Úvod do světa příkrmů
Zavádění příkrmů do jídelníčku miminka je důležitým krokem v jeho vývoji. Je to období, kdy se dítě seznamuje s novými chutěmi a texturami, které obohacují jeho stravu nad rámec mateřského či umělého mléka. Správné načasování a postup mohou předejít mnoha problémům a zajistit, že si dítě vytvoří zdravý vztah k jídlu.
Kdy začít s příkrmy?
S příkrmy začněte nejdříve od ukončeného 4. měsíce věku dítěte. Do té doby by mělo miminko znát pouze mateřské či umělé mléko. Většina dětí se začíná aktivněji zajímat o jídlo kolem 6. měsíce věku, kdy často pozorují své rodiče při jídle a naznačují zájem o ochutnání.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje zavádět příkrmy od ukončeného 6. měsíce v rámci zajištění pestré stravy, zejména pokud je dítě plně kojeno.
První příkrmy: Zelenina nebo kaše?
Při výběru prvního příkrmu se setkáte se dvěma hlavními přístupy:
- Jednodruhové zeleninové příkrmy: Tyto příkrmy se obvykle podávají v poledne. Jsou ideální pro seznámení dítěte s novými chutěmi bez rizika zvyknutí si na sladkou chuť.
- Mléčné či nemléčné kaše: Tyto kaše jsou vhodné zejména pro večerní krmení. Nabízejí chuťovou podobnost s mlékem, což může usnadnit přechod od kojení k příkrmům. Nemléčné kaše se připravují s kojeneckým nebo mateřským mlékem, mléčné kaše již obsahují mléčnou složku.
Pro začátek volte raději jednodruhový zeleninový příkrm a zůstaňte u něj aspoň 3 dny. Tento postup umožňuje snadno identifikovat případnou potravinovou alergii nebo nesnášenlivost.
Doporučená zelenina pro první příkrmy:
- Mrkev
- Brambor
- Brokolice
- Květák
- Cuketa
- Dýně
- Hrášek
- Fenykl
- Pastinák
Dětmi nejlépe přijímaná zelenina je mrkev, ale dobře poslouží i jiné druhy.

Výhody a nevýhody (ne)mléčných kaší:
- Výhoda: Chuťová podobnost s mateřským/umělým mlékem usnadňuje přechod.
- Nevýhoda: Sladká chuť si může dítě snadno zvyknout, což může vést k odmítání méně atraktivních potravin.
Při výběru kaší pečlivě čtěte složení, obsah cukrů se u jednotlivých výrobců liší.
Postup zavádění příkrmů
1. Jednosložkový příkrm:
Připravte si jednosložkový zeleninový příkrm, například mrkev. Postupně nahraďte polední dávku kojení nebo mléka jednou porcí této zeleniny. Před poledním krmením podávejte několik lžiček příkrmu a postupně zvyšujte množství, aby celá mléčná dávka byla během několika dnů nahrazena. Jiný druh zeleniny první dny nepodávejte.
2. Dvousložkový příkrm:
Pokud je jednosložkový příkrm dobře snášen, můžete přejít na příkrm se dvěma složkami. Ke stejnému druhu zeleniny, které již dítě vyzkoušelo, přidejte druhou složku, například mrkev s bramborem.
3. Třísložkový příkrm a další inovace:
Po několika dnech můžete podávat příkrmy s více složkami. Až po zavedení masozeleninových příkrmů se doporučuje začít s ovocem (např. jablkem nebo hruškou), které může nahradit dopolední a odpolední porci mléka. Nové druhy zeleniny a ovoce by se měly do jídelníčku přidávat vždy po několika dnech.
Obilniny jsou zdrojem zdravé energie a jsou důležité pro budoucí vývoj dítěte. Po zavedení zeleninových a ovocných pyré je vhodné přidat obilné nebo obilnomléčné kaše. Nemléčné kaše se pak připravují s kojeneckým nebo mateřským mlékem. Pro začátek jsou nejvhodnější kaše rýžové nebo kukuřičné, protože jsou lehce stravitelné a mají jemnou chuť.
Lepkovou složku je vhodné zavést nejpozději do ukončeného 7. měsíce, ideálně v době, kdy je dítě ještě kojeno.
Příprava a podávání
Sterilizované příkrmy:
Při otevření skleničky s příkrmem musí víčko klapnout. Před ohřátím skleničku otevřete, promíchejte a ohřejte (nevařit) například ve vodní lázni. Před podáváním vždy zkontrolujte teplotu! Nepoužívejte kovovou lžičku, sklenička by se mohla poškodit.
Domácí příkrmy:
Vlastnosti kvalitních příkrmů zahrnují 100% absenci konzervantů, lepku, mléčné složky a přidané soli. Důležitý je také pečlivě vybraný zdroj masa a zelenina vařená v páře.

BLW metoda: Baby Led Weaning
BLW metoda vede dítě k tomu, aby se svobodně rozhodlo, kdy chce s příkrmy začít a co si k jídlu vybere. Když je dítě schopné uchopovat předměty a aktivně se zajímá o jídlo, mají mu být nabídnuty potraviny v pevném stavu. Pozitivem této metody je budování zdravého vztahu k jídlu.
Odpůrci BLW metody poukazují na riziko nedostatečného příjmu důležitých živin (např. železa z masových příkrmů) a riziko zaskočení kouskem potravy.
Možné problémy při zavádění příkrmů
- Zácpa: Střeva dítěte si zvykají na novou stravu, což může vést k potížím s vyprazdňováním. Důležité je sledovat příjem tekutin a složení stravy.
- Odmítání kojení: Některé děti, dychtivé po novém jídle, mohou začít odmítat kojení.
- Odmítání příkrmu: Dítě nemusí mít vždy zájem o nabízené jídlo. Je důležité dítě do jídla nenutit, ale pouze nabízet.
- Odmítání hrudkovité stravy: Pokud se v jídle objeví kousek, který vyžaduje žvýkání, dítě jej může vyplivovat. Postupně lze zavádět příkrmy s větší texturou.
Tipy pro úspěšné zavádění příkrmů
- Trpělivost: Pokud dítě zpočátku příkrm odmítá, buďte trpělivá.
- Nabízet, nenutit: Dítě nikdy do jídla nenuťte, pouze nabízejte.
- Konzistence: Dodržujte pravidelný čas krmení. Rozestup mezi dvěma jídly by měl být aspoň 3 hodiny.
- Rozmanitost: Zkoušejte různé druhy příkrmů, abyste zjistili, co dítěti vyhovuje.
- Kvalita: Při výběru příkrmů se řiďte složením a kvalitou zpracování surovin.
Výhodou zeleninových příkrmů je, že si dítě zvykne na přirozené chutě a ne na sladkou chuť, na kterou si snadno zvykne u kaší.
Jak na příkrmy?
Příklady výrobců příkrmů
Mezi doporučené značky příkrmů patří například Hami, HiPP, Good Gout, Loulouka, Gerber, Pumpkin Organics, Babybio a Salvest (který vzniká ve spolupráci s pediatry a je v BIO kvalitě).