Krátce po porodu je miminko vyšetřeno dětským lékařem a sestry ještě v porodnici naučí matku základní péči o ně a jak ošetřovat pupeční jizvu. První minuty po porodu jsou pro matku i dítě velmi cenné. Proto jim zdravotníci nechávají prostor pro sblížení se, pokud je novorozenec bez komplikací.
Péče o fyziologického novorozence a kojence
Po porodu dětská sestra nebo porodní asistentka převezme novorozence a v případě, že se adaptuje bez komplikací, je okamžitě položen na nahé tělo maminky a provádí se tzv. bonding. V tomto okamžiku se musí novorozenec i maminka řádně označit, aby později nenastala záměna. Označení probíhá na dvou úrovních (novorozenec a maminka dostávají společné číslo a příjmení novorozence se napíše smývatelným nezávadným fixem na jeho nohu).
- V případě narušené adaptace novorozence se ošetření provádí na teplé pleně vyhřátého boxu a novorozenec se suší, odsaje tekutina a zkontroluje se ošetření pupečního pahýlu.
- Při obou scénářích se provádí čištění očí dezinfekcí proti infekci a enface se aplikuje ošetření pupečního pahýlu.
Do krátké doby po porodu by měl být novorozenec vyšetřen dětským lékařem. Při vyšetření lékař hodnotí stav výživy, svalové napětí, zralost novorozence, adaptaci mimo matčino lůžko, dýchání a srdeční činnost, zkoumá napětí kůže a znaménka, hledá vývojové odchylky. Po celou dobu je novorozenec monitorován a hodnocen podle Apgar skóre.
Apgar skóre
Apgar skóre je mezinárodní bodovací systém používaný k orientačnímu posouzení zdravotního stavu novorozence bezprostředně po narození. Hodnotí se puls, dech, svalové napětí, reakce na podráždění a barva kůže. Každé kritérium je ohodnoceno 0-2 body, celkové skóre se pohybuje od 0 do 10. Čím vyšší skóre, tím lépe.
Ošetření pupeční jizvy a dotepání pupečníku
Pupeční pahýl, ošetřený po porodu svorkou nebo tkanicí, rychle zasychá a před propuštěním z porodnice je možné jej bezbolestně odstranit. Novorozenec se ale může propustit z porodnice i s pupečním pahýlem, který pak samovolně doma odpadne. Záleží na přání rodičů a zvyků konkrétního pracoviště.
Ošetřování jizvy po pupečním pahýlu je jednoduché: šetrné čištění dezinfekčním prostředkem (obvykle lihem) jednou denně po koupání. V prvních dnech koupání se doporučuje nezahojenou jizvu nevystavovat příliš vlivům vody, aby se mohla rychleji hojit. Pupeční jizva je do zahojení možnou branou infekce.
Koupání kojence
První koupel novorozence je prováděna za asistence dětské sestry či porodní asistentky. Porodní asistentka či sestra vám ukážou a popřípadě pomohou. Při koupání sledujte následující doporučení:
- Místnost s teplotou 24-25 °C.
- Od tří až čtyř měsíců přechod na velkou vanu; vana s protiskluzovou podložkou.
- Teplota vody kolem 37 °C, teplotu ověříte teploměrem nebo dotykem zápěstí.
- Před koupelí očistěte zadeček od případné stolice.
- Nejdříve omyjeme obličej, poté tělíčko a na závěr plenkové partie.
- Uši a nos se obvykle nečistí, pokud dítě nemá rýmu.
- U prvních koupelí se nedoporučuje nadměrná expozice jizvě vodě, aby se podpořilo hojení.
- Po vykoupání uložte dítě na suchou osušku a jemně osušte; zvedněné vlasy myjeme šetrně a malé množství šamponu použijeme až při větším množství vlasů.
První koupel, stejně jako kojení, je součástí bondingu a podpory psycho‑sociálního kontaktu s rodiči. Dítě bývá po koupeli ukládáno na vyhřívaný novorozenecký lůžko, nejčastěji ve stejné místnosti jako maminka, aby se matka mohla nadále o dítě starat a mít ho pod dohledem.
Hmotnostní úbytek a novorozenecká žloutenka
Hmotnostní úbytek 5-10 % porodní hmotnosti během prvních tří dnů je normální. Důvody zahrnují odchod smolky, moči, zaschnutí mazu a ztrátu vody. Novorozenecká žloutenka vzniká rozpadem červených krvinek a je častá u více než poloviny novorozeňat; prevencí je časté kojení, které pomáhá rychle vyloučit bilirubin z těla.
Fototerapie je používána u některých kojenců s výrazně vyšší hladinou bilirubinu a postupně se barva kůže vyrovnává, jak se bilirubin snižuje. V inkubatoru bývá často osvětlení fialovým světlem.
První dny a prožívání novorozence
Pro dítě je svět po porodu náročný; novorozenec nepotřebuje jen potravu, ale i pocit bezpečí, ticho a kontakt s rodiči. Dotek a úsměv maminky, hlas a vůně maminky poskytují novorozenec úplnou jistotu. Skin-to-skin kontakt (kůže na kůži) má okamžitý a měřitelný biologický efekt: stabilnější srdeční tep, aktivaci parasympatického systému, snížení stresové reakce a zlepšení kojení. Hmat a čich hrají klíčovou roli v rozpoznání matky a posílení vazby.
Novorozenec se učí prostřednictvím doteku, hlasu a tepla; synapse se posilují pro budování chápání světa. Dítě reaguje na tlak, teplo a vůni a během prvního roku života prochází významnou neurovývojovou změnou.
Bonding a budování vazby
Bonding je prospěšný pro matku i dítě: rychleji se rozvíjí laktace, zklidňuje se dýchání dítěte, a vzniká pevná citová vazba. Pokud je vše v pořádku, bonding trvá obvykle dvě hodiny a poté se dítě s matkou přesouvá na oddělení šestinedělí, kde sestry nadále sledují zdravotní stav maminky i dítěte.
K čemu dochází po přestřižení pupečníku a jak pokračuje péče
Po přestřižení pupečníku je miminko ošetřeno a váženo; pupečník se zkracuje a dává se dezinfekce do očí jako prevence infekce. Dítě dostává čepičku a senzor k měření saturace. Bonding probíhá pod dohledem pediatra a pokud je vše v pořádku, dítě se vrací matce a zůstává s ní.
Následuje přesun na šestinedělí, kde zdravotní personál pokračuje v monitoringu matky a dítěte. Dítě bývá po porodu změněné vzhledem a se zbytky mazu; na hlavě mohou být fontanely a kefalhematom, které se postupně vstřebají. V některých případech se objevují vyrážky, pupínky a dočasná suchá kůže, což je normální v prvních týdnech života.
Péče o novorozence ihned po porodu
Druhá noc po porodu a kojení
Druhá noc po porodu bývá pro mnoho maminek překvapením: dítě bývá neklidnější, hledá blízkost a kojení. Je důležité zachovat trpělivost, zapojit partnera a vytvořit pohodlí pro kojení. V této době často dochází k první mučivosti mléka; rodiče by měli důvěřovat přirozenému procesu a nepodléhat tlaku na dokrmování, pokud to není nezbytné.
Psychomotorický vývoj v prvním roce
Po narození se novorozenec učí dýchat, sát a reagovat na dotek; jeho mozek roste a vytváří synapse v souvislosti s hlasem, dotekem a pocitem bezpečí. Hlas maminky a její vůně se v mozku dítěte zafixují jako známé a bezpečné. Významné jsou také smysly čichu a sluchu, které již plně fungují po narození a pomáhají dítěti orientovat se v novém prostředí.