Amniocentéza je vyšetření, při kterém vám lékař dlouhou tenkou jehlou odebere z dělohy 15-20 ml plodové vody za účelem potvrzení či vyvrácení podezření na chromozomální vadu plodu.
Amniocentéza se provádí ambulantně ve zdravotnických zařízeních specializovaných na prenatální diagnostiku.
Odběr plodové vody je prováděn pod ultrazvukovou kontrolou a je výsledkem, který lze získat i během několika hodin díky rychlé PCR technice, případně dvou až tří týdnů čekání na kompletní cytogenetickou analýzu.
Odběr plodové vody spočívá v tom, že se pod kontrolou ultrazvuku jehlou přes břišní stěnu odebere malé množství plodové vody, obvykle 15-30 ml, a vzorek je poté zaslán do laboratoře.
Voda plodová je čirá tekutina, která v sobě nese buňky plodu a další látky a slouží jako prostředek pro ochranu a vývoj plodu.
Odběr plodové vody se provádí nejčastěji mezi 15.-16. týdnem těhotenství, protože v tomto období je množství plodové vody vhodné pro výkon a riziko poranění plodu se snižuje.
Odběr lze provést i v pozdějších stádiích těhotenství, ale dle zákona je možné ukončení těhotenství jen do 24. týdne v případě pozitivního nálezu.
Indikace k výkonu bývá nejčastěji: pozitivní biochemický screening, ultrazvukový nález vývojové vady plodu, rodinná zátěž nebo genetické postižení žen, dřívější plod s vývojovou či genetickou vadou.
Indikaci vždy stanovuje genetika, který posoudí, zda odběr skutečně potřeba je.
Riziko odběru plodové vody je invazivní zákrok a v souvislosti s výkonem se uvádí kolem 0,5-1 % možnosti potratu.
Po odběru plodové vody se těhotné doporučuje klidový režim, absolutní odpočinek na 24 hodin a následná dvoutýdenní omezení fyzické námahy.
Mezi možné komplikace patří předčasný odtok plodové vody, krvácení či infekce, ale riziko je minimální díky aseptickým podmínkám a ultrazvukové kontrole během výkonu.
Alternativou amniocentézy v raném stádiu vývoje (mezi 11.-15. týdnem) je biopsie choriových klků, která má obdobná rizika jako amniocentéza a vyžaduje 5-7 dní pro výsledek.
Po odběru lze využít rychlou diagnostiku PCR (amnioPCR) pro cílené vyšetření konkrétních chromozomálních změn, a moderní mikroarray (Array CGH) dovoluje širší detekci genomických poruch.
Výsledky amniocentézy bývají k dispozici obvykle za 14-21 dní, v některých případech do 7-21 dnů, a v případě pozitivního nálezu následuje genetická konzultace o prognóze a dalším postupu.
V případě negativního výsledku stále nemusí být výsledek 100% jistý, a proto je důležité genetické poradenství, které vysvětlí význam výsledků.
Pokud byl vzorek plodové vody zpracován cíleně na vyšetření genetických poruch, mohou výsledky potvrdit či vyloučit konkrétní vrozené vady, které by mohly ovlivnit další rozhodnutí.
Ve vyšším věku rodiček bývá doporučena genetická konzultace a někdy i amniocentéza, aby se přesně vyhodnotilo riziko chromozomálních abnormalit.
Odběr plodové vody je prováděn ambulantně, žena leží a lékař provádí vpich pod ultrazvukovou kontrolou, aby zcela sledoval polohu plodu a placenta a minimalizoval riziko poškození.
Některé ženy uvádějí, že vpich je nebolestivý, jiné popisují tupý tlak; celý zákrok trvá jen několik minut a vzorek je následně poslán na vyšetření.
Po vyšetření se doporučuje klidový režim a sledování po dobu 1-2 hodin v ambulanci; poté lze domů.
Nejčastějšími indikacemi pro amniocentézu jsou zvýšené věkové riziko, abnormální nález při screeningu či genetická zátěž v rodině.
Výsledek amniocentézy může vést k rozhodnutí o ukončení těhotenství do 24. týdne gravidity, pokud je diagnostikována závažná zdravotní vada plodu.
V případě potřeby lze po amniocentéze zvážit další vyšetření či postupy, jako je NIPT test (neinvazivní prenatální test), který je screeningový a nepotřebuje odběr plodové vody, ale negativní výsledek nemusí vyloučit chromozomální abnormality a vyžaduje potvrzení amniocentézou v případě pozitivního rizika.
Mezi nejčastější rizika patří krátkodobý odtok plodové vody, krvácení, infekce a ve vzácných případech potrat; riziko se pohybuje typicky kolem 0,5-1 %.
Po amniocentéze je vhodný klidový režim minimálně 24 hodin, po dobu dvou týdnů je vhodné snížit fyzickou námahu a vyhýbat se námaze.
Odběr plodové vody může být v některých případech vyvolán proto, že výsledky screeningu naznačují riziko pro plod; alternativou může být meziprodukt NIPT a další nepřímá vyšetření.

V případě vícečetného těhotenství je odběr prováděn zvlášť pro každý plod a riziko potratu se zvyšuje na cca 3,5 %.
Povídání o těhotenství pro předškolní děti: Co se děje v maminčině bříšku? 🤰🏼 | Edukativní video
Pacientky často kladou otázky ohledně bolesti, rizik či alternativa; odpověď je, že jehla je velmi tenká a zákrok je veden ultrazvukem, aby se předešlo poškození plodu.
V případě negativního Rh faktoru po amniocentéze bývá podána anti-D imunoglobulin, aby se zabránilo konfliktu Rh.
Pokud byl výsledek amniocentézy pozitivní na závažnou vadu, je nutné podrobně vysvětlit prognózu a nabídnout další vyšetření či postupy.
Ve zdravotnické literatuře se uvádí, že 2-3 týdny po zákroku lze očekávat klinické výsledky, a proto je důležité sledovat stav těhotné i plodu.
V praxi se amniocentéza a její rozhodnutí často odvíjí od individuálního rizika a odlehčené diskuse s genetickým poradcem a lékařem.