V pátek 14. června 2024 pokračoval v tištěném Jabloneckém deníku nový seriál "Jak jsme žili v Československu". V dalším díle se redakce zaměřila na historii jablonecké porodnice, která byla postavena na začátku 20. století a stala se místem, kde se narodily desetitisíce Jablonečanů.
Bývalá porodnice, nyní budova v Turnovské ulici na výpadovce na Prahu, vedle současného archivu, byla postavena v letech 1927 až 1932 podle návrhu architekta Roberta Hemmricha. Tento architekt má na Jablonecku na kontě stovky staveb. Historie této budovy je však delší a odráží dobové historické okamžiky v regionu.
Geneze a výstavba
V roce 1927 se rozhodlo o výstavbě nové budovy pro nevyléčitelně nemocné, přestárlé a nepohyblivé pacienty v rámci politického okresu Jablonec nad Nisou. Jako autor projektu byl osloven známý jablonecký architekt Robert Hemmrich, který spolu se svým týmem připravil několik verzí plánu. Jedna z variant zahrnovala i věž uprostřed, která však nakonec nebyla realizována. Na projektu spolupracoval i místní architekt Karl Wander.
Od roku 1928 probíhaly přípravné práce a výběrová řízení na dodavatele, které řídila Okresní správní komise. V archivu se zachovaly záznamy o kalkulacích různých prací, například:
- Zhotovení dveří: Franz Hirschmann z Reichstrasse 25, kauce 3 500 Kč.
- Truhlářské a stolařské práce: Anton Prade z Mühlgasse 25, 60 000 Kč.
- Lakování a nátěry: p. Schulz z Gürtlergasse 6, záloha 13 000 Kč.
- Zámečnické práce: Eduard Mlejnek z Falkengasse 21, 35 913 Kč.
Topení zajišťovala firma Brönner & Comp. z Ústí nad Labem a kuchyni vybavila firma Joh. Dne 14. prosince 1926 Zemský správný výbor schválil finanční půjčku ve výši 500 000 Kč na Silvestra 1927, s podmínkou, že se okres nestane zároveň členem tohoto ústavu.
Architektura a dispozice
Budova, původně nazývaná Bezirksiechenhaus, má půdorys ve tvaru otevřeného písmene U. Vstup s polosloupy a přístupová cesta mohou evokovat zámecký styl, nicméně celku budovy dominuje střídmý exteriér završený valbovými střechami. Fasády jsou rytmizovány pravidelným rastrem sdružených oken s jednoduchou černobílou abstraktní mozaikou, patrně ze 70. let 20. století. Fasády posledního podlaží středního rizalitu jsou pojednány jednoduchou, proudnicovou ornamentikou.
Důraz byl kladen na funkční interiéry, které musely splňovat přísné zdravotnické standardy. Pokoje pacientů a denní místnosti byly orientovány na sluneční strany, tedy východ a jih. Na sever byla obrácena pouze část střední chodby. Kryté terasy s obloukovitými okny byly orientovány na západní stranu, poskytující příjemné večerní prosvětlení.
Dispozice pater
Přízemí
Přízemí bylo určeno pro ženské pacientky. Nacházela se zde denní místnost, 13 čtyřlůžkových a 2 dvoulůžkové pokoje, kancelář správce, sesterna, ošetřovna, toalety, koupelny, umývárny, přípravna a zmíněná terasa.
První patro
Patro sloužilo jako mužské oddělení. Oproti přízemí zde byly hned dvě denní místnosti - jedna pro kuřáky (nad kanceláří správce) a druhá pro nekuřáky. Mezi nimi se nacházela modlitebna s oltářem v arkýři nad hlavním vstupem. Dále zde byla sesterna, toalety, koupelny, umývárny, přípravna, terasa, 12 čtyřlůžkových a 2 dvoulůžkové pokoje.
Podkroví
V podkroví se nacházel čtyřpokojový byt správce a dva pokoje pro personál.
Suterén
Suterén sloužil jako zázemí domu, s pomocnými provozy jako kotelna, kuchyň, umývárna nádobí, mandl, prádelna se správkárnou, sušárna, umývárna a uhelný sklep. Nacházel se zde i dvoupokojový byt domovníka spolu se dvěma pokoji a jídelnou pro personál.
Celkem bylo na každém patře 16 pokojů s kapacitou 58 lůžek, z toho 13 pokojů pro 4 lůžka a 3 pokoje byly dvoulůžkové. Cílem bylo dodržet normu 21 m³ na osobu.
Historický vývoj a přeměny
V roce 1939 se chorobinec začal označovat jako Pflegeheim des Landkreises Gablonz, tedy Pečovatelský dům okresu Jablonec. Již 12. září 1939 vydal na základě rozhodnutí policejního prezidenta z Drážďan pokyn k povinnému vybudování protileteckého krytu v prostorách chorobince. Během války je zmínka o příjmu uprchlíků.
První větší přestavbou, respektive dostavbou, bylo rozšíření budovy, které skončilo v roce 1932 a zvýšilo kapacitu ze 140 na 180 míst (včetně míst pro personál). V roce 1940 byly přidány stojany na vlajky u oken ve 2. poschodí. Zajímavostí byl požadavek na ustájení dobytka a prasat, který byl z hygienických důvodů zamítnut.
Plicní oddělení (cca 1946 - 1967)
Po druhé světové válce bylo do objektu přestěhováno plicní oddělení místní nemocnice, kde byli umístěni zejména pacienti s tuberkulózou. Před rokem 1968 se rozhodlo, že se budova využije na porodnici, a proto byly nutné další stavební úpravy.
Porodnice (1968 - 2002)
Mezi lety 1968 až 2002 zde fungovala jablonecká porodnice. Narodily se zde tisíce dětí.
Současnost a budoucí plány
Budova bývalé porodnice v Jablonci nad Nisou se zřejmě stane muzeem mincovnictví a medailérství. Zároveň tam přesídlí výrobní haly jablonecké mincovny. Cílem je vytvořit "mincovnu 21. století" s vycházkovým okruhem, kde by si návštěvníci mohli sami vyrazit medaili nebo si udělat sádrový model, aby se přiblížilo řemeslo veřejnosti.
Nové prostory jsou zatím ve fázi návrhu. Budoucnost bývalé dětské nemocnice, která se nachází v Bezručově ulici a je již delší dobu opuštěná a chátrající, je stále nejistá. Město se ji několikrát neúspěšně pokusilo prodat.
Krátce před rokem 1930 již nevyhovoval svému účelu původní kojenecký ústav spojený s porodnicí, kterou využívala chudší vrstva obyvatelstva. Nacházel se v objektu darovaném městským zastupitelem Konrádem Jägerem v ulici Glasschleiferstrasse (dnes ulice Petra Bezruče). Nový objekt byl zkolaudován 26. října 1931 a jako porodnice se využíval až do šedesátých let minulého století.