Zánět nosohltanu kojence a děti: příznaky, léčba a prevence

Zánět nosohltanu je velice časté respirační onemocnění, které postihuje horní cesty dýchací a často se vyskytuje v zimních měsících u kojenců, batolat i starších dětí. Při virové infekci se jedná o nazofaryngitidu, která bývá spojena s rýmou, bolestí v krku a únava. Pacienti mohou mít i zvýšenou teplotu a nepříjemný pocit sucha v nose a hrdle.

Co je nosohltan a proč vzniká zánět

Nosohltan je trubice spojující dutinu nosní s hltanem; v jeho střední části se kříží dýchací a trávicí soustava. Nosohltan je také spojen Eustachovou trubicí se středním uchem, takže zánět může ovlivnit i tlak v uchu. Nejčastěji vzniká virová infekce, kterou vyvolává více než 200 druhů virů (adenoviry, rhinoviry, RS viry, koronaviry a další). K nakažení dochází kapénkami a častěji se šíří i při kontaktu s kontaminovanými předměty. Inkubační doba bývá 1-4 dny. Chronická forma může vznikat vlivem dlouhodobého působení rizikových faktorů, jako je kouření, suchý vzduch, alergie či opakované infekce.

Jak poznáme příznaky a odlišíme virovou od bakteriální infekce

Typické projevy zahrnují bolest v krku, rýmu (vodnatou či hlenovitou), ucpaný nos, slzení a kašel. Aktivita lymfatických uzlin na krku je často bolestivá a zvětšená. Děti mohou mít vyšší teplotu než dospělí. Přenos probíhá kapénkami z dýchacích cest a kontaminovanými předměty. Struktura nosohltanu umožňuje šíření infekce do nosní dutiny, hltanu, hrtanu i do středouší skrze Eustachovu trubici. Rozlišení virové a bakteriální infekce provádí lékař podle výtěru z krku, krevního obrazu a klinického obrazu. Bakteriální superinfekce může vést k sinusitidě, angíně či bronchitidě.

Typické formy a jejich délka

Acutní forma nosohltanu má obvykle mírný průběh a odezní během 7-10 dnů. Chronický zánět vzniká při dlouhodobém vystavení škodlivým faktorům a může vyžadovat delší léčbu. Obecně bývá průběh mírný a léčba bývá symptomatická, zaměřená na zmírnění obtíží a podporu imunity.

Příznaky u kojenců a batolat

U kojenců a malých dětí bývá zánět nosohltanu často provázen rýmou, kašlem a podrážděným hrdlem. Zadní rýma může téci do hltanu a dýchacích cest, což dráždí Kašel a nepříjemný pocit v krku. Hleny mohou mít silnější barvu při bakteriální infekci. Děti bývají unavené a méně ochotné jíst. Někdy mohou být spojeny podrážděním očí či uší, a to až do stavu, kdy se mohou objevit příznaky zhoršené nosní průchodnosti.

Léčba a postupy při zánětu nosohltanu

Většina zánětů nosohltanu nepotřebuje antibiotika. Léčba je primárně symptomatická a zahrnuje:

• Klid na lůžku, dostatek tekutin a odpočínek.
• Osvěžení vzduchu v místnosti a větrání; vyhýbat se suchému a zakouřenému prostředí.
• Dekongestiva do nosu s krátkodobým účinkem (obvykle ne déle než týden) jako Nasivin, Otrivin, Olynth; pro kojence a malé děti vybíráme formu vhodnou věku.
• Solné roztoky a mořská voda pro zvlhčení nosních dutin (Sterimar, Vincentka nosní sprej) a usnadnění vyčištění nosu.
• Odpovídající antipyretika a analgetika (paracetamol) pro snížení teploty a bolesti.
• Mukolytika pro zkapalnění hlenu a usnadnění vykašlávání u vlhkého kašle (ergodostein, acetylcystein, ambroxol, bromhexin) podle věku a doporučení lékaře.
• Kloktání a lokální antiseptika na bolest v krku (vhodné pro starší děti; vyvarujeme se homeopatických či dráždivých bylin, které mohou sliznici dále dráždit).

Pokud se objeví podezření na bakteriální původ infekce, lékař může na základě vyšetření a kultivačního vyšetření nasadit antibiotika. Nejčastějšími původci bakteriální infekce bývají Streptococcus pyogenes, pneumokoky či Haemophilus influenzae, Moxarella catarrhalis. Při podezření na bakteriální infekci je důležité vyšetření a vhodná antibiotická terapie.

Léky a bylinky podle symptomů

Proti horečce a bolesti se používají paracetamol a další nesteroidní antiflogistika. Při rýmě se volí nosní spreje a kapky s protizánětlivým či dekongesčním účinkem, včetně mořské soli. Přípravky na suchý kašel mohou být nahrazeny mukolytiky, které ztenčují hlen a usnadňují vykašlávání. Při podrážděném hrdle pomáhají kloktadla a pastilky s antiseptickým účinkem. Bylinné čaje s zázvorem, medem a citronem mohou podpořit imunitu, nicméně některé byliny mohou sliznici vysušovat, proto je nutná opatrnost.

Prevence a posílení imunity

Najdůležitější je dodržovat zásady životosprávy: vyvážená strava bohatá na vitamíny (zejména C, D, B), minerály (zinek, selen), pravidelný pohyb a dostatek spánku. Vyvarujte se kouření a pobytu v zakouřeném prostředí, zvláště během nemoci. Dbejte na hygienu rukou a vyhýbejte se kontaktu s nemocnými. Při častých respiračních infekcích je užitečné pobývat u moře nebo na horách, kde se dýchá čerstvý vzduch. Při opakujících se nákazách pomáhají i doplňky stravy, avšak v každém případě je vhodná konzultace s lékařem.

Kdy vyhledat lékaře

Pokud potíže trvají déle než obvykle, zhoršují se, nebo se objevují nové příznaky (vysoká horečka nad 38 °C, silná bolest, potíže s dýcháním, modré zbarvení rtů), je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Při podezření na bakteriální infekci je doporučena mikrobiologická vyšetření a podle výsledku léčba antibiotiky.

Praktické poznámky pro rodiče kojenců

• Udržujte nos a dutiny čisté - používejte solný nosní roztok a vhodný nosní sprej.
• Podporujte příjem tekutin a zajištěte klidové režimy s dostatečným spánkem.
• V případě kojení či nutričních potřeb sledujte stav dítěte a konzultujte s pediatrem.
• Pečlivě sledujte vývoj příznaků a neodkládejte vyhledání lékaře v případě zhoršení.

tags: #zanet #nosohltanu #kojenec