U nás jedině BLW, jinak se dítě nenají. Jeho podíl na akci jídlo je, že se samo nakrmí. Kdo se chce najíst, musí se přičinit. Mamahotel nemáme. 😀Nikdy jsem nikomu nevařila extra, dávala jsem z toho, co vařím, buď si vyžádali při přípravě, nebo mi brali z talíře, nebo dostali do misky. Bud velký kus mrkve, okurky na ožužlání chutě tomu, kdo to nepokouše, na přiměřené kusy tak, aby to snědli, když už to zvládnout (třeba okurku jednomu na čtvrtiny podélně, jinýmu na tenký kolečka, je to různý). Co jde, dávám syrový - jablka, rajčata, jahody, okurky...), ostatní prostě jak my - rýže, brambory, těstoviny. Mají to moc rádi do ruky - chtějí si to osahat, tak to mu bych se nebránila. Rovněž oblíbené je jíst z rodičova talíře - reflex ověřeného bezpečného jídla. Některý děti dávají rodiči ochutnat, když mají něco nového. Jogurt okolo 3/4 roku lžičkou sami, jeden 2 měsíce patlal, ale v roce snědl lžičkou čistě sám na návštěvě. Jinej i bez toho bince. V 10 měs. meloun na vidličku - bezpečně. Je tam prostě ta fáze učení, fáze zkoumání a sahání. Mně je zase milejší a snáším lépe, když binec dělají ročáci než tříletáci.
Používáme cookies, abychom vám umožnili pohodlné nakupování (např. možnost vrátit se zpět do košíku). Už žádné krmení lžičkou! Už žádné krmení lžičkou! Nepřijde vám mixování jídla do jedné kaše a následné „cpaní“ miminka lžičkou efektivní? Chtěli byste to zkusit jinak? Nechat krmení více na pocitech miminka?
Baby-Led Weaning doslova znamená dítětem řízené odstavení (od kojení). Nebojte se, vaše miminko se bude kojit dále, jen mu místo tekutých příkrmů a nuceného otevírání pusinky dáváte přirozenou možnost ohmatat si a vyzkoušet pevnou stravu, a to s tempem, které mu právě vyhovuje. Vaše děťátko tak získává větší důvěru, samostatnost a zájem - zároveň mu tím odhalujete celý svět rozmanitých vůní a chutí.
Tato metoda není žádnou vědou, ani módním výstřelkem, spousta rodin se k ní dostane tak nějak sama nebo ji už dávno praktikují. Jedním ze základních problémů běžného krmení je to, že miminku dáváme najíst v jinou dobu, než jíme sami. Miminko nevidí příklad na mamince a nemá se od koho učit. Miminka proto většinou lžičku odmítají, jídlo plivou a rodiče hledají složité cesty, jak do nich dostat aspoň ždibíček. BLW metoda nám umožňuje stolovat společně a vychutnávat si stejná jídla.
Vaše dítě si může bez nátlaku a s klidem sníst právě tolik, kolik chce - a hlavně svým tempem. Myslíte si, že to je pro malé miminko trochu příliš? Samozřejmě musíte složení pokrmů a jejich porcování přizpůsobit jeho věku. U BLW není striktně dáno začínat zeleninou (mrkev, brambory apod.), pak ovocem, obilninami atd. - rovnou začněte tím, co bude chtít vaše miminko samo ochutnat. Držíte zrovna v ruce banán a ono na vás mlsně kouká? Zkuste mu dát kousek do ruky, nejdříve si otestuje strukturu, pak si ho v ručičce hezky pomačká, a nakonec třeba strčí do pusy - možná ho vyplivne, možná ne, s tím ale musíte počítat.
Říkáte si, že vaše dítě ještě nesedí? To nevadí, já mívala syna v klubíčku na sobě a on si prostě vzal z mého talíře, co se mu líbilo. Ochutnal takhle všechno možné, snažila jsem se nám oběma vařit rozmanitá jídla. Samozřejmě, že mi doktorka přednášela o tom, jak příkrmy zavádět, imunologické okénko atd. Je smutné, že názory odborníků se na tyto věci stále různí a jedni popírají to, co říkají druzí. Dělala jsem to po svém - pokud syn neměl při kojení žádný problém s tím, co jsem jedla, brala jsem to tak, že alergie nehrozí. A šlo nám to spolu skvěle, syn měl sice někdy špagety i na hlavě, ale měl z jídla radost.
V tomto režimu tedy jedeme stále dál, nenutím ho do jídla, nenutím ho dojídat, věřím mu, že má tak akorát. I když už je větší a samozřejmě někdy si s jídlem dost vymýšlí. Celou dobu jsem kojila, zároveň jsem mu začala k jídlu nabízet i vodu. Dítě samo dokáže říci, kdy má dost, nedochází k přecpávání. Nemusíte řešit, jestli snědlo dost, nebo ne.
Dítě kromě chuťových pohárků namáhá také mozkové závity a testuje motorické schopnosti. Zkouší různé tvary a textury jídla, učí se, co je co. Doporučuji si nejdříve o BLW všechno nastudovat, třeba i o dávivém reflexu a jaké porcování nabízet v jakém věku.
Samozřejmě nemůžete dát malému miminku do ruky kus čerstvého jablka. Každá metoda má svá pravidla, která je potřeba dodržovat a dbát na bezpečí miminka. A co takovému miminku vlastně vařit? Hodně mi pomohly recepty od Máma v kuchyni - u každého najdete, od jakého věku je můžete podávat. Tyto recepty jsou velmi rozmanité a plné zdravých surovin.
A co odpovídat těm všem kolem, kteří si myslí, že BLW je nebezpečné, zbytečné, je z něj bordel a jediné správné je krmit lžičkou?
Cukrfree Podcast #64: Radka Maťašovská - Baby-Led Weaning (metoda BLW)
Přejít na obsah🛒 Dárky k nákupu ZDARMA již od 1.000 Kč. 🎁 Vyberete si v košíku objednávky. Kolem pátého měsíce života je vhodné začít děťátku k mateřskému mléku přidávat i první příkrmy.
Tyto dovednosti by si měl váš poklad osvojit mezi čtvrtým a šestým měsícem. Obecně se říká, že správný čas nastává, když je miminko na takové úrovni, že je schopno samo vzít cokoliv do ruky a jeví evidentní zájem o jídlo. Třeba tak, že se vám ho snaží vzít z talíře. Dosud bylo dítko zvyklé pouze na mléko od maminky. Pokud si však myslíte, že mezi vhodné první příkrmy patří právě mléčné výrobky, jste na omylu. Odborníci se shodují, že byste měli stravu miminka obohatit nejprve o zeleninu.
Přidávat můžete i maso, které slouží k doplnění bílkovin a železa. V začátcích je určitě nejlepší vybírat libové maso. Více o tom jak podávat metodou BLW maso se dozvíte v dalším článku na našem blogu. Jídelníček malého strávníka můžete obohatit i o obiloviny, které dodají sacharidy a vlákninu.
Oddálit byste měli ovoce, uměle slazené potraviny, jídlo s velkým množstvím soli a zcela určitě se vyhněte procesované stravě. Příkrmy kupované vs. V dnešní době je na trhu množství už hotových příkrmů. Rozhodně se nestyďte po nich sáhnout. Při pátrání v regálech vždy důkladně čtěte složení!
Není! Zatímco naše babičky a maminky byly zvyklé podávat první příkrmy pěkně rozmixované, v poslední době je velice moderní metoda BLW (Baby Led Weaning) - dítětem vedené odstavování. Tato metoda nepočítá s kašemi a učí dítě nejdřív žvýkat, než polkne. Dává dítěti svobodu volby ve výběru potravin. Naservírujte svému malému strávníkovi možnosti na talíř nebo do misky a nechte ho samotného rozhodnout, co a kdy sní. Dítě si při této metodě sice vybírá, co chce jíst, ale hlavní slovo má vždy rodič.
Stále tedy platí, že by mělo dostat nejprve zeleninu, maso a obiloviny. Zkrátka stravu, která prospívá jeho vývoji. Ač při této metodě jídlo nemixujete, stále ho musíte malému strávníkovi přizpůsobit. Se steakem se zeleninovým salátem se zkrátka nepopere. Proto je vhodné jídlo upravit tak, aby ho bylo možné rozmělnit tlakem jazyka na patro. Příkladem může být vařená zelenina nebo jemné libové maso.
Maminky, dbejte na to, aby byla vstřebatelnost živin dostatečná, ideálně co nejvyšší. Upravte kousky dítěti tak, aby byly dobře uvařené a spíše menší, než větší. Pokud budete dítěti chystat jídlo po velkých kusech, stane se vám, že ho najdete v plínce. A to nechcete. Dočetly jste až sem? Pojďme si tedy ukázat souhrn toho, co jste se v tomto článku dozvěděly. a vy cítíte, že je vaše dítě připravené zkusit metodu BLW (tradičně okolo 4. - 6. měsíce)? Hotovo? Je jen na vás, zda se rozhodnete první příkrmy podávat ve formě pyré, zvolíte metodu BLW nebo si vyberete kombinaci.
A nezapomeňte, že pro kvalitní stravu je vhodné volit prvotřídní dětské silikonové nádobí. To naše je vyrobené ze stoprocentně nezávadného silikonu, který do potravin nepřenáší škodlivé látky. Vybrat si můžete silikonové talíře s přísavkou nebo silikonové talíře dělené. Naše nádobí pro děti má navíc na spodní části praktickou přísavku.
Abyste se nestali otroky prvních příkrmů, zkuste kompromis. Není nutné se řídit každou zásadou tohoto typu stravování. Najděte si body, které vám vyhovují a ty zkuste při příkrmech aplikovat. Hrejte si s tím. Sledujte, jak vaše miminko reaguje. Udělejte si z toho zábavu.
Se zahájením přikrmování jste jistě konfrontování s tím, v jaké formě a konzistenci je nejlepší nabízet jídlo dítěti. Můžete totiž krmit klasicky ve formě pyréčka (nebo kašových mixů) podávaného na lžičce nebo jít na to trošku rebelsky a nechat dítě jíst samo rukama. Každá z těchto metod má svá pozitiva i úskalí.
Absolutním módním hitem v přikrmování se v posledních asi 10 letech stala metoda BLW (z angl. baby-led weaning) neboli dítětem řízené jedení - dítě jí rukama a samo si vybírá kolik a čeho chce jíst.
Schválně jsem nenapsala doslovný překlad slovíčka “weaning” jako “odstavení”, protože ani v případě BLW, ani v případě krmení lžičkou nám nejde o to, aby se dítě co nejdříve odstavu.
Příkrmy mají být komplementární k mléčné výživě až do roku, tedy nemají zcela nahrazovat všechno kojení nebo krmení UM. I když je pravda, že při krmení lžičkou se rychleji odbourá celé jedno mléčné krmení, protože dítě může být více zasyceno. U blw je naplnění kompletní dávky chodu pomalejší, což je právě důvod, proč si tuto metodu jedení volí často maminky odhodlané kojit co nejdéle.
Můj názor je však takový, že pokud maminka, která krmí dítě klasicky lžičkou, kojí i nadále na požádání, je malá pravděpodobnost, že jí příkrmy sníží tvorbu mléka natolik, že ho náhle nebude mít dostatek a dítě bude předčasně odstaveno.
Když občas projíždím internetové diskuze, nestačím se divit tomu, za co všechno je považováno BLW. Maminky často píšou, věty typu: “To je tak prima, že Toník snědl na oběd špagety rukama.”, ale přitom ráno byl krmený kaší lžičkou. BLW je sice způsob jedení dítěte, ale není pouze o krmení se rukami, na to známe daleko lepší výraz, a to jídlo do ruky (neboli fingerfood).
Dítě jí samo. Jídlo se upravuje tak, aby jednotlivé potraviny byly dobře uchopitelné do ruky. Ze začátku se nabízejí cca 2-5 cm dlouhé hranolky nebo kousky zeleniny/ovoce - aby byly delší než je dlaň dítěte. Později se kousky zmenšují, resp. přizpůsobují motorickým dovednostem dítěte. Logicky se nevaří třeba kaše, protože by je dítě nemělo jako sníst.
Rodina jí pospolu - děti rádi pozorují, co dělají dospělí, a ochotně to napodobují. V jídle to platí ještě víc. Při BLW odpadá speciální dětské vaření a dítěti se servírují taková jídla, která jedí i ostatní členové rodiny.
Samozřejmě se zřetelem na specifika dětské stravy, např. sůl, cukr, uzeniny atd. Rodina svého potomka nekrmí, a tak se všichni společně v klidu nají. Rodiče pouze dohlíží na bezpečné jedení dítěte.
Jídlo se neváží, dítěti se nabízejí různé potraviny a to, co a kolik toho sní, je pouze na něm samém. Prostřednictvím přístupu BLW se může dítě opakovaně učit o nasycovacích schopnostech potravin, což je asi jedna z myšlenek, kvůli které BLW získává na popularitě. Dítě si nabízené potraviny vybírá samo, volí své tempo jedení, což mu umožňuje lepší reagování na sytost nebo přetrvávající hlad.
Tato vlastnost se zdá být klíčová při vzniku nadváhy a obezity, proto rodiče praktikující BLW metodu rádi prohlašují, že jim díky BLW nevyroste obézní dítě. Nejnovější vědecké práce skutečně dávají do souvislosti hmotnost dítěte a metodu jezení (BLW vs lžička), avšak těch prací je žalostně málo, navíc s ne úplně ideální metodikou.
Např. práce z roku 2012 skúmající 155 dětí prokázala zvýšenou incidencia nadváhy u dětí krmených lžičkou, avšak zároveň poukázala na větší počet podváhy u dětí na BLW. Velkou limitaci studie však byla až 32% absence dat o BMI dětí u skupiny BLW a taky fakt, že se děti nesledovaly následující léta, tedy nevíme, jak jsou na tom ve skutečnosti s hmotností teď.
Dovolte mi zde říct ještě moje poznámky k asociaci krmení a možného vzniku nadváhy a obezity v pozdějším věku. Nadváha a obezita jsou nemoci, které ve většině případů mají multifaktoriální pozadí vzniku - tedy krmení na začátku života určitě nebude jeden jediný ovlivňující faktor, i když může sehrávat významnou roli.
Další pozitivní nálepka BLW se připisuje preferenci potravin u dítěte. Že když do něho nebudeme cpát obilnou kaši, ale dáme na výběr z vícero druhů zeleniny, ovoce atd., tak si bude umět lépe vybrat do budoucna a zároveň lze předpokládat širší (chuťovou) toleranci potravin. Ve skutečnosti se jednoznačně nepodařilo prokázat, že by byl výběr potravin dítětem ovlivněný metodou jedení, i když byly v observační studii náznaky, že děti na BLW preferují polysacharidová jídla a děti krmené lžičkou zas jednoduché cukry.
Co považuji nejen já, ale i odborníci, za jednoznačný přínos BLW, je rozvoj motorických dovedností a artikulované řeči. Při krmení lžičkou dítě často nevidí konzumovanou potravinu a jelikož je rozmixovaná nebo pomačkaná, nepoznává její tvary, velikost a často ani původní barvy. Při samokrmení se učí vzít potravinu do ruky, rozpoznává tak její strukturu, tvary, velikost… učí se jí zpracovat dásněmi nebo zuby v puse a až teprve spolknout.
Jako každá metoda, i BLW má svá rizika. Jako nutriční terapeutku mě především zajímá vliv na zabezpečení dostatečného přívodu energie a nutrientů. Protože pokud necháme jedení pouze na 7-měsíčním dítěti, je velký předpoklad, že z pár kousků batátů nebo hrušky, které si s oblibou vybírá, nezíská všechny potřebné živiny.
Podle randomizované studie z roku 2017 se však neprokázal žádný rozdíl v kalorickém příjmu mezi dětmi krmenými lžičkou nebo dětmi na BLW. Na druhou stranu nutno podotknout, že matky praktikující BLW často popisují, že dítě vypije mnohem více mléka než sní pevné stravy, což může negativně ovlivnit energetický příjem kojenců starších než 6 měsíců.
I proto se doporučuje začít zeleninovými příkrmy a co nejdříve je obohatit o žloutek a maso (včetně červeného, které je výhodnějším zdrojem železa) - 2 nejlepší zdroje železa. Moje zkušenosti z nutričního poradenství s maminkami praktikujícími BLW jsou takové, že málokterá maminka nabízí od prvních úchopů maso nebo vejce do ruky.
Ze spektra uchopitelných potravin, které maminky svým dětem nejčastěji servírují, se tedy domnívám, že může po čase dojít k rozvoji anémie. K mému předpokladu by bylo fajn doložit nějaká data, ale bohužel nám chybí randomizované kontrolované studie, které by to nejlépe demonstrovaly.
Podle studie z roku 2015 pod vedením Cameron-a se nenašly statisticky významné rozdíly v příjmu železa mezi dětmi krmenými lžičkou a praktikujícími BLW. Velkou obavou při praktikování BLW je riziko dušení, což je život ohrožující stav, kdy cizí těleso uvízne v dýchacích cestách.
I proto je nutno servírovat dítěti jídlo bezpečně - žádné kousky, které by mu mohly uvíznout v dýchacích cestách (typicky třeba bobule hroznového vína, cherry rajčata, ořechy…).
Rodiče, kteří krmí lžičkou nevěřícně kroutí hlavou, že dát dítěti okurku do ruky, aby jí snědlo samo, je z hlediska vzniku dušení příliš velké riziko. Zde je však nutné připomenout rozdíl mezi dušením a dávením. Dávení je totiž u dítěte, které se začíná učit jíst, velice časté a je výsledkem učícího procesu.
Obranným mechanismem je zde dávení, při kterém dítě nelapá po dechu jako v případě dušení, ale snaží se potravinu vypudit ze zadní částí dutiny ústní nebo přední částí jícnu - proto ho napíná na zvracení nebo se může i pozvracet.
Z hlediska prevence dávení a dušení ještě musím napsat, že při rozhodování praktikování BLW by mělo být vodítkem i sed dítěte. Pokud dítě ještě samo nesedí, pak je velice obtížné (a z mého pohledu i ne zcela bezpečné) jít principem BLW.
Jak totiž budete všechno jídlo nabízet? Na bříšku? To prosím ne - vzájemná poloha trupu a úst není v leže na břiše příznivá pro obranné mechanizmy při dávení nebo dušení.
Poloha v lehátku/houpátku/autosedačce nebo na klíně rodiče se zdá být vhodnější, ale dostáváme se opět k začátku, že takhle dítě zas nejí zcela samo - nebude mít dozajista před sebou svůj talíř nebo desku s jídlem, ale rodiče mu kousky budou podávat.
Navíc i v lehátku/autosedačce pořád nejde o zcela vzpřímenou polohu.
No a na konec seznamu rizik mi ještě nedá nezmínit mojí zkušenost z poradenství. Maminky, které chtějí praktikovat BLW se na mě často obrací s prosbou o sestavení jídelníčku, protože po 2 týdnech už nevědí, co dítěti nabízet - pořád samá zelenina, kusy ovoce, ale jak dostat do dítěte rybu, maso, jogurt, luštěniny?…
Bohužel musím konstatovat, že jídelníček dětí na BLW není v obecném (mém) měřítku pestrý.
Možnost je samozřejmě nespočet, ale domnívám se, že většinou maminky postrádají inspiraci, a tak často s BLW končí nebo kombinují jídlo do ruky s lžičkou (což samozřejmě není nijak špatně).
Osobně mi taky přijde absurdní vynechat krmení lžičkou v začátcích, když pak dítě lžičku i tak bude na jedení potřebovat.
V závěru si dovolím ještě drobnou úvahu. Je mi totiž velice smutno z toho, jak se polarizuje komunita matek, přičemž jedna skupina odsuzuje tu druhou v tom, jak krmí své děti.
Prosím vás, tohle není závod v tom, kdo je lepší! Každému bude vyhovovat něco jiného, a tak je na každé mamince, aby podle potřeb a zájmu svého dítěte zvolila takovou metodu, se kterou bude spokojené jako dítě, tak i maminka.
Součástí BLW mohou být i děti, které dlouho nemají zuby a neumí dávat zpracovat dásněmi téměř nic z jídla. Pak bude asi velice těžké nechat na dítěti, ať se nají samo!
Pak jsou děcka, která absolutně sabotují lžičku, ať děláte, co děláte a naopak jeví obrovský zájem o všechno, co mohou chytit do ruky.
A taky ničemu nevadí, když část dne dítě krmíte (protože třeba pospícháte k lékaři) a část dne ho necháte na pospas uklízečce. 😀
Já například doporučuji maminkám krmícím lžičkou nabízet alespoň jednou denně jídlo do ruky. A pokud chcete budovat kladný vztah k jídlu, což by měla být naše rodičovská povinnost, můžete stolovat jako rodina pospolu nebo nabízet široké spektrum potravin i v mixované podobě při krmení lžičkou.
Navíc mi docela dost vadí chlubení, že dítě na BLW si všechno jedení řídí samo. Že má svobodnou volbu a do žádného jídla není nucené. Že až bude starší, tak se bude snáze rozhodovat, co je pro něho/ni zdravé a co nikoliv.
Jako by krmení lžičkou bylo něco naprosto nemorálního. Ano, můžeme lžičku použít jako nástroj pro to, abychom dítě napěchovali jídlem jako husu. Nebo ji taky můžeme dítěti půjčit, ať ví, k čemu je a vědomě s ní dítě krmit.
Když otevírá pusinku, dává nám znamení, že chce jíst. Pokud si dá pusu na zámek, pak to do něj tlačit samozřejmě nebudeme.
V žádném případě dítě nenutíme jíst. Žádné “ještě za maminku, za tatínka, za sousedku Týnu a naší fenku Betynu…”.
Prostě když budeme citlivě reagovat na potřeby dítěte, nemůžeme šlápnout vedle.
Rapley G. Baby-led weaning. In: Maternal and Infant Nutrition and Nurture: Controversies and Challenges (V Hall Moran, F Dykes eds). London: Quay Books.