Nedonošené novorozence vyžadují specifické výživové postupy, které respektují jejich nezralý trávící trakt a vyšší nutriční potřeby. Dítě narozené před 37. týdnem těhotenství bývá klasifikováno jako předčasně narozené a často potřebuje minimálně časné posilování mlékem a pečlivé sledování růstu. Důležité je zahájit výživu co nejdříve a s ohledem na každý stupeň vyzrálosti dítěte, koordinaci sacího reflexu a dýchání.
Mateřské mléko je pro nedonošené děti klíčové: poskytuje potřebné živiny, bioaktivní faktory a ochranné látky, které podporují imunitní obranu a rozvoj zažívacího systému. Pokud není možné zajistit vlastní mléko matky, lze použít dárcovské mléko od kojících matek, aby se překlenulo období nejistoty v raném postnatálním období. Maminky jsou připraveny produkovat mléko již od poloviny těhotenství; po porodu začíná produkce mléka díky poklesu progesteronu a spuštění laktace. Většinou mléko „přichází“ v prvních dnech, avšak u předčasně narozených dětí může dojít ke zpožděnému nástupu.
V naprosté většině případů má mnoho dětí před 34. týdnem obtíže s koordinací sání, polykání a dýchání. Do té doby jim zdravotní sestry mohou do nosu či úst vložit tenkou hadičku, kterou se nakrmí. Pokud je dítě příliš slabé k tomu, aby sát prso, může být použita nemocniční odsávačka a mléko se musí odsávat často - stejně často, jako by kojily donošené dítě. Některé maminky mohou podat malé množství odsátého mléka injekční stříkačkou do úst dítěte, nebo do úst vložit vatovou tyčinku namočenou v mateřském mléce. Tím se dítěti umožní ochutnat mléko a usnadnit přechod na plné kojení, stejně jako posílit imunitní ochranu.
Pro děti s velmi nízkou porodní hmotností (nižší než 1,5 kg) je často nutné doplnění extra bílkovin, vápníku a fosforu. V takových případech se mléko fortifikuje speciálními doplňky. Pokud se očekává, že dítě zůstane na jednotce NJIP (neonatologická jednotka intenzivní péče), většinou se doporučuje použití odsávačky, která odsává mléko z obou prsou současně (ideálně Medela Symphony). Maminky by měly mít pro odsávání pohodlné podmínky a vybrat optimální okamžik pro kojení - nejčastěji po krátkém kontaktu skin-to-skin (klokaní péče) nebo při sledování dítěte u postýlky.
Klokaní péče (skin-to-skin) má pro matku i dítě řadu výhod: uklidňuje dýchání a srdeční rytmus, udržuje teplotu a umožňuje dítěti odpočívat v blízkosti rodičů. Pokud je dítě stabilní a nemá bradykardii či desaturaci, může začít s kojením a sám hledat bradavku na hrudi rodiče. Kojení je přirozené a podporuje tvorbu mléka; z hlediska výživy hraje klíčovou roli v něm energetická a nutriční rovnováha, která odpovídá potřebám nedonošeného dítěte.
Podle doporučení WHO je základem výživy donošených novorozenců zahájení kojení v prvních hodinách po narození, s výlučným kojením do 6 měsíců a dalším pokračováním spolu s vitaminy D a K. Plně kojící dítě nepotřebuje během prvních šesti měsíců žádné další příkrmy ani tekutiny. Složení mateřského mléka se v průběhu času mění z kolostra na zralé mléko; kolostrum je bohaté na imunoglobuliny a má nižší obsah laktózy. Dále se mléko fortifikuje podle potřeb nedonošeného dítěte a lze využít další bílkoviny, vitamíny a minerály.
Postupná výživa a krmení nedonošených dětí
Enterální výživa se zahajuje časně po narození, začíná se malými dávkami a postupně se zvyšuje při dobré toleranci. U velmi nezralých novorozenců se často zahajuje parenterální výživa (glukóza, aminokyseliny, lipidy, vitaminy, stopové prvky) k zajištění základní energie a živin, a teprve následně se postupně zvyšuje enterální příjem. Kontraindikace časné iniciace stravy zahrnují zvracení, biliární residua, distendované břicho a tachypnoe, které zvyšují riziko aspirace.
Nedonošenci se vyznačují rizikem EUGR - extrauterine growth restriction, tedy opožděným růstem mimo dělohu. Nejvíce ohroženou skupinou jsou novorozenci s NVNPH a NENPH (velmi nízká a extrémně nízká porodní hmotnost). Cílem výživy je normalizace růstu a optimalizace tělesného složení s vysokými nutričními a minerálovými nároky. Pro děti s normálním tempem růstu nemusí být nutná speciální nutriční intervence; naopak pro NVNPH a NENPH je nutná pečlivá monitoring a individualizované doplňky.
Kojení a výživa odstříkaným mlékem je pro nedonošené děti ideální volba, zvlášť když kojení vázne. U NNPH je důsledné sledování růstových parametrů (hmotnost, délka, obvod hlavy) a minerálového metabolismu klíčové. Pokud není možné kojit, doporučují se speciální mléka pro nedonošené děti až do věku dokončeného 40. NNPH s adekvátním růstem a časným postnatálním catch-up. Po propuštění z nemocnice mohou pokračovat post-discharge formule pro děti s EUGR nebo IUGR.
Z hlediska časného začátku příkrmu: u dětí narozených před 35. týdnem se obvykle zahajuje zavádění příkrmů 5-8 měsíců od data narození, nejdříve až po ukončeném 3. měsíci korigovaného věku. Při krmení sondou se mléko vstřikuje pomalu, obvykle 20-30 minut, injekční stříkačkou či jinými jemnými způsoby. Převažuje postupná přechodná metoda mezi sondováním a kojením - krmení stříkačkou, která umožňuje dítěti poznat chuť mléka a zahájit trávení již v ústech.
Když dojde na praktické vedení krmení
Pro nedonošené děti je klíčové, aby každá maminka měla podporu a porozumění. Předčasný příchod na svět přináší množství výzev, ale stejně jako u donošených dětí platí, že nejvhodnější je zahájit kojení co nejdříve v nemocnici a pokračovat doma. U některých dětí se mohou objevit potíže jako nadbytek vzduchu v žaludku či kolika; i zde však lze nadále podporovat kojení a mléčnou výživu. Neustálá komunikace s týmem zdravotníků a laktačními poradci pomáhá k udržením laktace a zajištění optimálních podmínek pro dítě.
V rámci podpory kojení a výživy existují systematická doporučení a kampaně, které zdůrazňují, že mateřské mléko je pro nedonošené děti komplexní výživou s pozitivními účinky na jejich vývoj a imunitu. Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka a národní doporučení podporují bezpečné a etické poskytování výživy dětí, včetně nedonošených.
Na závěr lze říci, že nejdůležitější zaslouženou péčí je podpora kojení a individuální přístup k výživě každého dítěte s respektem k jeho vyzrálosti a zdravotnímu stavu. Kojení je přirozená cesta a pro každou maminku i miminko je jiné cestování tímto procesem, s respektem k jejich jedinečnosti.
tags: #krmeni #nedonosenych #deti