Vstup do porodnice obvykle zahrnuje natočení kardiotokografického záznamu, který monitoruje srdeční činnost dítěte a zároveň umožňuje hodnocení děložních stahů. Součástí vstupního vyšetření je také měření tělesné teploty, krevního tlaku, pulzu, orientační vyšetření moči a případně ultrazvukové vyšetření. V závislosti na fázi porodu je nastávající maminka umístěna na porodní box nebo do čekacího pokoje. Jak na porodním boxu, tak na čekacím pokoji či standardním oddělení, je stav matky i plodu opakovaně kontrolován.
Pokud porod postupuje, nastávající mamince je navržena "příprava", která tradičně zahrnuje vyprázdnění konečníku pomocí očistného klyzmatu a očistnou koupel ve sprše.
První doba porodní: Otevírací fáze
První doba porodní, známá také jako doba otevírací, začíná pravidelnými děložními kontrakcemi. Tyto kontrakce zpočátku trvají 20-30 vteřin a postupně se prodlužují na 30-40 vteřin. Důsledkem těchto stahů dochází ke zkracování a otevírání děložního hrdla.
Od okamžiku, kdy se děložní hrdlo zkrátí na délku přibližně půl centimetru, hovoříme o tzv. brance. Branka se následně pod vlivem kontrakcí dále roztahuje, až prakticky splyne s pochvou a měkké porodní cesty jsou volné a otevřené. Tento moment značí konec první doby porodní.
Rychlost průběhu porodu a otevírání porodních cest se u jednotlivých žen liší. Významný vliv na délku první doby porodní má to, zda žena již rodila. U prvorodiček trvá tato fáze obvykle 6-7 hodin, ale není neobvyklé, pokud se protáhne na 10-12 hodin, což je stále považováno za normální fyziologický průběh.
Během první doby porodní může dojít k samovolnému odtoku plodové vody. Pokud se tak nestane a porod se začne zpomalovat, může být proveden výkon nazývaný dirupce vaku blan. Při tomto zákroku porodník nebo porodní asistentka pomocí kovového háčku protrhnou plodové blány před hlavičkou plodu, čímž umožní odtok plodové vody, která pak odtéká po celou dobu porodu.
První doba porodní může být pro rodičku vyčerpávající. Přítomnost partnera může poskytnout významnou oporu. Úlevu může přinést volný pohyb po porodním boxu a zaujímání co nejpohodlnějších poloh během kontrakcí, jako je stání, klečení, poloha na podložce, na míči, na porodní stoličce, ve vaně či sprše. Důležité je neprat se s kontrakcí a nezadržovat dech. Během této fáze je také důležité dbát na prázdný močový měchýř. Příjem tekutin a jídla by měl probíhat po domluvě s personálem.
Druhá doba porodní: Vypuzovací fáze
Druhá doba porodní, označovaná jako vypuzovací, je obdobím, kdy dochází k vlastnímu vypuzení plodu z matčina těla. Jakmile jsou porodní cesty otevřené, hlavička plodu sestupuje těmito cestami k zevním rodidlům. Rodička pociťuje intenzivní nucení na tlačení.
Tlačení probíhá na místě, kde bude porod dokončen, obvykle na porodním lůžku nebo porodní stoličce. Aktivně se tlačí pouze během kontrakcí. Důležité je se při vrcholu kontrakce zhluboka nadechnout, ideálně do břicha, a dlouze tlačit směrem dolů, podobně jako při zácpě. Vhodná poloha pro tlačení je stočení se do klubíčka s přitažením brady k hrudníku, což maximalizuje využití síly břišních svalů (tzv. břišní lis). Po 10-15 vteřinách je třeba vydechnout, znovu se nadechnout a tlačení opakovat. Během jedné kontrakce lze takto zatlačit 2-3krát.
Přestože je rodička při tlačení plně soustředěná, je nezbytné spolupracovat s porodníkem či porodní asistentkou. Intenzitu tlačení je třeba regulovat, protože nejvíce a nejsilněji nemusí znamenat nejlépe.
Když se hlavička začne objevovat v poševním vchodu (tzv. prořezává), napíná se hráz, což je oblast mezi zevními rodidly a konečníkem. Porodník či porodní asistentka tuto oblast během porodu chrání.
Při porodu hlavičky mohou být matce nitrožilně podány látky způsobující stažení dělohy. Cílem je urychlit odloučení placenty po porodu plodu a snížit tak krevní ztrátu. Po porodu hlavičky následuje porod ramének plodu.
V případě normálního fyziologického porodu se čeká, až pupečník dotepe. Ošetření miminka po porodu obvykle probíhá přímo na porodním sále. Následně je zabaleno a v případě, že je vše v pořádku, přiloženo k prsu matky. Toto je klíčový okamžik pro navázání citového pouta mezi matkou a novorozencem.
Třetí doba porodní: Porod placenty
Po porodu miminka začíná třetí doba porodní, která končí porodem placenty a plodových blan. Několik minut po porodu dítěte žena často pocítí slabší kontrakci. Lékař nebo porodní asistentka posoudí odloučení placenty podle určitých známek a vyzve rodičku k zatlačení, při kterém se placenta i s plodovými obaly porodí.
Tato část porodu již není zdaleka tak nepříjemná a bolestivá jako předchozí fáze. Po porodu placenty lékař nebo porodní asistentka vyšetří rodičku pomocí gynekologických zrcadel, aby posoudili případná porodní poranění. Zjištěná poranění jsou znecitlivěna injekcí s anestetikem a následně ošetřena v místní anestezii.
Čtvrtá doba porodní: Poporodní pozorování
Jako čtvrtá doba porodní se označuje zhruba dvouhodinový interval, během kterého rodička zůstává na porodním sále pod dohledem porodních asistentek. Během této doby může být na porodním boxu přítomna i partnerka.
Péče o novorozence ihned po porodu
Metody tlumení porodních bolestí a podpůrné techniky
Existuje několik metod, jak zmírnit porodní bolesti a podpořit hladký průběh porodu.
Epidurální analgezie
Epidurální analgezie je jednou z metod používaných ke zmírnění porodních bolestí. Jedná se o aplikaci lokálního anestetika do epidurálního prostoru páteřního kanálu.
Aromaterapie
Aromaterapie využívá účinky éterických olejů ke zmírnění napětí při porodu, snížení vnímání bolesti či dodání sebedůvěry rodičce. Lze ji využít formou inhalace z difuzérů nebo při koupeli ve vaně. Proškolené porodní asistentky mohou poradit, jak se do této péče zapojit i doprovod, například masáží zad, šíje nebo rukou.
Inhalační analgezie
Inhalační analgezie představuje další možnost, jak účinně pomoci od porodních bolestí nebo nepříjemných vjemů při ošetření porodních poranění. Jedná se o neinvazivní analgetikum, které má rychlý nástup a ústup účinku. Je to směs plynů, která se používá ke zmírnění bolesti, úzkosti, strachu a duševního napětí. Rodička je při plném vědomí a vdechuje směs plynů přes speciální náustek nebo inhalační masku.
Bylinná napářka
Při porodu lze využít bylinnou napářku, která kombinuje teplo a bylinky (např. maliník, levandule, heřmánek). Napářka je vhodná k uvolnění porodních cest a může pomoci navodit pocit klidu a harmonie.
Fyzioterapie
Doplňující péčí o rodičky na porodním sále může být fyzioterapie. Propojení porodnictví a fyzioterapie pomáhá podpořit přirozený porod a předejít či změnit přístup k nepostupujícímu porodu.
Role doprovodu u porodu
Přítomnost nastávajícího partnera či jiného doprovodu u porodu je ve většině případů přínosem. Doprovod se stará o pohodu v první době porodní, pomáhá a povzbuzuje rodičku ve druhé době porodní.
Po porodu: Šestinedělí
Po spontánním porodu jsou matka i dítě převezeny na stanici šestinedělí, kde probíhají pravidelné kontroly jejich stavu. Matky se pod dohledem porodních asistentek a dětských sester učí pečovat o sebe i o miminko. Nezbytnou součástí je nácvik správné techniky kojení. Pod dohledem rehabilitační sestry probíhá také cvičení pro urychlení návratu matky do plnohodnotného života. Propuštění z nemocnice obvykle nastává 3. až 4. den po spontánním porodu.
Po císařském řezu matka obvykle stráví jeden až dva dny na pooperačním pokoji, poté přechází na standardní pokoj. Další dny probíhají obdobně jako u spontánního porodu. Propuštění je obvyklé 4. - 5. den.
Braxton Hicks (poslíčkovské) kontrakce
Tělo prostřednictvím pravidelných kontrakcí vysílá signály, že se porod blíží. Kontrakce jsou stahy a uvolňování děložních svalů, které pomáhají dítěti dostat se z dělohy. Děložní hrdlo, které je otvorem do dělohy, změkne a rozšíří se. Kontrakce jsou pociťovány jako tlak na břicho, který trvá několik sekund až minut.
Téměř všechny těhotné ženy zažívají kontrakce v různých fázích těhotenství, které mohou být zaměněny za porodní. Tyto Braxton Hicks kontrakce, pojmenované po anglickém lékaři, který je poprvé popsal v 19. století, se vyskytují častěji během posledního trimestru.
Skutečné kontrakce se objevují v pravidelných intervalech a postupem času jsou stále častější a intenzivnější. Na začátku mohou nastávat každých deset minut, později se interval zkrátí na pět minut a tak dále.
Braxton Hicks kontrakce nemají specifický vzorec, jsou nepředvídatelné a jejich síla zůstává neměnná. Typicky postihují pouze jednu část břicha a mohou zmizet při změně polohy nebo odpočinku. Matka může sledovat průběh kontrakcí, zaznamenávat je a měnit polohy, aby potvrdila jejich povahu. V případě silného přesvědčení o skutečnosti kontrakcí je vhodné kontaktovat poskytovatele zdravotní péče.
Během časného porodu jsou patrné kontrakce, které mohou trvat 30 až 90 sekund a jsou rozloženy v pravidelných intervalech. Interval mezi kontrakcemi se zkracuje s blížícím se aktivním porodem. Při aktivním porodu jsou kontrakce silnější a trvají 45 až 60 sekund s tří až pětiminutovou přestávkou. Děložní čípek se otevírá na 4 až 10 centimetrů.
Nelékové techniky zvládání bolesti, jako je horká sprcha, teplá koupel, pohyb, jemná jóga, masáž, protitlak nebo meditace, mohou pomoci zmírnit bolest.
Je náročné rozlišit, zda děloha během kontrakcí skutečně rodí, nebo jen cvičí na porod. Je vhodnější načasovat kontrakce a zaznamenat jakékoli další příznaky.
Fáze porodu a jejich charakteristika
Porod probíhá ve třech fázích, známých jako porodní doby.
První doba porodní (otevírací)
Začíná s pravidelnými kontrakcemi (děložními stahy), které otevírají porodní cesty. Tento proces zahrnuje zkracování a postupné otevírání děložního hrdla, které se mění v děložní branku. U prvorodiček může tato fáze trvat 10-12 hodin, u vícerodiček bývá kratší. Jedná se o individuální proces ovlivněný fyzickou kondicí, dědičností, psychickým stavem a zdravotním stavem ženy.
Zvládnutí první doby porodní spočívá ve správném dýchání (tzv. břišní dýchání), uvolnění, pohupování na gymnastickém míči, teplé sprše, vyprázdnění střev nebo lehké masáži zad. Dlouhé ležení na zádech se nedoporučuje, protože může omezit prokrvení dělohy a snížit sílu kontrakcí.
Hlavním cílem první doby porodní je dostat miminko na práh zanikající děložní branky. Stahy mechanicky posouvají obsah dělohy k děložní brance, která se postupně otevírá. V momentě, kdy se hlavička dítěte dostane do míst zaniklé děložní branky, začíná druhá doba porodní.
Druhá doba porodní (vypuzovací)
Začíná vstupem miminka do porodních cest přes prostor zaniklé děložní branky a končí narozením miminka. Kontrakce jsou velmi intenzivní a vyvolávají nutkání na tlačení, při kterém se aktivně zapojují břišní svaly. Dýchání by mělo být mělké a rychlé ("psí dýchání"), aby se zajistil dostatečný přísun kyslíku k miminku.
Při tlačení je důležité se zhluboka nadechnout, zadržet dech a tlačit. Doporučuje se zavírat oči, aby se předešlo popraskání žilek v očích. Trénink s pomůckou Aniball může pomoci s nácvikem vypuzování.
Druhá doba porodní trvá u prvorodiček přibližně hodinu, u vícerodiček zhruba 20 minut. Po porodu se praktikuje bonding - přiložení novorozence k matce pro navázání citového pouta.
Třetí doba porodní (porod placenty)
Po porodu dítěte se dostavují slabší kontrakce, které vedou k vypuzení placenty a plodových obalů. Lékař pečlivě kontroluje odloučení placenty a plodových obalů. Pokud zůstanou části v děloze, hrozí vážné ohrožení zdraví matky. Následně lékař kontroluje porodní cesty a ošetří případná poranění.
Děloha se během následujících dnů a týdnů stahuje do původní velikosti, odcházejí očistky a tyto projevy odezní přibližně po šesti týdnech (šestinedělí).
Lékařské a historické pohledy na porod
Historicky se porodní postupy vyvíjely. Ferdinand Weber (1877) zdůrazňoval potřebu pozorného pozorování. Václav Rubeška (1918) popisoval začátek porodu jako pravidelné bolesti, které způsobují tlačení plodové vody do děložního hrdla a tím jeho otevírání. František Pachner (1931) uváděl, že první doba porodní je nejdelší, u prvorodiček trvá asi 15 hodin, u vícerodiček 10 hodin. Jiří Trapl (1949) definoval první dobu porodní jako dobu od dostavení se porodních bolestí do zániku hrdla a branky a puknutí vaku blan, přičemž u prvorodiček trvá průměrně 16 hodin, u vícerodiček 8 hodin.
V současnosti se doporučení WHO (Světové zdravotnické organizace) k hodnocení postupu porodu liší. WHO doporučuje sledovat progresi porodu a identifikovat fáze. Latentní fáze je individuálně dlouhé období, kdy dochází ke změnám na děložním hrdle a postupné proměně hrdla na porodnickou branku (dilatace 0-4/5 cm). Aktivní fáze navazuje na latentní fázi, kdy branka prochází výraznou dilatací (4/5-10 cm) za přítomnosti pravidelných kontrakcí. Přechodová fáze představuje přechod mezi první a druhou dobou porodní (od dilatace cca 8 cm do zániku branky).
Porodní cesty a porodní síly
Porodní cesty se dělí na tvrdé (kostěná pánev) a měkké (dolní segment děložní, hrdlo děložní, pochva, dno pánevní, vchod poševní s hrází). Porodní síly jsou výsledkem činnosti dělohy a břišních svalů.
Děložní kontrakce, známé jako porodní stahy, jsou řízeny neurohumorálně. Začínají obvykle ve frekvenci 2-3 kontrakce/30 minut a postupně nabývají na intenzitě a frekvenci. Intrauterinní tlak stoupá až na 50-60 mm Hg.
Mechanismus děložní kontrakce je podobný jako v kosterním svalu a zahrnuje interakci aktinových a myozinových vláken a změnu hladiny vápníku. Během těhotenství dochází k hypertrofii a hyperplazii svalových buněk dělohy.
Děložní sval má unikátní schopnost kontrakce a retrakce (ireverzibilního zkrácení), která napomáhá posunu plodu porodními cestami.
Pro bezproblémový průběh první doby porodní je nezbytné sladění činnosti dělohy a ligament, s optimálním poměrem kontrakcí a pauz. Doporučené maximum je 5 kontrakcí za 10 minut, s pauzou nikdy kratší než 30 sekund.
Efektivní porodní schéma je závislé na prostředí podporujícím vylučování oxytocinu.
Břišní lis, vykonávaný příčně pruhovaným svalstvem břišní stěny a bránicí, hraje klíčovou roli ve druhé době porodní.
Klíčovou roli v iniciaci porodu mají hormony, zejména biochemické změny v myometriu. Během gravidity je myometrium udržováno v relaxaci pomocí relaxinu, CRH a progesteronu.
Tokometrie je metoda měření frekvence kontrakcí. Průměrná doba trvání první doby porodní se liší.