Po vaginálním porodu může dojít k určitému poranění měkkých tkání rodidel, zvláště pokud žena rodí poprvé. Nejčastěji se jedná o drobné oděrky a praskliny na poševní sliznici. Za určitých okolností je při porodu třeba (po zdůvodnění a se souhlasem ženy) provést tzv. epiziotomii (nástřih hráze). Aby bylo možné porodní poranění minimalizovat, je možné tkáň hráze předem, již během posledních týdnů těhotenství, připravovat. Lze provádět preventivní masáž hráze za pomocí prstů a vhodného masážního oleje či lubrikačního gelu na vodní bázi anebo je možné využít cvičební pomůcku např. Aniball.
Prevence a hygiena péče o hráz a poporodní trakt
Pružnost měkké tkáně rodidel je možné podpořit včasnou péčí o jizvu po předchozím poranění a sanací poševního prostředí v případě opakovaných výtoků z pochvy, cvičením svalů pánevního dna, homeopatickými léky či bylinnou napářkou. Po porodu je třeba zjistit, zda nedošlo k výše uvedeným poraněním a v případě jejich přítomnosti je adekvátně ošetřit. Vyšetření se provádí pomocí gynekologických zrcadel (stejně jako běžné gynekologické vyšetření). Drobnější poranění se ošetří hojivým zásypem, poranění většího rozsahu (praskliny a nástřih) je třeba zašít. Ošetření provede buď Vaše porodní asistentka nebo lékař, vždy v lokální anestezii. Pro lepší komfort, úlevu od bolesti a strachu z ošetření vám můžeme nabídnout využití Entonoxu tzv.
Opatření proti bolesti a další podpůrná terapie
Ve většině případů se poraněná oblast hojí bez problémů. Avšak v případě, že se poporodní poranění správně neošetřuje, může dojít ke zjizvení nebo deformování zhojeného poporodního poranění. Proto doporučujeme cílenou předporodní přípravu a důslednou péči v poporodním období.
Cookies jsou malé soubory, které se dočasně ukládají ve vašem počítači a pomáhají nám k lepší uživatelské zkušenosti na našich stránkách. Cookies používáme k personalizaci obsahu stránek a reklam, poskytování funkcí sociálních sítí a k analýze návštěvnosti. Ze zákona můžeme na vašem zařízení ukládat pouze soubory cookie, které jsou nezbytně nutné pro provoz těchto stránek. Pro všechny ostatní typy souborů cookie potřebujeme vaše svolení. Budeme vděční, když nám ho poskytnete a pomůžete nám tak, naše stránky a služby zlepšovat.
Fobie z kanyly a zkušenosti rodiček
Ahoj. Teprve až s vlastním těhotenstvím jsem se začala více zajímat o podrobnosti při porodu a narazila jsem na pro mě obrovský problém. Každá kamarádka mi řekla že dostala kanylu, ať už preventivně nebo kvůli streptokoku. Je mi jasné že mi tu většina řekne že je to banalita a hlavně ať myslím na dítě ale kanyla je pro mě fóbie, nemůžu ji ani u nikoho vidět, jinak se rozbrečím, zvedne se mi tlak a skoro nemůžu dýchat. Při představě že mi ji někdo chce strčit do žíly je mi zle… Přemýšlím že se domluvím s doktorem na nějakém psychologovi.
Rodila jsem dvakrát a ani jednou jsem kanylu nedostala. Ani nenaznačili, že by mi ji chtěli dávat. Ségra rodila dvakrát v jiné porodnici a taky nedostala kanylu. Kamarádka ji dostala jen k porodu, který jí vyvolávali, jinak taky ne. Jasně, když jsou kvůli streptokokovi potřeba antibiotika, tak se asi dává, ale takové věci jdou odmítnout. Ale je rozdíl když jste mimo a nevnímáte, než když je to za plného vědomí. Nesnesu pocit té trubičky v žíle. No tak těch pár sekund koukej jinam a mysli při tom na toho drobečka bezbranného. Věř tomu, že v průběhu porodu si na nějakou kanylu ani nevzpomenes.
Jinak zakladatelko - poptej se ve vybrane porodnici, rozhodne je ne vsude davaji preventivne, i kdyz jsem o tom slysela. Asi to budu řešit s psychologem. Tvou fobii chapu, mam to velmi podobne. I kdyz jsem jednou v zivote uz kanylu dostala a to pri magneticke rezonanci. Nevedela jsem ze kontrastni latku resi kanylou a mela jsem z toho strasny sok, bylo mi z toho spatne, ale nejak jsem to zvladla. Pomohlo mi rict sestricce ze se toho bojim, kdyz mi rekla ona “nebojte se, to zvladnete”, pomohlo to. Taky me ceka za par mesicu porod a na pripadnou kanylu se opravdu netesim, ale musime to nejak zvladnout. Myslim, ze neni vubec od veci to resit s nejakym psychologem.
Kanylu u porodu jsem neměla. Jako představ si celý ten porod nebo kdyby Tě museli cévkovat 🙃 😀. Odesílám…
Porod a kontrola placenty
Je nebolestivý a žena často nevnímá, že se něco děje. V této chvíli je již plně zaměstnaná děťátkem. Obvykle reaguje až na pokyn asistentky, aby si „znovu přitlačila“ a pomohla jí při vybavení placenty. Někdy můžete cítit mírné stahy dělohy, které uvolňují placentu od děložní stěny. Placenta váží kolem 700 - 800g. Její velikost by měla být úměrná velikosti dítěte. To znamená - velký plod větší placenty a naopak. Aktivní vedení porodu placenty - po aplikaci MEM (methylergometrinu) trvá porod placenty cca 5 minut. MEM se aplikuje matce nitrožilně již ve II. době porodní, při porodu hlavičky plodu. Vyvolá mohutný stah dělohy a tím urychlí odloučení placenty od její stěny. Bohužel může také dojít ke stavu, kdy se placenta neodloučí sama. Jedná se o přirostlou (adherentní) placentu, kterou nelze spontánním způsobem porodit ani po aplikaci methyergometrinem. Většinou se čeká 10-45 minut, pokud žena výrazně nekrvácí a poté se placenta vybaví mechanicky - manuálně, tzv. manuální lyze. Většinou se provádí v krátkodobé celkové narkóze. Provádí ji porodník za asistence anesteziologa a na porodním sále, tam, kde jste rodila. Bez problémů byste měla své miminko kojit, protože narkóza je jen krátkodobá a z těla se rychle odbourává.
Po porodu miminka a placenty provede porodník ještě kontrolu porodních cest, to znamená, že zkontroluje hrdlo děložní, pochvu a zevní rodidla. Pokud došlo k jejich poranění, musí je ošetřit. Teprve potom se osprchujete za dohledu asistentky, převlečete a uložíte na lůžko kde strávíte ještě 2 hodiny, než budete přeložena na oddělení šestinedělí. Zůstáváte pod odborným dohledem, protože v tomto období se totiž nejčastěji objevují poporodní komplikace (krvácení, nedostatečné stahování děložní svaloviny, pocity na omdlení). Porodní sál je jednotky intenzivní péče, tím pádem je technicky i personálně vybaven pro řešení těchto krizových situací. Během této doby kontroluje porodní asistentka vaše fyziologické funkce (krevní tlak, pulz, teplotu), krvácení a zavinování dělohy. Před odchodem na oddělení šestinedělí se musíte spontánně vymočit, aby asistentka věděla, zda nedošlo ke zhmoždění močového měchýře a trubice mechanickým tlakem během porodu. Pokud se spontánně nevymočíte, vycévkují vás, aby se zjistilo, zda jsou močové cesty průchodné a močový měchýř se vyprázdnil a nebrání zavinování dělohy. Jeli vše v pořádku, jste připravená na odchod na šestinedělí.
Placenta a její význam pro matku a dítě
Placenta hraje zásadní existenční roli v životě dítěte, a to nejen v těhotenství, ale její důležitý význam pokračuje i po porodu. Je-li pupeční šňůra přestřižena před jejím dotepáním, dítě přichází o dodatečnou zásobu krve a krevních plynů, které jsou dle WHO prevencí pozdější anémie. Pupečníková krev obsahuje nejen kyslík, ale také kmenové buňky, hormony, bílé a červené krvinky, železo a další drahocenné látky. Jak poznáte, že je pupečník dítěte dotepaný a připravený na přestřižení? Pokud na něj sáhnete a cítíte pulsování, pupečník stále tepe. Pozor na tah za pupečník - může to být bolestivý manévr pro ženu.
Poporodní péče a monitoring
Stahování dělohy kontroluje porodní asistentka pohmatem přes břišní stěnu. Vyšetření je rychlé a bezpečné. Někdy je potřeba masíží dělohy (přes břišní stěnu) podpořit děložní kontrakci svalstva a tím zmírnit krvácení. To nemusí být příjemné, protože děloha je po porodu citlivá. Retrakce - zavinování dělohy se sleduje i v průběhu šestinedělí. Děloha se během nějaké doby musí zavinout.
Různé pohledy na placentu a alternativní způsoby jejího využití
Ve většině západních zemí je placenta považována pouze za biologický materiál a klinický odpad, tedy se jí nedostává žádné pozornosti a musí se jako takový znehodnotit. Placenta se dá využít na památku jako obtisk do papíru/plátna, rituálně zakopat. Nechat si vyrobit od pověřené specialistky kapsle, koktejl, tinkturu, esenci, homeopatika. Placentu lze zpracovat různými způsoby - kapsle z placenty, placentární koktejl, tinktura nebo esence. Placentové výrobky mají podporu v některých alternativních přístupech, ale vyžadují zodpovědný přístup a informované rozhodnutí.
Dítě a placenta
Postup při lotosovém porodu a jeho rizika
Profesní organizace porodnictví a gynekologie ve Velké Británii v roce 2008 zveřejnila varování před možnými riziky spojenými s lotosovým porodem. Placenta nemá po jejím vypuzení z dělohy krevní oběh a stává se mrtvou tkání. Existuje riziko vzniku infekce v placentě a jejího rozšíření do těla dítěte. Lotosové porody mohou častěji vést k novorozenecké žloutence, která přetrvává déle než obvykle (déle než 14 dní po porodu). Lotosové porody probíhají v České republice především v domácím prostředí.