Vývoj embrya: Od oplodnění k formování lidské bytosti

Vývoj embrya je fascinující proces, který i v době moderní lékařské vědy a pokročilé techniky nepřestává odborníky udivovat. Už v prvních dnech po oplodnění, v době, kdy ještě nastávající maminka ani netuší, že uvnitř jejího těla začíná nový život, probíhá jeden z nejdůležitějších procesů přírody. Během prvních 14 dnů urazí embryo neuvěřitelnou cestu. Z jedné jediné buňky je rázem zárodek s propracovanou strukturou, který je připravený pro život.

Počátky vývoje: Oplodnění a první dělení

Od samotného oplodnění až po 14. den po něm probíhají klíčové události. Vajíčko se spojí se spermií a nastává oplodnění. Vzniká naprosto nová buňka, tzv. zygota. Tato buňka nese kompletní genetické informace od obou rodičů a je v ní tedy zakódováno naprosto vše. Už po pár hodinách má nová buňka za úkol zreorganizovat DNA, vytvořit dvě jádra a spustit dělení buněk. Přibližně 24 hodin od oplodnění se z jedné buňky stanou 2 nové.

Druhá část buněk se podílí na vzniku podpůrných struktur, jako je placenta, žloutkový vak a plodové obaly. Přibližně každých 10 hodin se embryo dále dělí a jedná se o jedno z nejkritičtějších období.

Strukturace a uhnízdění

Třetí a čtvrtý den vývoje dochází k dalšímu dělení na 8-16 buněk a ty se k sobě lepí. Embryo se začíná strukturovat a vzniká tzv. blastocysta. Uvnitř ní začne vznikat miminko a z okolních buněk se bude vyvíjet placenta. V této době se embryo připravuje na uchycení a zbavuje se ochranného obalu, aby se mohlo přichytit k děložní sliznici. Buňky na povrchu embrya začínají prorůstat do výstelky dělohy.

Právě v těchto dnech si přibližně 20-40 % žen může povšimnout slabšího krvácení, které je způsobeno uchycením embrya. Začíná rychle stoupat hladina těhotenského hormonu hCG. Složitá síť propojuje embryo s krevním oběhem matky. Embryo je již kompletně uchycené v děložní výstelce.

Embryo se rozvrstvilo a vznikají 2 dutiny - vak, kde bude později plodová voda, a žloutkový vak zajišťující výživu do doby, než se zcela vyvine placenta.

Období embryogeneze: Založení orgánů a struktur

Období embryogeneze, které trvá přibližně 8 týdnů od oplození, je klíčové pro tvorbu základních orgánů a struktur. V tomto období je embryo extrémně citlivé na vnější i vnitřní vlivy, což může vést k vrozeným vývojovým vadám.

První trimestr: Rychlý vývoj a diferenciace

První trimestr je obdobím rychlého koordinovaného vývoje a růstu. V průběhu 3. až 6. týdne se vytvoří základní model těla. Cirkulace v primitivním systému nastává již ve 4. týdnu vývoje, srdeční činnost je detekovatelná ultrazvukem zhruba od 5. týdne. Kolem 28. dne se uzavře neurální trubice a rychle expanduje zejména její horní část - vývoj mozku.

Vývoj orgánových systémů

Mozek, mícha, dýchací a trávicí systém se začínají vyvíjet téměř současně (4. týden). V 5. týdnu začíná vývoj obličeje, následně i vývoj končetin. Definitivní ledviny se zakládají v 5. týdnu vývoje.

Pohlavní orgány jsou založeny zpočátku u obou pohlaví stejně, až od 7. týdne se začíná projevovat pohlavní dimorfismus. Zevní pohlavní orgány jsou zřetelně vyvinuty jako mužské nebo ženské až ve 12. týdnu.

Cca od 6. týdne gestace se začínají tvořit krevní buňky. Později krvetvorbu přebírají játra, slezina a brzlík. Svalový a kosterní systém se vyvíjí během druhé poloviny prvního trimestru.

V osmém týdnu obsahuje vyvíjející se dítě všechny orgány a struktury - zatím v nezralé formě a hmotnost je přibližně 5 gramů.

4. až 8. týden: Zakládání struktur a tvarování těla

Čtvrtý až osmý týden intrauterinního vývoje následuje po třech týdnech plných velice důležitých a nezbytných událostí, jako je fertilizace, rýhování zygoty, blastogeneze i vývoj kardiovaskulárního aparátu. Během těchto týdnů se zakládají všechny podstatné zevní a vnitřní struktury. Ačkoliv se v této době zakládají všechny orgánové systémy, vyjma kardiovaskulárního jsou funkčně prozatím zanedbatelné. Koncem osmého týdne již zárodek získává tvar lidského charakteru.

Vytváření záhybů a základů orgánů

Vytváření záhybů je významným procesem ve vývoji tvaru těla. Dochází k vytváření záhybů na obou koncích zárodku, vzniká hlavová a kaudální řasa. Na začátku čtvrtého týdne nabudou v hlavové oblasti neurální valy na objemu a vytvoří tak základ mozku. Mozek postupně přerůstá orofaryngovou membránu a vytváří převis nad vyvíjejícím se srdcem.

V důsledku toho se příčně uložená přepážka v mezodermu, perikardový coelom i orofaryngová membrána přemístí na ventrální stranu zárodku. Část endodermu žloutkového vaku je zavzata do zárodku jako přední střevo, posléze tvořící základ hltanu a jícnu. Je uloženo mezi mozkem a srdcem, odděleno orofaryngovou membránou od stomodea (budoucí dutiny ústní).

Vzniká růstem distálních úseků neurální trubice. Ocasní krajina se promítá nad kloakální membránu. Část endodermu je zavzata do embrya jako zadní střevo, jehož konečná část se záhy mírně rozšíří a vytváří kloaku - základ močového měchýře a konečníku.

Po ukončení tohoto procesu je primitivní proužek vznikající ve třetím týdnu uložen kaudálně. Po obou stranách zárodku se vytváří postranní záhyb, dochází k rychlému růstu míchy a somitů. Ventrolaterální základy tělní stěny se ohýbají směrem ke střední čáře, čímž zabalují okraje zárodečného terčíku ventrálně, embryo tedy nabývá zhruba válcovitého tvaru.

Část endodermu je zavzata do embrya a vytvoří přední střevo. Po vzniku postranních záhybů vzniká z původního širokého spojení mezi středním střevem a žloutkovým vakem pouhá stopka. Oblast napojení amnia k ventrálnímu povrchu zárodku je taktéž redukována na zúženou umbilikální krajinu.

4. týden: Zárodky končetin a srdce

Na počátku 4. týdne je zárodek o velikosti 2-5 mm prakticky rovný, má 4-12 somitů vyvstávajících na povrch. Na rostrálním i kaudálním konci nacházíme široce rozevřenou neurální trubici. 24. den se objevují faryngové oblouky. Vzniká hlavový i kaudální záhyb.

26. den jsou patrné tři páry faryngových (žaberních) oblouků, čerstvě se uzavírá přední neuroporus. Zárodek má charakteristický tvar písmene C, je vytvořen přední mozek. 26.-27. den se objevují horní končetinové pupeny na ventrolaterálních stranách tělní stěny. 28. den nalezneme vznik čtvrtého páru faryngových oblouků a dolních končetinových pupenů.

Dochází k překotnému vývoji mozku a tedy i zvětšení hlavy a obličejových výběžků. Obličej se tím pádem dostává do kontaktu se srdečním hrbolem. Hyoidní (druhý) faryngový oblouk přerůstá třetí a čtvrtý a vytváří na obou stranách endodermovou vkleslinu - sinus cervicalis.

5. a 6. týden: Vývoj končetin a smyslových orgánů

Horní končetinové pupeny nabývají tvaru pádla, základy dolních končetin jsou ploutvovité. Dochází ke vzniku náznakům regionálního uspořádání v podobě lokte a velkých prstových plotének se základy prstů - tzv. digitální paprsky na horních končetinách. Vývoj dolních končetin je oproti vývoji horních končetin mírně opožděn.

Kolem faryngové štěrbiny mezi prvními dvěma žaberními oblouky se objevují ušní hrbolky a štěrbina se mění v meatus acusticus externus, hrbolky splývají za vzniku základů boltců zevního ucha. Hlava je výrazně větší, než v předchozích týdnech, objevuje se pigmentace v zevní vrstvě sítnice (a oko je tím pádem viditelné).

Trup se začíná napřimovat.

7. a 8. týden: Dokončení embryonálního období

Hlavní událostí tohoto týdne je výrazná proměna končetin. Mezi digitálními paprsky prstových plotének se objevují zářezy, které zřetelně označují příští polohu meziprstních štěrbin. Vzniká žloutková stopka, střevní kličky zasahují do proximální části pupečníku - fyziologická umbilikální herniace způsobená nepoměrem mezi malým rozsahem břišní dutiny a rychlým nárůstem střeva.

Osmý týden je posledním obdobím embryonální periody. Horní končetiny jsou zřetelně separovány, avšak proximálně jsou stále spojeny blanou. Mezi digitálními paprsky nožní ploténky vidíme rýhy. Zárodek má stále ocas.

Kolem hlavy se vytváří cévní pleteň skalpu a tvoří pás kolem temene hlavy. Koncem osmého týdne jsou zřetelně vymezeny všechny části končetin, prsty prodloužené a úplně se oddělují od sebe. Na dolních končetinách počíná osifikace, mizí náznak ocasu. Ruce a nohy se k sobě ventrálně přibližují.

Koncem tohoto týdne má již embryo výrazně lidskou podobu, hlava je však disproporcionálně velká. Je zřetelný krk i víčka, která se postupně uzavírají a koncem tohoto období epitely horních i dolních víček splynou (konec embryonálního období). Ušní boltce nabývají svého definitivního tvaru, jsou však na hlavě nízko nasazeny.

Vývoj plodu po týdnech: Od zárodku k novorozenci

Po skončení embryonálního období (kolem 8. týdne) následuje období fetální, kdy se embryo vyvíjí v plod. V tomto období dochází k intenzivnímu růstu a dozrávání již založených orgánů a systémů.

Vývoj pohlaví

O tom, jestli to bude chlapec nebo holčička, je rozhodnuto již při oplodnění. Všechno totiž závisí na spermii, která se k vajíčku probojuje, a na tom, zda je nositelem chromozomu X nebo Y. Chromozom X znamená, že se narodí holčička, Y zase, že to bude chlapeček. Nejčastěji se maminky dozvídají pohlaví svého potomka kolem 20. týdne těhotenství, pokud se děťátko neotočí tak, že není pohlaví vidět. Ženy, které ovšem absolvují NIPT test z krve, se mohou pohlaví dozvědět dříve, a to už v 11. týdnu těhotenství.

První pohyby plodu

První pocítění pohybů miminka ve tvém bříšku je během těhotenství nezpochybnitelně velkým milníkem. Pokud si kladeš otázku, kdy poprvé zaznamenáš, že se děťátko pohnulo, můžeš se na tento okamžik soustředit už kolem 15. týdne těhotenství - pokud jsi vícerodička, nebo kolem 20. týdne těhotenství - čekáš-li své první miminko. Vnímání prvních pohybů ovlivňuje poměrně velké množství faktorů.

Hranice přežití - předčasný porod

Hranice přežití (neboli viability) plodu v případě předčasného porodu se rovněž považuje za důležitý milník v jeho vývoji.

• 30. tt: Pokud se nevyskytnou žádné přidružené komplikace a miminko nebude například zápasit s vážnými infekcemi, je zde 98% šance, že by předčasný porod v tomto týdnu přežilo.
• 32. tt: V případě předčasného porodu v tomto týdnu by bylo považováno za středně nedonošené.
• 34. tt: Pokud by porod nastal ve 34. týdnu těhotenství, miminko by lékaři vnímali jako lehce nedonošené.
• 37. tt: Tento týden těhotenství je nesmírně důležitý - k miminku by už totiž lékaři nepřistupovali jako k lehce nedonošenému, ale dalo by se říci, že by ho vnímali jako novorozence, který se narodil v přibližném termínu porodu.

Zajímavosti vývoje plodu v děloze

Miminko přispívá k tvorbě a obměně plodové vody, protože ji pije, díky čemuž prochází jeho trávicím a močovým traktem. Maličké tedy plodovou vodu „vrací zpět“ v podobě moči a celý cyklus se takto několikrát denně zopakuje. Jde o velmi důležitý proces, kterým si děťátko trénuje své orgány, jako jsou žaludek, ledviny a močový měchýř, ale zároveň je to i signál, že se vyvíjí správně. Pokud by totiž plodovou vodu ledvinami nebylo schopno zpracovávat, vedlo by to k jejímu nedostatku (oligohydramnion).

Děťátko v bříšku dokáže škytat - tento jev dříve či později pocítíš v podobě krátkých, ale rázných a rytmických pohybů. Škytavka miminka v bříšku má také své opodstatnění - jedná se o důležitý trénink jeho bránice a dýchacích svalů.

Svůj vztah s miminkem můžeš budovat už ve chvílích, kdy je ještě ukryto ve tvém bříšku. Promlouvej k němu stejným tónem a zabarvením hlasu, zapamatuje si ho a po narození bude miminko uklidňovat, když na něj promluvíš stejným způsobem. Můžeš mu také zpívat jednu písničku, až bude na světě, tato melodie mu rozhodně nebude cizí.

Tabulka: Vývoj plodu v jednotlivých týdnech těhotenství

tags: #obdobi #embryo #fatalni