Vícečetné porody v Jihomoravském kraji v roce 2025 tvořily 1,28 % z celkového počtu porodů. V rámci okresů kraje se za posledních dvacet let pohyboval podíl vícečetných porodů od 1,49 % na Hodonínsku po 1,64 % na Znojemsku. Průměrný věk matek u vícečetných porodů za sledovaných 20 let poprvé klesl pod celkový průměrný věk matek.
V roce 2025 se matkám s bydlištěm v Jihomoravském kraji narodilo celkem 8 936 dětí. Při celkovém počtu 8 822 porodů se jedno dítě narodilo v 8 709 případech, dvojčata se narodila ve 112 případech a trojčata v 1 případě. Podíl vícečetných porodů v roce 2025 dosáhl 1,28 % z celkového počtu jihomoravských porodů. Trojčata se v kraji za posledních 20 let nenarodila pouze v letech 2006, 2011, 2016, 2021 a 2023.
Vývoj podílu vícečetných porodů v kraji
Za posledních dvacet let se podíl vícečetných porodů v různých letech měnil. V roce 2006 činil podíl 2,12 %, svého maxima 2,33 % dosáhl v roce 2009, kdy se při 12 882 porodech narodilo 298 dvojčat a dvoje trojčata. Po tomto „vrcholu“ byla hranice 2,00 % překročena už jen v roce 2011. V dalších letech se podíl vícečetných porodů více či méně snižoval, v roce 2017 tento podíl poklesl na 1,13 %, což je dlouhodobě nejnižší hodnota. Od té doby se podíl vícečetných porodů pohyboval mezi 1,16 % a 1,30 %, v roce 2025 dosáhl hodnoty 1,28 %.
Snížení podílu vícečetných porodů bylo výsledkem změn pravidel pro umělá oplodnění, která začala platit od roku 2012. Podle těchto nově zavedených úprav žena při zákroku dostala pouze jedno embryo na rozdíl od let předešlých, kdy dostávala embryí několik.
Okresy a nejvyšší počty vícerčat
V podrobnějším pohledu v rámci kraje byly nejvyšší počty narozených dvojčat a trojčat (očekávaně vzhledem k počtu obyvatel) v Brně-městě. Tabulka 2 a graf 2 ukazují počty a podíly vícečetných porodů v okresech kraje za úhrn let 2006 až 2025. Podíl vícečetných porodů za sledované období se pohyboval od 1,49 % v okrese Hodonín po 1,64 % v okrese Znojmo, odstupy podílů v okresech jsou nepatrné.
Jako doplnění je možno uvést informaci o průměrném věku matek při narození vícerčat. Průměrný věk matek při narození dítěte se v minulých letech postupně zvyšoval. Od roku 2011 věk matek vícerčat kolísá s maximem v letech 2017 a 2023 (32,3 roku). Průměrný věk matky dítěte narozeného v Jihomoravském kraji v roce 2006 činil 29,2 roku, zatímco průměrný věk matky vícerčat v daném roce dosáhl 30,7 roku. Za 20 let se průměrný věk matek v obou skupinách zvýšil. Matka dítěte narozeného v roce 2025 měla v průměru 31,8 roku, matka vícerčat v průměru 31,3 roku.
Průměrný věk matek vícerčat býval ve sledovaných letech vyšší než průměrný věk matek celkem. Tato situace se změnila až v roce 2025, kdy průměrný věk matek vícerčat (31,3 roku) klesl o 0,5 roku pod celkový průměrný věk matek (31,8 roku).
Svět a rekordy v počtech vícerčat
Dnešní medicína dokáže to, co bylo ještě před pár lety naprosto nemyslitelné. A tak dostala šanci na život i indonéská holčička Kwek Yu Xuan, která se narodila s rekordně nízkou vahou - pouhých 212 gramů. Říká se, že věk je jen číslo, což potvrdila i řada dalších příběhů.
Nejvyšší podíl vícečetných porodů v kraji byl zaznamenán v roce 2009, a to 2,33 % z celkového počtu porodů. Průměrný věk matek u vícečetných porodů mírně převyšoval průměrný věk matek celkem. V roce 2023 se matkám s bydlištěm v Jihomoravském kraji narodilo celkem 10 695 dětí a podíl vícečetných porodů byl 1,30 %. Trojčata a čtyřčata se v roce 2023 v kraji nenarodila.
V novodobé historii kraje, resp. od roku 2001, byly nižší podíly vícečetných porodů zaznamenány na začátku období. V roce 2001 to bylo 1,32 % (9 574 porodů). Maximum bylo v roce 2009 (298 dvojčat a 2 trojčata z 12 882 porodů; 2,33 %). Po roce 2011 se podíl snížil a v roce 2017 činil 1,13 %. Pokles byl spojen s úpravami pravidel pro umělá oplodnění od roku 2012.
V Brně-městě byly v podrobnějším pohledu nejvyšší počty narozených dvojčat a trojčat. Tabulka 2 a graf 2 ukazují rozložení v okresech kraje za období 2001-2023. Podíl vícečetných porodů v okresech se pohyboval od 1,57 % v Brno-venkov a Hodonín po 1,66 % v okrese Vyškov.
Doplňující poznámky a zajímavosti
V souvislostech s rekordy najdeme i kuriozity: nejdelší zaznamenaný porod trval 75 dní (Polka Joanna Krzysztonek). Nejrychlejší porod proběhl za čtyři minuty (Lauren Perkins, Texas). Největší vyvolané osmičky narozené přirozenou cestou je překvapivá čísla v různých částech světa; největší počet dětí narozených při jednom porodu je desaterčat (1946 v Brazílii). Moderované příběhy a statistiky ukazují, že vícečetné porodnosti bývají spojeny s asistovanou reprodukcí a různými regulačními opatřeními.
Upozornění na kontext: moderní medicína a etika kolem vícečetných porodů zůstávají stále diskutovaná témata, která zahrnují rizika pro matku a plody a otázky o dostupnosti léčby a asistované reprodukce.
Tabulky a grafy
Tab. 1 Narození a porody podle počtu narozených dětí v Jihomoravském kraji. Graf 1 Počet a podíl vícečetných porodů v Jihomoravském kraji. Tab. 2 Narození a porody podle počtu narozených dětí v okresech Jihomoravského kraje (úhrn let 2006-2025). Graf 2 Počet narozených vícerčat a podíl vícečetných porodů v okresech Jihomoravského kraje. Graf 3 Vícečetné porody v okresech Jihomoravského kraje.