Oplodněné vajíčko, samovolný potrat a důležité informace

Samovolný potrat - nejčastější komplikace raného těhotenství. Velice bolestivá zkušenost, která však není nijak ojedinělá. Potrat je ztráta těhotenství 20 týdnů před trváním těhotenství. Potrat je ztráta plodu před 20. týdnem těhotenství. Lékařský termín pro potrat se nazývá spontánní potrat.

Těhotenství začíná uhnízděním oplozeného vajíčka v děložní sliznici. Tento děj je odborně označován jako nidace. Do 8. týdne těhotenství hovoříme o zárodku neboli embryu. Od 8. týdnu těhotenství již hovoříme o plodu, a to až do porodu.

Oplodnění vajíčka a jeho uhnízdění - schematický nákres

Kdy dochází k samovolnému potratu a jaká je statistika

Většina samovolných neboli spontánních potratů (cca 80 %) nastává v prvním trimestru, tedy do 13. týdne těhotenství. Statisticky nejvyšší riziko potratu je pak mezi 6. a 8. týdnem. Spontánní potrat, při kterém dochází k vypuzení embrya či plodu během prvních 20 týdnů těhotenství, se v 80 % případů odehrává během prvního trimestru (tedy do 13. týdne těhotenství), avšak ani v dalších týdnech se nedá hovořit o “cílové rovince”. Přibližně 85 % potratů se vyskytne během prvního trimestru neboli během prvních tří měsíců těhotenství.

Příznaky samovolného potratu

V raných stádiích těhotenství jsou příznaky samovolného potratu podobné menstruaci. V nižších stádiích těhotenství se samovolný potrat může podobat menstruaci (a žena tak vlastně ani nemusí zjistit, že byla těhotná), ve vyšších stupních těhotenství bývá doprovázen silným krvácením, bolestí až silnou křečí břicha. Mezi nejčastějšími příznaky spontánního potratu jsou krvácení z vagíny a křeče v podbřišku mimo menstruační cyklus, opakující se bolestivé kontrakce v rozpětí každých 5 - 20 minut a výrazná bolest v oblasti beder.

V raných stádiích těhotenství může krvácení z potratu začít lehkým špiněním a zesílit, nebo může být od začátku silné. Krev může být narůžovělá, jasně červená nebo hnědá. Můžete také cítit křeče. Ve vyšších stupních těhotenství může samovolný potrat doprovázet silné krvácení, křeče v podbřišku, bolest v zádech, výtok tkání nebo sraženin z pochvy a zmizení těhotenských příznaků, jako je nevolnost nebo bolest prsou.

Slabé krvácení na počátku těhotenství postihuje asi 20 procent těhotných žen. Neznamená však vždy, že žena prodělá samovolný potrat. Příznakem je, pokud se ke krvácení či špinění přidají křečovité bolesti v pánevní oblasti. pokud se u vás takovéto příznaky objeví, neprodleně vyhledejte lékaře!

Příčiny samovolných potratů

Samovolné potraty jsou často způsobeny genetickými anomáliemi v embryu, které brání jeho dalšímu rozvoji. Nejčastější příčina těhotenských ztrát ze strany plodu je genetická, kdy se jedná o chromozomální abnormalitu. Během oplodnění - když se vajíčko a spermie spojí, spojí se také dvě sady chromozomů. Pokud má však vajíčko nebo spermie více nebo méně chromozomů než normálně, plod může mít lichý počet chromozomů. Většina chromozomálních problémů vzniká náhodou.

Dalšími možnými příčinami mohou být hormonální nerovnováha, problémy s dělohou nebo děložním čípkem, infekce, a také zdravotní stav matky, jako je autoimunitní onemocnění nebo diabetes. Mezi rizikové faktory spontánního potratu patří chromozomální abnormality, vrozené anomalie dělohy a cervixu, získané vady dělohy (Ashermannův syndrom, myomy, endometrióza), endokrinní onemocnění (luteální insuficience, hyperprolaktinémie, syndrom předčasného ovariálního selhání, cukrovka, nemoci štítné žlázy), některé infekční nemoci matky (Chlamydia, Ureaplasma, Mycoplasma), imunologické faktory a široké spektrum enviromentálních vlivů.

V případě děložního faktoru - odchylek dělohy - se u dysfertility / opakovaného potrácení projevují různé abnormality, které mají podobný důsledek, a sice, že oplodněné vejce se nedokáže nidovat (uhnízdit) v děloze. Jedná se o vývojové poruchy dělohy, které vedou k odlišnému tvaru dělohy (vytvoření přepážky, zbytkového rohu dělohy, zdvojení dělohy, atd.). Dále se jedná o poruchy krevního zásobení v děloze. Ty jsou důsledkem děložních nepravidelností jako je polyp, myom, srůsty, nebo Aschermanův syndrom.

Kromě děložních příčin mohou za problémy stát i abnormality vejcovodu. Dojde-li ke srůstům (ať už uvnitř vejcovodu, nebo vně), nebo je-li vejcovod naplněn tekutinou (hydrosalpinx, pyosalpinx) nemůže tento orgán svou funkci správně provádět. Navíc často vysílá do dělohy působky, které zabraňují úspěšnému uchycení vyvíjejícího se embrya.

Typy potratu a diagnostika

Existují různé typy potratu: hrozící potrat, nevyhnutelný potrat, zmeškaný potrat, neúplný potrat (abortus incompletus), úplný potrat a septický potrat (abortus septicus). Hrozící potrat: Když dojde ke krvácení a hrozí potrat, děložní čípek se nerozšířil. Nevyhnutelný potrat: Pozoruje se krvácení a křeče a děložní čípek se rozšiřuje. Zmeškaný potrat: Když embryo zemře nebo není vyvinuto, tkáně zůstávají v děloze. Neúplný potrat nastane, když celé těhotenské tkáně opustí tělo pouze částečně a je nezbytné zbývající části plodového vejce odstranit (RCUI, manuální revize...).

Poskytovatel těhotenské péče může provést ultrazvuk test k potvrzení potratu. Tyto testy kontrolují srdeční tep plodu nebo přítomnost žloutkového váčku. Pro kontrolu potratu se doporučuje provést krevní test, protože test měří lidský choriový gonadotropin (hCG), hormon vytvářený placentou. Nízká hladina hormonů naznačuje potrat.

Léčba a postupy při potratu

Když žena zažije samovolný potrat, musí být z dělohy odstraněna celá tkáň plodu. Pokud však tělo vypudilo veškerou tkáň plodu z těla, není obvykle potřeba žádná další léčba. Poskytovatel zdravotní péče může doporučit počkat, zda jedinec projde těhotenstvím samostatně. Může tomu tak být, pokud mají zmeškaný potrat. Někdy může žena chtít počkat na potrat, který může trvat několik dní. Někdy to však nemusí být bezpečné.

Pokud si osoba přeje ukončit těhotenství co nejdříve, mohou lékaři předepsat léky, které pomáhají děloze při přechodu těhotenství. Tyto možnosti jsou obvykle k dispozici pouze v případě, že člověk potratil deset týdnů před těhotenstvím. Mohou být přijati do nemocnice přes noc na pozorování. Když krvácení ustane, může člověk pokračovat ve svých každodenních činnostech. Nicméně v případech, kdy je těhotenství delší než deset týdnů, může být jedinou možností operace. Při jakémkoliv zákroku lékařem dojde k rozšíření děložního čípku a zbylé tkáně se šetrně odsají nebo seškrábnou z dělohy.

Ultrazvukové vyšetření v diagnóze potratu

Pokud již nelze potratu zabránit a je nutné (zejména při probíhajícím potratu, event. zjištěném odumřelém, nevyvíjejícím se těhotenství) provést revizi dutiny děložní. Operační výkon, při němž dochází záměrně k přerušení těhotenství. Při revizi či chirurgickém zákroku může být použita vakuumaspirace (vakuumkyretáž) nebo kyretáž. Miniinterrupce - šetrnější způsob, není potřeba velkého roztažení děložního hrdla. Provádí se ambulantně v celkové anestezii do ukončeného 6. týdne těhotenství u ženy, která ještě nerodila a do ukončeného 8. týdne u ženy, která již rodila vaginální cestou. Jedná se o odsátí děložní sliznice. Klasická interrupce (kyretáž) - provádí se od ukončeného 6. (8.) týdne těhotenství do ukončeného 12. týdne těhotenství.

Interrupce (umělé přerušení těhotenství) a legislativa

Interrupce je umělé přerušení těhotenství, neboli (UPT), jehož důsledkem je indukovaný potrat. Interrupce je ambulantní výkon, který se provádí do 45. dne těhotenství u žen, které dosud nerodily, a do 55. dne u ostatních žen. Farmakologické ukončení těhotenství lze provést do 7. týdne gravidity. Používá se kombinace antiprogesteronu (mifepriston) a prostaglandinu E1 (misoprostol).

Obecně platí, že čím dříve se pacientka rozhodne k přerušení těhotenství, tím bude zákrok jednodušší a šetrnější. Podle platného zákona č. 66/1986 Sb. žena může sama požádat o provedení potratu bez omezení do 12. týdne těhotenství (= pouze na základě přání). Je nutno ultrazvukové vyšetření s přesným změřením velikosti plodu. Pokud je naměřen maximálně 11. týden a 6 dnů, je ukončení legální, pokud je plod větší, není možné ho provádět jen na žádost pacientky.

Možné komplikace po potratu a jejich prevence

Během interrupce - komplikace mohou nastat například v případě, kdy nedojde k úplnému odstranění tkáně z dělohy. Potrat velmi často neprobíhá jako kompletní vypuzení plodu a v děložní dutině zůstávají zadrženy části plodu, obalů nebo placenty. Takový potrat se označuje jako abortus incompletus, tj. neúplný potrat. Při neúplném odstranění hrozí krvácení a infekce v děložní dutině. Vzácným stavem je abortus septicus - septický potrat, který je charakterizován infekcí plodového vejce přestupující na stěnu děložní, parametria a postupně se šiřící na malou pánev. Při progresi může vest k celkové sepsi organismu a způsobit šok, diseminovanou intravaskulární koagulopatii, akutní selhání ledvin a smrt.

K bezprostředním následkům chirurgického UPT patří velké krevní ztráty, poranění cervixu a perforace dělohy. Časné komplikace zahrnují selhání metody, rezidua plodového vejce v děložní dutině a záněty (endometritida, parametritida, adnexitida). Pozdní komplikace mohou zahrnovat srůsty děložní dutiny a potencionálně sníženou plodnost.

Největší riziko je infekce. Ženy musí po jakémkoliv potratu důsledně dodržovat hygienické zásady. Po jakémkoliv typu potratu krevní skupinu embrya zjistit nelze, a proto musí injekci anti-D dostat všechny ženy, které jsou Rh negativní. Po zákroku je vhodné dodržet 1-2 dny klidový režim. Poté doporučujeme 3 týdny klidovější režim bez velké fyzické námahy (nezvedat těžká břemena, nechodit na dlouhé procházky, nemít pohlavní styk či sportovní aktivity - hrozí riziko krvácení, nekoupat se ve veřejných bazénech nebo rybnících - hrozí riziko infekce). Také je vhodné se pouze sprchovat (tj. nekoupat se ve vaně). Doporučujeme používat výlučně menstruační vložky. Po zákroku je doporučena kontrola u gynekologa za 2 týdny.

Opakované potraty a vyhledání příčiny

Opakované potrácení je charakterizováno 3 a více těhotenskými ztrátami. Opakované potrácení postihuje asi 1% žen v reprodukčním věku. Pokud se však samovolné potraty opakují častěji, je důležité začít hledat příčinu. Na místě je nejen standardní lékařské vyšetření, ale také genetické testy a laboratorní analýzy pro vás i vašeho partnera.

V případě, že je příčina potratu genetická, je nejlepší prevencí právě genetické vyšetření ženy i muže. To může odhalit příčinu a díky moderním metodám asistované reprodukce mohou odborníci páru účelně pomoct. Prekoncepční genetické testování umožňuje určit genetickou kompatibilitu páru, ale i odhalit příčinu opakovaných neúspěšných pokusů o otěhotnění. Zklamání po samovolném potratu nemusí trvat dlouho, někdy je však potřeba pomocná ruka vědy, a to zejména jedná-li o případy, kdy došlo ke ztrátě miminka opakovaně.

Psychická a fyzická péče po potratu

Potrat je nesmírně náročná zkušenost. Je proto důležité dát svému tělu i mysli dostatečný čas k uzdravení. Tělo i psychika po potratu vyžaduje speciální péči a v mnohém se podobá klasickému “šestinedělí”, ovšem s tím zásadním rozdílem, že žena má “na bedrech” velkou ztrátu a měla by mít příležitost si ji s podporou nejbližších odtruchlit. Několik týdnů bude tak kromě hojení těla (spojeného s krvácením), docházet i k hojení duše. Celý proces neusnadňují ani prudké hormonální změny, jejichž důsledkem může být pestrá škála emočních houpaček a “divných” nálad.

Ať už je to partner, rodina, přátelé či odborníci, péče o sebe je v tomto období klíčová. Protože každá žena prožívá potrat po svém, univerzální rada neexistuje - zásadní však je, aby žena našla oporu v partnerovi, rodině a v neposlední řadě také v lékaři, který ji pomůže problém vyřešit. Pokud nevíte, jestli se do otěhotnění můžete pustit ihned znovu, poraďte se s lékařem. Obvykle se doporučuje krátká pauza (cca 3 měsíce), aby si tělo odpočinulo, ale nic není ztraceno.

Samovolný potrat a zamlklé těhotenství | #potrat

Prevence a doporučení pro páry snažící se o dítě

  • Obecně by se ale pár snažící se o miminko měl vyhýbat alkoholu, tabáku a drogám.
  • Oba by také měli udržovat zdravou hmotnost a dodržovat správnou životosprávu.
  • Ženám, které samovolný potrat prodělaly, doporučují lékaři před dalším těhotenstvím a zejména pak po otěhotnění užívat vitaminové doplňky a také zvýšený přívod kyseliny listové (Acidum folicum).

Kdy vyhledat lékaře

  1. Pokud se objeví krvácení spojené s křečemi v podbřišku.
  2. Pokud se objeví příznaky zánětu: vysoká teplota nad 38 st.C, silné bolesti břicha nebo silné krvácení.
  3. Pokud se po léčbě nebo zákroku objeví příznaky, které naznačují komplikace (silné krvácení, horečka, zápach, bolesti).

Každá žena je jedinečná a proto se i průběh samovolného potratu může u každé z nás lišit. Některé ženy zažijí rychlý průběh s krvácením a bolestí, zatímco u jiných může proces trvat déle. Jeden či dva samovolné potraty nejsou nic, čeho by se bylo třeba výrazněji obávat. Pokud také bojujete s opakujícími se samovolnými potraty, neváhejte se obrátit na odborníky.

Podpora a péče po potratu

tags: #oplodnene #vajicko #potrat