Těhotenství ve vyšším věku je ve 21. století běžný jev, ale starší generace se na ženy těhotné po čtyřicítce stále dívají skrz prsty. Pravdou však je, že společnost se posouvá vpřed a rovněž se posouvá i věková hranice prvorodiček či žen, které se rozhodly opět otěhotnět. Co na to říká příroda a medicína?
Plodnost a věk ženy
Zatímco v 90. letech byl průměrný věk prvorodiček 25 let, v současnosti se tato hranice posunula na 30 let a lze předpokládat, že bude ještě stoupat. Odkládání mateřství ovlivňuje několik faktorů a ne vždy je za tím jen nedostatek touhy po dítěti. Ne všechny ženy mají to štěstí a najdou vhodného partnera na prahu dvacítky a v neposlední řadě hrají významnou roli ekonomické faktory.
S přibývajícím věkem šance na otěhotnění přirozenou cestou u ženy klesají, a to zejména po 35. narozeninách. Po dosažení tohoto věku se snižuje počet i kvalita vajíček a kolem čtyřicítky je šance na otěhotnění 5-10 %. Ve věku 37 let zůstane v ženském těle přibližně 25 000 vajíček a kolem padesátky se toto číslo sníží na asi 1 000 vajíček. Stále se může zdát, že tisíc vajíček je docela dost, ale kromě kvantity je důležitá i kvalita, která se věkem také snižuje.
Kromě nízkého počtu vajíček a jejich kvality ovlivňuje plodnost i zvyšující se počet onemocnění a celkové zdraví ženy. Ve věku 45 let plodnost rapidně klesá a otěhotnění přirozenou cestou je nepravděpodobné, byť ne vyloučené. Stále platí, že žena je plodná až do menopauzy a může otěhotnět i v 50. letech.
Podle statistik je průměrný věk k dosažení menopauzy 51 let, ale ve vzácných a výjimečných případech může být žena těhotná v 55. Menopauza, tedy přechod nebo i klimakterium, je přirozený proces v ženském těle, který nejčastěji nastává ve věku 45-55 let a ve zkratce znamená, že tělo již více nedokáže produkovat hormony zabezpečující menstruační cyklus.
Poslední šance na početí přirozenou cestou (ačkoli nízká) je během perimenopauzy, tedy ve fázi před přechodem. Perimenopauza může trvat několik let a zpravidla ji provází nepravidelná menstruace, návaly horka, zvýšené pocení, výkyvy nálad, slabost a nevolnost a problémy se spánkem.
Kdy je žena plodná?
Reprodukční věk ženy se obvykle vztahuje na období od puberty do menopauzy, kdy je žena schopna otěhotnět a mít děti. Jakmile dívka začne menstruovat, znamená to, že její tělo dosáhlo fáze, ve které je schopné ovulace, a tedy potenciálně i otěhotnění. Ovulace obvykle předchází první menstruaci, ale může také následovat krátce po ní. Vzhledem k tomu, že mladé dívky často mají nepravidelné menstruační cykly, může být těžké přesně určit, kdy k ovulaci dojde.
Nejplodnější je žena mezi 20. až 25. rokem života. Po fyzické stránce je tělo ženy na těhotenství připraveno nejlépe v mladé dospělosti. Podle odborníků na reprodukční medicínu je ideální biologický věk prvorodičky 25 let. Žena je v tomto období plná energie, její vaječníky jsou ve skvělé kondici, porodní cesty pružné a hrozba předčasného porodu nízká.
„Pokud má žena 25 let, riziko, že se jí narodí dítě například s Downovým syndromem, je 1 ku 1350,“ přibližuje MUDr. S přibývajícím věkem výskyt genetických anomálií prudce stoupá. „Pro srovnání, čtyřicetiletá těhotná žena již čelí v případě Downova syndromu riziku 1 ku 100, o čtyři roky později dokonce 1 ku 30. Také samotná šance otěhotnět je v rané dospělosti mnohem vyšší. Plodnost ženy po 30. a 35. roce života postupně klesá.
Přestože je dnes běžné mít první dítě až po třicítce, tělo se zkrátka řídí biologickým věkem a v oblasti reprodukce začínají probíhat postupné změny. Po 35. roce života navíc nastává největší propad v počtu a kvalitě vajíček, což se následně s každou další menstruací ještě prohlubuje.
Podle údajů ČSÚ tímto způsobem přivedla dítě na svět až třetina rodiček starších 35 let. „V dnešní době je možné využít metodu zvanou social freezing, kdy dojde k odběru kvalitních pohlavních buněk a jejich uchování na pozdější dobu. Touto cestou si žena pojistí svou plodnost do dalších let,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá. K uchování vajíček se používá moderní metoda zvaná vitrifikace, během níž dojde k prudkému ochlazení buněk až na finální teplotu ‒196 °C.
Ovulace a plodné dny
Často se v souvislosti s plodností žen hovoří o tzv. plodných dnech, ale možná ne každý ví, které dny to přesně jsou a jak je možné je zjistit. Ženský cyklus je rozdělen do několika fází a znalost vlastního cyklu pomůže ženám pochopit své tělo. Znalosti vlastního cyklu může kromě otázky plodnosti pomoci ženám se i zorientovat v tom, kdy může být pohlavní styk „nejrizikovější“, pokud těhotenství neplánuje.
Plodné dny jsou období během menstruačního cyklu, kdy má žena největší šanci otěhotnět. Tyto dny souvisí s ovulací - procesem, při kterém vaječník uvolní zralé vajíčko. U žen s pravidelným 28denním cyklem dochází k ovulaci přibližně 14. den cyklu. Plodné okno trvá až 8 dní.
Proč právě toto období? Spermie mohou v těle ženy přežít až 5 dní, pokud je přítomen kvalitní cervikální hlen, který je chrání a usnadňuje jejich cestu k vajíčku. Naopak vajíčko je oplodnitelné pouze 12-24 hodin po ovulaci.
Obecně platí poučka, že k ovulaci dochází 14. den před začátkem menstruace. Šikovnou pomůckou, pomocí které se vám bude období ovulace lépe hlídat, tak jsou různé aplikace a ovulační kalkulačky. Ženské tělo ale není stroj, a proto předpovědi založené na výpočtech aplikací nemusí odpovídat realitě.
Užitečným doplňkem tak jsou také ovulační testy, které nejvhodnější okamžik pro početí umí spolehlivě odhalit. Nevýhodou ovulačních testů zůstává, že odhalí jen den ovulace, a nikoliv plodné dny před ní. Je proto důležité, aby ženy pečlivě pozorovaly své tělo a poslouchaly signály, kterými se ovulace ohlašuje. Mezi příznaky, které doprovázejí plodné dny a také samotnou ovulaci, patří například vyšší chuť na sex a větší vlhkost v okolí pochvy.
Další metodou, jak sledovat svůj cyklus, je pro mnoho žen sledování změn bazální tělesné teploty. Tu je potřeba měřit každý den ve stejnou dobu (zpravidla hned po probuzení). „Kromě výše zmíněných metod se ženám, kterým se nedaří otěhotnět, doporučuje také folikulometrie. Jedná se o jednoduché lékařské vyšetření, které je přesnější než běžné ovulační testy.
Zdravý cyklus a hormonální rovnováha je pro otěhotnění zásadní, protože bez ovulace nemůže žena otěhotnět. Zdraví vašeho cyklu, a tím pádem ovulaci, je možné podpořit pomocí dobrých návyků. Pokud se tedy snažíte o miminko, zdravý životní styl, psychická pohoda, pravidelný pohyb, vyvážená strava a dostatek spánku by proto pro vás měly být samozřejmostí.
Hormonální zdraví mohou naopak narušovat příliš zpracované potraviny, nebo toxiny z nepřírodní kosmetiky, čistících prostředků či plastových nádob na jídlo a pití. Ženy by neměly zapomínat dávat svému tělu vše potřebné a zařazovat dostatek ovoce, zeleniny, luštěnin, nebo například ryb. Přestože je váš jídelníček pestrý a vyvážený, je velmi těžké z potravin získat vše potřebné a zejména pak dostatek vitamínů, které mají vliv na podporu plodnosti. „Například vitamín D podporuje hormonální zdraví a přispívá tak ke zdravému cyklu žen. Dále bych doporučila zařadit také vitamín E, který je silným antioxidantem a je přínosný jak pro muže, tak pro ženy.
I když šance na otěhotnění mimo plodné dny je nižší, není nulová. U žen s nepravidelnými cykly může být ovulace posunuta a plodné dny se tak mohou neočekávaně měnit. To znamená, že odhad plodného okna založený na kalendářní metodě nemusí být spolehlivý. Proto se tato metoda u nepravidelných cyklů nedoporučuje. Místo toho je vhodné sledovat cykly pomocí symptotermální metody, která kombinuje pozorování cervikálního hlenu a měření bazální teploty pro přesnější určení plodných a neplodných dnů.
Ženy s velmi krátkým menstruačním cyklem mohou začít své plodné okno už během menstruace. Spermie mohou v děložním hrdle a děložní dutině přežít až 8 dní v závislosti na kvalitě hlenu děložního čípku. Výjimečně může dojít ke změnám v jinak pravidelném či typickém cyklu. Stres, hormonální nerovnováha nebo výrazné změny životního stylu mohou způsobit, že se cyklus náhle prodlouží, zkrátí nebo jinak upraví.
I při použití metod sledování plodnosti, jako je měření bazální teploty, sledování cervikálního hlenu nebo použití ovulačních testů, může dojít k nepřesnostem. Pro ženy, které neplánují otěhotnět, je důležité pochopit, že žádná přirozená metoda (včetně sledování plodnosti) není stoprocentně spolehlivá. Bariérové metody, jako je kondom nebo pesar, představují efektivní a bezpečnou ochranu před početím. Další možností jsou nehormonální nitroděložní tělíska (IUD), která fungují na bázi mědi a brání oplodnění vajíčka.
Mýty a fakta o otěhotnění
O tom, jak dochází k těhotenství, koluje řada mýtů a polopravd. Dezinformace může zbytečně vyvolávat strach ze sexu, nepochopení vlastního těla i situace, kdy dojde k neplánovanému otěhotnění.
Může žena otěhotnět mimo plodné dny?
Ano, můžeš otěhotnět i v období, kdy nemáš menstruaci. Menstruace je sice známkou pravidelné ovulace, ale její absence neznamená, že ovulace nebo otěhotnění nemohou nastat. Například po porodu, během kojení nebo při nepravidelném menstruačním cyklu může ovulace proběhnout i bez předchozí menstruace. To znamená, že vajíčko se uvolní a může být oplodněno, i když jsi ještě nedostala další menstruaci. Podobně i při některých zdravotních obtížích nebo hormonálních výkyvech může menstruace chybět, ale ovulace probíhá. Absence menstruace proto není spolehlivou ochranou před otěhotněním.
Otěhotnění mimo plodné dny je sice méně pravděpodobné, ale není nemožné. Nepravidelnost ovulace, dlouhá životnost spermií nebo nečekané hormonální změny mohou vést k početí i v nepravděpodobných situacích.
Může žena otěhotnět během menstruace?
Mezi časté mýty o cyklu patří přesvědčení, že nechráněný sex během menstruace je zcela bezpečný. Jak bylo zmíněno, spermie dokážou v reprodukčním ústrojí ženy pár dní přežít. Pokud tedy dojde k nechráněnému pohlavnímu styku ke konci menstruace a ovulace nastane brzy, může dojít k oplodnění. Navíc krvácení nemusí vždy znamenat menstruaci. Obecně platí, že sex během menstruace obvykle nevede k otěhotnění, ale určitá šance tu stále je.
Může žena otěhotnět z análního sexu?
Z análního sexu jako takového otěhotnět nemůžeš, protože se při něm spermie nedostávají do pochvy, kde by mohlo dojít k oplodnění vajíčka. Určité riziko však existuje v případě, že ejakulát přijde do kontaktu s poševním vchodem, například pokud sperma steče z konečníku nebo se při styku přenese do okolí pochvy. Je důležité připomenout, že při análním sexu hrozí riziko přenosu pohlavně přenosných infekcí, jako jsou HIV, chlamydie nebo kapavka.
Může žena otěhotnět z orálního sexu?
Ne, otěhotnění při orálním sexu není možné. K otěhotnění totiž dochází pouze tehdy, když se spermie dostanou do pochvy a oplodní vajíčko. Při orálním sexu spermie do ženského reprodukčního systému vůbec nepronikají.
Spermie mohou v ženském reprodukčním traktu přežít několik dní, ale jakmile jsou vystaveny vzduchu, suchu nebo vodě, ztrácejí schopnost oplodnit vajíčko. Pokud by se tedy spermie nacházely například ve vodě nebo na záchodovém prkénku, není třeba se obávat otěhotnění.
Neplodnost a léčba
Přibližně patnáct procent všech párů trpí nenaplněnou touhou po dítěti a zdá se, že toto číslo roste. Normálně existuje při pohlavním styku během plodné části cyklu šance 1:4, že bude zplozeno dítě.
Dříve byla kladena vina téměř vždy ženě, když „to“ nevycházelo. Tato představa bohužel v některých mužských hlavách přežívá dodnes. Při terapii poruch plodnosti u ženy učinila medicína velký pokrok: s pomocí hormonálních preparátů lze vyrovnávat hormonální poruchy a nedostatky. Léky k vyvolání ovulace pomáhají uskutečnit sny o mateřství u anovulatorních žen; mikrochirurgické a endoskopické zásahy umožňují funkční korekturu vývojových anomálií genitálií nebo dokonce obnovení plodnosti po (chorobou způsobené) sterilitě. Vývoj medikamentálních způsobů léčby nedostatečné plodnosti naproti tomu u mužů znatelně zaostává.
Co přesně znamenají pojmy neplodnost nebo sterilita? Podle definice WHO platí pár za neplodný, když po alespoň dvou letech pravidelného nechráněného pohlavního styku nedošlo k těhotenství nebo toto předčasně skončilo. U obou partnerů přichází v úvahu mechanické, funkční, hormonální a psychické poruchy, a sice nikoli vždy jen jedna porucha, nýbrž často se projevují smíšeně.
Příčiny nechtěné bezdětnosti jsou probádány u žen mnohem lépe než u mužů. Je to způsobeno také tím, že žena byla považována za zodpovědnou za bezdětnost v důsledku své biologické role, totiž role rodičky. Růst folikulu a ovulace mohou být narušeny, ovulace a menstruace mohou i zcela vynechat (amenorea). Další příčinou blokád vejcovodů a mimoděložních těhotenství jsou záněty malé pánve.
Častou příčinou neplodnosti a sterility u žen je endometrióza - nemoc, která se často vyskytuje u žen ve věku mezi 20 a 40 lety a při níž jsou ostrůvky sliznice z dělohy rozptýleny na jiná místa rozmnožovacího ústrojí. Endometrium je název pro sliznici děložní stěny, která se během menstruačního cyklu ztlušťuje až do doby ovulace, aby se v případě oplodnění mohlo vajíčko usadit v děloze. Pokud se vajíčko neusadí, dochází k menstruaci, přičemž část této sliznice odchází z dělohy s krví. Pod pojmem endometrióza chápeme jev, kdy se části tkáně z děložní sliznice usídlí i v jiných orgánech nebo na nich; v dutině břišní, v oblasti vaječníků, ve vejcovodech, děložním svalstvu, v močovém měchýři nebo ve střevech.
Zdravotní pojišťovny hradí léčbu neplodnosti ženám, kterým se nedaří otěhotnět přirozenou cestou od 22. do 40. narozenin. Léčbu neplodnosti mohou ženy podstoupit i v případě, že jim je více než 40 let, zdravotní pojišťovny však metody a postupy spojené s IVF již neproplatí. Ani toto však není bez limitu. Zákon totiž povoluje provádět metody asistované reprodukce pouze do 49. roku věku.
Jak funguje IVF?
Tipy pro zvýšení plodnosti
Gynekologové ženy upozorňují na to, že není dobré mít v plodném období příliš častou frekvenci pohlavních styků. Spermiím trvá měsíce, než dozrají. Proto, aby byly v ejakulátu koncentrovanější a oplodnění schopné, je vhodné mít pohlavní styk v plodném období buď obden, nebo za dva dny. Pokud jsou spermie opravdu životaschopné, několik dnů vydrží a na dozrání vajíčka si počkají, není nutné se trefit přesně do ovulace.
Při výronu semene do pochvy mají ty první malou „šanci“. V pochvě je totiž kyselé pH a první část spermií padne při vyrovnávání pH směrem k zásaditějšímu, aby se ty další mohly dostat dál. Další zkouška na ně čeká v děložním hrdle. Je tam celá řada buněk imunitního systému, který chrání tělo ženy před průnikem bakterií a jiných mikroorganismů, které by jinak mohly vážně ohrozit zdraví ženy. Jelikož spermie mají jinou DNA, než je ta, jež patří ženě, imunitní systém je identifikuje jako „cizí“ a část z nich zahubí.
Pro otěhotnění neexistuje ani „nejlepší poloha“ a při milování nejsou důležité ani akrobatické kousky. Nejlepší je, aby po výronu semene do pochvy žena zůstala asi 20 až 30 minut v klidu ležet.
MasterClass: Než otěhotníš! je online webinář určený ženám plánujícím těhotenství, který poskytuje komplexní informace o přípravě na početí. Podívat se na
Harmonie cyklu je další z kurzů, kde se ženy dozví vše, co potřebují vědět o menstruačním cyklu od A po Z.
Pro úspěšné snažení o miminko je zásadní znát svůj cyklus a jeho fáze, zejména období okolo ovulace. Správné načasování pohlavního styku tak hraje klíčovou roli. Žena má každý měsíc přibližně 15-20procentní šanci na otěhotnění, a to během tzv. plodných dní - tedy přibližně 3 dny před ovulací. V den ovulace je potom šance na početí nejvyšší.
K oplodnění může dojít tak, že se vajíčko setká se spermií z předchozích několika dní nebo čeká, až spermie dorazí. Pamatujte ale na to, že zralé vajíčko je schopno oplodnění maximálně 24 hodin. I kvůli poměrně nízkým šancím na otěhotnění v rámci jednoho cyklu se ženě nemusí podařit otěhotnět hned na první pokus. Proto není potřeba se hned stresovat. O neplodnosti by měly páry začít uvažovat až po roce neúspěšného snažení. Důležitou roli hraje ale také věk, proto párům, kde je ženě mezi 32 a 35 lety doporučujeme vyhledat konzultaci odborníka už po 6 měsících. Po 35. roce života se doporučuje konzultace již po 6 měsících.