V dnešní době se mnoho párů potýká s problémy s plodností, což vede k rostoucímu zájmu o metody asistované reprodukce, jako je umělé oplodnění. Kliniky asistované reprodukce se stávají poslední nadějí pro neplodné páry, které se potýkají s klesající plodností, jež je patrná zejména v ekonomicky vyspělých zemích. Tento článek se zaměřuje na umělé oplodnění, jeho úspěšnost, s ním spojená rizika a faktory, které ovlivňují proces těhotenství.
Proces umělého oplodnění
Základní princip umělého oplodnění spočívá v hormonální stimulaci vaječníků ženy, která vede k dozrání většího počtu vajíček. Tato vajíčka jsou následně odebrána a v laboratorních podmínkách spojena se spermiemi partnera. Vzniklá embrya se několik dní vyvíjejí a nejkvalitnější embryo je poté přeneseno do dělohy ženy.
Metody umělého oplodnění
Nejčastější metodou umělého oplodnění je in vitro fertilizace (IVF). Při této metodě jsou spermie vloženy do roztoku k vajíčku, kde dochází k jejich spojení. Další metodou je kryoembryotransfer (KET), který využívá rozmražená embrya z předchozích IVF cyklů. V případě, že první přenos embrya nebyl úspěšný, nebo se pár rozhodne pro další děti, mohou být embrya po rozmrazení přenesena do dělohy matky.
Faktory ovlivňující úspěšnost
Úspěšnost umělého oplodnění je velmi individuální a závisí na řadě faktorů:
Věk a zdravotní stav ženy
Zásadním faktorem pro úspěšnost asistované reprodukce je zdravotní stav a věk ženy. S rostoucím věkem ženy klesá plodnost a zároveň se zvyšuje riziko komplikací. Průměrný věk žen podstupujících IVF léčbu v České republice se v posledních letech zvyšuje, což může mít vliv na celkovou úspěšnost.
Vlastní vs. darovaná vajíčka/embrya
Úspěšnost metody IVF/ICSI se liší v závislosti na tom, zda jsou použita vlastní nebo darovaná vajíčka či embrya. Léčba s darovanými pohlavními buňkami je často volena v případech vyššího věku ženy nebo po neúspěšných pokusech s vlastními buňkami.
Individuální přístup a moderní technologie
Klíčem k vysoké úspěšnosti mnoha klinik je striktně individuální přístup ke každému klientovi, vysoce odborný personál a využití nejmodernějšího technického vybavení a metod podporujících úspěšnost oplodnění. Mezi tyto metody patří například prodloužená kultivace embryí, Embryoskop či Embryoglue.
Statistiky úspěšnosti v České republice
V České republice se průměrná úspěšnost léčby umělým oplodněním všech věkových kategorií pohybuje okolo 60% u darovaných a až 50% u vlastních vajíček. Některé kliniky, jako například FertiCare, dosahují zpravidla vyšších hodnot. Například u vlastních vajíček lze dosáhnout téměř 60% úspěšnosti v prvním cyklu a přes 85% v rámci až tří cyklů.
V roce 2015 bylo umělým oplodněním u českých žen dosaženo 3357 těhotenství, z nichž se narodilo 2353 dětí. Úspěšnost metod umělého oplodnění se obecně pohybuje od 20 do 75 procent.
Rizika spojená s umělým oplodněním
Umělé oplodnění s sebou nese určitá rizika, která jsou však do značné míry srovnatelná s riziky přirozeného těhotenství. Kliniky asistované reprodukce dbají na kontinuální péči, aby tato rizika byla minimalizována.
Mimoděložní těhotenství
Přestože je embryo přeneseno do dělohy, může dojít k jeho migraci a následnému mimoděložnímu těhotenství.
Potrat
Za úspěšné oplodnění se obvykle považuje otěhotnění, nikoli porod. Potrat se vyskytuje u 10-15 % všech těhotenství. Riziko potratu se zvyšuje s věkem ženy a mírně se také zvyšuje po přenosu zamražených embryí.
Ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS)
Hormonální stimulace vaječníků může vést k jejich zvýšené funkci, což může způsobit silné bolesti a hromadění tekutin v břiše. Tento stav je znám jako ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS).
Vícečetné těhotenství
Pokud jsou při IVF přenesena dvě nebo tři oplodněná vajíčka, zvyšuje se pravděpodobnost vícečetného těhotenství. Vícečetná těhotenství obecně s sebou nesou vyšší riziko vrozených vývojových vad, nízké porodní váhy dětí a dalších komplikací.
Zdravotní témata: Jsou vícečetná těhotenství vysoce riziková?
Rizika spojená se zmrazováním embryí
Některé studie naznačují, že děti narozené po přenosu rozmraženého embrya mohou čelit mírně vyššímu riziku onemocnění rakovinou a také makrosomie (porodní hmotnosti přesahující čtyři kilogramy). Je však důležité zdůraznit, že toto zvýšení rizika je v absolutních číslech malé a umělé oplodnění jako celek se neukázalo jako významný rizikový faktor pro vznik rakoviny u dětí. Jako rizikové se ukázalo právě zmrazování embryí.
Příčiny tohoto možného vyššího rizika nejsou zcela jasné. Mohou být spojeny se stavem dělohy při transferu, s procesem zmrazování samotným, nebo s jinými faktory, jako jsou dědičné dispozice rodičů či jejich životní styl.
Genetická vyšetření a prevence
V rámci léčby neplodnosti a prevence vrozených vad se provádí řada genetických vyšetření:
- Karyotypizace: Vyšetření chromozomů obou partnerů k vyloučení chromozomálních přestaveb, které mohou snižovat šanci na otěhotnění a být příčinou opakovaných potratů.
- Genetické testování genu CFTR: Vyšetření mutací v genu pro cystickou fibrózu, které mohou způsobovat problémy s plodností.
- Preimplantační genetická diagnostika (PGD): Vyšetření embrya před jeho zavedením do dělohy k odhalení genetických vad, zejména u monogenních chorob.
- Preimplantační genetický screening aneuploidií (PGS): Vyšetření počtu chromozomů v embryu.
Dárcovství pohlavních buněk je bezpečné, protože dárci a dárkyně procházejí důkladnými genetickými a infekčními vyšetřeními.
Doporučení pro páry
Věk, ve kterém ženy podstupují umělé oplodnění, stále stoupá. Je důležité si uvědomit, že s věkem klesá úspěšnost umělého oplodnění. Proto se doporučuje:
- Včasná konzultace: Pokud se vám nedaří otěhotnět déle než rok (nebo déle než půl roku po 35. roce věku), obraťte se na specialisty léčby neplodnosti.
- Prevence: Zdravý životní styl, vyvážená strava a případné využití tradičních či alternativních postupů, jako je fytoterapie, akupunktura či reprodukční jóga, mohou podpořit plodnost.
Narození zdravého dítěte je považováno za velký zázrak a je důležité si uvědomit, že žádné vyšetření nemůže zaručit narození naprosto zdravého dítěte. Preimplantační vyšetření embryí mohou vyřešit pouze omezený počet rizikových faktorů.