Mléko z mateřského mléka představuje pro novorozence a kojence základ výživy i řadu dalších přínosů. Složení a množství mateřského mléka se přizpůsobuje aktuálním potřebám miminka, a kojení tak patří k nejzásadnějším okamžikům psychomotorického vývoje i dlouhodobému zdraví dítěte. WHO a UNICEF doporučují zahájit kojení co nejdříve po porodu a pokračovat výlučně až do ukončeného 6. měsíce věku, poté s postupně zaváděnými příkrmy pokračovat i nadále.
Hned po narození: kolostrum a první etapě kojení
- Dítě by mělo být přiloženo k prsu do dvou hodin po porodu. Maminka může „položit“ miminko k sobě a společně s kojící sestrou zajistit správnou techniku.
- Kolostrum, husté a nažloutlé mléko, je první mléko a poskytuje miminku nejnutnější obranné látky a živiny; postupně se mění v zralé mléko během prvních dnů po porodu.
- První dny kojení se soustředí na tvorbu a udržení laktace; časté sání stimuluje produkci mléka, a dítě by mělo být kojené podle jeho potřeby, bez pevně stanovených časových limitů.
Průběh laktace: produkce mléka a technika sání
- Produkce mléka se řídí poptávkou: častější přikládání vede k vyšší tvorbě mléka; odchod mléka je signálem pro další tvorbu.
- Správná technika přisátí a poloha dítěte jsou klíčové pro získání dostatečného množství mléka a pro prevenci bolestivosti bradavek.
- V prvních týdnech je běžné, že se dítě hlásí o kojení 8-20krát denně; období růstových spurtů (cca 3. a 6. týden, 3. a 6. měsíc) může tento počet ještě navýšit.
Jak dlouho kojit a kdy zavádět tekutiny a příkrmy
- WHO doporučuje výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce, poté pokračovat s postupně zaváděnými příkrmy a pokračováním kojení až do 2 let a déle, pokud je to možné.
- V období výlučného kojení dítě nepotřebuje jiné tekutiny než mateřské mléko; kojené dítě ve vedrech nepotřebuje vodu navíc během prvního půlročního období.
- Po 6 měsících období zavádění tekutin a příkrmů zahrnuje i vodu ve skleničce či hrníčku, vždy s ohledem na dítě a jeho rozvoj a bez nucení k pití. Příkrmy jsou důležitým doplňkem a voda postupně doplňuje tekutiny.
Co jíst a čemu se při kojení vyhnout
Jídelníček kojící maminky by měl být pestrý a obsahovat ovoce, zeleninu, libové maso, ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny, mléčné výrobky a celozrnné potraviny. Ryby je vhodné zařazovat 2× týdně a vybírat druhy s nízkým obsahem methylrtuti (treska, losos, pstruh, sardinky, krevety).)
Vnitřnosti, paštiky, trvanlivé saláty by se měly omezit; syrové maso, syrová vejce a mléčné výrobky z nepasterizovaného mléka představují riziko bakteriální kontaminace (listrovie, salmonely, listerie). Dietní omezení obecně není nutné při mírné podvýživě; ale při ABKM (alergii na bílkovinu kravského mléka) je nutné zvažovat změny stravy a možná vyřazení některých potravin, zejména kravského mléka, vajec a ořechů, dokud se stav dítěte nevyšetří.
Citlivost miminka na potraviny je velmi individuální; některé potraviny mohou nadýmání či koliky zhoršit, proto je vhodné potraviny zavádět postupně a sledovat reakce dítěte. Pro podporu klidného bříška mohou pomoci probiotika a výtažky kmínu, fenyklu či anýzu. Při nadmemánání u dítěte lze vyzkoušet změny ve stravě maminky a konzultovat lactační poradnu.
Co pokud je dítě nemocné?
V nemoci maminka často kojí jako nejvhodnější zdroj tekutin a živin; mateřské mléko poskytuje imunitní látky a protilátky, které napomáhají rychlejšímu uzdravení. Dítě bývá v takových stavech zpravidla nejlépe kojené a není nutné např. dodávat vodu či jiné tekutiny. Pokud je stav dítěte vážný, je vhodné vyhledat lékařskou péči.
Bezpečnost a kvalita potravin při kojení
Nároky na kvalitu potravy zůstávají vysoké: vhodná je čerstvá zelenina a ovoce, kvalitní bílkoviny, a vyhýbat se potravinám s nadbytkem soli a umělých aditiv. Alkohol je zcela zapovězený; kofein je dovoleno jen v mírném množství (1-2 šálky slabší kávy denně). Taktéž pozor na čaje s kofeinem a na energetické nápoje. Nebezpečné mohou být i alkoholem postižené léky a některé byliny; zázvor a některé tradiční byliny se používají s opatrností. Vždy je vhodné konzultovat skladbu jídelníčku s lékařem, zejména v případě kojení a ABKM.
Technika kojení a řešení nejčastějších problémů
- Ragády, praskání bradavek a bolestivost mohou být způsobeny špatnou technikou sání; je vhodné upravit techniku a polohu dítěte, případně použít chránič bradavek či Bepanthen mastu.
- Zapouzdření mléka a zánět prsních žláz vyžadují lékařskou péči; běžně se řeší změnou polohy a častým kojením na zdravém prsu, doplněním odsáváním a teplými/studými obklady.
- Otok dvorec a nadbytek tekutin se řeší podle příznaků; někdy stačí změnit polohu a pravidelné odsávání.
Kojoové zásady a praktické tipy pro maminku
- Dítě by mělo být přiloženo k prsu v klidném prostředí, v poloze „břicho na břicho“; nos a brada dítěte se dotýkají prsu, ústa jsou otevřená. Bradavka by neměla být po kojení deformovaná ani bolestivá.
- Prs by měly být během kojení v klidu a bez stresu; kontakt s dítětem a pravidelné kojení podpoří správný rozvoj laktace a imunitu dítěte.
- Pokud mateřské mléko není k dispozici nebo je nedostatečné, lze použít dárcovské mateřské mléko, které je zajišťováno bankami mléka, avšak s přísnými pravidly a testy.
Jaké doplňky a podpůrné látky mohou pomoci?
V některých případech mohou být doporučeny doplňky vitaminů a minerálů (např. vitamín D, vápník), případně probiotika a bylinné čaje pro kojící ženy. Před zahájením užívání doplňků je vhodné konzultovat s lékařem a laktační poradnou.
Praktické shrnutí pro zavedení kojení
- První dvě hodiny po porodu přiložte dítě k prsu a udržujte kontakt kůži na kůži.
- Kojením na požádání podpořte tvorbu mléka a zvažte techniku a polohu; vyvarujte se dlouhých intervalů mezi kojeními, pokud dítě žádá.
- V průběhu šestinedělí sledujte hmotnostní přírůstek a mokré i stolové plenky; pravidelné vážení sledujte u pediatra.
- V případě potíží navštivte laktační poradnu a konzultujte s pediatrem změny stravy, techniky kojení či potřebu případného dočasného dokrmu.
