího porodu, který se zkomplikoval a dítě později zemřelo.
Podle výkonné ředitelky Unie porodních asistentek Kateřiny Hájkové Klíčové je toto rozhodnutí satisfakcí pro Königsmarkovou a dobrou zprávou pro porodní asistentky a studentky oboru, které se mohly obávat kriminalizace. Většina asistentek kvůli této kauze od domácích porodů upustila.
Soudkyně zpravodajka Ivana Janů uvedla, že soudy sice kauzu Königsmarkové řešily podrobně, ale nevypořádaly se se všemi specifiky případu. Hlavním důkazem byl znalecký posudek, který označoval postup Königsmarkové za chybný. Obhajoba však tento posudek označila za zaujatý a nejednoznačný. ÚS zdůraznil, že závěry znalce nelze přijímat nekriticky a že posudek klade na asistentku značné nároky při rozeznání vzácného poškození plodu. Soud naznačil, že obvodní soud měl obstarat další důkazy nebo rozhodnout ve prospěch porodní asistentky.
Podle zrušeného verdiktu Königsmarková v červenci 2009 neoprávněně vedla komplikovaný domácí porod, nedostatečně se informovala o předchozích komplikovaných porodech rodičky. Dítě se při porodu začalo dusit a vdechlo zkalenou plodovou vodu. Königsmarková pak podle zrušeného rozsudku neprovedla řádnou resuscitaci. Obvodní soud kvalifikoval její postup jako nedbalostní ublížení na zdraví s následkem smrti. Odvolání Königsmarkové zamítl Městský soud v Praze a Nejvyšší soud označil dovolání za zjevně neopodstatněné.
Königsmarková opakovaně tvrdila, že podle svého úsudku nechybovala.
Statistiky a legislativa v České republice
Podle dostupných statistik stouply v České republice počty porodů doma za dvacet let téměř desetinásobně. Ministerstvo zdravotnictví, Česká lékařská komora a odborná společnost gynekologů a porodníků však dlouhodobě odmítají plánované domácí porody jako nepřiměřené riziko pro matku i dítě.
Porod doma zákon nezakazuje, ale zdravotní pojišťovny ho nehradí. Zastánkyně domácích porodů poukazují na cílenou kriminalizaci porodních asistentek, které pomáhají rodičkám v domácím prostředí.
Porodní domy v zahraničí
Porodní domy jsou osvědčenou součástí péče o matku v řadě zemí Evropy (např. Německo, Rakousko, Nizozemí, Švýcarsko, Spojené království, Belgie, Norsko, Francie, Itálie, Španělsko) i ve světě (Kanada, Austrálie, USA). V Německu pracují v porodním domě obvykle 2-4 porodní asistentky a ročně se zde odehraje 50-100 porodů.
Nízkorizikové rodičky, jejichž stav se určuje podle osvědčeného katalogu položek týkajících se současného těhotenství i celé reprodukční historie, jsou obvykle v péči porodních asistentek (PA). Tyto asistentky často pracují v týmu, kde si dělí péči o těhotné a rodící. Optimální z hlediska nejlepšího vědeckého poznání (EBM) je kontinuální péče jedné osoby, proto se snaží práci rozdělit tak, aby se těhotná dobře poznala se svou hlavní pečující PA a znala i její zástup. U porodu bývá i druhá PA k ruce.
Tento systém je výhodný i pro další vzdělávání studentek a PA, které v porodních domech probíhá. PA z porodních domů mají zpravidla úzké vztahy s blízkou nemocnicí. Konzultují s lékaři potenciální rizikové faktory u těhotných, případně s nimi sdílejí péči o ně. Doprovázejí tam klientky, které si vyberou jako místo porodu nemocnici, a přesouvají tam do péče ženy, u kterých se objevily indikace k transferu péče.
Součástí péče v porodních domech je i vyhodnocení možných rizik a doporučení k přesunu do nemocnice. Dalších 6 % rodiček je přesouváno do další péče po porodu.
Perinatální úmrtnost a financování v Německu
Perinatální úmrtnost u německých mimoklinických porodů (včetně domácích) se pohybuje okolo 1,2 promile. Z toho část tvoří děti s fatálními vývojovými vadami, které se jejich matky rozhodly porodit mimo nemocnici. Za celou dobu datového sledování mimoklinických porodů v Německu (od roku 2000, tj. cca 170 000 porodů) nezemřela ani jedna rodička.
Obvykle je platba za péči rozložena mezi rodičku a zdravotní systém. V Německu, Anglii nebo v Kanadě hradí veškerou péči zdravotní pojišťovny, žena si připlácí pohotovost porodní asistentky. Ve Francii se pojišťovna podílí na nákladech zhruba z třetiny až poloviny. V Rakousku platí žena péči sama a pojišťovna jí pak část vrací.
Těhotenství a porod v Kanadě: Osobní zkušenost
Článek dále popisuje osobní zkušenost Markéty, která žije a rodila v Albertě, v Kanadě. Systém zdravotní péče o těhotnou ženu je v Kanadě stejný ve všech provinciích, liší se pouze výše poplatků v závislosti na zdravotním pojištění. Péče o těhotnou ženu je vázaná na zdravotní pojištění.
Markéta se v Kanadě ocitla v 8. týdnu těhotenství. Po nalezení práce a zjištění těhotenství musela najít novou práci, kterou by mohla během těhotenství vykonávat. Nalezla práci jako asistentka rodiny s dětmi, kde zaměstnavatelka věděla o jejím těhotenství a neměla s tím problém.
V Albertě má pojištění AHC (Alberta Health Care). V první řadě si musí vybrat, kdo o ni bude během těhotenství pečovat. Možnosti zahrnují péči Family doctor, porodní asistentky nebo péči v porodnici. Markéta se přihlásila k Family doctor, která ji následně předala do péče místní porodnice.
První ultrazvuk byl proveden na klinice v High River k zjištění velikosti a polohy plodu. Četnost návštěv porodnice se lišila podle postupujícího těhotenství: v prvním trimestru jednou měsíčně, ve druhém každých 14 dní a ve třetím týdně.
Kanadský systém péče o matku v těhotenství se od českého liší. Rutinní prohlídka nepřesáhla 20 minut a začínala pohodovým rozhovorem. Ultrazvuk se na běžných prohlídkách nepoužívá; místo toho se měří velikost dělohy a poloha miminka pohmatem a pomocí kapesního snímače srdečních rytmů je možné slyšet tlukot srdce miminka.
Na začátku těhotenství byl proveden odběr krve k zjištění hladiny cukru v krvi kvůli nebezpečí těhotenské cukrovky. Porodnice v High River nese název "Low risk maternity clinic", což znamená, že zde mohou být rodičky s bezproblémovým těhotenstvím.
Průběh porodu v Kanadě
Termín porodu Markéty byl stanoven na 14. 11. 2019. Dne 16. 11. 2019 kolem 7. hodiny ranní jí praskla voda. Kolem druhé odpoledne odjížděli do porodnice, která byla vzdálená asi 5 minut od jejich domu.
Po příjezdu vyplnila dokument, dostala náramek a čekala na příchod doktora v "přípravném" porodnickém pokoji. Po vyšetření šla do svého porodního pokoje - prostorné místnosti s vlastní koupelnou, vanou, sprchou a toaletou.
Kolem 21. hodiny večer se porod zastavil. Doktor nabídl popohnání oxytocinem, ale po váhání Markéty nechal rozhodnutí na ní. Po asi 10 minutách přišla porodní asistentka a navrhla metodu přirozeného rozběhnutí porodu pomocí odsávačky mléka na prsa.
Závěrečnou fázi tlačení strávila na doporučení porodní asistentky opřená o hrazdu na posteli ve dřepu. Ihned po narození měla dceru na sobě. Viktorka se narodila 17. 11. 2019.
Celý porod trval asi 19 hodin a zanechal v Markétě příjemné vzpomínky. Během porodu měla kolem sebe usměvavé porodní asistentky, které ji masírovaly a povzbuzovaly. V porodnici strávila ještě asi dva dny, přičemž po celou dobu byl u ní i partner.
Druhý den po porodu obdržela formulář k žádosti o rodný list, který byl do 7 dnů odeslán na Canada Government. Doma jsou běžné takto brzké odchody z porodnice.
Po 6 týdnech se s Viktorkou vrátily do porodnice na první vyšetření. Po více než 10 měsících jsou nyní v péči Family doctor v High Riveru.
Je možné, že poplatky spojené se zdravotní péčí v těhotenství se mohou lišit provincii od provincie v závislosti na dané zdravotní pojišťovně.