Bike Adventure: Historie a vývoj legendárního závodu

Bike Adventure je závod, který se nesmazatelně zapsal do historie orientačních závodů na horských kolech. Žádný jiný bikový orienťák nikdy nebyl tak populární a nemohl se pyšnit takovou účastí, jako Bike Adventure v dobách své největší slávy. Šlo o oblíbený závod a pravidelně o jeho průběhu psal do novinek na webu Ekonomu Praha. Zpráva o průběhu 17. ročníku v roce 2018 se na spíše dožívající web Ekonomu už moc nehodí, tak se o pár vět podělím zde.

Charakteristika závodu Bike Adventure

Bike Adventure patří mezi dlouhé bodovací závody dvojic na horských kolech. Již od svého prvního ročníku v létě 2001 se velmi rychle stalo z otazníku hvězdou a brzy "dojnou krávou", když si vypůjčíme termíny z marketingu a životních fází produktu a BCG matice. Několik let po sobě se účast pohybovala okolo 1000 závodníků (= 500 dvojic), což zpravidla bývala maximální kapacita závodu. Někdy se ji podařilo vyprodat i za pár dní.

Pořadatelé z USK Praha to dělali prostě dobře - přišli se závodem v pravý čas, z hlediska kvality map i zajímavosti plánování trasy šlo podle mého vždy o top závod, setkávala se tu silná někdy i zahraniční konkurence, sportovní stránka sice bývala vždy na prvním místě, ale i doplňkový program stával za to, a každým rokem se snažili svůj závod někam posouvat.

Myšleno nejen na jiné místo v ČR, i když tím se Bike Adventure také odlišuje od většiny podobných závodů - koná se každý rok v jiné lokalitě. Protože mě závody tohoto typu baví, bral jsem Bike Adventure většinou jako jeden z vrcholů mé závodní sezóny.

Historie a vývoj účasti

Na web Ekonomu Praha jsem psal o Bike Adventure od roku 2002 pravidelně. Zprávy byly seřazeny postupně po letech od prvního ročníku až po předposlední. Jen u toho posledního 17. ročníku se konal netypicky až na konci září. Informace o termínu konání se objevila až na konci března. Zúčastnilo se pouhých 109 dvojic.

Bike Adventure tedy již není největší akcí svého druhu, první místo v roce 2018 přebírají Ztracené Kobylky se 155 dvojicemi. Co je hlavním důvodem takového propadu počtu účastníků lze jen odhadovat. Roční pauza? Netypický zářijový termín? Jeho pozdní zveřejnění? Rostoucí počet dalších závodů tohoto typu, přestože většině z nich účast také klesá? Stoupající úroveň dalších závodů? Chce snad více závodníků jezdit spíše závody s prvky "skautských her", kde vedle sportovního hlediska jsou důležité věci jako hledání kontrol nezakreslených v mapě nebo schovaných za bukem, hozených doprostřed rybníka, vědomostní vložky a podobné věci?

Závodní sezóna 2018 a osobní zkušenosti

I já jsem v roce 2018 k BA přistupoval jinak, než v minulých letech. Původně jsme s Lenkou považovali BA za jeden z dvou hlavních cílů sezóny. Kvůli "tichu po pěšině" na začátku roku, pozdnímu zveřejnění a zářijovému termínu jsme situaci nakonec přehodnotili. Prvním cílem bylo se vrátit vítězně na Kobylky, což se povedlo nad očekávání.

A pak se uvidí, jak se budou věci vyvíjet, s tím, že se budeme rozhodovat na poslední chvíli, jestli se vůbec společně zúčastníme. Kombinace rodinných, zdravotních a výkonnostních důvodů tři týdny před závodem rozhodla, že jsem nakonec opustil kategorii mixů a startoval po letech v kategorii mužských dvojic. Výsledné 4. místo v kategorii MM (v absolutním pořadí pak 7. místo) je pro mě zklamáním a to velkým. Na přerušení série 22 závodů s umístěním na bedně po více než 4 letech se těžko hledá něco pozitivního. Snad jen to, že 15 ročníků BA po sobě jsem se umístil v TOP 10 své kategorie.

Po dojezdu do cíle jsem oba dny očekával lepší výsledek, ale na soupeře to nestačilo. Na 2. místo v MM nechybělo moc, v sobotu nás trochu srazila nesehranost naší dvojice a chyby v realizaci postupu, v neděli se asi moc nepodařila volba. Celkový počet účastníků byl sice nízký, ale konkurence v mužských kategoriích podle mě silnější než v minulých letech.

Výsledky a zajímavosti z roku 2018

Poprvé v historii absolutně zvítězila veteránská dvojice. To asi nikoho nepřekvapilo, ale vítězství Pavlose s Obuchem a tedy konec kralování dvojice Martin Štěňha + Tomáš Bezouška se asi nečekalo. V mixech zvítězili Kalinovi po 11 letech a celkově třetím vítězstvím se stali nejúspěšnější mixovou dvojicí v historii BA. V soutěži týmů nebylo co řešit, náš tým nazvaný Sporticus & Partner Elit přidal historicky už 8. Sporticus Team.

Sporticus Team po vyhlášení výsledků Bike Adventure 2018 - skoro všichni v oddílových dresech a s čepicemi za umístění na stupních vítězů. Svou vysokou úroveň si i přes nízkou účast závod podle mě zachoval. Mapa sice pokrývala snad nejmenší plochu v historii, ale seděla slušně a zajímavý závod z hlediska plánování se i na menší ploše postavit dal. Přišlo mi, že oproti minulosti bylo umístěno víc kontrol na "hezká" a turisticky atraktivní místa, to určitě chválím.

Část prostoru v okolí Sázavy jsem znal už z Rybákova slídila v roce 2014, od rovinatější části v okolí Zbraslavic jsem nic moc nečekal a o to více mě příjemně překvapila. Rekreační středisko ve Zbraslavicích poskytlo kvalitní zázemí, bez něj by to na konci září nešlo. V noci téměř mrzlo, přes den ale sluníčko prohřálo vzduch do příjemných teplot.

Počátky závodu a jeho duchovní otec

První ročník byl jediným, kterého jsem se neúčastnil. Akce mě lákala, ale nepodařilo se mi sehnat rovnocenného spolujezdce. Sestavit dvojici s kolegou ze školy, kde jsme spolu sloužili na civilce a v podstatě jsme se neznali, nebylo cestou k dobrému výsledku.

Bike Adventure byl druhým závodem, se kterým přišel jeho duchovní otec Zdeněk Kamenáč Laciga. Jím vymyšlený a podporovaný extrémní orientační duatlon Rocky Man se konal pár let pravidelně až do roku 2000. V roce 2001 se místo něj uskutečnil první ročník Bike Adventure. V roce 2002 se pak oba závody konaly najednou. Kromě menší konkurence na BA to hezky ukázalo rozdíl mezi oběma akcemi.

Další ročníky a vývoj

V roce 2002 se jel závod přes Hudlice a Plzeň do Melchiorovy Hutě. Na mapě Sauna a v cílovém místě je čekal ještě horský OB. Definitivně poslední a nejspíš nejnáročnější v historii závodu se konal na Krkavci, protože by závodníci jinak asi nedojeli za světla. Jednalo se o horský OB, z 10 km na 4. bikery.

Bike Adventure se stal dvoudenním cyklistickým závodem, který přibližuje orientační sporty nejširší veřejnosti - na startu jsou vedle závodníků MTBO orienťáci - běžci, specialisti cyklisti i různí turisti. Podle mě snad jediná orienťácká akce, která si nemůže stěžovat na nepřízeň sponzorů. Používá se turistická mapa - té rozumí všichni. Je to závod dvojic, důležitá je týmová spolupráce. To, že jsem v sobotu naplánoval trasu, kterou bych sám v časovém limitu patrně zvládl objet, a stačila by na vítězství, je na nic. Tempo se určuje podle momentálně slabšího z dvojice.

Výsledky z minulých let

• 2003: Můj výsledek: 7. místo v MM (i v absolutním pořadí) s Honzou Novákem. V 2. etapě 3. místo.
• 2004: Závod se jel v okolí Nového Města na Moravě. Dvoudenní orientační závod dvojic, bodovaný skorelauf s časovým limitem 6 hodin v sobotu a 4 hodiny v neděli. Závod rok od roku populárnější (letos se sešlo téměř 1000 účastníků). Silnice, po kterých se dalo jet opravdu rychle. Fyzická připravenost také hrála důležitou roli. Získal prostor k objetí množství vzdálených vysoce bodově ohodnocených kontrol. Po sobotě vedoucí Ctibor Podrábský s Alešem Linhartem (těsně udrželi 2. místo). Jarda Rýgl jedoucí společně s cyklistou-specialistou (nakonec až 5.). Se stejným nedělním součtem bodů se na celkové 3. místo dostali Procházka a Martin Ševčík. Nedělním třetím místem se na celkové 7. místo posunula druhá naše dvojice - Honza Novák a Martin Sajal. Ze čtvrtého místa po sobotě. Můj výsledek: 8. místo v MM (i v absolutním pořadí) s Honzou Novákem.
• 2005: Závod byl atraktivní pro sponzory. Nejspíš jediný závod, který dokáže přilákat množství účastníků, kteří jinak s orientačními sporty nemají nic společného - podstatnou část startovního pole tvořili různí cyklisté a cykloturisté. Novinkou byla mnohem větší konkurence především v hlavní mužské kategorii - díky sponzorovi (firmě Craft) se na start postavil například Martin Koukal nebo Radim Kořínek. Novinkou byla i výrazná penalizace za překročení časového limitu o více než 15 minut. Volba optimální trasy sběru kontrol přišla dost jednoznačná. Z centra ve Cvikově se v sobotu vyplatilo vyrazit po rovině směrem k Ralsku, odtud na sever do kopců V Lužických horách a dále na západ. V neděli se pak jelo podobným směrem. Družstvo tvořily pouze dvě orienťácké a dvě extremistické dvojice, a tak je celkové 6. místo v týmech úspěchem. 8. místo dvojice Honza Novák - Martin Sajal také není v nabité konkurenci špatné.
• 2006: Vítězové sobotní etapy závodu Bike Adventure získali tuším 674 bodů. Dalo se však sebrat i 700 bodů. Z mapového startu odjížděli po necelých 13 minutách od ostrého startu směrem ke kontrole 23 - zde se jednoznačně (o více než 6 minut - mezičas 24:48) vyplatila varianta zprava po silnici přes Sloup a poté po zelené, oproti záludnější cestě po žluté a zleva. Následovala kontrola 20 (16:26, od 23 se jelo lépe zprava než přes kopec po zelené) a pak 32 (17:56) - zde byli prvními závodníky, kteří již měli kontrolu umístěnou správně. Na 34 bylo nejlepší jet přes Stráž a Hamr (17:56), nikoli objíždět vesnice po hlavní silnici. Na cestě ke 18 se kontroly cestou vyplatily brát v pořadí 19 - 31, bylo to (při započtení koeficientu mé slabosti v kopcích) o necelé 2 minuty rychlejší než opačně, tyto 3 postupy vyšly dohromady na 39:18 a nahoře byli v čase 2:52:31. Následoval sjezd na 17 (15:30) a výšlap na 16 (15:01). Do Krompachu na kontrolu 3 byla jednoznačně lepší varianta přes Německo (16:55) - česká varianta znamenala ztrátu více než tří minut. Pod Luží na kontrole 5 byli za 4 hodiny 1 minutu (mezičas 21:25). Času zbývalo ještě dost, a tak si při cestě na Jedlovou stihli odskočit ještě na Milštejn (4 - 14:27), na vrchařskou prémii nejvyšší kategorie pak vystoupali necelou minutu a půl před vypršením páté hodiny limitu (10 - mezičas 42:48). Stačilo zamířit k cíli (my jsme to dali přímo za necelých 30 minut) a cestou pohodlně sebrat kontrolu 8 a pak sběrku, to by znamenalo 700 bodů a jasné první místo. Závodníci však již asi byli značně unavení… Zvolili místo toho postup na 11. Klíčová chyba přišla až poté - jejím důsledkem bylo 150 trestných bodů a podíváme-li se na celkové součty bodů, Míra s Aldou tím vlastně přišli i o celkové vítězství… Velmi špatná volba postupu. Cesta okolo vodní nádrže Chřibská je jistě velmi pěkná, jako každá asfaltka, kam se na kole nesmí (což se po pěti a půl hodinách jízdy registruje celkem blbě). Jenže třímetrový plot těsně před nádrží je opravdu nepřekonatelný.
• 2007: Můj výsledek: 7. místo v MD s Vendulou Blažkovou. Vítězství v kategorii ve 2. etapě. O vítězství v etapě jsme se dozvěděli až doma, sobotní etapa byla tvrdou školou odměněnou 80 trestnými body za dojetí po limitu. Přesto by v neděli stačilo na bednu jen bojovat až do konce a ani celkové vítězství nebylo po sobotním 16. místě jisté.
• 2008: "Kdybych nebil debil, nejspíš bychom vyhráli…" Tuto hlášku jsem si po letošním závodě Bike Adventure dlouho opakoval. A také můžu vzpomínat na svůj loňský článek o tom, kterak loni Sádlo jedinou fatální chybou přišel o vítězství a skončil ve výsledkovém propadlišti. Že se mi může stát to samé, mě ani ve snu nenapadlo. Bodovaný scorelauf s časovým limitem, po jehož překročení začne po určité době naskakovat celkem brutální penalizace, končí totiž až po dojetí do cíle. První 4 hodiny sobotního závodu zajeté naprosto dokonale a další jedna řekněme slušně nic neznamenají. Fatální chyba v odhadu vzdálenosti a možné rychlosti znamená, že předchozí super výkon je k ničemu. To je na tomto závodě krásné a zároveň nemilosrdné. Pořadatelé z USK Praha asi mnoho lidí překvapili tím, že letošní závod umístili na Moravu na Drahanskou vrchovinu.

Článek se dále věnuje i jiným tématům, jako je web bezky.net, rozhovor s Adélou Ročárkovou (dříve Boudíková), informace o sportovkyni Kateřině Razýmové a historii týmu Vltava Fund Ski team. Tyto části nesouvisí s tématem Bike Adventure a proto nejsou zahrnuty do této rekapitulace.

tags: #adela #boudikova #tehotenstvi