Mozkové pleny, známé také jako meningy, jsou ochranné vazivové obaly, které obklopují mozek a míchu, tedy centrální nervový systém (CNS). Jejich význam spočívá v ochraně těchto životně důležitých orgánů před mechanickým poškozením, infekcemi a dalšími vnějšími vlivy. Lidské mozkové pleny se skládají ze tří vrstev.
Struktura mozkových plen
Lidské mozkové pleny tvoří tři tenké vazivové vrstvy:
- Pia mater (omozečnice): Tato vrstva těsně naléhá na povrch mozku a míchy. Je velmi tenká a průsvitná.
- Arachnoidea (pavučnice): Nachází se nad pia mater a je oddělena od ní subarachnoidálním prostorem. Jedná se o tenkou, bezcévnou vazivovou vrstvu.
- Dura mater (tvrdá plena): Nejvíce vnější vrstva, která pevně srůstá s okosticí lebečních kostí. Je to pevná vazivová vrstva.
Funkce mozkových plen a mozkomíšního moku
Mozkové pleny a mozkomíšní mok (likvor) společně zajišťují ochranu a správnou funkci centrálního nervového systému.
Dura mater
Dura mater je pevná vazivová vrstva, která těsně přiléhá k periostu lebečních kostí. Mezi periostem a dura mater není žádný volný prostor. Na některých místech vytváří dura mater duplikatury, které tvoří stěny mozkových splavů, což jsou žilní útvary sbírající krev z mozku.
Arachnoidea
Arachnoidea je tenká vazivová střední vrstva, která je bohatě prokrvena. V místech mozkových splavů se do nich místy vyklenuje jako tzv. arachnoidální granulace. Tyto struktury slouží k filtraci mozkomíšního moku z mozkových splavů.
Subarachnoidální prostor
Subarachnoidální prostor je prostor mezi arachnoideou a pia mater. Je vyplněn mozkomíšním mokem (likvor). Zde se nachází drtivá většina větších mozkových cév. V některých místech je tento prostor širší a označuje se jako cisterny. Klinicky významná je například lumbální cisterna v bederní části páteře pod míchou.
Mozkomíšní mok je čirá, bezbarvá tekutina, která vzniká hlavně v chorioideálním plexu mozkových komor. Obklopuje mozek a míchu, chrání je proti nárazům a otřesům, udržuje stabilní vnitřní prostředí a pomáhá odstraňovat odpadní látky. Neustále se produkuje, cirkuluje a je absorbován zpět do krevního oběhu. Denně vzniká přibližně 500 ml mozkomíšního moku.
Ochranná bariéra
Mezi mozkem a krví existuje ochranná bariéra, která reguluje rozložení látek mezi krví a mozkomíšním mokem. Tato bariéra brání pronikání velkých molekul, toxinů a většiny krevních buněk do mozku. Narušení této bariéry může vést ke změnám ve složení mozkomíšního moku.
Patologické stavy související s mozkovými plenami
Podráždění mozkových plen patologickým procesem, zejména záněty, vede ke vzniku onemocnění.
Meningitidy
Meningitidy jsou záněty mozkomíšních obalů, obvykle infekčního původu. Mohou přecházet na mozkovou tkáň a způsobit meningoencefalitidy. Bakteriální meningitidy mají relativně vysokou úmrtnost.
Krvácení do mozkových plen
- Epidurální krvácení: Krvácení do prostoru mezi dura mater a periostem. Je méně časté, obvykle tepenného původu a často následek traumatu spánkové oblasti. Bez včasné diagnózy a terapie je prognóza velmi špatná.
- Subdurální krvácení: Krvácení mezi dura mater a arachnoideu. Jedná se o žilní krvácení, které je častější a typicky následek pádů s údery do hlavy. Malá krvácení se mohou vstřebat, větší vyžadují neurochirurgické řešení.
- Subarachnoidální krvácení (SAK): Velmi závažné krvácení do subarachnoidálního prostoru. Méně často je následkem traumatu, častěji jde o rupturu mozkové cévy (např. aneurysmatu). Příznaky jsou dramatické a stav je velice závažný. V likvoru je přítomna krev.
Nádory mozkových plen
Meningeomy jsou nádory vycházející z mozkových plen. Obvykle jsou nezhoubné, ale svým růstem a útlakem okolních tkání mohou způsobit vážné příznaky.
Diagnostika a vyšetření mozkomíšního moku
Vyšetření mozkomíšního moku je klíčové pro diagnostiku onemocnění centrálního nervového systému. K odběru vzorku likvoru se používá metoda zvaná lumbální punkce.
Lumbální punkce
Lumbální punkce je odběr mozkomíšního moku z páteřního kanálu v bederní oblasti, obvykle mezi čtvrtým a pátým obratlem, v oblasti lumbální cisterny. Pacient leží na boku stočený do klubíčka nebo sedí. Místo vpichu je dezinfikováno a znecitlivěno. Speciální jehlou se pronikne do subarachnoidálního prostoru a likvor začne téct. Během odběru se měří tlak likvoru. Lékař odebírá likvor do sterilních zkumavek. Procedura trvá obvykle méně než půl hodiny a může být mírně nekomfortní.
Před odběrem by se měl pacient vymočit a vyprázdnit. Během výkonu je důležité zachovat klidovou polohu. Možnou komplikací je tzv. arteficiální příměs krve v likvoru, která může ovlivnit výsledky vyšetření.
Demonstranti protestují před domem Roberta Plagy
Proč je lumbální punkce nezbytná?
Mozkomíšní mok obklopuje mozek a míchu, a proto jsou změny v jeho složení často první a nejlépe detekovatelnou známkou postižení centrálního nervového systému. Vyšetření likvoru je často citlivější než vyšetření krve nebo moči.
Co se vyšetřuje v mozkomíšním moku?
Vyšetření mozkomíšního moku zahrnuje:
- Cytologické vyšetření: Počet a typ buněk (např. bílé a červené krvinky). Zvýšený počet bílých krvinek může signalizovat zánět.
- Chemické vyšetření: Měření hladin různých chemických látek, jako jsou bílkoviny, glukóza, laktát a další.
- Mikrobiologické vyšetření: Detekce bakterií, virů nebo jiných patogenů.
- Imunologické vyšetření: Zjištění přítomnosti protilátek, které mohou naznačovat autoimunitní onemocnění.
Indikace k vyšetření
Vyšetření mozkomíšního moku je indikováno při podezření na:
- Záněty mozkových obalů (meningitidy) a mozku (encefalitidy).
- Nádorová onemocnění centrálního nervového systému.
- Roztroušenou sklerózu, Guillain-Barré syndrom a další autoimunitní onemocnění postihující nervový systém.
- Krvácení do mozku nebo páteřního kanálu.
- Poruchy průtoku likvoru a tlakové poměry v likvorových cestách.
Další využití lumbální punkce
Kromě diagnostiky se lumbální punkce využívá také k aplikaci anestetik (epidurální anestezie) nebo léků do páteřního kanálu.