Příčiny předčasných porodů u ovcí a péče o novorozená jehňata

Potraty, předčasné porody a porody málo životaschopných mláďat mohou představovat značnou ztrátu, která se může vyšplhat až na 55 % potenciálních jehňat. Pokud se u více než 2 % ovcí ve stádě vyskytnou tyto problémy, je to silný indikátor infekční příčiny poruch reprodukce.

Infekční příčiny předčasných porodů

Mezi hlavní infekční agens způsobující reprodukční poruchy u ovcí patří:

• Chlamydióza: Způsobená bakterií Chlamydophila psittaci, imunotyp 1.
• Toxoplazmóza: Původcem je vícehostitelská kokcidie Toxoplasma gondii.
• Kampylobakterióza: Způsobena dvěma druhy bakterií - Campylobacter fetus ssp. fetus a Campylobacter jejuni.

Hlavními klinickými příznaky těchto infekcí jsou:

• Zmetání (abortus) nebo předčasný porod, které nastávají spontánně ve druhé polovině březosti bez zjevných poruch celkového zdravotního stavu.
• Zvýšený výskyt mumifikovaných plodů.
• Nízká životaschopnost narozených jehňat.
• Vysoký podíl zadržených lůžek po porodu nebo potratech.

Na zmetcích lze pozorovat drobné krváceniny na kůži a podkoží a zvětšené mízní uzliny.

Pro potvrzení nákazy je nezbytné laboratorní vyšetření:

• Vyšetření párových vzorků sér matek po zmetání (pro chlamydiózu a toxoplazmózu).
• Bakteriologické vyšetření placenty nebo parenchymatózních orgánů plodu (pro chlamydiózu a kampylobakteriózu).

Opatření spočívají v důsledném oddělení ovcí po potratu (porodu) od březích zvířat, důsledném odstraňování a neškodné likvidaci všech lůžek a dezinfekci míst, kde ovce porodily nebo potratily.

Je důležité si vždy uvědomovat možnost infekční příčiny potratů, zejména chlamydiózy, toxoplazmózy a kampylobakteriózy ovcí. Tyto infekce způsobují vážné ekonomické ztráty. Včasná diagnostika nákazového problému v chovu umožňuje přijmout opatření ke zmírnění dopadů těchto infekcí, jako jsou přebíhání, zmetání, předčasné porody mrtvých nebo málo životaschopných jehňat, zadržení lůžek a snížená celková plodnost.

Preventivní opatření a péče o březí ovce

1. Optimální výživný stav

Zajištění optimálního výživného stavu bahnic, hodnoceného jako BCS 3 (trnové výběžky obratlů jsou zaoblené, hmatné jen při silném tlaku; příčné výběžky obratlů jsou zcela skryté, hmatné jen při silném tlaku), je klíčové pro uspokojení potřeb rychle rostoucích plodů. Tento stav zajišťuje odpovídající porodní hmotnost jehňat, což přispívá k bezproblémovému porodu a jejich vitalitě po narození. Vitalita je nezbytná pro rychlé vyhledání struku matky a příjem mleziva.

Dosažení tohoto stavu vyžaduje pečlivě sestavenou krmnou dávku:

• Kvalitní seno.
• V posledních minimálně 6 týdnech březosti: kvalitní senáž (často z prvního seče pastevních porostů s vyšším podílem bílého jetele).
• Zajištění dostatku pohotové energie, ideálně z kvalitní kukuřičné siláže.
• V případě nedostatku siláže lze využít melasu, melasované lisy (např. distribuce Iframix s. r. o.), které umožňují pozvolný příjem a jsou obohaceny o makroprvky, mikroprvky a vitamíny.
• Možné je také použití chráněného tukového doplňku Megalac (výrobce Volac Agro-Best spol. s r. o.) v dávce do 100 g na kus a den. Tento doplněk obsahuje 84 % rostlinného oleje jako pohotový zdroj energie chráněný před degradací v bachoru a vysoký obsah vápníku (9 %), s neacidogenním potenciálem.
• Jako krajní možnost lze použít jiný zdroj jednoduchého cukru (jádro nebo řepný cukr), vždy však s dostatkem místa u krmného žlabu pro všechny bahnice a s vyloučením jejich mačkání a tlačení.

Přísun energie v pozdní fázi březosti pokrývá potřeby vyvíjejících se plodů a zajišťuje optimální zásoby glykogenu u novorozených jehňat, což zvyšuje jejich životaschopnost po porodu.

Optimalizaci krmné dávky lze dosáhnout spoluprací s odbornou výživářskou firmou.

2. Doplňky stravy a vitamíny

Krmnou dávku bahnic je vhodné doplnit o kobalt, selen, jód a vitamín E.

• Kobalt je nezbytný pro rychlé vstávání novorozených jehňat a jejich schopnost vyhledat struk matky.
• Selen je potřeba pro rychlou přeměnu zásob "hnědého" tuku na tepelnou energii.
• Jód je klíčový pro správné fungování štítné žlázy, která se podílí na termoregulaci.
• Vitamín E je mimořádně důležitý pro životaschopnost a tělesnou hmotnost novorozených jehňat.

Potřeby těchto mikroprvků a vitamínů v tomto období nelze pokrýt pouze z obohacených minerálních lizů, ale je nutné je dodat externě.

Pro dotaci minerálních látek v chelátové formě, vitamínů, antioxidantů a stopových prvků lze využít:

• Super Booster (výrobce Mervue Laboratories, distribuce Bioferm CZ spol. s r. o.), podávaný individuálně nebo prostřednictvím napájecí vody jednorázově 4 týdny před porodem, v době porodu a následně každé 4 až 8 týdnů v průběhu laktace.
• Některé minerální doplňky (zejména Natumix O, distribovaný společností Iframix s. r. o., s deklarovanou nulovou hladinou mědi), podávané denně do krmné dávky.

Žádný z těchto doplňků však nezajistí optimální potřebu vitamínu E v období před obahněním. Ten je nutné dodávat denně (např. Kombisol E, Trouw Nutrition Biofaktory) přes napájecí vodu v dávkách 100 mg/kus a den.

3. Přístup k vodě

Zajištění trvalého přístupu k čerstvé a neznečištěné vodě je zásadní. Příjem vody ovlivňuje příjem krmiva. Z důvodu omezeného prostoru v dutině břišní, zaplněné březí dělohou, a odmítání znečištěné vody ovcemi, je přístup k vodě velmi důležitý. Také nízká teplota vody může snížit její příjem. Nedostatečný příjem vody vede k nižšímu příjmu krmiva a nepokrytí nutričních potřeb březí matky a plodů.

4. Kontrola parazitů

Je nutné zjistit stav začervení základního stáda. Před případným odčervením bahnic v druhé polovině březosti je nezbytné provést kvantitativní koprologické vyšetření k určení nutnosti odčervení. Odčervení "naslepo" bez znalosti stavu je nesprávné.

O volbě vhodného antihelmintika s ohledem na prevenci rezistence se poraďte s veterinárním lékařem.

5. Vakcinace

Doporučuje se navakcinovat bahnice proti stádovým nákazám, zejména proti enterotoxémii (např. Covexin 10 inj.) a případně proti enterotoxémii a pasterelóze (např. Heptavac P plus inj. - vyžaduje speciální povolení v ČR).

Vakcinace vysokobřezích bahnic by měla být provedena tak, aby v době porodu bylo v jejich sérech maximální množství protilátek proti patogenům. Tyto protilátky pak mohou být předány novorozeným jehňatům prostřednictvím mleziva, čímž je ochrání.

O optimální době vakcinace se poraďte s veterinárním lékařem.

Organizace bahnění

1. Výběr místa pro bahnění

Pokud bahnění probíhá na pastvinách, je nutné zajistit, aby areál nebyl příliš příkrý, měl dostupné závětří a snadný přístup ke zdroji vody.

Z důvodu prevence kokcidiózy se nikdy nebahní na pastvinách, kde se stádo bahnilo v předchozím roce nebo kde byla v předchozím roce odchovávána jehňata.

V případě bahnění ve stáji je klíčové zajistit:

• Chouly (porodní boxy): Minimálně 1 choul na 8 bahnic základního stáda. Minimální velikost choulu je 3 m². Ve skupinovém choulu by mělo být počítáno s minimální plochou 1,1 m² na jednu bahnici.
• Hygiena: Stáj i chouly musí být před sezónou důkladně očištěny a dezinfikovány k minimalizaci rizika infekcí novorozených jehňat. Chouly je třeba čistit vždy před ustájením další bahnice.
• Větrání a sucho: Stáj musí být dobře větratelná a suchá. Nevhodné jsou stáje vlhké, teplé a příliš uzavřené.
• MISTRAL: Pro úpravu stájového prostředí, zlepšení hygieny a vysušení hluboké podestýlky se doporučuje použít MISTRAL (distribuce Iframix s. r. o.), který obsahuje speciálně upravené jílové minerály s vysušujícími vlastnostmi a směs éterických olejů.

2. Potřebné pomůcky pro bahnění

I přes dokonalou péči může být pomoc u některých porodů nevyhnutelná. Před začátkem bahnění je nutné mít připraveny:

• Jednorázové rukavice na celé paže.
• Porodní lubrikační gel nebo spray.
• Porodnické provázky a háčky.
• Dezinfekční přípravky.

Pro hypotermická jehňata:

• Dávkovací lahev se žaludeční sondou (např. distribuce Bentley Czech s. r. o. nebo Ketris s. r. o.).
• Náhražka mleziva nebo mražené konzervy mleziva.
• Glukózové injekce.
• Vyhřívaný box.

3. Personál

Zajistěte na období bahnění dostatek proškoleného personálu, který dokáže:

• Sledovat průběh porodů.
• Rozpoznat nefyziologický průběh porodu.
• Zajistit repozice jednodušších nepravidelných poloh.
• Důsledně sledovat stav vitality novorozených jehňat a jejich nasycení.

Pro případy umělého příkrmu jehňat je nutná zásoba kvalitní, lehce stravitelné mléčné náhražky s vysokým obsahem bílkovin. V ČR tuto podmínku splňuje např. Lamlac (výrobce Volac, distribuce Volac Agro-Best spol. s r. o.), obsahující 24 % bílkovin, vysoké hladiny vitamínů A, E a D3 a nízký obsah mědi.

Péče o novorozená jehňata

1. Ošetření pupečního pahýlu

Pupeční pahýl by měl být ošetřen dezinfekčním roztokem nebo MISTRALEM co nejdříve po porodu, s opakováním za 4 hodiny. Neošetřený pupeční pahýl je vstupní branou infekce, zejména při bahnění ve stáji nebo na "unavených" pastvinách.

Pupeční pahýly by měly být u jehňat zaschlé do 36 hodin.

2. Příjem mleziva

Včasné napojení jehňat mlezivem je základem jejich zdraví. Mlezivo má vyšší obsah tuku než běžné mléko, což je zdroj lehce mobilizovatelné energie nezbytné pro vyrovnávání ztrát tělesné teploty a svalovou práci při hledání struku a sání.

Mlezivo obsahuje oproti mléku i zvýšený obsah všech ostatních složek, zejména bílkovin. Z nich imunoglobuliny nesou protilátkovou výbavu pro jehně, protože u ovcí není možný přenos protilátek přes placentu. Jehňata se rodí bez imunity, kterou získávají jedině příjmem kolostra.

Kolostrum musí jehně dostat ideálně do 2 hodin po porodu, maximálně však do 6 hodin po porodu. S přibývajícím časem klesá obsah protilátek v kolostru matek a střevní sliznice jehňat se stává pro imunoglobuliny méně prostupnou.

Za odpovídající množství se považuje příjem 50 ml kolostra na každý kg tělesné hmotnosti jehněte.

Pro zajištění příjmu kolostra:

• Mějte zásobu sušeného mleziva (např. Lamb Volostrum, výrobce Volac) jako přirozenou alternativu kolostra.
• Možností je zajištění konzerv mraženého mleziva (po 150 až 200 ml) od zdravých bahnic, získaného do 6 hodin po porodu. Mražené kolostrum rozmrazujte pomalu ve vodní lázni, nikoliv v mikrovlnné troubě.

3. Probiotika

Podání vhodného probiotika zajistí jehňatům správný start. Cílem je osazení střeva kulturní mikroflórou a prevence střevních patogenů, jako jsou E. coli a Cl. perfringens.

Mezi doporučované přípravky patří:

• Lamb Aid (distribuce Bioferm CZ spol. s r. o.), perorální pasta obsahující probiotika, pasivní protilátky, C-quard (směs rostlinných výtažků), omega-3 kyseliny, antioxidanty, vitamíny a stopové prvky.
• Probicol L (distribuce Ketris s. r. o.), obsahující probiotika, pasivní protilátky a vitamíny A, D3 a E.

Možné komplikace a jejich řešení

1. Odmítnutí mláděte matkou

Tento problém se často týká prvorodiček nebo nezkušených matek. Řešení zahrnuje:

• Poskytnutí klidu a přemístění matky s mláďaty do choulu pro snadnější navázání vztahu.
• Potření všech mláďat plodovou vodou nebo obaly od matky.
• V krajním případě násilné přidržení matky a umožnění mláďatům napít se mleziva.
• Pokud se situace nelepší, je nutné jehňata odchovat uměle na láhvi.

2. Nedostatek mleziva nebo jeho úhyn matky

V těchto případech je nezbytné mít k dispozici zásoby kvalitního mleziva v mrazáku, možnost oddojit jinou zdravou bahnici, nebo použít komerčně vyráběné sušené mlezivo jako první pomoc.

3. Předčasný porod

Porod po 140. dni březosti je považován za předčasný. Většina mláďat narozených po 140. dni březosti se vyvíjí bez větších komplikací, je však nutné sledovat jejich pití a termoregulaci. Šance na přežití mláďat narozených před 140. dnem březosti je velmi malá.

Pro rozlišení vyvinutého a nevyvinutého mláděte lze využít klinické vyšetření: vyvinuté mládě má prořezané zoubky na spodní čelisti a plně vyvinuté paznehty bez rosolovitého pouzdra. Nevyvinuté mládě má celistvou dáseň a na paznehtech rosolovitou hmotu.

4. Zadržení placenty

Placenta by měla odejít ideálně do 12 hodin, maximálně do 24 hodin po porodu. K jejímu uvolnění přispívá přirozený porod a oxytocin, který se uvolňuje při sání mléka.

5. Problémy s porodem (nepravidelná poloha, dlouhé tlačení)

Pokud se objeví komplikace, jako je nepravidelná poloha mláděte (např. hlavička bez nožiček, nebo naopak) nebo pokud rodička přestane tlačit, je nutné kontaktovat veterinárního lékaře.

6. Svalová dystrofie

Jako prevence proti svalové dystrofii se doporučuje aplikace selenu ihned po porodu, ideálně však již během březosti.

7. Používání oblečků pro jehňata

Oblečky by měly být použity pouze v indikovaných případech, jako je hypotermie, onemocnění nebo předčasný porod s nedostatečně vyvinutou termoregulací. Zdravé jehně si po napití mleziva a osušení od matky udrží termoregulaci samo.

tags: #predcasne #porody #u #ovci