Porod je komplexní proces, který se dělí na několik fází, přičemž každá z nich má svá specifika a vyžaduje odlišnou péči a monitorování matky i dítěte. Jeho průběh je u každé ženy individuální a závisí na mnoha faktorech, včetně fyzické dispozice, psychické pohody a sociokulturních vlivů.
Fáze porodu
Porod je tradičně dělen do tří hlavních dob porodních, přičemž někdy se uvádí i čtvrtá doba.I. doba porodní (otevírací)
Tato fáze představuje samotný začátek porodu. Spontánní porod je zahájen pravidelnými děložními stahy, známými jako kontrakce. Tyto kontrakce způsobují postupné zkracování, rozevírání a nakonec zánik hrdla dělohy. Zánikem hrdla dělohy se otevírá tzv. děložní branka. Zpočátku má malý průměr, umožňující průchod pouze prstu, postupně se však rozšiřuje na centimetry. První doba porodní končí ve chvíli, kdy je děložní branka již nehmatná a její průměr dosahuje přibližně 11 až 12 cm. Název "otevírací" doba přesně vystihuje tento proces otevírání porodních cest.
Během této doby může odtékat plodová voda, což může být buď náhlé, nebo pozvolné. Bolesti se stávají pravidelnějšími a intenzivnějšími, vyžadují plné soustředění ženy, prodýchávání a odpočinek. Hlavička dítěte postupně sestupuje porodními cestami. U prvorodiček obvykle trvá první doba porodní 10-12 hodin, u vícerodiček je to 6-8 hodin.
V této fázi je důležité monitorování matky i dítěte. Pravidelně se měří krevní tlak a teplota matky. Pohyb matky není omezen; může se volně pohybovat, odpočívat ve vodě, nahřívat podbřišek ve sprše, používat porodní míč, procházet se, ležet na boku nebo prodýchávat kontrakce v poloze na všech čtyřech, v závislosti na tom, co je jí příjemné a co jí bolest dovoluje.
II. doba porodní (vypuzovací)
Druhá doba porodní začíná úplným rozvinutím děložní branky a končí porodem novorozence. Děložní stahy jsou v této fázi častější, silnější a delší. Název "vypuzovací" popisuje proces, kdy je dítě nejen tlačeno silou děložních kontrakcí, ale i aktivní spoluprací matky, která zapojuje svaly břišního lisu a "tlačí", čímž napomáhá vypuzení plodu z těla ven.
V druhé fázi porodu se kontrakce opakují po 2-3 minutách, jsou silnější a mohou trvat 60-90 vteřin. Porodník kontroluje správné sestupování a otáčení děťátka porodními cestami. Pokud je vše v pořádku, žena může začít tlačit v rytmu vlastních kontrakcí. Porodník posoudí, zda je nutné provést nástřih hráze pro snazší průchod hlavičky. Po porodu hlavičky a ramínek je zbytek tělíčka obvykle porozen rychle a bez obtíží.
III. doba porodní (porod placenty)
Třetí doba porodní začíná porodem novorozence a končí vypuzením placenty. Po porodu dítěte se děloha stáhne (retrahumje) a její obsah tvoří již jen placenta. Děloha se zpevňuje a její horní okraj dosahuje k pupku. Po krátkém období klidu se děloha opět začne stahovat. Tyto stahy obvykle nejsou bolestivé a vedou k odlučování placenty od děložních stěn. Vytvořený krevní výron pomáhá placentu oddělit. Následné kontrakce vypudí odloučenou placentu z dělohy do pochvy, což může vyvolat slabý pocit nucení k tlačení.
Přibližně 5 minut po porodu dítěte obvykle vycházejí plodové obaly a placenta. V této době mohou být přítomny slabší kontrakce.
IV. doba porodní
Čtvrtá doba porodní je považována za oddechovou a zároveň preventivní. Lékařský personál vás ještě zhruba 2 hodiny po porodu sleduje kvůli riziku silnějšího poporodního krvácení.
Příprava na porod a zvládání bolesti
Poslíčci, neboli předzvěstné stahy, jsou nepravidelné stahy dělohy, které mohou být nepříjemné, ale nevedou k porodu. Nemají pravidelné intervaly, nezesilují a jsou stále stejně silné. Jejich účelem je připravovat porodní cesty na porod. Pokud kontrakce ustupují po teplé koupeli, jedná se o poslíčky.
Porodní bolest je jedinou bolestivou reakcí člověka, která nevzniká z důvodů nemoci, ale je účelnou reakcí připravující těhotnou ženu na porod. Prožitky porodních bolestí jsou individuální a závisí na fyzické a psychické kondici ženy, sociálních a kulturních vlivech. Dokonce i jedna žena může každý svůj porod prožívat odlišně.
Metody tišení porodních bolestí
Pro metody porodnické analgezie platí základní podmínky: nesmí ovlivnit zdraví matky ani dítěte, neměla by ovlivnit činnost dělohy a měla by být dostatečně účinná.
Nefarmakologické metody:
- Psychologické metody (předporodní příprava, hypnóza, audioanalgezie)
- Akupunktura, akupresura
- Elektroanalgezie (TENS - transkutánní elektrická nervová stimulace)
- Hydroanalgezie (porod ve vodě, porod do vody)
- Relaxační masáže
- Zvolení vhodné (alternativní) polohy při porodu
Farmakologické metody:
- Celková analgezie (inhalační, intravenózní)
- Fytoterapie, aromaterapie (s ohledem na účinek na matku a plod)
- Místní analgezie (infiltrační, pudendální, paracervikální)
- Epidurální analgezie
- Subarachnoidální analgezie
- Kombinovaná subarachnoidální a epidurální analgezie
Každé těhotné a rodící ženě je nutné přistupovat individuálně. Žena by měla mít předem představu o tom, zda a jakou metodu tišení porodních bolestí by chtěla využít.
Epidurální analgezie
Pokud je epidurální analgezie podávána erudovaným týmem, nezvyšuje délku porodu, počet císařských řezů ani použití porodnických kleští. Doporučuje se zejména u matek s astmatem, epilepsií, srdečními chorobami, diabetem, u kuřaček, alkoholiček, drogálně závislých, při preeklampsii a u rizikových porodů. Její výhodou je tišení bolesti a uvolnění svalů pánevního dna.
Porod do vody
Zařízení provádějící porod do vody musí mít schválenou vodní lázeň splňující kritéria pro případ porodnické komplikace. Porod do vody je možný pouze u zcela zdravých žen s fyziologickým těhotenstvím, bez známek ohrožení plodu a bez infekčních onemocnění či jiných patologií.
Další aspekty porodu
Kdy jet do porodnice je často určeno odtékáním plodové vody nebo sílícími kontrakcemi. Kontrakce se zpočátku projevují jako tlak v podbřišku nebo nutkání na stolici a postupně se stávají častějšími a silnějšími.
Pokud porod nepostupuje nebo dojde ke komplikacím, je nutný porod císařským řezem. Ten je rychlý a bezbolestný díky anestezii. Studie naznačují, že děti narozené císařským řezem mohou mít slabší imunitu, neboť neprocházejí rodidly a nepřicházejí do styku s přirozenými kulturami laktobacilů.
Doporučuje se během porodu popíjet čistou neperlivou vodu po malých doušcích. V případě potřeby, nebo pokud porod nepostupuje, může být podán umělý oxytocin, který však může způsobit bolestivější kontrakce a vyžaduje monitorování dítěte pomocí CTG. Žena má právo odmítnout podání oxytocinu.
Důležitou roli hraje předporodní příprava, která pomáhá ženám být informovanější a připravenější na porod. Podpora blízké osoby (manžela, duly, porodní asistentky) je klíčová pro pocit bezpečí a motivaci.
PJK (porgodjekrasny) BOLEST U PORODU
Vydání placenty po porodu je možné na žádost rodičky, pokud nebrání důvody ochrany veřejného zdraví. Zákon o zdravotních službách upravuje likvidaci placenty, pokud je použita pro výrobu léčiv či k vědeckým účelům.