Ztrátové látky v potravinách: význam, rizika a regulace

Jídlo a pití znamená pro člověka životně důležitý zdroj energie a živin. Způsob stravování se však za poslední desetiletí rapidně změnil a za účelem prodloužení trvanlivosti či zlepšení senzorických vlastností se do potravin přidává nepřeberné množství chemických látek, které tento účel splňují. V potravinách už tedy nejsou obsaženy pouze látky zdraví prospěšné, ale také látky antinutriční či toxické.

Rozdělení látek v potravinách

Antinutriční látky Antinutrienty ovlivňují aktivitu některých enzymů, vitaminů a minerálních látek v organismu. Narušují také stravitelnost a využitelnost základních živin z přijaté potravy. Mezi antinutriční látky řadíme inhibitory enzymů, antivitaminy a sloučeniny, které vážou minerální látky. Inhibitory enzymů, které také nazýváme jako antienzymy, jsou přirozené či cizorodé látky ovlivňující aktivitu enzymů v organismu. Mezi významné inhibitory trávicích enzymů patří zejména antiproteasy, které se nacházejí v mnoha druzích luštěnin a inhibují zejména enzymy jako trypsin či chemotrypsin. Některé inhibitory proteáz zpomalují růst a ovlivňují činnost slinivky břišní, zejména mohou způsobit hypertrofii nebo hyperplasii. Díky bílkovinné podstatě lze většinu antiproteáz deaktivovat denaturací, tedy změnou struktury dané bílkoviny, které docílíme například delším vařením. Důležitým zástupcem této skupiny antinutrientů je zejména ricin, jedovatý rostlinný toxin, který je obsažen v semenech skočce obecného, jehož plody se využívají například k výrobě oleje. Ricin je extrémně toxická látka, 6000x jedovatější než kyanid. Smrtelná dávka je pro dospělého člověka asi 15-20 skočcových semen. Ricinu se také říká „ribosomální jed“, za 1 minutu zničí až 1500 ribosomů. K jeho inaktivaci dochází po delším vaření. Nelze však také opomenout skupinu glykoalkaloidů, souhrnně nazývaných solanin. Toxický účinek solaninu spočívá zejména v inhibici acetylcholinesterázy a porušení buněčných membrán. Nachází se v některých lilkovitých rostlinách, jako jsou brambory či nezralá rajčata. Jeho nejvyšší koncentrace se nachází v klíčcích, proto je vhodné je před vařením vždy odstranit. Projevy otravy jsou zejména průjmy, zvracení a závratě. Antivitaminy můžeme také nazvat antagonisty vitaminů. Ovlivňují biologickou využitelnost vitaminů a účastní se na vyvolání příznaků, které charakterizují jejich nedostatek v organismu. Mezi známé antivitaminy řadíme zejména linatin a avidin. Linatin se nachází ve lněném semínku a má za následek poškození jejich růstu. Ve vaječném bílku je obsažen antivitamin avidin, který se váže na vitamin H neboli biotin. Jelikož je avidin protein, k jeho inaktivaci opět dochází pomocí vaření. Mezi látky, které interferují s metabolismem minerálních látek, řadíme kyselinu šťavelovou a strumigeny. Kyselina šťavelová je přirozenou složkou mnoha druhů zeleniny, která vytváří šťavelany nerozpustné soli. Strumigeny narušují vstřebávání jódu a jsou obsaženy zejména v brukvovitých rostlinách, např. brokolici či kapustě.

Antinutriční látky dále zahrnují látky ovlivňující aktivitu enzymů, antinutriny a sloučeniny vážící minerály. Z pohledu potravinových bezpečnostních otázek je důležité rozlišovat mezi přirozenými toxickými látkami a cizorodými látkami.

Přirozené toxické látky a jejich význam

Toxické látky Látky s toxickými vlastnostmi můžeme označit jako jedy či toxika. Přírodní toxické látky se dělí na látky toxické pro určité jedince (alergeny) a pro všechny jedince (např. alkaloidy). Botulotoxin je jednou z nejjedovatějších přírodních látek, vzniká v nepřístupu vzduchu a za vysoké teploty v málo kyselých potravinách a ovlivňuje nervový systém. Otravy botulotoxinem jsou nejčastější u doma připravovaných pokrmů, které nebyly dostatečně tepelně upraveny. Toxin je termolabilní a lze ho zničit teplotou 100°C po dobu 20 minut. Mezi nejčastější rizika patří také ftaláty, které mohou ovlivňovat hormonální systém u lidí a obzvláště u dětí. Ftaláty se používají jako změkčovadla u plastů a nacházejí se v obalových materiálech potravin, sprchových závěsech či kosmetice. Obecně platí, že i přírodní jedy mohou být nebezpečné v dostatečné dávce a při různých cestách vstupu do organismu.

Kontaminanty a jejich vliv na ADI a TDI

Pro látky obsažené v potravinách je stanoven akceptovatelný denní příjem (ADI) a tolerovatelný denní příjem (TDI). ADI vyjadřuje množství látky, které můžeme konzumovat denně během celého života bez rizika škodlivosti. TDI představuje množství látky, které můžeme zkonzumovat denně během života, aniž by to ohrozilo naše zdraví. ADI se týká látek přidaných do potravin za určitým účelem, TDI pak látek kontaminovaných z vnějšího prostředí. Adresátem regulací jsou také kontaminanty jako rezidua pesticidů, kovy či antibiotika, která mohou vstoupit do potravin během výroby a skladování. Tepelné zpracování má na tyto látky různý vliv: některé lze zničit vařením, jiné mohou vznikat tepelnou úpravou, například karcinogenní PAU vznikají při spálení masa na grilu nebo grilování na otevřeném ohni.

Akce v praxi: bezpečnost a etiketa potravin

Na etiketách potravin bývá uvedeno datum Spotřebujte do… (datum minimální spotřeby) nebo Minimální trvanlivost do… (datum spotřeby). Spotřebujte do označuje zdravotní nezávadnost a senzorické vlastnosti do dané doby; po uplynutí data množství a senzorické vlastnosti mohou klesat, ale zdravotní riziko nemusí být vysoké. Minimální trvanlivost do uvádí, že i po uplynutí data mohou potraviny zůstat zdravotně nezávadné za určitých podmínek a mohou být prodávány odděleně s označením, že jsou prošlé. Z hlediska potravinové bezpečnosti je důležitá i informace o složení a alergenech - uvedeny musí být všechny složky a označeny alergeny tučným písmem. Přídatné látky, známé jako éčka, se uvádějí kategorií a názvem či kódem E; jejich použití je regulováno evropskou legislativou a musí být jasně uvedeno na obalu.

Junk food a plýtvání potravinami

Junk food je souhrnným označením pro potraviny s vysokým obsahem kalorií a nízkou výživovou hodnotou. Typickými zástupci jsou sladkosti, slazené nápoje, některé polotovary, hranolky, chipsy a další smažené či sladké potraviny. Zvýšený příjem soli, tuku a cukru ovlivňuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a obezity. V České republice je konzumace soli značně nad doporučeným denním příjmem, což vyžaduje opatrnost s vysokosůlými potravinami, jako jsou některé chipsy. Junk food často postrádá vlákninu, minerály a vitamíny a je bohatý na prázdné kalorie. Důležité je plánovat stravu a vyhýbat se nárazovému small hunger meals; lze nahradit např. domácí variantou burgeru v celozrnné housce se zeleninou, pečenými hranolky apod. Akrylamid vzniká při tepelném zpracování potravin obsahujících sacharidy a aminokyseliny a je jedním z rizik spojených s některými smaženými potravinami.

Celostní pohled: prevence a edukace

Moderní pokrok vědy umožňuje rozpoznat a popsat většinu toxinů a látek v potravinách a nabídnout preventivní opatření pro spotřebitele. Biopotraviny nejsou automaticky zdravotně nezávadné; kvalitní regulace a dohled nad kontaminanty jsou klíčové. Zájmy spotřebitele by měly být doprovázeny osvětu o označování potravin a správném skladování, aby bylo minimalizováno riziko kontaminace či znehodnocení potravin. Kontroly a vzdělávání veřejnosti patří k předním nástrojům boje proti znečištění potravin a plýtvání.

Infografika: Cesty látek v potravinách (přirozené, cizorodé, kontaminanty, aditiva)

Jak číst štítek s nutričními hodnotami

Rizika a bezpečnost potravin zůstávají širokým tématem; klíčové je uvědomění si dávkování a kontextu expozice, stejně jako důsledná regulace a odpovědný přístup výrobců i spotřebitelů.

tags: #ztratny #v #potra #inach