Ač to může znít překvapivé, neuropsychiatrické příznaky u postižení centrální nervové soustavy, jsou poměrně časté. Vrozené vývojové vady lebky, centrálního nervového systému (CNS) a páteře patří mezi fetální anomálie s vysokou prevalencí. Vyskytují se v souvislosti s genetickými syndromy včetně chromozomálních aberací nebo jako izolované vady. V případě izolovaných defektů je etiologie nejčastěji multifaktoriální.
Definice a základní informace
Dobiáš (2007) uvádí, že poranění centrálního nervového systému je poraněním mozku a míchy. Může se jednat o primární či sekundární poškození mozku a míchy (hematomy nebo mozkové či míšní edémy). Postiženy mohou být všechny části nervového systému - centrální nervový systém, periferní nervový systém, autonomní nervový systém (je součástí periferního nervového systému). Příznaky jsou rozmanité a můžou být různě intenzivní.
Embryologie a kritická období vývoje CNS
Základem pro vývoj CNS je neurální ploténka (ploténka ztluštělého ektodermu), která se zakládá kolem 18. dne gestace a uzavírá se během 3. a 4. týdne za vzniku mozkových váčků a míchy. Komorový systém se formuje v 8. týdnu a corpus callosum v 10. týdnu. Většina malformací CNS vzniká v důsledku narušení časného embryonálního vývoje centrální nervové soustavy (CNS), a to působením zevní či vnitřní noxy nebo geneticky podmíněnými faktory.
Vady vzniklé v období dorzální indukce (3.-4. týden) a vady vzniklé v období ventrální indukce (5.-6. týden) spolu s poruchami neuronální a gliální proliferace (2.-5. týden) a poškozením mozku v procesu buněčné diferenciace (od 5. měsíce gestace) a myelinizace (od 7. měsíce) určují typ a čas vzniku malformace.
Spektrum malformací a jejich klinické projevy
Malformace CNS zahrnují široké spektrum anomálií, které vznikají v průběhu ontogeneze mozku a míchy. Mají variabilní klinický obraz v závislosti na typu a rozsahu vady. Jsou častou příčinou nitroděložního úmrtí plodu a také častou příčinou úmrtí dětí během prvního roku života. Malformace mozku mohou být příčinou epilepsie a psychomotorické retardace.
Neurální trubice a spina bifida
Anencefalie (cranioschisis totalis) je vrozené chybění mozku v důsledku neuzavření mozkového oddílu neurální trubice. Tato vada není slučitelná se životem. Často ji provází polyhydramnion. Spina bifida je vrozený rozštěp páteře. Spina bifida occulta je rozštěp jednoho či více obratlů, který nezasahuje míchu ani míšní obaly. Kůže nad defektem bývá více ochlupená a pigmentovaná. Spina bifida cystica je rozštěp páteře, při kterém defektem proniká do podkoží vak tvořený míšními obaly (meningokéla), popř. herniace meningeálních obalů míchy do cysty, obvykle lokalizované v lumbosakrální oblasti.
Při perforaci kély je dítě ohroženo meningitidou. Herniace meningeálních obalů, nervových kořenů a míchy do dorzálního rozštěpu. 80 % meningomyelokél nalezneme v thorakolumbální, lumbální a lumbosakrální oblasti. Meningomyelokéla se často sdružuje s Chiariho malformací II. typu (Arnold-Chiari). Myeloschíza (rhachischisis) je rozštěp páteře s obnažením nervové tkáně, která není krytá kůží ani míšními obaly.
Chiariho malformace a Dandy-Walker
Chiariho malformace I. typu se skládá z herniace cerebellární tonzily skrze foramen magnum do prostoru horního cervikálního míšního kanálu. 50-70 % pacientů má syringomyelii. Malformace je často dlouho asymptomatická, mezi klinické příznaky patří bolesti hlavy v okcipitální oblasti, bolesti krku, senzorické poruchy na horních končetinách, vertikální nystagmus, skoliosa a manifestní myelopathie. Diagnosa bývá stanovena nejčastěji u dětí starších 2 let, zobrazovací metodou volby je MRI.
Chiari II (Arnold-Chiariho malformace) je charakterizována herniací vermis cerebella a mozkového kmene skrze foramen magnum doprovázenou "zauzlením" cervikomedullární junkce. Tato forma se objevuje u pacientů s meningomyelocele, v 90 % zjišťujeme hydrocefalus. Děti umírají spíše v důsledku respiračního selhání než z důvodu intrakraniální hypertenze.
Klasická Dandy-Walkerova malformace je definována jako aplasie vermis cerebella s cystou v zadní jámě lební, která komunikuje se IV. mozkovou komorou. Zadní jáma lební je velmi prostorná. Častější než "pravý" Dandy-Walker jsou jeho varianty, kdy nacházíme spíše hypoplasii vermis cerebella než úplnou aplasii.
Korové a migrační poruchy
Během vývoje mozku migrují neurony z germinální matrix do kortexu a poté dochází k jejich prostorovému uspořádání a propojení („organizaci“). Heterotopie šedé hmoty je definována přítomností shluků normálních neuronů v neobvyklé lokalizaci v důsledku poruchy migrace neuronů z germinální matrix do kortexu. Může být fokální (typicky subkortikální či subependymální = periventrikulární) nebo difuzní (typicky leptomeningeální či periventrikulární). Heterotopie se velice často vyskytuje spolu s dalšími anomáliemi, jako je Arnoldova-Chiariho malformace, dysgeneze corpus callosum, polymikrogyrie, schizencefalie.
Lissencefalie neboli „hladký mozek“ je malformace, při které je gyrifikace úplně vyhlazená (agyrie) nebo pouze zhrubělá, s plochými a ztluštělými gyry (pachygyrie). Lissencefalii nezřídka provázejí i heterotopie, pasivní rozšíření komor a dysplazie corpus callosum. Klasická lissencefalie je spojena s mutacemi LIS1 genu (17p13.3), případně DCX genu (lokus Xq22.3).
Polymikrogyrický kortex má abnormální uspořádání a stratifikaci buněčných vrstev, ale není zbytnělý. Gyry jsou drobné, jakoby „spečené“, s mělkými rýhami. Obraz polymikrogyrie může na MRI připomínat pachygyrii. Polymikrogyrie může být ložisková nebo difuzní (bilaterálně). Bilaterální polymikrogyrie je sporadická, výjimečně AR dědičná. Její příčinou může být i intrauterinní CMV infekce.
Polymikrogyrie, mikrogyrie a schizencefalie: mikrogyrie je malformace mozku, při které jsou závity zmenšené a obvykle nadpočetné. Schizencefalie je defekt/rozštěp mozkové tkáně vyplněný likvorem, lemovaný šedou hmotou a šířící se od lumen postranní komory ke konvexitě hemisféry; tyto defekty mohou být pouze štěrbinovité (uzavřené) nebo masivní, široce zjevné.
Arachnoidální cysty a encefalokéla
Encefalokéla je prolaps mozkové tkáně do kraniálního rozštěpu, nejčastěji ve frontální nebo okcipitální krajině. Tkáň v kéle bývá poškozená. Pomocí sonografie, CT a MRI můžeme určit obsah kély. Arachnoidální cysty jsou kolekcí, jež se vyvíjí uvnitř arachnoidální membrány v důsledku jejího rozštěpení nebo duplikace. Pravé arachnoidální cysty jsou kongenitální, sekundárně však mohou vzniknout po infekci nebo v důsledku intrakraniálního poranění. Symptomatologie arachnoidálních cyst je nejčastěji v souvislosti s rozvojem hydrocephalu nebo intrakraniální hypertenze; supraselární umístění cyst může vyvolat endokrinní poruchy.

Příčiny a rizikové faktory
Negativní vliv na správný vývoj mozku a jeho součástí můžou mít některé viry či baktérie. Vážná poškození mohou způsobit tumory či krvácení. Většina malformací CNS vzniká v důsledku narušení časného embryonálního vývoje centrální nervové soustavy (CNS), a to působením zevní či vnitřní noxy nebo geneticky podmíněnými faktory. S některými vrozenými poruchami metabolismu, které negativně ovlivňují vývoj mozku již intrauterinně (např. některé metabolické choroby), mohou být asociovány poruchy vývoje mozku.
Prenatální diagnostika
Prenatální diagnostika těchto vad je založena na ultrazvukovém (UZ) vyšetření ve druhém trimestru gravidity. V první trimestru - mezi 11.-14. gestačním týdnem - sledujeme vývoj lebky, CNS a páteře pomocí ultrazvukového vyšetření ze tří rovin axiálních, jedné roviny sagitální. Páteř zobrazíme z longitudinální či sagitální roviny.
První rovinou je axiální projekce hlavičky plodu v úrovni tzv. středního echa a choroidních plexů - transventrikulární rovina. Při ní vyšetříme typický tvar lebky a přiměřenou osifikaci. Linie středního echa - falxu cerebri - musí být prosta disrupcí či distorzí. Choroidní plexy jsou hyperechogenní a vyplňují větší část postranních mozkových komor. Mají typický tvar, jsou symetrické a přibližují se k střednímu echu v mediální oblasti - jde o tzv. fenomén „motýlích křídel“.
Druhou rovinu zobrazení získáme mírným posunem ultrazvukové sondy kaudálně. Získáme rovinu transthalamickou. Kontury obou částí thalamu by měly být symetrické a správně tvarované. Za optimálních podmínek je možno zobrazit drobnou hyperechogenní strukturu III. Třetí projekce je zaměřená na konfiguraci zadní jámy lební. Tuto rovinu dosáhneme mírným nakloněním UZ sondy kaudálním směrem. Posuzujeme šířku mozkového kmene, IV. komory mozkové a cisterny magny. Tuto projekci doplňujeme rovinou sagitální. V ní jsou patrny všechny uvedené linie zadní jámy lební.
Při otevřeném typu spiny bifidy dochází k hypotenzi v subarachnoideálním prostoru, což vede k tzv. Chiariho II. malformaci - kaudální dislokaci mozkového kmene. To se v prvním trimestru projeví posunem zadní linie mozkového kmene, event. chyběním typického nálezu tzv. intrakraniální translucence (IT). Existují vrozené anomálie, které v prvním trimestru spolehlivě diagnostikujeme: acranius, exencephalie, cephalocele. Další skupinou jsou vady potenciálně odhalitelné. K jejich prenatálnímu záchytu je nezbytný správný algoritmus UZ vyšetření. Dále se setkáváme s vadami, které nejsou v prvním trimestru detekovatelné.

Další vyšetření a postupy při podezření
Pomocí fetálního neurosonogramu v I. trimestru gravidity dokážeme predikovat riziko určitých vad - chromozomálních aberací, poruch uzávěru neurální trubice či skeletálních dysplázií. Toto vyšetření je přirozenou součástí morfologického ultrazvuku v I. trimestru těhotenství. V případě podezření na určitou anomálii CNS doporučujeme konzultaci s UZ specialistou, karyotypizaci plodu, event. vyloučení mikrodelečních syndromů pomocí microarray, serologii těhotné (vyš. TORCH, Parvovirus B19).
Pokyny ISUOG pro sonografické vyšetření CNS plodu (část 1)
Komplikace a prognóza
Tkáň v encefalokéle bývá poškozená. Při perforaci kély je dítě ohroženo meningitidou. Vrozené malformace CNS jsou častou příčinou nitroděložního úmrtí plodu a také častou příčinou úmrtí dětí během prvního roku života. Malformace mozku mohou být příčinou epilepsie a psychomotorické retardace. Vážná poškození mohou způsobit tumory či krvácení.
Škála závažnosti poranění CNS
Z hlediska závažnosti poranění se jedná o následující stupně postižení, které jsou přítomné jak u postižení mozku, tak i při poranění míchy (Čížková et al., 2011): Komoce mozku a míchy představuje reverzibilní funkční poruchu, která se vůbec nejčastěji prezentuje po přímém úderu na oblast hlavy nebo páteře (pád na zem, úder předmětem do oblasti hlavy apod.), v důsledku mozkové komoce se objevuje ztráta vědomí, která může mít rozmanitě dlouhou dobu trvání.
Prevence a doporučení
V případě podezření na určitou anomálii CNS doporučujeme konzultaci s UZ specialistou, karyotypizaci plodu, event. vyloučení mikrodelečních syndromů pomocí microarray, serologii těhotné (vyš. TORCH, Parvovirus B19). Fetální neurosonogram v prvním trimestru gravidity je přirozenou součástí morfologického ultrazvuku a dokáže predikovat riziko určitých vad.
| Porucha / vada | Charakteristika | Diagnostika |
|---|---|---|
| Anencefalie | Neuzavření mozkového oddílu neurální trubice, neslučitelná se životem | UZ v I. trimestru, polyhydramnion |
| Spina bifida cystica / meningomyelokéla | Rozštěp páteře s vakem míšních obalů nebo míchy; riziko meningitidy | UZ, posun zadní linie mozkového kmene, doplňující MRI po narození |
| Chiari II | Herniace vermis a mozkového kmene, často s hydrocefalem | UZ, MRI, asociace s meningomyelocele |
| Lissencefalie / polymikrogyrie | Migrační/organizační poruchy kortexu, riziko epilepsie | Postnatální MRI; podezření na genetické testování (LIS1, DCX) |
Pro praxi platí, že v případě nálezu podezřelého na malformaci CNS je nutná multidisciplinární spolupráce mezi gynekology, perinatology, neurochirurgy, genetiky a neonatology.
tags: #prenatalni #traumata #cns