Spermatokéla je nezhoubná cysta (nebo cysty) nadvarlete, která se vyskytuje u mužů všech věkových kategorií. Obsahem spermatokély mohou být i spermie (odtud i její název). Spermatokéla bývá nejčastěji náhodně odhalena pacientem při samovyšetřování varlat nebo lékařem provádějícím fyzikální vyšetření. Při nahmatání jakékoliv bulky v oblasti šourku je vhodné vyhledat urologa. Pokud spermatokéla nezpůsobuje žádné obtíže, operační léčba není nutná, stačí její sledování. Pokud spermatokéla nemocného obtěžuje, činí mu dyskomfort až bolest šourku nebo představuje estetický problém, lze spermatokélu chirurgicky odstranit z drobného řezu na šourku (tzv. exstirpace spermatokély).
Hydrokéla (vodní kýla) je způsobena nahromaděním tekutiny v obalech varlete. Nejčastěji vzniká pomalu, v průběhu měsíců a let, a její původ není zcela jasný - vzniká nejspíš jako projev nepoměru mezi produkcí a vstřebáváním tekutiny mezi obaly varlete. Hydrokéla ale může vzniknout i rychle, kdy se objeví jako doprovodný příznak zánětu či poranění. Hydrokéla obvykle postihuje muže starší 40 let, může se ale vyskytnout i u dětí, kde je důsledkem přetrvávajícího spojení mezi šourkem a dutinou břišní. Není-li současně přítomen v šourku zánět, je hydrokéla obvykle nebolestivá. Nemocný může mít pocit tlaku nebo tíhy v oblasti šourku. U dětí se typicky projevuje jako cystický útvar v šourku, který je ráno měkčí a menší a během dne se zvětšuje. Jakákoli změna v oblasti šourku by měla být vyšetřena urologem. U dětí (není-li současně přítomna kýla) se obvykle vyčkává do 1. roku věku, zda nedojde k samovolnému uzavření přetrvávající komunikace. Vrozená hydrokéla se obvykle samovolně vstřebá do 18 měsíců života. U dospělých se volí operační řešení pouze v případě, že hydrokéla způsobuje bolesti či nepohodlí. Operace spočívá ve vypuštění obsahu hydrokély a úpravě obalů varlete tak, aby se zabránilo opětovnému hromadění tekutiny.
Varikokéla je charakterizována rozšířením žilních pletení v semenném provazci. Postihuje až 22 % mužů a nejčastěji se objevuje kolem puberty. Vzniká buď z nejasných příčin u mladších mužů - primární varikokéla, nebo jako následek porušeného odtoku krve - sekundární varikokéla - při blokádě odtoku krve ze šourku (např. při pokročilých nádorech ledvin). Z anatomických důvodů se častěji vyskytuje na levé straně (90 %), ale ani oboustranné postižení není výjimkou (10 %), vzácněji se pak vyskytuje pouze vpravo. Při bolestech či pocitu tlaku v oblasti šourku je vhodné navštívit urologa, který nejprve provede podrobné vyšetření šourku ve stoje i vleže. Rozhodující pro diagnostiku je ultrazvuk, kterým se vyšetří nejen obsah šourku, ale i ledviny a močový měchýř. Léčba je nejčastěji operační, případně metodou katetrizace a sklerotizace dilatovaných žil, kterou provádí intervenční radiolog. U dětí se přistupuje k léčbě zejména v případech, kdy se jedná o jediné zdravé varle či při závažné varikokéle, která způsobuje zmenšení varlete. U dospělých je léčba indikována, pokud je u pacienta prokázána porucha plodnosti (po provedení analýzy spermatu - spermiogramu), nebo varikokéla způsobuje bolesti či významný dyskomfort varlete. Sledování volíme pouze u jedinců, kterým varikokéla nečiní potíže, a u kterých již plodnost není důležitá. Běžně se k léčbě používají tři postupy - otevřená operace, laparoskopická operace nebo sklerotizace. Otevřená operace zahrnuje drobný řez nad šourkem, kde se zřetí semenný provazec a selektivně se podvážou rozšířené žíly; moderní metoda často využívá mikroskopické instrumentarium a mikroskop pro lepší zacílení a šetření lymfatických cév. Laparoskopická operace využívá několik vpichů kolem pupku. U obou přístupů jde o podvázání dilatovaných žil.
Mezi zánětlivá onemocnění mužských pohlavních orgánů patří zánět varlete - orchitida, zánět nadvarlete - epididymitida a orchiepididymitida - tedy kombinované zánětlivé onemocnění varlete i nadvarlete. V urologické praxi se jedná o poměrně časté onemocnění mužské populace, které postihuje muže všech věkových kategorií. Samostatný zánět varlat je vzácný, pokud k němu dojde, hlavní příčinou jsou zde viry - zejména virus příušnic. Virová orchitida je často oboustranná. Pro tento stav může svědčit „virový“ průběh nemoci - celková únava, slabost, zvýšená teplota a hmatné ložisko či citlivost v oblasti příušní žlázy. Obvykle lze vystopovat nedávný kontakt s osobou s příušnicemi. Pacient musí být poučen o relativně vysokém riziku atrofie varlat a při oboustranném postižení také o riziku neplodnosti. Příčinou onemocnění bývají pohlavně přenosné mikroorganismy. Infekce těmito patogeny jsou časté u sexuálně aktivních mužů, zvláště pak těch promiskuitních. U starších pacientů se na vzniku onemocnění může uplatnit zavedená cévka do močového měchýře a další urologické faktory. Zánět varlete/nadvarlete je obvykle doprovázen náhle vzniklým zvětšením a zatuhlým postiženým varletem s bolestivostí, otokem a případně zarudnutím kůže šourku. Diagnostika zahrnuje anamnézu, fyzikální vyšetření, ultrazvuk a laboratorní vyšetření moče a krve; ultrazvuk vyloučí tumor či torzi a zhodnotí prokrvení. Po stanovení diagnózy následuje léčba antibiotiky (10-14 dní, v těžších případech i intravenózně) a klidový režim; v některých případech je nutný chirurgický zákrok. Torze varlete je akutní stav vyžadující rychlou operaci - varle se musí co nejdříve uvolnit, provazec fixovat a zamezit recidivě. Bez rychlé intervence hrozí odumření varlete do 4-6 hodin. Urolog zahajuje vyšetření a v případě podezření na torzi provádí operační revizi šourku, rozmotání provazce a orchiofixaci. Důležitý je čas pro záchranu varlete.
Různé anatomické stavy a nádory varlat
Varlata jsou párový orgán uložený v šourku a mají oválný tvar. Produkují spermie a hormon testosterone. Nádory varlat patří mezi méně častá onemocnění, ale vyžadují rychlou diagnostiku a léčbu. Nejčastější typy jsou zhoubné nádory ze zárodečných buněk; největší část se objeví ve věku 15-35 let. Při podezření na nádor je nutná palpace, ultrazvuk vyšetření a odběr nádorových markerů (AFP, hCG, LDH). Čím dříve se nádor diagnostikuje a léčí, tím vyšší je šance na vyléčení. Celkové statistiky ukazují, že více než 95 % mužů v časném stádiu dosáhne vyléčení. Po odstranění varlete se zkoumá histologie a provádí zobrazovací vyšetření k vyloučení metastáz. Krevní testy na nádorové markry sledujeme i po léčbě. U pacientů se zachovaným druhým varletem bývá průběh příznivý i v pokročilejších fázích onemocnění. Prevence zahrnuje pravidelné samovyšetřování a včasnou diagnostiku.
Diagnostika a léčba pomocí moderních postupů
Diagnostika zánětů a dalších potíží vyžaduje kombinaci fyzikálního vyšetření, ultrazvuku a laboratorních testů. Při podezření na infekci je nutný odběr moči a kultivace, těžší či komplikované případy vyžadují hospitalizaci a IV antibiotika. U torzi varlat je rozhodující čas; operace je rychlá a cílená k obnovení průtoku krve a fixaci varlete k šourku. U dugých diagnóz se používá CT vyšetření k posouzení stavu ledvin a dalších struktur. U poranění ledvin a močovodů se rozhoduje podle AAST klasifikace a disponibility peroperačního zásahu; cílem je zachovat funkci ledviny a minimalizovat riziko komplikací. V případě těžších poranění se volí rekonstrukční výkony či, v některých případech, nefrektomie. Endoskopické a radiologické metody umožňují embolizaci krvácení a jiných komplikací, případně řešení perirenálního hematomu.

V případně jejich zánětů a následné léčby platí zásady: klidový režim, ledování, lokální podpora postižené oblasti, dodržování antibiotické terapie a sledování pacienta. U poranění skrota je důležitá časná diagnostika a vhodná léčba, aby se minimalizovalo riziko trvalého poškození reprodukčního orgánu. Pro správné rozhodnutí o léčbě je nutná důkladná anamnéza, fyzikální vyšetření a vhodná zobrazovací vyšetření (ultrazvuk, CT). U rakoviny varlat je charakteristické vyšetření a validace nádorových markerů spolu s CT/ MRI vyšetřením k vyloučení metastáz a plánování následné terapie.
Možné tabulkové shrnutí některých stavů
| Stav | Charakteristika | Léčba | Indikace k operaci |
|---|---|---|---|
| Spermatokéla | nezhoubná cysta nadvarlete, může obsahovat spermie | sledování, operace jen při obtížích | bolest, dyskomfort, estetika |
| Hydrokéla | nahromadění tekutiny kolem varlete | u dětí pozorování; u dospělých operace | bolest, tlak, estetika |
| Varikokéla | rozšíření žil v semenném provazci | otevřená/mikroskopická operace, laparoskopie, sklerotizace | porucha plodnosti, bolest |
| Torz varlete | akutní výpad krevního zásobení varlete | urgentní operace, rozmotání a orchiofixace | přítomnost bolesti, ultrazvukový nález |
| Nádory varlat | většina jsou zhoubné, věk 15-35 let | nefrektomie/keél genové léčba, následně chemoterapie/bio terapi | charakteristika tumoru, metastázy |
Varlata jsou párový orgán a jejich odstranění jednoho varlete obvykle nemá významný vliv na plodnost ani sexuální aktivitu; před léčbou je vhodná kryoprezervace spermatu. Nádory varlat jsou lépe léčitelné než mnoho jiných nádorů a s časnou intervencí mohou mít pozitivní prognózu.