60 dní komplexního pojištění + 1 rok repatriace v ceně programu pro první rok. Jeden rok repatriačního krytí je zahrnut v poplatcích za prodloužení programu za 2. až 5. Každý zaměstnanec v USA podléhá federálním a státním srážkám a srážkám FICA (Federal Insurance Contributions Act - daň ze mzdy). Výše srážek závisí na výši vašeho platu, vyživovaných osobách, státu a rodinném stavu. Doporučujeme VŠEM našim učitelům, aby využívali naši daňovou službu CCUSA jako možnost podání daňového přiznání. Doporučujeme našim učitelům, aby sledovali webové stránky IRS, kde naleznou nejaktuálnější informace o daních. Mnoho učitelů si také najme profesionální daňové poradce, kteří jim pomohou udržet si přehled o nejnovějších daňových zákonech, aby každý rok zaplatili co nejmenší částku na daních.
Školství v USA má určitá specifika, která jsme částečně nakousli v článku „Systém vzdělávání v USA“, kde jsme popsali rozdělení a jednotlivé vzdělávací stupně. Department of Education) se dlouhodobě snaží, aby všechny děti v USA dostávaly kvalitní vzdělávání, a to skrze zákony jako The Individuals with Disabilities Education Act (IDEA) či The Every Student Succeeds Act (ESSA). Ty odrážejí skutečnost, že si Američané přejí, aby vzdělávání bylo prioritou národa a vlády. Ve Spojených státech amerických je školství veřejně podporované od školky do 12. třídy, proto se také nazývá K-12. Děti ovšem mohou studovat i dále. Následují Secondary Schools (střední školy), které se dále dělí na Middle Schools (7. a 8. třída) a High Schools (9. až 12.).
Po ukončení systému K-12 je možné pokračovat ve studiu na Colleges (vysoké školy) a Universities (univerzity). Většina vzdělávacích institucí je ve Spojených státech amerických financována státem, což platí pro veřejné školy. Státní podpora zajišťuje, že vzdělání je dětem všeobecně dostupné, a to platí i pro děti, jejichž rodiny mají finanční potíže. Každoroční výdaje na školství přitom činí zhruba 680 miliard dolarů, což je částka, která se vztahovala na školní rok 2019-20. Jen v roce 2019 přitom americké veřejné školy vzdělaly 50,8 milionu dětí. Ve školním roce 2017-18 bylo v USA 137 432 vzdělávacích institucí, přičemž toto číslo zahrnuje základní a střední školy, kombinované školy (ty zajišťují žákům kompletní vzdělání K-12) a instituce na postsekundární úrovni.
Ze všech institucí v USA je 98 469 veřejných zkladní a středních škol a soukromých škol 32 461. To znamená, že soukromé základní a střední školy tvoří více než třetinu institucí. Jak je patrné z předešlých řádků, veřejné školy tvoří ve Spojených státech amerických dvě třetiny základních a středních škol a třetinu institucí postsekundárního vzdělávání. Základní a střední školy provozují ve svých hranicích školní obvody, které jsou obvykle řízeny školními radami, v jejichž čele stojí inspektoři, jež zavádějí vzdělávací politiku. Doplňme, že celostátní průměr na jednu veřejnou školu činí 526 studentů, přičemž jednu třídu navštěvuje 24 studentů.
Mezi veřejné školy patří ve Spojených státech amerických také tzv. charterové školy, což jsou autonomní školské instituce, které byly založeny na základě smlouvy mezi vedením školy a zástupci rodičů na jedné straně a školním okrskem na straně druhé. Jsou to vlastně soukromé školy financované z veřejných prostředků a pracující podle vlastního programu. První charterová škola byla založena v roce 1992 v Minnesotě. První soukromé školy ve Spojených státech amerických vznikly už ve druhé polovině 17. století a postupem času se rozšířily do většiny měst a obcí. V současné době mají mezi rodiči spíše pozitivní pověst. To se netýká pouze samotného vzdělávání, ale soukromé školy hlásí i méně fyzických konfliktů, držení zbraní a rasového napětí, což ovšem není vzhledem k dětem z bohatších rodin zase tak překvapivé.
21 548 soukromých škol, tedy většina, má náboženskou orientaci. V akademickém roce 2017-18 navštěvovalo soukromé školy v průměru 150,9 studentů, přičemž do jedné třídy chodí průměrně 18,8 žáků. Průměr studentů na jednoho učitele činí 12.
AMERICKÝ SPECIÁL #10: Do New Yorku ji přivedlo postgraduální lingvistické studium, v akademickém prostředí ale nezůstala. Už několik let pracuje jako manažerka strojového učení a anotování jazykových dat ve společnosti Yext. „Učím počítače rozumět jazyku,“ převádí lingvistka Věra Dvořáková svoji náplň práce do „lidštiny“. V rozhovoru jsme probrali, jaký je zájem o češtinu v USA, jestli a jak ovlivní umělá inteligence výuku jazyků i to, jak se v Americe liší přístup k ženám s malými dětmi - Věra Dvořáková je totiž dvojnásobnou maminkou.
„Přišla jsem do Ameriky studovat lingvistiku. V posledních měsících se v souvislosti s takovými nástroji, jako je ChatGPT od společnosti Open AI, hodně mluví o umělé inteligenci a jejích dopadech na lidskou činnost. S umělou inteligencí pracují i ve firmě Yext, kde Dvořáková působí jako manažerka strojového učení a anotování jazykových dat. „Učím počítač rozumět jazyku. Například když člověk hledá v materiálech společnosti konkrétní informaci, tak aby mu umělá inteligence pomohla vytáhnout přesně to, co potřebuje,“ přibližuje svoji práci.
Dvořáková si umí představit, že by se umělá inteligence mohla do budoucna prosadit i při výuce jazyků, kde by mohla suplovat roli učitele. Ona sama ve volném čase učí dospělé i děti češtinu. Zatímco mezi českými a smíšenými rodinami v USA zájem o výuku češtiny roste, na univerzitách opadá. „Sama jsem učila jednu dobu na Kolumbijské univerzitě. Pořád je na katedře jeden Američan, který učí češtinu, ale zaměřuje se spíš na literaturu a drama, třeba tvorbu od Václava Havla,“ říká Dvořáková.
Čeština má pověst jednoho z nejtěžších jazyků na světě, Dvořáková jako lingvistka to ale vidí trochu jinak. „Nevěřím na to, že jeden jazyk je těžší než druhý. Má určité jevy, které jsou složité, ale zase na jiné straně se to ubere. Všechny jazyky jsou optimální na to, aby se jimi dobře dalo vyjádřit, co člověk vyjádřit chce. Výuka jazyka se v Česku a Americe liší. „V Americe jsou už malinké děti vedené rovnou k psaní příběhů a esejí. Jazyk se tu učí aplikovaně. Můj syn přišel do školy, neuměl psát ani pořádně anglicky mluvit, ale za měsíc napsal, jak s tatínkem byli v parku. V České republice jde spíše o pravopis a slova vytržená z kontextu, abych to uměl dobře napsat a zanalyzovat jazyk.
Děti z dvojjazyčných rodin rozdíly ve výuce matou, Dvořáková se tak zapojila do tvorby nové jazykové učebnice. „Snažíme se vytvořit učebnici češtiny pro krajanské školy a pro děti z bilingvních rodin. Nejsou to úplně cizinci, takže učebnice češtiny pro cizince na ně nefungují, to je moc primitivní.
„Spojené státy placenou mateřskou nemají. Žena má nárok jen na 12 týdnů neplaceného volna. New York teprve před pár lety zakotvil 8 týdnů placené mateřské, a to se považuje za pokrok. Pro našince to může znít neuvěřitelně, ale v USA fungují mechanismy, jak se o dítě postarat. „Je běžné mít chůvu. „Ten systém je skvělý v tom, že se od ženy nečeká, že bude doma. Když chce, může, ale není to standard. Já jsem doma nechtěla zůstat, tak jsem se ve firmě domluvila na tom, že budu pracovat na poloviční úvazek dalších 32 týdnů a nikdo se na mě kvůli tomu divně nekouká.
AMERICKÝ SPECIÁL vznikl za podpory společnosti Progresus Invest Holding a byl natáčený od 7. do 21. Co Stipendium zahrnuje? Stipendium Czechitas je dotovaný vzdělávací a mentoringový program. Cílí jak na zaměstnané ženy, které chtějí změnit profesi, tak na maminky vracející se na pracovní trh, ale také na zaměstnavatele, kteří potřebují nové talenty do svých řad. Cílem je podpora vstupu a návrat žen do IT hlavně po mateřské nebo rodičovské dovolené, ohrožených nezaměstnaností nebo kvůli nevyhovujícímu předchozímu zaměstnání.
Stipendium IIDíky projektu Stipendium můžeme uspořádat Digitální akademii Testování a 15 míst v Akademii bude určeno pro stipendistky, tedy účastnice, které nebudou muset platit účastnický poplatek. V rámci máme díky Stipendiu také možnost poskytovat kariérní, mentoringový a soft skillový program pro ženy.
Sem spouštíme propojení s projekty Women in Tech a dalšími iniciativami. „Women in Tech je unikátní iniciativa usilující o prolomení bariér bránících ženám v uplatnění v technologických oborech. Pod odborným vedením profesionálů z technologického a podnikatelského sektoru se účastnice vydávají na cestu ke zdokonalování sebe sama, získávání nových dovedností i posouvání vlastních hranic.
Projekty mobility osob a Partnerství pro spolupráci: Projekty mobility jsou zaměřené na mezinárodní výjezdy zaměstnanců škol a žáků na studium či pracovní stáž. Výukové pobyty a stínování (job-shadowing) probíhají na partnerských školách či jiných relevantních organizacích. Akreditace vyžaduje důraz na strategický přístup a rozvoj kvality organizací.
Příspěvek na cestovní náklady účastníků mobility pokrývá cestu na vzdělávací aktivitu a zpět; lze využít Green Erasmus či mimořádné náklady na cestu. Příspěvek na pobytové náklady se odvíjí od cílové země. Na financování nákladů souvisejících s realizací projektu se využívá různých typů grantů, včetně podpory pro účastníky s omezenými příležitostmi.
Pro podání žádosti o podporu projektu je potřeba registrace na Portále programu Erasmus+ a evropského sboru solidarity (OID). Projekty mohou být mezinárodní, vyžadují minimálně 6 organizací ze 2 různých programových zemí a musí být realizovány v souladu s pravidly programu Erasmus+.
Kdo může podat žádost? Žádost může podat jakákoli způsobilá zúčastněná organizace se sídlem v EU nebo v zemi přidružené k programu. Způsobilé organizace zahrnují neziskové organizace, veřejné subjekty, sociální podniky a další, s minimálně dvěma zapojenými organizacemi z různých zemí. Délka projektu: od 3 do 24 měsíců.
Jak podat žádost? Žádost se podává prostřednictvím oficiálního elektronického formuláře v zemi, kde je organizace zřízena. Před podáním žádosti doporučujeme prostudovat aktuální Příručku programu Erasmus+. Registrace organizace na Portále Erasmus+ a Evropského sboru solidarity umožní získat OID. Cílem partnerství je zvyšování kvality činností a kapacity organizací pro mezinárodní spolupráci; projekt musí mít minimálně 2 organizace a splnit podmínky pro inkluzi, udržitelný rozvoj a digitální transformaci.
Hlavní body doplňující program pro mateřskou dovolenou a ICT vzdělávání
- Integrace ICT a digitálních nástrojů do vzdělávacího procesu pro rodiče na mateřské dovolené.
- Možnost flexibilního online studia s podporou mentoringu a kariérního rozvoje.
- Udržitelnost a environmentální odpovědnost v projektech mobility a vzdělávání pro mládež.
- Podpora inkluze a rozmanitosti v rámci programů Erasmus+ mládež a školení.
- Využití programů pro rozvoj dovedností, leadershipu a mezinárodní spolupráce.
Klíčové výstupy a výsledky pro učitele a organizace
- Certifikace a uznání výsledků učení prostřednictvím Youthpass a dalších nástrojů.
- Vyšší kvalita a inovace ve vzdělávacích programech zaměřených na mateřskou dovolenou a ICT.
- Rozšíření mezinárodních kontaktů a posílení kapacity organizací pro zahraniční spolupráci.
- Environmentálně šetrné postupy a digitalizace procesu mobility.