Rozhovor s doc. MUDr. Preeklampsie patří k nejzávažnějším ohrožením těhotenství a postihne kolem pěti procent nastávajících maminek.
Proč k preeklampsii dochází, čím ohrožuje rodičku i miminko a jak se jí vyvarovat?
Nejen o tom jsem si povídala s kapacitou v tomto oboru - přednostou Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava doc. MUDr.
To je jedna z nejvážnějších těhotenských komplikací, která je způsobena těhotenstvím samotným.
Týká se asi 5 % těhotných.
Na preeklampsii je „zaděláno“ brzy po oplodnění, odchylky proti normálnímu těhotenství vznikají už pár týdnů po oplození vajíčka, ale klinicky se nijak neprojeví.
To až později.
Preeklampsie vzniká, když to řeknu hodně neodborně, ne zcela správným vývojem placenty.
Až v druhé půlce těhotenství, nikdy ne před 20. týdnem.
Tzv. časná preeklampsie, která je závažnější, se nejčastěji projeví mezi 26. až 34. týdnem těhotenství.
Mívá rychlejší průběh a nese s sebou více komplikací.
Druhou formou je pozdní preeklampsie, která se projevuje až kolem termínu porodu, po 37. týdnu těhotenství.
To úplně nevíme.
Říkal jste, že příznaky se objeví nejdříve ve druhém trimestru.
To je různé.
Preeklampsie je definována hypertenzí, to znamená vysokým krevním tlakem, a přítomností bílkoviny v moči.
Jiné příznaky pacientka ani nemusí mít.
Proto ženy chodí před porodem do těhotenské poradny v pravidelných týdenních intervalech a součástí kontrol je měření krevního tlaku a vyšetření bílkoviny v moči.
To jsou opatření na vyhledávání preeklampsie, která platí po celém světě.
Gynekologa ale může k podezření na preeklampsii přivést také malý plod nebo jiné potíže těhotné, např.
Ano, preeklampsie nebolí, takže ženy nemusí mít vůbec žádné její projevy.
Ale někdy se mohou naopak objevit výrazné potíže - bolesti hlavy, mžitky před očima, bolest v oblasti žaludku, únava nebo otoky obličeje a rukou.
Ke konci těhotenství se ale objeví bílkovina v moči a zvedne se krevní tlak.
Ten narůstá i u zdravé ženy s normálním těhotenstvím, aby se zvýšil průtok krve přes placentu a zajistila se dobrá výživa plodu.
Ale tlak nemá přesáhnout hodnotu 140/90 mmHg.
Měřením krevního tlaku a laboratorním vyšetřením nebo na základě subjektivních potíží těhotné.
Několik let už máme k dispozici i nové vyšetření, které může diagnózu zpřesnit.
Jde o test se složitým názvem sFlt/PlGF.
Preeklampsii nelze nikdy zjistit před dvacátým týdnem těhotenství, protože v té době se klinicky nijak neprojevuje, to se děje až ve druhé polovině těhotenství.
Toto vyšetření se uplatňuje hlavně při diagnostice preeklampsie do 36. týdne těhotenství.
Když je test negativní, můžeme s velkou mírou pravděpodobnosti říct, že se v nejbližším měsíci onemocnění nerozvine.
Když je naopak pozitivní, vede nás to k tomu, že ženu více sledujeme.
Podle výsledku vyšetření jsme poté schopni říci, jaká je pravděpodobnost, že se onemocnění nerozvine nebo rozvine v období jednoho měsíce.
Ano, už několik let je u nás možné udělat screeningové vyšetření na preeklampsii v prvním trimestru.
Ideálně současně s prvotrimestrálním screeningem zaměřeným na vrozené vývojové vady plodu.
Použijí se hodnoty z něj a ultrazvukem se změří průtoky krve na děložních cévách.
Ženy, u nichž vyjde screening negativně, mají velmi malé riziko, že se u nich preeklampsie rozvine, takže podstupují normální péči v těhotenství.
Prevence spočívá v užívání kyseliny salicylové.
To může být například acylpyrin, což je velice jednoduchý, levný, ale účinný lék.
Musí se ovšem nasadit do 16. týdne těhotenství a musí se užívat pravidelně až do 36. týdne těhotenství.
Pak může snížit riziko vzniku časné preeklampsie téměř o 80 %.
Ano, měl by se nabízet a dělat všem těhotným ženám.
Ale není to povinné vyšetření, můžeme ho jen nabídnout.
Jako nadstandardní péči si ho ženy musí hradit samy.
Stejně jako prvotrimestrální screening.
Léčit se nedá, dají se jen zmírnit příznaky.
Je způsobena těhotenstvím a jedinou léčbou je tedy jeho ukončení.
To když jde o těžkou preeklampsii, která ohrožuje plod nebo těhotnou ženu.
Vše ostatní je jen léčba podpůrná, která může předčasný porod trochu oddálit.
Důležité je tedy zjistit preeklampsii včas, ženu sledovat a v případě, že tušíme, že bude třeba ukončit těhotenství dříve, jí podat kortikoidy.
Ty pomohou plodu k rychlejšímu vyzrání plic a dalších orgánů tak, aby byl na předčasný porod lépe připraven.
Když jsme ještě neměli k dispozici současné diagnostické metody, zjišťovali jsme preeklampsii bohužel až pozdě, ve velmi těžké fázi.
Pak bylo třeba ukončit těhotenství v ten samý den, kdy byl problém zjištěn.
Ano, na plod i matku.
Časná preeklampsie většinou vede k předčasnému ukončení těhotenství.
A navíc je často spojena s růstovou restrikcí plodu.
To znamená, že se mu v děloze nedaří.
Největší umění v takovém případě je správně načasovat porod.
Co se dopadů na matku týče, při těžké preeklampsii, eklampsii či HELLP syndromu může dojít i ke krvácení do hlavy, abrupci placenty, poškození ledvin a tak dále.
Navíc se dnes ukazuje, že přestože po porodu preeklampsie odezní, mohou problémy přijít později v budoucnu.
Za několik roků se může rozvinout chronická hypertenze, postižení ledvin a další zdravotní problémy.
Pozná gynekolog na ultrazvuku, že plod strádá?
Někdy je těžké to odlišit, ale poznat to jde.
Ono by stačilo, aby gynekolog poznal, že plod je malý, a odeslal těhotnou na pracoviště, kde to umí vyhodnotit podrobněji - podle průtoku krve v pupečníku a v cévách plodu.
Musí to být tak vážné, že rizika pokračování těhotenství jsou větší než rizika spojená s předčasným ukončením těhotenství.
Načasovat porod je v takovém případě největší umění.
Jde například o situace, kdy plod už strádá, nedostává živin, kyslíku a krve tolik, kolik potřebuje, poškozuje ho to chronickou hypoxií.
Tak to je okamžik, kde je třeba ho porodit.
Přestože je to třeba ve 28. týdnu.
To už víme, že se mu venku bude dařit lépe.
Do kdy musí dítě v případě potíží na svět?
To vždy záleží na konkrétním stavu těhotné ženy i plodu.
Někdy je to otázkou minut, jindy to vydrží několik dní, po které se nám podaří situaci stabilizovat.
Je to případ od případu.
Pokud je to možné, snažíme se o vaginální porod, který vyvoláváme.
Žena může odmítnout cokoli, ale neděje se to.
Pacientky vědí, že je něco velmi špatně.
Eklampsie vypadá jako epileptický záchvat.
Žena upadne do bezvědomí, dostane křeče celého těla.
Leží na zemi, má pěnu u úst, chrčí a třepe se.
Pak to přestane a ona se postupně probírá.
Bohužel ale při této situaci někdy hrozí pád, existuje riziko abrupce (odloučení) placenty, úmrtí plodu.
Preeklampsie se může komplikovat i HELLP syndromem.
I ten je součástí preeklampsie, ale projevuje se trochu jinak.
HELLP je zkratkou anglických slov jednotlivých příznaků toho syndromu.
H (Hemolysis) značí rozpad krvinek, EL (Elevated Liver enzymes) jsou zvýšené jaterní testy a LP (Low Platelets) jsou nízké krevní destičky.
Ačkoli je tato nemoc definována čistě laboratorně, mají ženy typické subjektivní příznaky - úporné bolesti hlavy, poruchy zraku, jako je rozostřené vidění, mžitky před očima, nebo bolest v oblasti žaludku.
Žena se celkově cítí špatně.
HELLP syndrom může přicházet z plného zdraví a může se vyvíjet velmi rychle.
Žena se cítí dobře a najednou je druhý den všechno špatně.
Čím dříve se syndrom v těhotenství projeví, tím rychlejší a komplikovanější průběh může mít.
Může se objevit i krátce po porodu, ve 24 hodinách po něm.
Ale drtivá většina se projevuje krátce před porodem.
Preeklampsie patří spolu s poporodním krvácením mezi dvě nejčastější příčiny mateřských úmrtí ve světě.
V ideálním případě by péče měla vypadat tak, že žena v prvním trimestru podstoupí screening.
Pokud je ale riziko zvýšené, měla by už v prvním trimestru dostat kyselinu salicylovou (Acylpirin, Aspirin nebo něco podobného).
A pokud ho bude užívat poctivě, významně se u ní riziko vzniku preeklampsie sníží.
Ostatní ženy by si měly všímat výše zmíněných příznaků, které jsou ale bohužel nespecifické, nebo dokonce nemusí být vůbec žádné.
Měly by také pravidelně chodit na prohlídky, kde jim změří krevní tlak a vyšetří moč.
22.
Pochopení preeklampsie během těhotenství: příznaky, rizika a léčba
Jak se preeklampsie projevuje a kdy hrozí nejvíce
Preeklampsie je definována hypertenzí a přítomností bílkoviny v moči.
Jiné příznaky pacientka ani nemusí mít.
Někdy se mohou naopak objevit výrazné potíže - bolesti hlavy, mžitky před očima, bolest v oblasti žaludku, únava nebo otoky obličeje a rukou.
Ke konci těhotenství se objeví bílkovina v moči a zvedne se krevní tlak.
Ten narůstá i u zdravé ženy s normálním těhotenstvím, aby se zvýšil průtok krve přes placentu a zajistila se dobrá výživa plodu.
Screening a prevence: co by měla vědět každá těhotná žena
Jde o test se složitým názvem sFlt/PlGF a uplatňuje se hlavně do 36. týdne.
Negativní výsledek znamená nízké riziko rozvoje onemocnění v nejbližším měsíci.
Pozitivní výsledek vede k intenzivnějšímu sledování.
Screening v prvním trimestru, současně s vyšetřením plodu, umožňuje identifikovat ženy s nízkým rizikem a zároveň sledovat placentu.
Prevence spočívá v užívání kyseliny salicylové; musí být nasazena do 16. týdne a užívána do 36. týdne.
Acylpyrin může riziko časné preeklampsie snížit až o 80 %.
Diagnostika a léčba v praxi
Diagnózu lze potvrdit kombinací měření krevního tlaku, laboratorních vyšetření a klinických příznaků.
Při zhoršené situaci může lékař rozhodnout o ukončení těhotenství, aby chránil matku i plod.
V případě těžké preeklampsie se podává kortikoidy pro zrání plic plodu a přípravu na případný předčasný porod.
Léčit lze jen podpůrnými opatřeními; plod a těhotná žena musí být sledováni na specializovaném pracovišti.
Rizika a dopady na matku i plod
Časná preeklampsie často vede k předčasnému ukončení těhotenství a bývá spojena s růstovou restrikcí plodu.
U těžkých forem hrozí krvácení do hlavy, abrupce placenty a poškození ledvin.
Na plod i matku mohou mít dlouhodobé dopady i po propuštění z porodnice.
Užitečné poznámky z praktického života a péče
Je důležité pravidelně sledovat krevní tlak a moč v průběhu celého těhotenství.
Ke kontrole patří i vyšetření průtoku krve placentou a průtoku pupečníkem u plodu, aby se včas odhalilo riziko procházející hypoxie.
Porodnická péče se liší podle stavu plodu a matky a rozhoduje o vhodném čase porodu a nejvhodnějším type porodu.
Nejčastější indikací k císařskému řezu jsou fetopelvické nepoměry a překážky v porodních cestách.