Vyzivovana osoba a vyživovací povinnost: práva, povinnosti a nároky na dávky

Pomůžeme vám získat výživné. Vyživovací povinnost je zákonná povinnost přispívat na výživu osoby, která se sama nedokáže živit. Vyživovací povinnost je zákonný základ pro stanovení výživného. Nejčastěji se řeší u dětí, při rozchodu rodičů, rozvodu nebo v situaci, kdy druhý rodič výživné neplatí. Vyživovací povinnost je zákonná povinnost přispívat na výživu osoby, která je na výživu odkázaná a sama ji nezvládne zajistit. Důležité: Vyživovací povinnost není totéž co výživné. Vyživovací povinnost je zákonný základ. Ne. Vyživovací povinnost vzniká automaticky ze zákona. Bez soudního rozhodnutí je ale praktická vymahatelnost omezená. Vyživovací povinnost vzniká přímo ze zákona. Rozsah vyživovací povinnosti se vždy posuzuje podle konkrétní situace.

Rodiče a děti: vznik, rozsah a trvání vyživovací povinnosti

Vyživovací povinnost rodičů k dítěti trvá od narození dítěte. To znamená, že se neposuzuje pouze věk dítěte, ale hlavně jeho skutečná schopnost zajistit si vlastní výživu. V praxi se často setkáváme s tím, že rodiče očekávají automatický zánik vyživovací povinnosti po 18. narozeninách dítěte. Zletilé dítě může mít na výživné nárok i po 18. roce věku. Nárok na výživné ale není neomezený. Ano, pokud dítě stále není schopné se samo živit. Nejčastěji se jedná o dobu studia. Výživné po 18. Vyživovací povinnost nekončí automaticky dosažením zletilosti. Pokud dítě například studuje střední nebo vysokou školu a připravuje se na budoucí povolání, může mít na výživné nárok i po 18. Vyživovací povinnost může existovat také mezi manželi.

Vyživovací povinnosti vůči vnukovi mají všichni jeho prarodiče. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby vnuka a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnost a majetkové poměry prarodičů. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. Výživné se platí v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu. Lze si však v případech hodných zvláštního zřetele, kdy to není v rozporu s potřebami dítěte, ujednat i jinou než měsíční splatnost (např. čtrnáctidenní či čtvrtletní).

Občanský rámec a rozsah vyživovacích povinností

Vyživovací povinnost nepřináší jen zajištění základních potravin, ale i uspokojování ostatních hmotných i nehmotných potřeb (bydlení, ošacení, léčebné, kulturní, sportovní a rekreační potřeby apod.). Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti vzniká ze zákona. Výživné může být poskytováno v peněžité (vyplácení částky) nebo nepeněžité formě. Výživné dítěte však nelze nahradit jednorázovým odbytným. Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilého vnuka, který nenabyl plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací.

Mezi prarodiči a potomky; kdo a jak určuje rozsah výživného

Vyživovací povinnost vůči prarodičům mají všichni jeho vnuci. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného prarodiče a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnost a majetkové poměry povinného vnuka. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. Výživné se platí v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu.

Jak probíhá placení, změny a případné dohody

Pokud povinný rodič doklady o svých příjmech nepředloží, uplatní se nevyvratitelná právní domněnka, že výše příjmu tohoto rodiče činí 12,7 násobek životního minima. Co se týče výživného na zletilé dítě, tak tento návrh podává samo zletilé dítě, a to u soudu, v jehož obvodu má povinný rodič bydliště. I zletilé dítě může žádat úhradu výživného až tři roky zpětně. V ostatním platí výše uvedené a vztahuje se i na následující vyživovací nároky, u kterých je však výživné možné přiznat až ode dne podání návrhu.

Vyživovací povinnost platí i mezi manžely. Pokud ji jeden z nich neplní, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti se stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná. V případě rozvodu může rozvedený manžel, který nebyl přímo zodpovědný za rozvrat, žádat od bývalého manžela výživné ve stejném rozsahu jako za trvání manželství. Mimoto může rozvedený manžel, který není schopen se sám živit, kdykoliv žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Tento příspěvek lze vyplatit také prostřednictvím jednorázového plnění. Nedohodnou-li se rozvedení manželé, rozhodne soud o výživném na návrh některého z nich.

Co zahrnuje vyživovací povinnost a kdy končí

Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti vzniká ze zákona. Vyživné může být poskytováno v peněžité či nepeněžité formě a obvykle se vyplácí měsíčně. Rodiče jsou povinni živit své děti do doby, než jsou samy schopné obstarat si obživu. Studium je legitimním důvodem k prodloužení povinnosti, pokud je řádné a směřuje k budoucímu povolání. Po dosažení zletilosti se mění i způsob plnění - vyživné se platí přímo dítěti, nikoli druhému rodiči. Povinnost zaniká jen schopností obživy, uzavřením manželství dítěte nebo úmrtím povinného či oprávněného.

Nárok na výživné mezi prarodiči a vnuky se řídí podmínkami uvedenými v zákoně. Pokud se rodiče definitivně rozcházejí (rozvod), čeká je rozhodnutí ohledně výživného ze strany jednoho či druhého rodiče, ale i případně ze strany obou rodičů. Soud může stanovit výživné na základě potřeby dítěte a možnosti rodičů, s ohledem na péči o domácnost a na to, kdo se o dítě stará. Při vymáhání s přeshraničním prvkem sleduje soud mezinárodní právo soukromé a platí, že výživné lze upravit jen ode dne zahájení řízení, s ohledem na změny poměrů.

Praktické doplnění: případné postupy, mediace a poradenství

V praxi se často doporučuje rodinná mediace, která může vést k dohodě o výživném a péči o dítě bez soudu. Povinné poradenství před zahájením řízení (např. před rozvodem) může pomoci nastavit plán výživného a péče. Dítě může uplatnit nárok na výživné ve zjednodušeném mimosoudním řízení, zatímco u zletilého dítěte podává návrh samo. Kromě Chorvatského úřadu sociální péče může v řízení konat i rodič, který s dítětem žije, a soud schvaluje dohody o výživném ve společném bydlišti. Při změně poměrů lze vyžádat změnu dohody nebo rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Výživné je nástrojem zajištění nejnutnějších potřeb a může zahrnovat i zdravotní péči, bydlení a vzdělávání.

Infografika: Přehled vyživovacích povinností v různých fázích života dítěte

3.díl: Vyživovací povinnosti a výživné – kdo, komu, kdy a proč?

Tabulka: Základní náležitosti výživného (souhrn)

AspektPopis
VznikZe zákona, automaticky; účinek je omezen bez soudního rozhodnutí
RozsahPodle potřeb oprávněného a majetkových poměrů povinného; zahrnuje i nehmotné potřeby
TrváníDo doby, než oprávněná osoba může sama obstarat obživu; studium může prodloužit
Forma výživnéhoPeněžní nebo nepeněžité; pravidelné splátky nebo jednorázové plnění
Možnosti změnyNa návrh soudu nebo dohoda; změna poměrů, zánik po dosažení samostatnosti
Promlčení a zpětné nárokyNároky mohou být uplatněny zpětně (zletilé dítě až 3 roky); nezletilé děti

Podle ustanovení občanského zákoníku je vyživovací povinnost vzájemná mezi rodiči a dětmi, avšak primárně je na rodičích, aby zajistili obživu svých dětí. Realita ukazuje, že výše výživného se odvíjí od podílu na osobní péči o dítě a od výše příjmů rodičů. Při střídavé péči se bere v úvahu podíl na péči, a tedy i rozdíl v příjmech jednotlivých rodičů. Dítě má nárok podílet se na životní úrovni rodičů, a to i v případě, že má vlastní příjmy z brigády či jiné činnosti. Případná změna poměrů, zdravotního stavu či nových potřeb dítěte může vést ke změně výživného, a to na návrh kteréhokoli z rodičů nebo dítěte prostřednictvím soudu.

tags: #vyzivovana #osoba #dcera #na #rodicovske