Mateřské mléko je pro novorozence ta nejlepší strava, kterou mu můžete během jeho prvních měsíců života dát. Příroda ho stvořila tak, aby dítě dokonale vyživovalo a přispívalo k jeho zdravému vývoji. Pokud ale není kojení z nějakého důvodu možné, přichází na řadu náhradní kojenecká výživa.
Základní pravidla pro přípravu kojenecké výživy
Při krmení z kojenecké láhve je velmi důležité dodržovat dávkování uvedené na obalu. Děti v různém věku mají odlišné nároky na výživu a zároveň má poměr vody a smíchaného prášku vliv na stravitelnost dětské výživy. Dodržíte-li doporučené dávkování, máte jistotu, že dítě dostalo ve správném poměru všechny potřebné živiny a vitamíny a že jeho bříško nebude mít potíže s trávením jídla. Při dávkování vždy používejte odměrku z právě zakoupeného balení. Struktura prášku a jeho hustota se může u jednotlivě zakoupených balení mírně lišit.
Připravujte láhev vždy bezprostředně před krmením a nikoli předem. Ruce, odměrka i všechny části láhve musí být naprosto čisté a suché. Vodu pro přípravu výživy musíte vždy převařit! Nikdy nepoužívejte vodu ze studny či neprověřených zdrojů. Používejte pouze čistou kohoutkovou vodu, u které jste si s dodavatelem ověřili, že je pro použití pro kojence vhodná, popřípadě balenou kojeneckou vodu. K převaření můžete použít hrnec či varnou konvici.
Po krmení nedojedenou výživu neskladujte a neuchovávejte na později. Vylijte ji a lahvičku i savičku důkladně vymyjte. Gumové savičky by se měly občas i vyvařit (u silikonových saviček to není nutné). Odměrku po použití vyčistěte čistou papírovou kuchyňskou utěrkou a vložte zpět do krabice. Nemusí se mýt ani sterilizovat. Balení s mléčnou výživou a odměrkou uskladněte na čistém a suchém místě, při běžné pokojové teplotě a izolované od látek nebo potravin vydávajících silné pachy.
Správná teplota vody a rozpustnost mléka
Používejte převařenou pitnou vodu určenou pro kojence o teplotě 40 - 50 °C. Při takové teplotě je mléčná výživa HiPP nejlépe rozpustná. Pokud je voda pro přípravu kojenecké lahve příliš horká, vložte lahev na několik minut do studené vody, abyste dosáhli ideální požadované teploty 40 - 50°C. Mléko můžete připravit i se studenou vodou. Nikdy nemíchejte prášek s vařící vodou, abyste nepoškodili vitamíny a přírodní kultury mléčného kvašení.
Některé zdroje uvádějí, že prášek se rozpustí i ve vlažné vodě, ale pro optimální rozpustnost a zachování všech prospěšných látek se doporučuje teplota kolem 40-50°C. Úplně ve studené vodě se mléko nerozpustí. V horké vodě zase kojenecké mléko ztrácí potřebné vitamíny.
Volba savičky a teplota podávaného mléka
Každé dítě má individuální sílu sání. Je dobré vždy vyzkoušet 1-2 velikosti savičky. Sama uvidíte, se kterou je dítě více spokojené. Tekutina by měla z láhve držené dnem vzhůru jen pomalu odkapávat, ne rychle kapat nebo dokonce téci pramínkem.
Teplota připraveného mléka by měla dosahovat cca 37°C. Před podáním kojeneckého mléka miminku, vyzkoušejte jeho teplotu nanesením si kapky na vnitřní stranu zápěstí - mléko by mělo být příjemně teplé (podobně jako mateřské mléko, které má teplotu lidského těla tj. cca 37°C).
Individuální potřeby dítěte a konzultace s pediatrem
Dávky uvedené na obale jsou pouze doporučené. Každé dítě je individuální a množství, které vypije, závisí i na jeho momentální chuti či denní době. Není potřeba se stresovat, pokud nepije přesně podle tabulek. Budete-li mít ale pocit, že řádně neprospívá - poraďte se se svým pediatrem.
Pokud jste plně kojila a miminko na lahvičku vůbec nebylo zvyklé, bude pro něj novinkou, kterou může přijmout se zájmem, ale u níž se také můžete setkat s odmítnutím. Když dítě lahvičku odmítá, nesnažte se mu ji vnutit za každou cenu. Můžete chvíli počkat a nabídnout zase za chvíli.
Tipy pro přípravu a skladování
Pro noční krmení je vhodné mít u postele připravenou termosku s převařenou horkou vodou a v noci jen odměřit vodu do lahvičky a přisypat dávku mléka. Pokud si chcete nachystat na noc (na cesty), abyste to měla co nejrychleji, ohřejte si vodu tak na bod varu - nalijte do termosky (nerezová je lepší, nemůže se při pádu rozbít). Odměřte odměrky UM - dobrý je dávkovač od Aventu, nebo odměřujte do skleniček od přesnídávek se starým uzávěrem. Ještě si připravte lahev se studenou vodou. Pak jen nalijete do lahvičky vodu - nejprve teplou, ať případně můžete vodu ochladit, a přesypete UM.
Když ohřejete doma kojeneckou vodu hodně a potřebujete rychle zchladit, ale přilít vodu nemůžete, na zchlazení je dobrá obyčejná zavařovací sklenice, do které napustíte studenou vodu z kohoutku a ponoříte láhev s UM.
Mléčnou výživu je ideální připravovat z balených vod, které mají na obalu napsáno "vhodná pro přípravu kojenecké stravy" nebo "kojenecká voda". Tyto vody mají nízký obsah dusičnanů a jsou přísně kontrolované. Někteří rodiče však používají i převařenou vodu z kohoutku, pokud mají jistotu o její kvalitě. Před samotnou přípravou mléčka si přichystejte: kojeneckou vodu, lahvičku nebo alternativní pomůcku na krmení miminka.
Různé druhy kojenecké výživy
Existuje mnoho značek kojeneckého mléka, například Nutrilon, Hami, Sunar, Beba a další. Každá značka má své specifické složení a doporučení. Například:
- Hami 1 je určené pro miminka od narození do 6 měsíců, obsahuje DHA a laktózu jako jediný zdroj cukru, neobsahuje palmový olej.
- Sunar complex je vyvinutý podle vzoru mateřského mléka a vychází z více než 80 let výzkumu. Jeho unikátní receptura obsahuje exkluzivní kombinaci živin přirozeně se vyskytujících v mateřském mléce.
- Sunar Sensitive 1 je počáteční mléčná kojenecká výživa s probiotiky pro miminka od narození.
Některá mléka, jako například Nutrilon Omneo, mohou způsobovat zelenou stolici, což je u nich normální. Beba HA je doporučována i pro miminka bez alergií.
Zavádění příkrmů
U nekojených miminek můžeme zavádět první příkrmy od ukončeného 4. měsíce. U plně kojených prospívajících dětí začínáme po 6. měsíci. O tom, jestli je už vaše děťátko na příkrmy připraveno, se poraďte s pediatrem. Začínejte vždy jednodruhovým příkrmem a než přidáte novou potravinu, počkejte 3-5 dní. Kdyby se děťátko po něčem například osypalo nebo mělo jiné komplikace, snadno tak poznáte, jaká potravina mu nesedla.
Potraviny šetrně tepelně upravujte, například na páře. Myslete i na vhodné hygienické podmínky přípravy jídla. Příkrmy dětem do 1 roku vůbec nesolte a nedoslazujte (ani medem). Jako první zavádějte zeleninu, protože má méně výraznou chuť než ovoce. Postupně můžete použít různé druhy zeleniny (dýni, mrkev, cuketu, brokolici, brambory, špenát) a ovoce (hrušky, jablka, švestky, meruňky, banány). Nejvhodnější maso pro starší kojence je drůbeží, králičí a jehněčí, později i mořské ryby, telecí, hovězí a vepřové maso.
Kolem 10.-12. měsíce se dítě při krmení snaží spolupracovat a chce jíst samo. Nabídněte mu malé kousky jídla, které umí uchopit. Dítě by u jídla mělo sedět, aby nedošlo ke vdechnutí potravy. Nikdy nedávejte dítěti tvrdé kousky, jako jsou jádra ořechů, nevařená mrkev, popcorn nebo celé bobule, hrozí nebezpečí vdechnutí či udušení.