Vliv obtiznosti porodu na mlecnou produkci dojnic

Česká republika se řadí mezi země, kde dominují systémy volného ustájení dojnic, v současnosti, z hlediska welfare, preferované formy ustájení. Existuje ovšem celá řada vyspělých států světa (USA, Kanada, Švýcarsko, Rakousko), kde jsou velkou měrou zastoupeny (nebo dokonce převažují) systémy vazného ustájení. Oba zmíněné systémy různou měrou ovlivňují způsoby, jakými se kráva může pohybovat a komunikovat s prostředím. Hlavním důvodem je vymezenost a uspořádání vnitřního prostoru oproti volnému prostranství při pastevním chovu. Volné stáje ovšem představují vhodný kompromis mezi přirozeným pastevním chovem a poskytnutím příhodných podmínek spjatých s úrovní výživy, kontroly a péčí o vysoce užitková zvířata. Převážná část vědecké obce se shoduje nad tím, že volný typ ustájení poskytuje adekvátní prostředí pro projev etologických projevů a dobré welfare (Shepley et al., 2020; Beaver et al., 2021).

Ustájení dojnic působí na mnoho faktorů ovlivňující život a produkci dojnic. Odpovídající doba ležení dojnice, je často považována jako důležitý aspekt welfare. Pro toto hodnocení můžeme využít Cow Comfort Index (CCI), který hodnotí počet ležících dojnic ve stádě. Cílem je, aby leželo více než 85 % stáda hodinu po raním dojení. Už jen existence Indexu CCI naznačuje důležitost doby ležení v životě dojnice (Dimov et al., 2019).

Obrázek 1: Denni doba ležení krav v různých ustájeních (Kanada, USA)

Dojnice jsou vysoce motivovány k ležení. Pokud jsou dojnice vystaveny nucenému stání, volí ulehnutí před ostatními činnostmi jako jsou například socializace, žraní a pití. V případě, že jim bude zamezeno po delší dobu v ležení, mohou začít projevovat známky frustrace (Munksgaard et al., 2005).

Například v porovnání systémů pasených a boxových se ukazuje, že dojnice v pastvách tráví kolem 9 hodin za den ležením, oproti 10-12 hodinám na boxovém ustájení. Mezi nepříznivé podmínky patří malý počet lehacích boxů, nevhodné podestýlky, tvrdý nebo mokrý povrch lože a špatně dimenzované boxová lože. Doba ležení bývá také ovlivněna časově omezeným krmením či dojením. K pochopení vlivu nízké doby ležení na pohodu zvířat je potřeba více informací o důsledcích zprostředkujících faktorů, jako je vliv povrchu stání a chování krav při stání (např. zadržování, chůze, pastva).

Na obrázku 1 je znázorněno rozložení denní doby ležení u 3 122 krav ve stádech s ustájením a volným ustájením v Kanadě a Spojených státech (údaje kombinované podle Charlton et al., 2014; Solano et al., 2016; Westin et al., 2016). Průměrná denní doba strávená ležením se pohybuje kolem 11 h/d, ale u jednotlivých krav se liší od méně než 6 h/d až po více než 16 h/d. Průměrná frekvence odpočinku se obvykle pohybuje mezi 9 a 11 odpočinky za den, přičemž průměrná doba trvání odpočinku se pohybuje od 60 do 99 min (Charlton et al., 2014; Westin et al., 2016).

Frekvence odpočinku a průměrná doba trvání odpočinku mohou být ovlivněny faktory jako parita krav, tvrdý povrch ležení nebo vlhká podestýlka. Parita pozitivně koreluje s dobou trvání odpočinku, ale negativně s frekvencí odpočinku (Vasseur et al., 2012). Tvrdý povrch vede k delší době trvání odpočinku, ale nižší frekvenci odpočinku a celkové době ležení ve srovnání s měkčím povrchem (Rushen et al., 2007).

Okoloporodní období a vliv na welfare i užitkovost

Jedním z kriticky důležitých období v životě dojnice je období okoloporodní, kdy je zvíře citlivé na změny a náchylné k onemocněním způsobeným rostoucí úrovní produkce, která není kryta dostačujícím příjmem živin. Pro zvíře v tomto čase nastává mnoho změn a stresových situací - vyjma porodu jde o změnu krmné dávky, změnu sociální skupiny a počátek laktace. Snahou chovatele by mělo být potlačit vliv zmíněných stresorů, které mohou negativně, a to i dlouhodobě, ovlivnit užitkovost a reprodukci, na minimum. Jednou z možností je prodloužit pobyt na stlané porodně až o 2 dny po porodu. Krávy ponechané déle v dosavadní skupině nevykazují negativní změny v chování - délce doby ležení, četnosti odpočinku, četnosti návštěv krmného stolu, množství přijatého krmiva či rychlosti žraní, oproti dojnicím přemístěných krátce po otelení do produkční skupiny. Zvířata, která zůstávají na porodně stráví oproti plemenicím v produkční skupině více času ležením a žráním, avšak rychlost příjmu krmiva je menší.

Vliv prodlouženého pobytu na porodně naznačuje přínos zejména pro regeneraci zvířat a lepším vyrovnáním se s obdobím plným změn (Campler et al.). Zatímco snížení produkce či reprodukce může být způsoben zhoršeným welfarem, dobrá užitkovost a reprodukce automaticky neznamená dobrou úroveň welfare (Beaver et al.). Za velmi doporučovanou praxi lze pokládat umožnění přístupu do venkovního výběhu pro volně ustájené dojnice. Toto opatření totiž dokáže zlepšit lokomoční skóre u plemenic a zároveň tlumit negativní vlivy špatně dimenzovaných stájí (krátké či úzké lehací boxy).

< tagimg>Venkovni vybeh pro volne ustajene dojnice

Verleun et al. (2018) ukazují, že vysokoproproduční krávy trávily více času ležením ve srovnání s nízko produkčními krávami. Krávy, které daly 13 000 kg mléka nebo více, odpočívaly v průměru o 124 minut více ve srovnání s kravami, které daly 7 000 kg mléka nebo méně. Z hlediska financí a welfare je důležité porozumět tomu, že volný systém ustájení s hlubokou podestýlkou podporuje delší ležení a lepší komfort, avšak vyžaduje správné řízení alternativ pro reprodukci a zdraví.

Vhodná podestýlka dále poskytuje komfort při odpočinku a dokáže zabraňovat výskytu mastitidy, laminitidy či poranění. Podestýlka by měla být organického (sláma, hobliny, piliny) i anorganického původu (písek, gumové matrace, beton). Obecně krávy preferují měkké lože k odpočinku, například box nastlaný slámou, který zlepšuje repro parametry a snižuje laminitidu. Hobliny mohou zraňovat, piliny mohou způsobovat vyrážky, písek poskytuje oporu při vstávání a snižuje zánět mléčné žlázy (Sinha et al., 2017; Singh et al., 2020).

Podestýlka, mastitidy a environmentální rizika

Podestýlka je důležitým zdrojem vystavení konců struků environmentálním patogenům mastitidy. Kontrola mastitid vyžaduje lepší porozumění vztahům mezi výběrem a správou podestýlky, počtem bakterií a zdravím vemene. Environmentální mastitidy jsou nejčastěji způsobeny Streptococcus uberis, coliformy a NAS. Projekt „Moderní metody diagnostiky, terapie a prevence infekcí Streptococcus uberis“ se zabývá snižováním infekcí prostřednictvím diagnostiky, hygiene a predipping (dvojité predipping).

V průběhu zasušování bývá řada dojnic s vysokým nádojem, a proto existují nutriční strategie a komerční produkty pro snížení metabolických problémů v tranzitním období. Mezi standardy patří mezidobí 1 rok (305 dní laktace, 60 dní sucho). Záměrné prodlužování laktace snižuje frekvenci náročných nástrojů a změn, a tím může zlepšovat zdraví a welfare, avšak nese s sebou riziko ztučnění a snížení dojivosti na konci laktace. Při rozhodování o délce VWP (volného období bez inseminace) je důležité zohlednit paritu, denní nádoj a tělesnou kondici.

Kojení | 3D animace

Ekonomika, mastitidy a management

Ekonomika mléčné produkce je ovlivněna výkupní cenou mléka, náklady na vstupy a výskyt mastitid. Mastitidy patří mezi infekční onemocnění, jejichž kontrola vyžaduje prevenci, včasnou diagnostiku a cílenou terapii. Například environmentální mastitidy zvyšují náklady spojené s léčbou, vyřazováním z dodávek a ztrátou dojivosti. Projekt hodnocení hygieny struků a systémů péče o vemeno zvažuje použití predipping a dalších metod pro snížení rizik infekcí.

Vliv řízení výživy na metabolické poruchy a plodnost je klíčový. V období těsně před porodem a po porodu je potřeba zajistit vyrovnanou krmnou dávku, která podporuje chuť k žrádlu, zabraňuje ketóze a podporuje rychlou obnovu pozitivní energetické bilance. Při porodu a v časné laktaci je důležité minimalizovat negativní energetickou bilanci a podporovat ad libitum příjem kvalitního krmiva a vody. Důraz na bachorový metabolismus a vyvážené poměry proteinů a sacharidů pomáhá stabilizovat produkci mléka a perzistenci laktace.

Vhodné je oddělení prvotelek od staršího stáda na začátku laktace, protože prvotelky často potřebují více času na příjem krmiva a jejich oddělení vede ke zvýšení produkce mléka u prvotelek. Kritické období v laktaci je od porodu do dosažení maxima produkce mléka (asi 5-7 týdnů). Maximální příjem krmiva se obvykle opozdí přibližně o 14 dní za maximální produkcí. Cílem je stimulovat příjem krmiva a co nejdříve dostat dojnici zpět do pozitivní energetické bilance, což vyžaduje vyváženou výživu a minimalizaci konkurence o krmivo mezi skupinami krav.

V rámci vyvažování krmných dávek lze zvažovat doplňky tuku a další nutritivní dodatky, avšak tyto zásahy vyžadují korekci dusíkatých živin a posouzení rizik metabolických poruch. Bachorové mikroby a jejich metabolismus jsou klíčové pro produkci mléka; proto je nutné zohledňovat vliv složení krmiv na bachorový metabolismus a energetickou dostupnost pro zvířata během rané i pozdní laktace. Důraz na kvalitu péče o vemeno a prevenci mastitid je nedílnou součástí ekonomicky udržitelného chovu.

V rámci praktických doporučení lze shrnout: sledovat tranzitní období, zajistit vyrovnané BCS (doporučené hodnoty 3,25-3,75), minimalizovat NEB a podporovat ad libitum příjem; použít vhodnou podestýlku, která snižuje mastitidy a záněty; uvažovat o oddělení prvotelek; a zohlednit environmentální faktory i welfare jako součást udržitelné produkce mléka.

tags: #vliv #obtiznosti #porodu #na #mlecnou #produkci