Degenerativní změny placenty II. stupně: Příčiny a důsledky

Placenta, fascinující orgán vyvíjející se během těhotenství, hraje klíčovou roli v podpoře růstu a vývoje dítěte. Její správná funkce je nezbytná pro přenos kyslíku a živin z matky na plod. Některé faktory však mohou vést k jejím degenerativním změnám, které mohou mít vážné následky pro těhotenství.

Struktura a funkce placenty

Placenta je největším fetálním orgánem a zároveň prvním, který se vyvine. Začíná se vyvíjet velmi brzy, aby byla připravena podporovat plod od prvních týdnů těhotenství. Během těhotenství funguje jako plíce, střeva, ledviny a játra plodu. Je připevněna ke stěně dělohy a spojena s dítětem pomocí pupeční šňůry.

Klíčové funkce placenty zahrnují:

• Přenos kyslíku a živin z matky na plod.
• Odvod odpadních látek z těla plodu.
• Produkce hormonů nezbytných pro udržení těhotenství.
• Tvorba obranných mechanismů chránících plod před škodlivinami.

Typy změn a abnormalit placenty

Kromě normální struktury placenty mohou nastat různé odchylky, které ovlivňují její funkci. Mezi tyto abnormality patří například přídatná placenta, vcestné cévy nebo nepravidelná inzerce.

Přídatná placenta a vcestné cévy

Vedle hlavní placenty se může vyskytovat okrsek placentární tkáně v tenkých blánách, nazývaný přídatná placenta. Pokud jsou cévy vedoucí k tomuto okrsku uloženy dále od placenty a probíhají v dolním pólu plodového vejce, označují se jako vcestné cévy. Při prasknutí vaku blan hrozí, že se tyto cévy roztrhnou a plod jimi může vykrvácet.

Nepravidelná inzerce placenty

Způsob zakotvení placenty na stěně děložní dutiny se může projevit ve třetí porodní době poruchami jejího odlučování a krvácením. Vazivové lišty vybíhající z děložní sliznice mezi kotyledony placenty mohou bránit jejímu odlučování, což vede k adhezi placenty. V závažnějších případech může placenta přirůst, kdy její klky vrůstají do děložní sliznice nebo dokonce do děložní svaloviny. Taková placenta se nedá odloučit přirozeně a může vyžadovat chirurgické odstranění dělohy.

Vcestné lůžko

Vcestné lůžko je stav, kdy se plodové lůžko vytvoří tak, že částečně nebo úplně překrývá vnitřní děložní branku. Tím zmenšuje prostor pro průchod plodu při porodu. Frekvence vcestného lůžka je přibližně 0,5 % všech porodů, přičemž je pětkrát častější u mnohorodiček a častěji se vyskytuje u žen po zánětech endometria nebo po operacích děložní stěny. Vcestné lůžko bývá ztenčené, může srůstat s děložní svalovinou. V těhotenství se může projevit krvácením ve třetím trimestru a nepravidelným uložením plodu (příčná nebo šikmá poloha, poloha pánevním koncem).

Degenerativní změny placenty

Degenerativní změny placenty vznikají v důsledku onemocnění těhotných žen nebo při nepravidelném vývoji plodu. Tyto změny mohou vést k insuficienci placenty, což je funkční porucha jejích sekrečních funkcí a výměny plynů a živin mezi mateřskou a plodovou krví.

Edém placenty

Edém placenty se může vytvářet při trombóze pupečníkové žíly, některých vrozených vývojových vadách plodu nebo při hydrops fetus universalis.

Infarkty placenty

Infarkty placenty jsou ložiska placentární tkáně vyřazená z fetoplacentárního oběhu. Čerstvé infarkty jsou červené, po vazivové přeměně pak bílé. Pokud jsou mnohočetné, zmenšují funkční plochu placenty.

Stupně degenerativních změn

V souvislosti s hodnocením placenty se často setkáváme s označením stupně degenerativních změn. Například degenerativní změny placenty II. stupně jsou hodnocením ultrazvukového nálezu, který naznačuje určité změny ve struktuře placenty. Tyto změny mohou být subjektivně hodnoceny různými lékaři. Důležité je zohlednit gestační stáří těhotenství a celkový stav matky i plodu. Některé ženy mohou mít II. stupeň již ve 30. týdnu těhotenství bez následných komplikací, zatímco u jiných může vyžadovat pečlivější sledování.

Mezi rizikové faktory, které mohou přispívat k degenerativním změnám placenty, patří například kouření, vysoký krevní tlak, preeklampsie, onemocnění ledvin, úraz s nárazem na dělohu, nebo dokonce chronická nevolnost.

Příčiny a důsledky insuficience placenty

Insuficience placenty, neboli placentární nedostatečnost, je stav, kdy placenta není schopna dostatečně vyživovat dítě a zásobovat ho kyslíkem. To vede k omezeným podmínkám pro růst a vývoj dítěte.

Akutní a chronická insuficience

• Akutní insuficience placenty nastává náhle, například při předčasném odloučení placenty (abrupce placenty) nebo při krvácení vcestného lůžka. V takových případech mají lékaři omezený čas na zásah.
• Chronická insuficience placenty je důsledkem degenerativních změn nebo poruch růstu placenty. Vzniká nepoměr mezi potřebou plodu a funkční plochou placenty.

Příčiny chronické insuficience placenty

Mezi časté příčiny chronické insuficience placenty patří:

• Pozdní gestóza (preeklampsie)
• Hypertenzní choroba (vysoký krevní tlak)
• Choroby ledvin
• Lues (syfilis)
• Tuberkulóza
• Cukrovka
• Pravé přenášení
• Kouření a konzumace alkoholu
• Krvácení ve druhém a třetím trimestru
• Opožděný nebo zastavený růst placenty

Důsledky chronické insuficience placenty

Důsledkem chronické insuficience placenty je chronická redukce výživy a dodávky kyslíku plodu. Plody mohou být hypotrofické (nedostatečně vyvinuté) nebo mohou v děloze odumřít. Další zhoršení krevního zásobení v průběhu porodu se může projevit závažným stupněm hypoxie (nedostatku kyslíku).

Diagnostika a sledování

Chronická placentární insuficience může být rozpoznatelná klinickým pozorováním: menší děloha, malý plod, málo plodové vody. Důležité je i zohlednit zdravotní stav těhotné. K diagnostice se využívá opakované vyšetření estriolu v moči, kde pokles svědčí pro poruchu ve fetoplacentární jednotce. Dále se využívá fetální elektrokardiogram (CTG) a těhotenská cytologie.

Podezření na chronické selhávání placenty lze zjistit na screeningových vyšetřeních v těhotenství. Mezi znaky poukazující na insuficienci placenty patří:

• Netypická velikost dítěte pro daný týden těhotenství (zaostávání v růstu).
• Nedostatečný průtok krve v pupečníku nebo v orgánech dítěte.
• Nízká hladina plodové vody (oligohydramnion).
• Abnormální tloušťka placenty.
• Výsledky vyšetření krve těhotné ženy.
• Snížení ozev dítěte (měřené pomocí CTG přístroje).

Pokud se insuficience placenty odhalí, další postup závisí na aktuálním stavu dítěte a těhotné ženy. Někdy je možné nasadit podpůrnou léčbu pro zlepšení průtoku krve v placentě. Často však těhotenství končí předčasným porodem, nejčastěji císařským řezem. V případě, že se problém objeví před 24. týdnem těhotenství, hrozí i spontánní potrat.

Předčasné odloučení placenty (abrupce placenty)

Předčasné odloučení placenty, odborně nazývané abrupce placenty, je závažný stav, kdy se placenta odděluje od stěny dělohy před porodem. Mechanismus odlučování spočívá ve vytvoření krevního výronu mezi placentou a děložní stěnou, který placentu odtlačuje.

Příčiny a rizikové faktory abrupce placenty

Přesná příčina abrupce placenty není vždy jasná, ale mezi rizikové faktory patří:

• Vysoký krevní tlak a preeklampsie.
• Úraz s nárazem na dělohu.
• Kouření.
• Děložní myomy.
• Vrozené srážlivé stavy.
• Předchozí operace dělohy.
• Věk matky nad 35 let.

Projevy a důsledky abrupce placenty

Příznaky abrupce placenty závisí na rozsahu odloučení. Při větším odloučení může těhotná žena pocítit náhlou bolest v břiše, nevolnost, dušnost a příznaky šoku. Děloha je na pohmat tvrdá a napjatá. Ohrožena může být matka i plod. Nedostatečný přísun kyslíku a živin může vést k úmrtí plodu. V případě krvácení do dělohy se projeví gynekologickým krvácením, které vyžaduje okamžitou návštěvu lékaře.

Diagnostika a léčba abrupce placenty

Diagnostika zahrnuje ultrazvukové vyšetření placenty a kardiotokografii (CTG) pro sledování stavu plodu. Léčba závisí na typu a rozsahu abrupce a době těhotenství. V případě mírné abrupce může být indikována hospitalizace a pečlivé sledování. Těžká abrupce placenty vyžaduje okamžitou hospitalizaci, intravenózní tekutiny, přívod kyslíku a často i předčasný porod.

tags: #degenerativni #zmeny #placenty #2 #stupne