Farmakologické ukončení těhotenství při vícečetné graviditě

Potrat, tedy spontánní nebo umělé ukončení těhotenství, je komplexní medicínský proces, který může být spojen s různými komplikacemi. V případě vícečetného těhotenství se specifika a rizika mohou lišit.

Definice a typy potratů

Podle Národního zdravotního informačního systému (NZIS) je potrat definován jako abortus incipiens - počínající potrat. Velmi často neprobíhá jako kompletní vypuzení plodu, a v děložní dutině mohou zůstat zadrženy části plodu, obalů nebo placenty. Tento stav se označuje jako abortus incompletus - neúplný potrat.

V případě neúplného potratu je nezbytné zbývající části plodového vejce odstranit, například pomocí revize děložní dutiny (RCUI) nebo manuální revize. Nedostatečné odstranění zvyšuje riziko krvácení a infekce v děložní dutině. Vzácným, ale závažným stavem je abortus septicus - septický potrat. Tento typ potratu je charakterizován infekcí plodového vejce, která může přejít na stěnu děložní, parametria a postupně se šířit do malé pánve. V případě progrese může vést k celkové sepsi organismu, šoku, diseminované intravaskulární koagulopatii, akutnímu selhání ledvin a v krajních případech i ke smrti.

Spontánní potrat (abortus spontaneus) je samovolné ukončení gravidity do 12. gestačního týdne. Jedná se o nejčastější komplikaci těhotenství, přičemž přibližně 70 % koncepcí nedosáhne období viability plodu.

Rizikové faktory spontánního potratu

Mezi rizikové faktory spontánního potratu patří:

• Chromozomální abnormality plodu.
• Vrozené anomálie dělohy a děložního hrdla.
• Získané vady dělohy, jako je Ashermanův syndrom, myomy nebo endometrióza.
• Endokrinní onemocnění, například luteální insuficience, hyperprolaktinémie, syndrom předčasného ovariálního selhání, diabetes mellitus nebo onemocnění štítné žlázy.
• Některé infekční nemoci matky, jako jsou chlamydie, ureaplazmata nebo mykoplazmata.
• Imunologické faktory.
• Široké spektrum environmentálních vlivů.

Diagnostika a management těhotenství

Gynekologické vyšetření u odumřelé gravidity může odhalit metroragii (krvácení z dělohy), otevírání děložního hrdla, zvýšený tonus myometria a v pozdních stadiích potratu i děložní kontrakce.

Laboratorní známkou patologického těhotenství je snížení hladiny lidského choriového gonadotropinu (hCG) v séru. Pokud je těhotenství hodnoceno jako perspektivní, indikuje se aplikace gestagenních preparátů (progesteronový blok), hemostyptik a hořčíku za hospitalizace pacientky. V případě neperspektivního těhotenství je hlavním cílem zachování fertility pacientky. Po proběhlém potratu, s operačním výkonem nebo bez něj, je vhodná aplikace estrogenů pro zlepšení epitelizace děložní dutiny.

Umělé ukončení těhotenství (UPT)

Interrupce, neboli umělé přerušení těhotenství (UPT), je indukovaný potrat. Po 22. týdnu gravidity se již nejedná o interrupci, ale o indukovaný porod.

Česká legislativa umožňuje umělé ukončení gravidity na žádost pacientky bez nutnosti lékařské indikace do 12. týdne těhotenství. S lékařskou indikací je možné UPT provést do 24. týdne těhotenství, nejčastěji z důvodu genetických vad plodu. V případě ohrožení života matky nebo plodu lze těhotenství ukončit kdykoliv.

UPT může být realizováno farmakologicky nebo chirurgicky.

Farmakologické ukončení těhotenství

Farmakologické ukončení těhotenství lze provést do 7. týdne gravidity. Používá se kombinace antiprogesteronu (mifepriston) a prostaglandinu E1 (misoprostol). Antiprogesteron působí na děložní sliznici a narušuje stavbu deciduí, zatímco prostaglandin vyvolává kontrakce myometria.

Pravděpodobnost selhání farmakologického UPT s následným pokračováním gravidity se pohybuje kolem 1-2 %. Mezi možné komplikace této metody patří křeče, masivní nebo protrahované krvácení, perzistence zbytků plodového vejce, gastrointestinální potíže (nevolnost, zvracení, průjem), bolesti břicha, hlavy a zvýšená teplota.

Chirurgické způsoby přerušení těhotenství

Chirurgické metody přerušení těhotenství zahrnují miniinterrupci, metodu dilatace a kyretáže a v pozdějších termínech indukci porodu.

• Miniinterrupce je možná do 8. týdne gravidity. Principem je dilatace děložního hrdla pomocí prostaglandinů nebo hydrofilních tyčinek (např. Dilasoft) s následnou vakuovou aspirací plodového vejce speciální kyretou.
• Od 8. do 12. týdne těhotenství (a ze zdravotních indikací i mezi 12. a 24. týdnem) se interrupce provádí metodou dilatace a kyretáže. Evakuace plodového vejce z dutiny děložní probíhá pomocí tupé Bummové kyrety v antibiotiky chráněném koagulu.

Komplikace chirurgických interrupcí se dělí na bezprostřední, časné (do 6 týdnů po výkonu) a pozdní (více než 6 týdnů po výkonu).

• Bezprostřední následky zahrnují velké krevní ztráty, poranění děložního hrdla a perforaci dělohy.
• Časné komplikace mohou zahrnovat selhání metody (např. u vícečetného těhotenství, vrozených vad dělohy nebo při nepoznané mimoděložní graviditě), rezidua plodového vejce v děložní dutině a záněty (endometritida, parametritida, adnexitida).

tags: #farmakologicke #ukonceni #tehotenstvi #vicecetna #gravidita