Sekundární neplodnost: Když druhé dítě nepřichází

Pro páry, které již jedno dítě mají, bývá velkým překvapením, když se dalšího potomka nedaří počít. Tento fenomén, označovaný jako **sekundární neplodnost**, trápí stále více párů. Narozdíl od tzv. primární neplodnosti, kdy se vyskytly komplikace již při prvním otěhotnění, se na tzv. sekundární neplodnost přijde až během snah o dalšího (druhého, třetího…) potomka. Většina párů automaticky předpokládá, že pokud se jim už jedno dítě podařilo, další děti nebudou problém. Marné pokusy o další přírůstek do rodiny mohou proto být velmi překvapivé a o to více zdrcující. Přestože se nejedná o ojedinělý problém, mnoho lidí o něm neví a páry si tak problémy bohužel dlouho nepřipouští.

O sekundární neplodnosti se hovoří ve chvíli, kdy pár není schopen počít druhé nebo další dítě. Typicky na problém naráží například pár, který má děti z jiného vztahu a snaží se o další dítě společně. S neplodností se během reproduktivního věku života podle dat WHO setká 1 ze 6 páru (tedy kolem 17,5 %). Problémy s početím se netýkají jen bezdětných párů. Čím dál častěji s neplodností bojují také lidé, kteří už jedno nebo více dětí mají.

Příčiny sekundární neplodnosti

Stejně jako u primární neplodnosti (tzn. první snahy o potomka), může být příčina sekundární neplodnosti jak na straně ženy, tak muže. Příčiny stojící za nezdarem mohou být však v obou případech stejné.

Příčiny na straně ženy

• Věk: Toto je nejčastější a neúprosný faktor. Po 35. roce věku se kvalita i množství dostupných vajíček přirozeně snižuje. Vysoký věk 40 a více, jelikož kvalita spermií obvykle klesá po dosažení této hranice. Průměrný věk prvorodiček se nyní pohybuje kolem 29. roku - tedy o čtyři roky více než v roce 2000. Třicátiny přitom představují pomyslnou hranici, od které začíná výrazně klesat reprodukční schopnost žen.
• Hormonální komplikace: Mohou se také odehrát nejrůznější změny v hormonálním profilu, například zhoršení funkce štítné žlázy nebo zvýšení hladiny prolaktinu, které mohou ovlivnit plodnost. Jsou-li ve hře spíše hormonální komplikace, lze je korigovat podáváním hormonálních léčiv.
• Endometrióza: Tato diagnóza patří do hojně zastoupené kategorie příčin sekundární neplodnosti. Celkově postihuje až 10 procent žen, navíc, některé studie naznačují, že 25 až 50 procent žen s neplodností endometriózu má.
• Poškození dělohy a vejcovodů: Na vině mohou být například jizvy po předchozím porodu, císařském řezu nebo po operacích. Komplikace během předchozího porodu mohou zanechat následky. Císařský řez, manuální odstranění placenty nebo zánět dělohy po porodu mohou vést ke vzniku nitroděložních srůstů (Ashermanův syndrom), které brání uhnízdění embrya.
• Životní styl: Nezapomínejme, že v potaz je nutné brát také životní faktory, jako je váha, výživa a užívání alkoholu/drog. Za problémy s dalším otěhotněním může také stát zhoršení životního stylu.
• Interrupce: Obecně se má za to, že interrupce (ať už spontánní nebo indukovaná) neovlivňuje schopnost ženy v budoucnu otěhotnět, stejně tak nezvyšuje riziko těhotenských komplikací. Problematické však je, pokud by v důsledku potratu vznikl v děloze zánět. V tomto případě zde potenciál na ovlivnění budoucí plotnosti je, avšak je velmi nepravděpodobné, že k tomu dojde.

Příčiny na straně muže

Přestože se nejedná o ojedinělý problém, mnoho lidí o něm neví a páry si tak problémy bohužel dlouho nepřipouští. Přestože se dříve byla neplodnost považovaná především za problém žen, není tomu tak. Přibližně 40 % problémů s plodností je na straně mužů.

• Kvalita a množství spermií: U mužů bývá většinou na vině snížená kvalita nebo množství spermií. Pátrání po tom, jak poznat neplodnost u muže, i když už je rodičem, začíná pochopením, že i mužská plodnost se v čase mění. To, že se muž v minulosti stal otcem, nezaručuje trvale dobrou kvalitu spermií.
• Nízké hladiny testosteronu: Nízké hladiny testosteronu, bez kterého se produkce spermií neobejde.
• Varikokéla: Nejčastější příčinou poklesu mužské plodnosti je varikokéla, tedy rozšíření žil v šourku. Tento stav vede k přehřívání varlat a zvyšuje oxidační stres, což poškozuje DNA spermií, snižuje jejich počet i pohyblivost.
• Zvětšená prostata: Zvětšená prostata, jež může snížit počet spermií a omezit ejakulaci.
• Věk: Ačkoliv se o tom tolik nemluví, i u mužů je věk v kontextu plodnosti důležitý. S rostoucím věkem totiž dochází ke snížení pohyblivosti, kvality a počtu spermií. Kromě toho rostou také genetické mutace ve spermiích.
• Životní styl: Také u mužů může být příčinou zhoršení kvality spermií nezdravý životní styl.

Kdy vyhledat lékaře?

„O neplodnosti by měli partneři začít uvažovat přibližně po roce neúspěšných snah. V případě, že je jeden z partnerů starší 35 let, doporučil bych konzultaci s lékařem již dříve - například po 6 měsících,” uvádí Daniel Hlinka. Je-li vám méně než 35 let, měla byste navštívit specialistu po roce neúspěšných snah. „Po prvním, a poněkud náročném, těhotenství jsem si dlouho nedokázala představit, že bych tohle všechno měla zažít znovu, a tak jsme s druhým potomkem váhali poměrně dlouho. To, že se mi ale druhé těhotenství nepovede hned, jsem vůbec nečekala: na vině byl nakonec nejen náš pokročilý věk (v té době už mi bylo 38), ale také endometrióza. Každý, kdo má podezření na sekundární neplodnost, by neměl vyčkávat, zda se situace zlepší, jelikož jsou ve hře proměnné, které by s přibývajícím časem mohly komplikace ještě víc prohloubit. Pokud máte podezření na sekundární neplodnost, nedávejte si s kontaktováním lékaře na čas: tak jako u primární nepodnosti platí, že čím dříve, tím lépe. Rozhodně to nebylo tím, že jsme na to moc mysleli, protože první 3 roky jsme na to nemysleli vůbec a jen jsme svobodně žili, cestovali, užívali si a nic. Po 3 letech jsme to už řešili a pak jsme si vyslechla blbostí, jako že je to tím, že na to moc myslím, že si mám koupit čokla a podobně. Otěhotněla jsem v době, kdy jsem byla psychicky na tom nejhlubším dně, takže rada na to nemyslet, že pak to půjde, je docela blábol. Proč to všechno píšu - s druhým jsme ani moc nepočítali a otěhotněla jsem naprosto nečekaně při kojení, když jsem ani nemenstruovala, když bylo dceři asi 15 měsíců. Pokud se vám snahy o miminko déle než rok (nebo šest měsíců, pokud je žena starší 35 let) nedaří, nebojte se obrátit na odborníky na léčbu neplodnosti.

Diagnostika a léčba

Jaký léčebný postup lékař zvolí, bude záviset na konkrétní příčině. Prvním krokem lékaře je vždy podrobná anamnéza a naplánování komplexní diagnostiky pro oba partnery.

Diagnostika u žen

Ženy čeká ultrazvukové vyšetření malé pánve, gynekologické vyšetření, vyšetření hormonálního profilu včetně vyšetření štítné žlázy, genetické vyšetření a v indikovaných případech také imunologické vyšetření a vyšetření infekčních onemocnění. U ženy se provádí hormonální profil z krve a ultrazvukové vyšetření vaječníků a dělohy pro posouzení ovariální rezervy a odhalení případných myomů či jiných patologií. Klíčové je také vyšetření průchodnosti vejcovodů.

Diagnostika u mužů

U mužů je prvním krokem vyšetření spermiogramu, tedy mikroskopická analýza ejakulátu. Vyšetřuje se objem ejakulátu, koncentrace spermií i celkový počet spermií. Důležitá je také pohyblivost, tvar, pH a životaschopnost spermií. Výsledky spermiogramu se srovnají s referenčními hodnotami a mohou prozradit mnoho důležitého o příčinách neplodnosti.

Možnosti léčby

Možnosti léčby se vždy navíc odvíjí od konkrétního problému, který sekundární neplodnost způsobuje a neexistuje jednoduchý recept, který by pomohl všem. Dobrou zprávou je, že i větší komplikace nemusí znamenat bezdětnost. Díky komplexní léčbě, ve které se zaměřujeme i na otázky duševní pohody a životního stylu, nastavujeme léčbu na míru, a s pomocí moderních metod umíme vyřešit i ty nejkomplikovanější případy.

• Hormonální léčba: Pokud se jedná o hormonální komplikace, lze je korigovat podáváním hormonálních léčiv.
• Chirurgický zákrok: Další možností může být chirurgický zákrok (často prováděný minimálně invazivní metodou), který odstraní komplikace způsobené myomy či endometriózu. Někdy stačí relativně malý zákrok, jako je chirurgické odstranění varikokély u muže, které může vést k přirozenému početí.
• Asistovaná reprodukce: Po pečlivém vyhodnocení spermiogramu a reprodukčního systému ženy může být doporučeno páru provedení intrauterinní inseminace (IUI) nebo IVF léčba. „Přestože se jedná o náročný proces, dříve nebo později se nám podaří pomoci téměř všem. Je dobré mít na vědomí, že ne všechny metody asistované reprodukce jsou ale pro všechny vhodné nebo akceptovatelné,” vysvětluje embryolog.

Psychická stránka sekundární neplodnosti

„Se sekundární neplodností mám osobní zkušenosti, a proto vím, jak to může být pro páry psychicky náročné a jaký to představuje nápor na partnerský vztah jako takový. Z prvního manželství mám dvě děti. Poté jsem se podruhé oženil a chtěli jsme miminko. To nám ale nešlo. Díky IVF nám už 17 let dělají radost dvojčata," popisuje svou zkušenost přední česko-slovenský embryolog Daniel Hlinka z IVF centra Clayo Clinic. Páry často čelí nepochopení a dobře míněným, ale zraňujícím radám okolí typu: „Měli byste být vděční, že máte alespoň jedno dítě“. Takové komentáře jen prohlubují pocit izolace a viny, že svému dítěti nemohou dopřát sourozence. Klíčová je především otevřená komunikace a vzájemná podpora mezi partnery. Je důležité si dovolit prožívat tyto náročné emoce bez pocitu viny a nesrovnávat se s ostatními.

Cesta za druhým dítětem možná může být složitější, než jste čekali. Nejdůležitější je však vědět, že existují efektivní řešení. Moderní diagnostika dokáže přesně určit příčinu a cílená léčba - ať už v podobě chirurgického zákroku, hormonální podpory, nebo metod asistované reprodukce - výrazně zvyšuje šanci na úspěch. Klíčovým faktorem je však čas.

tags: #otehotneni #druhe #dite