Nová právní úprava nakládání s odpady, účinná od 1. ledna 2021, daná zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, a následně doplněná prováděcí vyhláškou (č. 273/2021 Sb. s účinností od 7. 8. 2021), podrobně upravuje pravidla pro nakládání s odpady, které vznikají v resortu zdravotnictví a v sociálních a podobných službách. Tyto odpady svou povahou a souvisejícími riziky vyžadují přísnější režim nakládání, a proto mají speciální právní úpravu s vyšší mírou regulace ve srovnání s běžnými druhy odpadů.
Povinnosti původců odpadů ze zdravotní péče
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je původcem odpadu ze zdravotní péče, je povinna zpracovat pro zdravotnické zařízení, kde odpady vznikají, Pokyny pro nakládání s těmito odpady (§ 89 odst. 1 zákona o odpadech). Tato pravidla se stávají součástí Provozního řádu zařízení (§ 15 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Zákon o odpadech stanovil požadavek na zpracování pokynů do 2 let od nabytí účinnosti nového zákona, tedy nejpozději do 31. 12. 2022.
Obsah pokynů pro nakládání s odpady
Náležitosti pokynů jsou stanoveny v příloze č. 48 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Musí obsahovat postupy pro nakládání s odpady s důrazem na řízení rizik, a to jak pro celé zařízení, tak i pro jeho jednotlivá pracoviště. Jedná se zejména o pokyny pro správné provádění odděleného soustřeďování odpadů a jejich zabezpečení od místa vzniku až po jejich předání.
Minimální obsah pokynů zahrnuje:
- Identifikační údaje původce odpadů (adresa, telefon, IČ, kontaktní osoby).
- Významná telefonní čísla (HZS, ZZS, ČIŽP, orgány ochrany veřejného zdraví).
- Seznam odpadů (katalogové číslo, název, kategorie) a jejich podrobnější specifikace.
- Organizační zajištění nakládání s odpady, včetně osob zodpovědných za nakládání.
- Způsob soustřeďování odpadů v místě jejich vzniku a v areálu původce.
- Způsob nakládání s tekutými odpady.
- Značení obalů, nádob a kontejnerů.
- Pokyny pro přesun odpadů v rámci areálu.
- Opatření pro případ havárie (postup při rozsypání, rozlití, úniku).
- Podmínky pro dekontaminaci odpadů.
- Název, adresa a IČZ zařízení, kam jsou odpady předávány, a údaje o jeho provozovateli.
- Způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s odpady (pracovní pomůcky, první pomoc, školení zaměstnanců).
- Identifikační listy nebezpečných odpadů a grafické symboly nebezpečných vlastností odpadů.
Odpady vznikající ve vlastním sociálním prostředí pacienta
Zákon č. 541/2020 Sb. nově definuje požadavky na nakládání s odpady vznikajícími při zdravotní péči poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta (např. v domácnosti pacienta). V takovém případě je poskytovatel zdravotních služeb povinen písemně poučit pacienta o způsobu nakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení. Pacient je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením, které je součástí zdravotnické dokumentace a podepisuje jej zdravotnický pracovník i pacient.
Původcem odpadu ze zdravotní péče v tomto případě je poskytovatel zdravotních služeb. V přechodných ustanoveních platilo, že poskytovatel nebyl povinen pacienta poučit po dobu jednoho roku od účinnosti nového zákona, tedy do 31. 12. 2021.
Katalog odpadů a zařazování odpadů ze zdravotní péče
Zařazování odpadů se provádí dle vyhlášky č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů. Do 31. 12. 2023 se odpady zařazují podle vyhlášky č. 93/2016 Sb. Od 1. ledna 2024 budou pro evidenci odpadů používány specifické poddruhy odpadů.
Přehled odpadů podskupiny 18 01 dle vyhlášky č. 93/2016 Sb. zahrnuje Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí.
Oddělené soustřeďování odpadů ze zdravotní péče
Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady upřesňuje způsob pro nakládání s odpady ze zdravotní péče, které musí být odděleně soustřeďovány od okamžiku svého vzniku. Mezi tyto odpady patří:
- Ostré předměty
- Nepoužitelná léčiva
- Odpady určené ke spálení
- Odpady určené k dekontaminaci
- Komunální odpad
Požadavky na soustřeďovací prostředky
Požadavky na soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní péče zahrnují:
- Musí být certifikovány pro daný způsob použití.
- Nádoby na ostré předměty musí splňovat požadavky podle technické normy ČSN EN ISO 23907.
- Nádoby pro nebezpečný odpad musí být pevné, nepropustné, nepropíchnutelné a uzavíratelné.
- Plastové pytle musí mít maximální objem 0,1 m³ a tloušťku materiálu alespoň 0,1 mm (případně 0,2 mm u pracovišť s vysokým rizikem infekčních činitelů).
- Při použití tenčího materiálu musí být použito více pytlů nebo pytel umístěn do nádoby z dezinfikovatelného a čistitelného materiálu.
Kromě obecných požadavků musí být soustřeďovací prostředky označeny:
- Časem vzniku odpadu.
- Konkrétním oddělením, kde odpad vznikl.
- Jménem osoby zodpovědné za nakládání.
- Údajem o hmotnosti odpadu.
- Údajem o dalším způsobu nakládání.
Odpady se z pracoviště zdravotnického zařízení odstraňují denně. Vysoce infekční odpad musí být bezprostředně po vzniku upraven dekontaminací certifikovaným technologickým zařízením.
Inkontinence a její řešení v domovech pro seniory
Inkontinence, tedy nechtěný únik moči či stolice, je častým problémem, který může výrazně znepříjemňovat život. Pro trvalé potíže s inkontinencí pacienti využívají inkontinenční pomůcky, jako jsou vložky, pleny a kalhotky, které jim pomáhají zvládat tyto situace diskrétně. Na tyto pomůcky mohou navíc čerpat úhradu ze zdravotního pojištění.
Nárok na inkontinenční pomůcky
Nárok na inkontinenční pomůcky hrazené pojišťovnou má každý pacient starší 3 let, u kterého lékař stanoví diagnózu inkontinence. Lékař zároveň určí závažnost inkontinence a zařadí pacienta do jednoho ze tří stupňů:
- Nejlehčí stupeň: Únik moči mezi 50-100 ml za den.
- Druhý stupeň: Mimovolní únik moči vyšší než 100 ml za den až do 200 ml za den. Do tohoto stupně jsou řazeni i pacienti s inkontinencí stolice.
- Třetí stupeň: Nejzávažnější stupeň inkontinence.
Pacienti s 3. stupněm inkontinence hradí 2 % z ceny pomůcek. Tento stupeň často postihuje osoby pečující o nemocné seniory s demencí. U pacientů se sníženou pohyblivostí nebo ležících pacientů je důležitá i správná manipulace s inkontinenčními pomůckami, kterou mohou usnadnit například inkontinenční kalhotky se suchými zipy.
Předepisování inkontinenčních pomůcek
Inkontinenční pomůcky jsou zdravotnické prostředky a nelze je předepsat na recept jako léky. Lékař pro jejich předepsání používá Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku, který může být papírový nebo elektronický (ePoukaz). Poukaz platí 30 dní.
Na poukaz lze předepsat pouze registrovaný zdravotnický prostředek. Od roku 2022 mají právo předepisovat inkontinenční pomůcky na poukaz také sestra v domácí péči a sestra v lékařských oborech. Lékař může předepsat pomůcky na 1 až 3 měsíce. Maximální počet pomůcek na 1 měsíc je 150 kusů.
Finanční limit se liší dle stupně inkontinence. Celkové množství a cenový limit hlídá praktický lékař. Při výdeji v lékárně je nutné zaplatit doplatek v podobě spoluúčasti na ceně pomůcek.
Nové požadavky na odstraňování použitých plen ze sociálních zařízení
V srpnu 2021 začala platit nová vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady (č. 273/2021 Sb.), která dopadá i na sociální zařízení a domovy důchodců. Podle této vyhlášky musí být použité hygienické pleny z těchto zařízení nově směřovány pouze na odstranění spálením ve spalovnách buď nebezpečného, nebo komunálního odpadu.
Zvýšení nákladů a dopady na životní prostředí
Podle Spolku veřejně prospěšných služeb (SVPS) způsobí toto opatření zbytečné navýšení nákladů na odstranění použitých plen, které se odhaduje až na desetinásobek dosavadní ceny. Důvodem je vyšší cena spalování a nutnost delší přepravy odpadu na násobně delší vzdálenosti.
SVPS upozorňuje, že dosavadní způsob odstraňování těchto odpadů na řízených skládkách, kde byly pleny překryty inertním odpadem, byl v souladu s legislativou a stanovisky hygienických stanic. Biologická část odpadu se v tělese skládky rozloží a vzniklý plyn je jímán a využit k výrobě energie. Tento způsob nebyl nikdy napadán a nebyly známy případy, že by ohrozil přírodu či zdraví lidí.
Nové nařízení rovněž vyžaduje spalování i upravených/sterilizovaných plen, což odborníci považují za neopodstatněné.
Navíc se očekává výrazné zvýšení environmentálních dopadů kvůli nárostu přepravních vzdáleností, což povede k produkci většího množství CO2 a zatížení komunikací.
Možné řešení
SVPS navrhlo zařadit pleny ze sociálních zařízení pod komunální odpad, kde povinnost spálení není stanovena, stejně jako je tomu u plen dětí v domácnostech nebo plen důchodců doma či v domácí péči. Tyto odpady jsou fakticky stejné.
Ministerstvo životního prostředí však trvá na nutnosti spalování plen a považuje odhadované desetinásobné zdražení za neadekvátní. Ministerstvo uvádí, že odpad skupiny 18 (včetně plen) byl již podle předchozí právní úpravy zakázán ukládat na skládku a nová úprava tuto povinnost pouze explicitně uvádí. Důvodem je dlouhodobý požadavek Ministerstva zdravotnictví v zájmu minimalizace rizik pro zdraví lidí a životní prostředí.
Ministerstvo rovněž uvádí, že pleny není potřeba spalovat ve spalovnách nebezpečných odpadů, pokud jsou zbaveny nebezpečné vlastnosti. Zařízení ZEVO běžně spalující komunální odpad mají ve svých povoleních zahrnuty i odpady skupiny 18.
Specifika odpadů ze zdravotnických a sociálních zařízení
Odpady ze zdravotnických zařízení, včetně těch ze sociálních služeb, představují specifickou kategorii odpadů s potenciálním rizikem pro zdraví lidí a životní prostředí. Klíčové je jejich správné zařazení, soustřeďování a odstranění v souladu s platnou legislativou.
Nárůst zdravotnických odpadů během pandemie
Pandemie koronaviru způsobila obrovský nárůst zdravotnických odpadů, především kvůli vysoké spotřebě jednorázových zdravotnických pomůcek (rukavice, respirátory, roušky, ochranné obleky atd.). Tento nárůst, který se odhaduje na 25-30 % hmotnostně a téměř dvojnásobně objemově, ukázal na nedostatek alternativ ke skládkám v České republice, jako jsou spalovny nebezpečného odpadu nebo zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO).
Zpracování a využití nebezpečného odpadu | Veolia
V důsledku tohoto nárůstu byly některé spalovny nuceny omezit příjem odpadů od průmyslových zákazníků. Ministerstvo životního prostředí doufá, že přechodné období umožní dobudování potřebných kapacit.
Odpady z potravin v domovech pro seniory
Projekt Prague Food Waste přinesl data o plýtvání potravinami v různých zařízeních, včetně domovů pro seniory. Zjistilo se, že v těchto zařízeních připadá na 100 kg připravených pokrmů značné množství potravinového odpadu, a to jak z přípravy, tak z talířů a nevydaných pokrmů. Nižší míra odpadu byla zaznamenána v zařízeních, kde se pokrmy servírují přímo na patrech a klienti si mohou říct o úpravu velikosti porce.
Největší podíl odpadu vzniká na talířích klientů, což je dáno změnami v počtu hospitalizovaných, zdravotním stavem a chuťovými preferencemi.
Výsledky výzkumu byly shrnuty do manuálů s konkrétními tipy a doporučenými postupy, jak snížit množství vyhozeného jídla, určených pro domácnosti, školní jídelny, nemocnice a domovy pro seniory.