Novorozenecké období začíná porodem dítěte a trvá přibližně jeden měsíc. Po narození se stanovuje tzv. Apgar skóre, které sleduje srdeční frekvenci, pravidelnost dýchání, barvu kůže, svalový tonus a reakce dítěte na podráždění. Fyziologická hmotnost novorozence se pohybuje v rozmezí 2600 až 3900 g, přičemž kůže by měla být po narození sytě červená. Během prvních dnů po porodu se objevuje fyziologické snížení hmotnosti přibližně o 10 %, což je dáno nižším příjmem potravy.
Děti dělíme podle doby narození na:
- Nedonošené - narozené před 37. týdnem těhotenství.
- Donošené - narozené mezi 38. až 41. týdnem těhotenství.
- Přenošené - narozené po 42. týdnu těhotenství.
Kardiorespirační přestavba po porodu
Těsně po porodu dochází k zásadní kardiorespirační přestavbě, jejímž klíčovým momentem je provzdušnění plic. Během vývoje plodu v děloze je bronchoalveolární prostor vyplněn tekutinou a v plicním řečišti panuje permanentní vazokonstrikce, která brání plicím ve využití. Při průchodu porodním kanálem je hrudník dítěte stlačován, což pomáhá vytlačit tekutinu z dýchacích cest. Po přerušení pupeční šňůry dochází k poklesu parciálního tlaku kyslíku v krvi plodu a současnému nárůstu parciálního tlaku oxidu uhličitého. Tato změna aktivuje dýchací centrum v mozkovém kmeni, které následně stimuluje dýchací svaly k prvnímu nádechu.
Po prvním nádechu se snižuje interpleurální tlak až na -75 mmHg, což umožní nasátí přibližně 40 ml vzduchu do plic. Následuje aktivní výdech, často doprovázený křikem. Křik zvyšuje tlak v hrudníku a kontrahující se hlasivky podporují resorpci tekutiny z plic. Do 90 sekund by měl novorozenec začít pravidelně dýchat. Dechový objem novorozence činí přibližně 20 ml a dechová frekvence se pohybuje mezi 40 až 60 dechy za minutu.
Surfaktant a jeho role
Přibližně od 20. týdne vývoje plodu se začíná produkovat surfaktant. Tato látka je nezbytná pro správné dýchání, protože snižuje povrchové napětí v alveolech, čímž zabraňuje jejich kolapsu.
Fetální oběh a jeho zánik
Fetální oběh obsahuje tři hlavní zkraty: foramen ovale, ductus arteriosus Botalli a ductus venosus. V plicním řečišti je po narození přítomna vazokonstrikce, která vede k vysokému odporu. Po přerušení pupečníku zůstává přibližně třetina krve v placentě, což vede k výraznému snížení žilního návratu do srdce. Následně se snižuje náplň srdce a začíná klesat odpor v plicním řečišti.
Klesající tlak v pravé síni napomáhá uzavření foramen ovale, které sloužilo k propojení pravé a levé síně. Do 15 hodin po porodu se uzavírá i ductus arteriosus, který obcházel nefunkční plíce během těhotenství. Jeho uzavření je způsobeno vazokonstrikcí svaloviny cévní stěny, která je vyvolána zvýšenou saturací hemoglobinu kyslíkem (z cca 58 % na 99 %). Ductus venosus, který obchází játra, se rovněž uzavírá kontrakcí svaloviny.
Další fyziologické změny po porodu
Tepová frekvence novorozence se po narození pohybuje kolem 150 tepů za minutu a s věkem postupně klesá díky zvyšující se aktivitě parasympatiku. Krevní tlak je po narození extrémní kvůli poporodnímu stresu, ale po prvním dni se ustálí přibližně na 70/50 mmHg.
Krevní řečiště v placentě je nízkoodporové. Okysličená krev je z placenty do plodu přiváděna jednou umbilikální vénou (žíla, protože směřuje do srdce), zatímco dvě umbilikální arterie odvádějí odkysličenou krev do placenty. Plenta má klíčové funkce: nutriční, respirační, sekreční, ochrannou, hormonální a zásobní.
Plod má vysoký počet erytrocytů, které slouží jako náhrada za sníženou saturaci krve kyslíkem. Po narození dochází k hemolýze krvinek, což vede ke zvýšené produkci bilirubinu a vzniku tzv. fyziologické novorozenecké žloutenky, která se objevuje 3. až 5. den po narození.
Centrální nervový systém a reflexy
Centrální nervový systém (CNS) novorozence je velmi nezralý. Po narození převažují nepodmíněné (vrozené) reflexy, jako je sací reflex, hledací reflex, polykací reflex nebo úchopový reflex.
Termoregulace u novorozence
Po narození dochází k poklesu tělesné teploty, jak tělesného jádra, tak povrchu těla. Během vývoje plodu je teplota regulována placentou a plod má vyšší teplotu než matka (cca 38,5 °C). Novorozenec má velké tepelné ztráty kvůli poměrně velkému povrchu těla vzhledem k hmotnosti, malé izolační vrstvě, omezeným energetickým zásobám, absenci třesové termogeneze, vysokému bazálnímu metabolismu a vlhké kůži po porodu.
Charakteristický je výskyt hnědého tuku, který se účastní netřesové termogeneze, kde je produkováno teplo namísto ATP. U novorozence je proto nezbytné zajistit optimální teplotu prostředí, přičemž nedonošené děti bývají dočasně umisťovány do inkubátoru.
Poporodní péče a rehabilitace
Poporodní období, zejména šestinedělí, klade na tělo ženy velké nároky. Klíčová je regenerace, hojení a načerpání sil. Důležitou roli hraje i psychický stav ženy a její schopnost vyrovnat se s novou rolí matky a hormonálními změnami.
Péče o tělo po porodu
Po porodu, ať už vaginálním nebo císařským řezem, je nezbytné dopřát tělu dostatek času na zotavení. Zpočátku je doporučován odpočinek a lehké aktivity, jako je chůze. Velkou pozornost si zaslouží pánevní dno, které je potřeba začít postupně uvědomovat a aktivovat. Správné dýchání, zejména brániční, je základem pro obnovení funkce hlubokého stabilizačního systému.
Diastáza, neboli rozestup břišních svalů, je častým problémem po porodu. Může se upravit spontánně, ale v některých případech je nutná fyzioterapeutická péče zaměřená na správné zapojení hlubokých břišních svalů. Cílem je stabilizovat střed těla a předejít bolestem zad a dalším komplikacím.
Jizva po císařském řezu vyžaduje zvláštní péči. Je důležité s ní pracovat od prvních dnů po operaci, formou masáží, dechových cvičení a postupného promazávání. Správná péče o jizvu napomáhá jejímu hojení a integraci do celého těla.
Pavel Kolář upozorňuje, jak je důležitá technika cvičení CORE
Fyzioterapie a návrat k aktivitě
Fyzioterapeutická péče může pomoci s řešením řady poporodních problémů, jako jsou:
- Problémy s pánevním dnem (inkontinence, pocit poklesu orgánů).
- Bolesti pohybového aparátu (záda, krční páteř, žebra).
- Problémy v sexuální oblasti (dyspareunie).
- Příprava na další těhotenství.
Návrat k běžným sportovním aktivitám by měl být pozvolný a individuální. Po šestinedělí lze postupně přidávat posilování středu těla a sportovní aktivity. Vyhýbat se je třeba cvičení s vysokou zátěží, běhu a skokům minimálně do 12. týdne po porodu. Vhodným partnerem pro návrat k aktivitě může být fyzioterapeut, který pomůže s nastavením správného režimu cvičení a dávkování zátěže.
Aniball je proprioceptivní pomůcka, která pomáhá ženám pochopit souvislost mezi dechem a uvolněním svalů pánevního dna. Učí, jak s nádechem svaly pánevního dna uvolňovat, což může pomoci při porodu. Cvičení s Aniballem může pomoci připravit pánevní dno na porod a podpořit přirozené procesy.
Péče o novorozence v prvních dnech
V prvních dnech po porodu přijímá novorozenec pouze mlezivo, které je bohaté na protilátky a podporuje imunitu. Jeho projímavý účinek pomáhá odchodu mekonia a připravuje trávicí trakt na mateřské mléko.
Porodní asistentka sleduje celkové projevy novorozence, dýchání, srdeční ozvy, močení a charakter stolice. Podporuje a pomáhá s kojením. Velmi důležité je, aby byl novorozenec co nejčastěji v kontaktu s matkou, což podporuje jeho pocit bezpečí a pomáhá matce vnímat jeho potřeby.
Druhý až třetí den po porodu obvykle nastupuje laktace. Prsy se nalévají a mohou být citlivé na pohmat. U novorozence se laktace projeví přechodovou a později mléčnou stolicí. V tomto období dosahuje hladina bilirubinu obvykle maxima, a proto je důležité podpořit jeho odbourávání časným a častým kojením a vystavením dennímu světlu.
Mezi 48-72 hodinami po porodu se provádí odběr krve z patičky novorozence na screening vrozených metabolických vad. V případě ambulantních porodů tuto péči zajišťuje komunitní porodní asistentka.
tags: #fyziologie #nadechu #po #porodu